1. Z HISTORIE SOUPISŮ OBYVATEL A SČÍTÁNÍ LIDU Se sčítáním lidu se setkáváme již v dávné minulosti. Z doložených sčítání, uskutečněných ve starověku před více než 4 – 6 tisíciletími se v různých pramenech uvádí zejména sčítání provedené Babyloňany kolem roku 3800 př. n. l., v Egyptě kolem roku 3000 př. n. l., nebo v Číně roku 2000 př. n. l.. Z pozdějších jsou to především sčítání ve starověkém Římě. Již v 6. století před naším letopočtem pamatovala i ústava krále Servia Tullia na periodické sčítání všech občanů pro jejich zařazení do příslušných daňových skupin. Z dávných sčítání je nejčastěji zmiňováno nařízení o sčítání lidu pro celou říši římskou dle Bible v době narození Ježíše Krista za panování římského císaře Augusta. Nejstarším zatím známým dochovaným soupisem obyvatel (tj. s výsledky sčítání) je sčítání uskutečněné v Číně v době Dynastie Chan, v roce 2 n. l., tedy před více než dvěma tisíci lety. Prvé doložené středověké sčítání lidu na evropské půdě bylo uskutečněno roku 721 arabskými podmaniteli Španělska. V průběhu času se četnost nejrůznějších soupisů obyvatel v různých zemích zvyšovala. S vývojem společnosti se měnil jejich cíl, rozsah i metody zjišťování a zpracování. Zřejmá je jejich souvislost se vznikem státu a potřebami státní moci. 1.1. Nejstarší známé soupisy obyvatel na našem území Za vůbec nejstarší dochovaný soupis na území Čech je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II. Různé středověké soupisy nelze ztotožňovat s moderními sčítáními lidu, nezahrnovaly veškeré obyvatelstvo, konaly se nepravidelně, nebo jednorázově a neměly celozemský charakter již proto, že řízení země bylo decentralizováno. Jejich převažujícím cílem bylo zjištění podkladů pro vybírání daní. Svědčí o tom nejrůznější seznamy poplatníků daní, o nichž zmínky sahají až do 13. století. „V českých zemích byly berní seznamy pořizovány nepochybně záhy po kolonizaci ve 13. století a souvisely se zakládáním měst. Zprávy o nich pocházejí ze 14. století. Z 15. století je známo již několik relativně přesných údajů o počtu vsí v Čechách, o počtu farností, počtu pastýřů aj.“ 1 Vedle Seznamu poddaných z roku 1561 je známo např. „Sečtení spravedlivé“, které se konalo v Zemi české v roce 1582. Jeho obsahem bylo sečtení měst, městeček, zámků, tvrzí, vesnic a dvorů a hospodářů. Z počátku 17. století (okolo roku 1604) pochází mj. „Urbář a vyhledávání lidí“ a dále soupis poplatníků z českých krajů (Tabule obsahující v sobě všecka J. M. Císařství panství, všecky stavy a lidi poddané v království Českém) z roku 1605. Ta obsahovala nejen počet panství v jednotlivých krajích, ale také počet far, komínů a mlýnských kol. Z dalších soupisů, nikoliv ovšem celozemských, je možno uvést např. „Soupis vyznání pánů, rytířů, měšťanů a svobodníků“, který se uskutečnil ve třech krajích v roce 1628, jako podklad pro rekatolizační záměry. Počátkem druhé poloviny 17. století zaujímají zcela zvláštní místo dva soupisy uskutečněné krátce po skončení třicetileté války (1618 – 1648) za vlády Ferdinanda III. Habsburského. Jedná se o Soupis poddaných Čech podle víry a Berní rulu. Ničivé důsledky třicetileté války na obyvatele i hospodářství vyvolaly naléhavou potřebu informací pro zjištění stavu země. Zároveň zde byl záměr církve, ale i orgánů státních, zjistit zejména početnost nekatolického obyvatelstva a pokračovat v pobělohorském procesu rekatolizace. Tento proces byl zastřešen i zásadou, potvrzenou Vesfálským mírem, podle které se náboženství v zemi řídí náboženstvím panovníka. Soupis poddaných Čech podle víry Tento soupis se uskutečnil v roce 1651 z podnětu pražského arcibiskupství. Podle patentu českých místodržících ze dne 16. listopadu 1650 měl být ve všech panstvích v průběhu šesti týdnů vyhotoven soupis všech obyvatel, včetně vrchností a svobodníků (s výjimkou vojska a duchovních). Odpovědnost za tento soupis byla nařízena krajským hejtmanům. Do připravených jednotných formulářů byly u každé osoby kromě jména uvedeny další údaje (např. věk, rodinný stav, povolání, náboženství, vztah k hlavě rodiny). Z nich – s ohledem na jeden z hlavních cílů tohoto soupisu - byl zvláště důležitý údaj o náboženství a především pak u nekatolíků záznam, zda je či není naděje na jejich obrácení ke katolictví. 