5 Rukopisné knihovny ve svém vývoji – stručný přehled
(Hlaváček, Úvod, s. 24-47; Bohatcová a kol. Česká kniha, s. 46-69, 92-101)
Obecný vývoj
Raný středověk (konec 5. až konec 8. století)
Klášterní knihovny (benediktinské), spíše menšího rozsahu, které obsahují zejména
rukopisy biblické, texty patristické, filozofické, lékařské, právnické. Od antických autorů zde
byly zachovány texty pro školské účely.
Významná střediska: Itálie (Vivarium, Monte Cassino), Irsko (Armagh, Clonard),
střediska irských misií na evropské pevnině (Luxeil, Corbie, Bobbio, Fulda, Reichenau, St.
Gallen). Začínají vznikat i střediska vzdělanosti (a tím i knihovny) při katedrálách.
Vrcholný středověk (od konce 8. století do konce 12. století)
Začátky poznamenány působením okruhu vzdělanců ze dvora Karla Velikého (Alkuin,
Paulus Diaconus, Petrus Pisanus, Einhardus, Theodulf). Uplatňují se knihovny kapitulní
(Lyon, Mohuč) a rozvíjejí se další řeholní řády, které pěstují knižní kulturu (kartuziáni).
Pozdní středověk (13. – 15. století)
Charakterizován uplatněním univerzit (Bologna, Paříž, Oxford, Cambridge,
Montpellier), rozvojem městské kultury, vznikem významných knihoven královských
a šlechtických. Z nově vzniklých řádů jmenujme alespoň dominikány s knihovnami v jejich
významných střediscích – Paříž, Bologna, Kolín nad Rýnem.
České země
Od počátků do poloviny 14. století
Zpočátku jde o import knih, a to zejména z klášterů, z nichž byly osazeny naše
nejstarší vznikající řeholní domy. Vedle nejstarších benediktinských klášterů (zejména
Břevnov) se začínají uplatňovat i jiné řády – premonstráti (Strahov), cisterciáci (Pomuk,
Plasy). Z mimoklášterních středisek vyniká zejména olomoucké skriptorium v době biskupa
Jindřicha Zdíka, pražská kapitula, vyšehradská kapitula. Knihovny českých panovníků
(Přemysl Otakar II., Václav II.).
Od poloviny 14. století do husitství
Důležitým mezníkem je založení pražské univerzity a vznik řady kolejních knihoven.
Rozvoj zábavné literatury psané v národním jazyce nebo do něj přeložené. Další rozvoj
knihoven církevních institucí (včetně knihoven farních). Nejvýznamnějšími celky se staly
knihovny univerzitních kolejí. Spadají sem i počátky knihoven městských (případně
měšťanských) a můžeme předpokládat existenci některých knihoven šlechtických.
Od počátků husitství do poloviny 16. století
Část církevních (především klášterních) knihoven je díky válečným událostem
evakuována za hranice, část rukopisů je zničena. Zničena byla i velká část knihovny Václava
IV. a utrpěly také rukopisné soubory na univerzitě.
Na druhé straně však kniha pronikla do širších vrstev společnosti (nižší šlechta,
měšťanstvo) a rozšiřuje se počet knih v národním jazyku. Vznikají knihovny předních
intelektuálů.
Od 2. poloviny 15. století se odráží i v našem knihovním prostředí vliv humanismu
(Jan z Rabštejna, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a jeho okruh).
Na Moravě neztrácí význam kapitulní knihovna, vedle ní je to pak knihovna
kartuziánů v Dolanech. V Brně tvoří významný knihovní celek svatojakubská knihovna.