1 Srb Vladimír. Tisíc let obyvatelstva České republiky. Praha 1998. 9 I když velká þást podrobných jmenovitých seznamĤ byla vyhotovena 2 , z dĤvodu urþitých problémĤ þeské místodržitelství patentem ze dne 3. þervna 1651 naĜídilo od podrobného soupisu upustit a zpracovat pouze pĜehledy nekatolíkĤ. PĜes þásteþnou neúplnost dat za nČkterá místa, je Soupis poddaných ýech podle víry neobyþejným dokumentem historickým a dĤležitým pramenem informací o obyvatelstvu té doby. Berní rula Soupis, nazvaný Berní rula, se uskuteþnil v roce 1654 na základČ usnesení ýeského snČmu z roku 1652. Má mezi dosud konanými soupisy význam zcela mimoĜádný. Jde nepochybnČ, zvláštČ z pohledu postupného budování absolutistického státu, o nejvýznamnČjší soupis z doby pĜedtereziánské. „DĤvody vedoucí k soupisu poddaných pro daĖové úþely se rodily už bČhem tĜicetileté války, která pĜinesla ztrátu jistoty osobní a majetkové (dané nejen válkou, ale i konfiskacemi a rozsáhlou náboženskou emigrací) i ztrátou nadČje na klidný hospodáĜský život v dalších letech. MČsta byla zchudlá, venkov polopustý, mnohé obce a osady zanikly a poþet obyvatel napĜ. v ýechách se odhadoval na ménČ než 1 milion. BČhem þtyĜ let vznikl plán na zjištČní pomČrĤ v zemích a v roce 1654 byl urychlenČ realizován, protože pramen pĜíjmĤ vídeĖského dvora znaþnČ vyschl“. 3 Berní rula je prvním skuteþnČ celozemským katastrem na území ýech. PĜes pozdČjší úpravy, doplĖování nezjištČných údajĤ a odstraĖování nepĜesností zĤstal v platnosti témČĜ sto let - až do roku 1747, kdy byl nahrazen katastrem tereziánským. Z dalších obdobných soupisĤ té doby jde o tzv. lánské rejstĜíky z roku z 1656 a 1667 sestavované na MoravČ. Soupis konzumentĤ soli v ýechách Tento celozemský soupis, který se uskuteþnil v roce 1702, mČl zvláštní úþel. ZámČrem vídeĖské vlády bylo podpoĜit tČžbu soli v rakouských Alpách a znesnadnit odbČr, resp. pašování levnČjší soli z ciziny. Dotazníkem, který byl zaslán na všechna panství, byly zjišĢovány údaje o obyvatelích starších deseti let a dále údaje o Ĝemeslech s vysokou spotĜebou soli a také o stavech dobytka. Výsledkem tohoto soupisu bylo pozdČjší snížení cen soli, avšak zároveĖ byla zavedena „solní pĜirážka“, kterou musel platit každý obyvatel zemČ. 1.2. Tereziánské konskripce Od poloviny 18. století do 50. let 19. století se již zaþínají provádČt více þi ménČ pravidelné soupisy obyvatel (v nČkterých obdobích v tĜíleté, ale i roþní periodicitČ), pĜedevším tzv. tereziánské konskripce – pĜedchĤdci moderních sþítání lidu. Nová kapitola v historii soupisĤ obyvatel v habsburské monarchii zapoþala vydáním CísaĜského naĜízení (reskriptu) o konskripci z 13. Ĝíjna 1753. V návaznosti na uvedené naĜízení byla konskripce uskuteþnČna v roce 1754, a to poprvé souþasnČ a jednotnČ na celém území soustátí. Provedením soupisu byla podle císaĜského naĜízení z 16. února 1754 povČĜena jak vrchnost, tj. majitelé panství, tak i církevní úĜady. Mezi soupisy nebyla zaznamenána shoda, neboĢ duchovenské seznamy oproti vrchnostenským vykazovaly údaje vyšší. Za nižšími poþty uvádČnými vrchnostmi mohly stát zejména dĤvody daĖové a dále rozdílné vymezení sþítaných osob. Dvojkolejnost zajišĢování soupisĤ byla zachována i v dalším období. Pro oba druhy soupisu byl stanoven jednotný formuláĜ, pĜi kterém byl za veškeré pĜítomné obyvatelstvo zjišĢován a zaznamenáván vČk, pohlaví, legitimita (manželský pĤvod) a rodinný stav. Sþítané osoby se rozlišovaly na domácí (v místČ narozené a bydlící, pĜípadnČ pozdČji pĜistČhovalé a zde usedlé) a na cizí (doþasnČ pĜítomné). V prĤbČhu následujících desetiletí docházelo postupnČ k nejrĤznČjším zmČnám konskripþního systému. Jde mj. o tyto: - Vydání patentu ze dne 10. bĜezna 1770, kterým císaĜovna Marie Terezie naĜídila v þeských, dolnorakouských a vnitĜních rakouských dČdiþných zemích sþítání lidu, tažného dobytka a domĤ k provedení reorganizace vojenských obvodĤ. MimoĜádnČ významnou souþástí tohoto patentu bylo naĜízení oþíslovat všechny domy ve všech osadách, kde probíhalo sþítání (dosud byly domy evidovány pĜevážnČ podle jména majitele). 2 Zpracované a vþas pĜedané soupisy jsou uchovávány jako zvláštní fond v Národním archivu v Praze, jiné dochované v jednotlivých oblastních archivech. PodrobnČjší informace – viz lit., zejména Berrová, P. Nejstarší celozemské soupisy obyvatelstva a identifikace osob. VeĜejná správa, 21. 10. 2010. 3 ýervený, V. – ýervená, J. Berní rula – Generální rejstĜík ke všem svazkĤm (vydaným i nevydaným) berní ruly z roku 1654, doplnČný (tam, kde se nedochovaly) o Soupis poddaných z roku 1651. Nakladatelství LIBRI, 2013.  - StejnČ významná byla naĜízení smČĜující ke stabilizaci jmen. Jedná se o naĜízení þeského gubernia z 20. Ĝíjna 1770 s pĜíkazem zapisovat do matrik i pĜíjmení poddaných. - Další naĜízení z 29. prosince 1770 pak zakazovalo pĜíjmení a jméno mČnit. Jména a pĜíjmení zapsaná v matrice byla závazná. Tak zapoþala dodnes platná identifikace jednotlivých osob. Tato dvČ naĜízení se týkala jmen katolického obyvatelstva þeských zemí. Jména a pĜíjmení židovského obyvatelstva byla Ĝešena až patentem ze dne 23. srpna 1787. - Uvedeným patentem z 10. bĜezna 1770 byly zrušeny církevní konskripce, avšak duchovenstvo bylo nahrazeno vojenskými úĜady. K nejrĤznČjším zpĜesnČním soupisového systému pĜispČly i další patenty, zejména z let 1777 a 1805 a realizace nČkterých zmČn souvisejících s vymezením a rozšíĜením okruhu osob, které podléhaly sþítání. Hlavním cílem konskripcí, uskuteþnČných po roce 1771, bylo zjištČní branné schopnosti obyvatel a tomu byly pĜizpĤsobeny soupisy provádČné vojenskými orgány. JeštČ v letech 1771-1776 vojenské konskripci podléhalo pouze kĜesĢanské mužské obyvatelstvo. Z vojenských dĤvodĤ byla za mužskou populaci zjišĢována Ĝada podrobných informací na úkor jiných. NapĜ. podle vČku byla tĜídČna pouze skupina mužĤ „ku pĜedání k ruþnicím jsou již zpĤsobilí“ a skupina „ku pĜedání k ruþnicím þasem nadČjní“ a mnohé jiné. [17]. Vrchnostenské soupisy sice zahrnovaly všechny obyvatele, ale jejich výsledky byly považovány za velmi nepĜesné. Proto postupnČ docházelo ke zmČnám, které smČĜovaly k jednotČ mezi vrchnostenskými a vojenskými konskripcemi. Konskripce uskuteþnČné po roce 1780 zachycovaly již všechno obyvatelstvo domácí, vþetnČ dČtí ve vČku od 1 roku. Patentem z 25. Ĝíjna 1805 bylo naĜízeno, aby byly stejnČ pĜesnČ jako muži evidovány i ženy a aby do konskripcí byly zahrnuty i dČti od narození. Teprve od roku 1807 jsou zveĜejĖované výsledky vojenských i politických šetĜení jednotné. Konskripci provádČly soubČžnČ vojenské a politické úĜady do roku 1827 každoroþnČ, následnČ v intervalech tĜíletých až do roku 1846. Údaje získané v tĜíletých periodách byly výsledkem revizí dĜíve zjištČných údajĤ. Zapisováno bylo domácí obyvatelstvo (tj. osoby pĜíslušné do dané obce), které bylo rozlišováno na pĜítomné a nepĜítomné. Konskripcí provedenou v roce 1851 konþí v podstatČ souvislá Ĝada soupisĤ domácího obyvatelstva na našem území. Výsledky konskripcí byly zpoþátku státním tajemstvím. V letech 1828 - 1865 byly publikovány v tajné publikaci Tafeln zur Statistik der Österreichischen Monarchie (pozdČji od roku 1844 pĜístupné veĜejnosti). Výsledky nejstarších konskripcí jsou ale dochovány velmi neúplnČ. 1.3. Poþátek moderních sþítání lidu Sþítání lidu v roce 1857 Toto sþítání je oznaþováno jako pĜechod mezi soupisy obyvatelstva a moderními sþítáními lidu. Konalo se poprvé k jednomu dni 31. 10. 1857 podle císaĜského naĜízení ze dne 23. bĜezna 1857 þ. 67 Ĝ. z. Poþínaje rokem 1857 se na realizaci sþítání obyvatelstva již nepodílely vojenské úĜady. Provedením sþítání byla povČĜena obecní pĜedstavenstva a úĜady politických okresĤ, které zajišĢovaly i výbČr sþítacích komisa- ĜĤ. Sþítání zahrnovalo všechny obyvatele. Vedle domácího obyvatelstva byli sþítáni i cizinci. K domácímu pĜítomnému obyvatelstvu byly pĜiþítány také osoby patĜící do dané obce, i když v dobČ sþítání nebyly v obci pĜítomny. Zemské výsledky byly zpracovány postupnou sumarizací údajĤ za domácí obyvatele, za cizince a také za dobytek dané obce, následnČ byly zpracovány sumární tabulky za okresy a kraje. Krajské pĜehledy byly pĜedány ministerstvu vnitra ke zpracování hlavních zemských pĜehledĤ. Ty byly prezentovány panovníkovi a poté byly vyhlášeny. Sþítání lidu provedená na území našeho státu od poloviny 19. století se stávají základním pramenem témČĜ všech statistických dat nejen o obyvatelstvu, o jeho poþtu a složení, ale i dat souvisejících s ekonomikou zemČ. Jestliže se pĜedchozí konskripce zabývaly obyvateli pĜedevším jako nositeli daĖové a vojenské povinnosti, pak již v tomto sþítání jsou urþité známky jeho širšího úþelu. SvČdþí o tom i nová klasifikace povolání. Výsledky sþítání lidu 1857 byly publikovány v Statistische Übersichten über die Bevölkerung und den Viehstand von Österreich nach der Zählung vom 31. October 1857, Wien 1859.  PĜes mnohé problémy, i díky konskripcím a posléze sþítáním lidu, máme z tČchto zdrojĤ dnes k dispozici dvousetpadesátiletou Ĝadu dat o obyvatelstvu, jejichž pĜesnost se významnČ zvýšila sþítáním z roku 1869 a následujícími cenzy. Obyvatelstvo na území ýeské republiky od 5. - 6. století Období/rok Poþet obyvatel v tisících Hustota zalidnČní na 1 km 2 Datum sþítání lidu Poþet obyvatel Hustota zalidnČní na 1 km 2 ODHADY SýÍTÁNÍ LIDU 5. – 6. století 350 - 500 4 - 6 31. 10. 1857 7 016 531 89 kolem roku 1050 680 9 31. 12. 1869 7 565 463 96 kolem roku 1200 1 235 16 31. 12. 1880 8 223 227 104 kolem roku 1400 2 800 – 3 270 36 – 41 31. 12. 1890 8 666 456 110 kolem roku 1500 1 625 – 2 000 21 – 25 31. 12. 1900 9 374 028 119 kolem roku 1600 2 000 – 2 440 25 – 31 31. 12. 1910 10 076 727 128 kolem roku 1650 1 725 22 15. 2. 1921 10 009 480 127 1700 2527 - 2725 32 - 35 1. 12. 1930 10 674 240 135 TEREZIÁNSKÉ KONSKRIPCE 1. 3. 1950 8 896 086 113 1. 3. 1961 9 571 531 121 1754 3 800 48 1. 12. 1970 9 807 697 124 1787 4 578 58 1. 11. 1980 10 291 927 131 1800 4 812 61 3. 3. 1991 10 302 215 131 1840 6 341 80 1. 3. 2001 10 230 060 130 1850 6 838 87 26. 3. 2011 10 436 560 132 Prameny: Odhad 5. – 6. století: Demografická pĜíruþka, Praha 1982. Údaje z období 1050 až 1400: ZdenČk Boháþ, Postup osídlení a demografický vývoj þeských zemí do 15. století. Historická demografie 12, 1987, s. 78. Rok 1500 až 1700: PĜehled dČjin ýeskoslovenska I/2. Praha 1982. Údaje za roky 1754 až 1850: Demografická pĜíruþka, Praha 1996. Údaje ze sþítání lidu ze zveĜejnČných výsledkĤ jednotlivých sþítání a Historického lexikonu obcí ýR 1869 – 2005, I. díl. Praha 2006 Údaje pĜepoþteny, resp. odhadnuty na území ýR v roce 2011. 1.4. Sþítání lidu v letech 1869 až 1910 Sþítáním lidu v roce 1869 zaþíná nové období populaþních cenzĤ na našem území. ěíšský zákon o sþítání vydaný 29. bĜezna 1869 stanovil stálou desetiletou periodicitu sþítání s tím, že s výjimkou prvního se všechna další budou konat vždy o pĤlnoci z 31. prosince na 1. ledna roku konþícího nulou. Toto ustanovení bylo dodrženo až do zániku Rakousko-Uherska. Poþínaje rokem 1869 byla sþítání lidu provádČna podle zásad, které stanovily mezinárodní kongresy, konané v druhé polovinČ 19. století (prvý z nich byl bruselský kongres v roce 1853). Z tehdy stanovených hlavních zásad vycházejí do urþité míry populaþní cenzy i dnes. ěíšský zákon stanovil vČtšinu zjišĢovaných údajĤ a vymezil sþítané obyvatele. Bylo zjišĢováno obyvatelstvo, které bylo v rozhodném okamžiku v místČ sþítání pĜítomné. RovnČž však bylo zjišĢováno trvale a doþasnČ nepĜítomné obyvatelstvo s domovskou pĜíslušností v dané obci. ProvádČním sþítání bylo povČĜeno ministerstvo vnitra a Ĝídily je okresní úĜady. Na území jednotlivých obcí nesly za provedení sþítání odpovČdnost obecní úĜady. Cílem dĤkladné územní pĜípravy, za kterou obecní úĜady zodpovídaly, bylo zachycení všech obydlených objektĤ tak, aby žádný z nich nebyl vynechán. Pro tato  novodobá sčítání, zahrnující pochopitelně všechny obce na území státu, je proto charakteristická mj. jejich úplnost. Obecní úřady také jmenovaly příslušné sčítací komisaře, kterými byli často učitelé nebo spolupracovníci obecních úřadů. Podle převládající etnické skladby obyvatelstva se sčítací archy připravovaly v jazykových mutacích. Způsob sčítání spočíval v kombinaci sebesčítání a zápisu některých odpovědí sčítacími komisaři. V roce 1869 byl spolu se sčítáním také proveden prvý (i když nikoliv úplný) soupis bytů a stal se následně součástí všech dalších sčítání po deseti letech. V roce 1869 byl omezen pouze na Prahu a Brno, v roce 1910 zahrnoval již 37 měst resp. aglomerací Do rozpadu Rakousko-Uherska byla v Předlitavsku provedena sčítání lidu v letech 1869, 1880, 1890, 1900 a 1910. K hlavním cílům těchto sčítání patřilo především zjištění aktuálního počtu přítomného obyvatelstva, dále podchycení rychlých a výrazných strukturálních změn, kterými tehdejší společnost procházela a rovněž určení národnostní skladby jednotlivých regionů a míst, neboť na poměr národností byly vázány další právní předpisy. Způsob provádění těchto sčítání zůstával shodný. Jejich obsah sčítání se ale v letech 1869 až 1910 měnil, resp. se rozšiřoval rozsah zjišťovaných údajů. Kromě základních údajů demografických (věk, pohlaví, rodinný stav) byla zjišťována např. státní příslušnost, náboženské vyznání, fyzické, později i mentální vady, od roku 1880 přibyl také dotaz na gramotnost sčítané osoby. Při sčítání 1880 byl nově zařazen na základě nařízení ministerstva vnitra z 6. 8. 1880 dotaz týkající se obcovací řeči, prostřednictvím něhož byla nepřímo mapována etnická skladba obyvatelstva Předlitavska Na rozdíl od předchozích soupisů začínají nová sčítání poskytovat stále více ekonomických znaků o obyvatelstvu jako pracovní síle. Svědčí o tom i klasifikace povolání a odvětví, která byla v zásadě použita ještě při prvních československých sčítáních. Hodnota výsledků sčítání lidu rostla i v souvislosti s technickým pokrokem, který ovlivňoval zpracování dat. Zpracování výsledků sčítání zajišťovala c. a k. ústřední statistická komise. Údaje ze sčítání z let 1869 a 1880 se ještě třídily a sumarizovaly ručně. Od roku 1890 byla sčítání zpracovávána jednak dřívějším zcela decentralizovaným způsobem, ale současně centrálně děrnoštítkovou technikou (na strojích zkonstruovaných Hermanem Hollerithem v roce 1887 pro americké sčítání lidu). Již tato technika umožnila daleko podrobnější třídění dat, postihnout některé vzájemné vazby a poskytnout tak i mnohem komplexnější a kvalitnější infor- mace. Výsledky sčítání provedených v Předlitavsku od roku 1869 do rozpadu Rakousko-Uherska byly publikovány v edici Österreichische Statistik. Rakouská sčítání z let 1890-1910 se svým obsahem, kvalitou zpracování a rozsahem publikovaných dat zařadila mezi velmi dobře organizovaná a provedená sčítání své doby. Následná československá sčítání lidu z tehdejší praxe do značné míry vycházela. 1.5. Sčítání lidu, domů a bytů po vzniku Československa Sčítání lidu 1921 Již krátce po vzniku samostatného Československa přijalo Revoluční národní shromáždění 28. ledna 1919 Zákon č. 49/1919 Sb., o organizaci statistické služby. Mezi nejdůležitější úkoly nově založeného Státního úřadu statistického patřila příprava sčítání lidu. Nezbytnost provedení sčítání lidu byla vyvolána zejména informačními potřebami Československé republiky, s prvořadým zájmem o poznání co nejpodrobnější demografické, sociálně ekonomické a národnostní struktury obyvatelstva na území nově vzniklého státu. První všeobecné československé sčítání lidu se konalo k 15. únoru 1921 podle nového Zákona o sčítání lidu ze dne 8. dubna č. 256/1920 Sb. z. a n., a navazujícího Nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. 10. 1920 č. 592/1920 Sb. z. a n., jímž se zákon o sčítání lidu provádí. Přes naléhavou potřebu těchto dat nebylo jeho konání v dřívějším termínu z mnoha důvodů možné (nový zákon o sčítání lidu byl přijat teprve 8. dubna 1920, pro náročnost metodické a organizační přípravy, ale také z důvodů neujasněné hranice Čes- koslovenska). Zákon nařizoval provést prvé československé sčítání lidu nejdéle do roka („v některý den, jejž mezi 1. listopadem 1920 a 31. březnem 1921 určí po slyšení Státní rady statistické vláda nařízením“) a sčítání opakovat každých pět let. Tato periodicita však byla při přípravě dalšího sčítání změněna na periodicitu desetiletou. Zákon v § 3 stanovil: „Sčítání osob civilních i vojenských provádí se úřady politickými, na Slovensku 13 a v území Podkarpatské Rusi administrativními vrchnostmi. Obce jsou povinny svými orgány bezplatnČ spolupĤsobiti pĜi provádČní tohoto zákona, jinaké náklady hradí stát". MimoĜádnČ významnou zkušeností pro pĜípravu a provedení všeobecného sþítání v roce 1921 se stalo sþítání lidu na Slovensku (oznaþované také jako Šrobárovo sþítání4 , které se uskuteþnilo již k 3. bĜeznu 1919. Bylo realizováno na popud slovenských politických orgánĤ. DĤvodem, kromČ potĜeby základních dat o poþtu a struktuĜe obyvatel, bylo poskytnutí relevantních informací pro mírovou delegaci v PaĜíži, zejména pak i jako podkladu pro stanovení nových hranic Slovenska. Jeho organizací byl povČĜen ministr s plnou mocí pro správu Slovenska Vavro Šrobár. Ten pĜizval k metodické a organizaþní pĜípravČ zástupce Zemského statistického úĜadu (následnČ Státního úĜadu statistického) Josefa Mráze, který se stal hlavní odbornou osobností celého sþítání. Jeho bezprostĜední podíl na zajištČní tohoto sþítání již sám o sobČ mČl neobyþejný význam pro sþítání celostátní. Šrobárovo sþítání probíhalo ve složité situaci pod rĤznými politickými tlaky, bylo tĜeba Ĝešit, resp. se pouþit z nejrĤznČjších problémĤ organizaþních (vþ. složitého výbČru sþítacích komisaĜĤ) a zvláštČ pak obsahových a metodických. Mj. poprvé se zde také setkáváme s národností þeskoslovenskou. Všechny tyto poznatky znaþnou mČrou pĜispČly k úspČšnosti sþítání v roce 1921. Sþítání 1921 se obsahovČ do urþité míry odlišovalo od sþítání minulých, avšak i nadále bylo zjišĢováno a výsledky zpracovány za obyvatelstvo pĜítomné, nikoliv bydlící. SouþasnČ byl proveden i þásteþný soupis bytĤ, a to v 28 aglomeracích, které mČly alespoĖ 20 tisíc obyvatel. V tČchto obcích bydlelo v þeských zemích 20 % obyvatel (na Slovensku 6 %). Za jedno z nejdĤležitČjších se považovalo zjištČní národnostní struktury obyvatel ýeskoslovenské republiky, kde zásadní politický význam, kromČ vlastní nové definice, mČlo zakotvení národnosti þeskoslovenské. Otázka na národnost a její definice byla provázena ostrými spory mezi reprezentanty menšin na þeskoslovenském území, i uvnitĜ tČchto menšin. Prvé þeskoslovenské sþítání v roce 1921 zjišĢovalo svobodné pĜiznání každého jednotlivce, jaké je národnosti, i když v urþité vazbČ na jazyk mateĜský. Byla pĜijata zcela nová definice národnosti, podle níž "národností jest rozumČti kmenovou pĜíslušnost, jejímž vnČjším znakem jest zpravidla mateĜský jazyk". Bylo tak upuštČno od praxe rakouských a uherských sþítání, kdy se národnost nezjišĢovala pĜímo, ale prostĜednictvím jazyka (Rakousko od roku 1880 obcovací jazyk, Uhry mateĜský jazyk, i když v ponČkud jiném než dnešním pojetí). Její pĜijetí mČlo neobyþejný význam spoþívající v odstranČní pro þeské a slovenské etnikum znevýhodĖující definice národnosti urþované podle "obcovací Ĝeþi". KromČ toho odkaz i na kmenovou pĜíslušnost umožnil, aby se ke své národnosti mohli pĜihlásit i Židé nebo Cikáni 5 , i když nemluvili hebrejsky nebo cikánsky. Další dĤležitou charakteristikou bylo rovnČž zjištČní povolání obyvatelstva a jeho, i když do urþité míry problematické, srovnání se stavem pĜedváleþným k datu 16. 7. 1914. Významné bylo také zjištČní gramotnosti obyvatel – znalost þtení a psaní. Obyvatelstvo bylo sþítáno pomocí sþítacích archĤ pro domácnost, jak to bylo obvyklé u sþítání pĜedváleþných. Oproti minulosti je však zĜejmá výraznČ vyšší organizaþní nároþnost tohoto sþítání již proto, že byla znásobena nezbytností vyĜešit územnČ administrativní rozdíly mezi þeskými zemČmi, Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. První þeskoslovenské sþítání je možno považovat za úspČšné nejen po stránce organizaþní, ale i pokud jde o jeho úplnost, rovnČž tak po stránce zpracování, analytického vyhodnocení a publikování jeho výsledkĤ. Zpracování sþítání bylo provedeno na Powersových dČrnoštítkových strojích. PomČrnČ znaþný rozsah publikací dokládá pĜedevším vydání 7 rozsáhlých svazkĤ ýeskoslovenské statistiky (9, 20, 21, 22, 23, 37 a 40). KromČ toho byl vydán první Statistický lexikon obcí v Republice þeskoslovenské, zvlášĢ za ýechy, Moravu a Slezsko a Slovensko a Podkarpatskou Rus. Sþítání lidu 1930 Druhé þeskoslovenské sþítání lidu se uskuteþnilo k 1. prosinci 1930 podle zákona þ. 47/1927 Sb., o sþítání lidu a NaĜízení státu þeskoslovenského ze dne 17. 3. 1927, o sþítání lidu. Tím byla také zmČnČna pĤvodní pČtiletá periodicita sþítání, zakotvená v ZákonČ þ. 256/1920 Sb. z. a n. K rozhodnutí o desetileté periodicitČ sþítání vedly nejen dĤvody hospodáĜské, ale i zkušenost jiných zemí svČta. Sþítání lidu 1930 se konalo již za pĜíznivČjších územnČ administrativních podmínek než tomu bylo krátce po vzniku Republiky þeskoslovenské. K úspČšnosti tohoto sþítání nemalou mČrou pĜispČlo využití zkušeností 4 Tišliar P., Šrobárov popis Đudu z roku 1919 a jeho výsledky z pohĐadu administratívnych žúp, Demografie, 2008/50 5 Použita tehdejší terminologie  sþítání pĜedchozího. Program sþítání byl však v nČkterých smČrech rozšíĜen a rovnČž došlo k nČkterým zmČnám metodickým. PĜí sþítání v roce 1930 bylo sice kromČ pĜítomného obyvatelstva zjišĢováno i obyvatelstvo bydlící, avšak zpracování bylo provedeno za obyvatelstvo pĜítomné, a to zejména z dĤvodu návaznosti na minulé sþítání i tehdejší praxi jiných zemí. Obsah sþítání byl o nČkolik údajĤ rozšíĜen, napĜ. o dĤležitou územní charakteristiku sþítaných osob, kterou bylo zjištČní minulého bydlištČ, pokud osoba nebyla sþítána v obci svého narození. NovČ byla také zaĜazena otázka na tČlesné vady obyvatelstva. NejvýznamnČjší zmČnou, zejména z pohledu demografického, bylo zjišĢování údajĤ o fertilitČ žen. Bylo to poprvé (a v ýSR jako v jedné ze tĜí evropských zemí), kdy tato otázka byla do sþítání lidu zaĜazena. Její podrobné zpracování v kombinaci s dalšími charakteristikami pĜineslo mimoĜádnČ cenné informace pro zkoumání reprodukce obyvatelstva v ýeskoslovensku. Sþítání 1930 pĜineslo díky kombinaþnímu tĜídČní prohloubení informací o gramotnosti obyvatelstva (znalost þtení a psaní) i rozšíĜení informací o povolání obyvatel zjišĢováním i povolání vedlejšího. PonČkud jiné, ve srovnání se sþítáním v roce 1921, bylo metodické vymezení národnosti s návodem, že se národnost zapíše zpravidla podle mateĜského jazyka. I po deseti letech od prvého þeskoslovenského sþítání byla definice národnosti znovu pĜedmČtem znaþné kritiky z Ĝad reprezentantĤ národnostních menšin i z Ĝad vČtšinové populace. Souþástí sþítání lidu byl i soupis bytĤ, ale pouze v obcích, které mČly 10 tisíc a více obyvatel. Základní výsledky sþítání lidu 1930 byly publikovány v 8 svazcích edice ýeskoslovenská statistika (þ. 98, 104, 113, 116, 126, 146, 151 a 153) a zpracování dat o bytech v samostatném svazku þ. 107. V letech 1934 – 1935 byl vydán 1. a 2. díl Statistického lexikonu obcí v Republice þeskoslovenské (zvlášĢ za území ýech, za Zemi moravsko-slezskou, za Slovensko a zemi Podkarpatoruskou. Další sþítání lidu se mČlo uskuteþnit v roce 1940. Jeho konání na okleštČném území Protektorátu ýechy a Morava zabránili mj. þeští demografové s odĤvodnČním jeho nepĜipravenosti a s úmyslem neposkytnout okupaþní mocnosti spolehlivé podklady pro váleþné hospodáĜství. Soupisy obyvatel v roce 1946 a 1947 Realizace prvních soupisĤ v obnoveném ýeskoslovensku v letech 1946 a 1947 byla vyvolána nezbytnou potĜebou nejnovČjších informací zejména o obyvatelstvu, jeho struktuĜe a rozmístČní v pováleþné, výraznČ zmČnČné situaci. Pro naléhavost Ĝešení nČkterých problémĤ nebylo možno þekat na výsledky všeobecného sþítání, jehož uskuteþnČní bylo pĜipravováno na rok 1950. Cíle tČchto soupisĤ v þeských zemích a na Slovensku byly do urþité míry rozdílné, oba soupisy probíhaly organizaþnČ a obsahovČ v podstatČ nezávisle na sobČ. Na Slovensku byl uskuteþnČn k 4. Ĝíjnu 1946 a jeho hlavním cílem bylo získat pĜedevším data o pracovních silách a také zpĜesnit evidenci zásobovaného obyva- telstva. Soupis obyvatelstva v þeských a moravských krajích 6 byl uskuteþnČn k 22. kvČtnu 1947 podle vyhlášky pĜedsedy vlády ze dne 12. 4. 1947, vydané podle § 13 vládního naĜízení ze dne 28. 11. 1919 þ. 634 Sb. V þeských zemích šlo zejména o získání podkladĤ pro pĜípravu národního dĤchodového pojištČní. Oba soupisy kladly také velký dĤraz na zjištČní relativnČ podrobných informací o povolání, vþ. odvČtví. Výsledky obou soupisĤ obyvatelstva pĜedevším do urþité míry odstranily pováleþný nedostatek údajĤ. PĜes rozdílné cíle a ve srovnání se sþítáním omezený rozsah zjišĢovaných dat i nejednotnost þasovou, mají tyto soupisy znaþnou informaþní hodnotu. Byly získány informace za celé území státu nejen o poþtu obyvatel, jeho novém rozmístČní, ale i informace o sociálním a ekonomickém složení obyvatel, o jeho složení podle vČku, rodinného stavu, ale i údaje o poþtech obcí a jejich velikostní struktuĜe. Výsledky soupisĤ se staly také základem prvních vČkových bilancí obyvatelstva. 6 V þeských a moravských krajích byl již k 31. lednu 1946 proveden soupis domĤ a bytĤ. Jeho provedení bylo z nejrĤznČjších dĤvodĤ velmi složité, problematické (krátký þas na pĜípravu, personální problémy na okresních národních výborech i obcích aj.). Podrobné informace o soupisech obyvatelstva, jejich cílech, obsahu a provedení – viz Sekera V. Soupis obyvatelstva 1947 (methoda a organizace). Statistický obzor, roþník 1948/1.  Unikátní jsou data o dosídlování þeského pohraniþí a naopak vysídlování vnitrozemských okresĤ a dále údaje o místČ pobytu (vþ. zahraniþního) k 1. 5. 1945. Hlavní výsledky soupisĤ byly zveĜejnČny v edici ýeskoslovenská statistika, svazek 184, Praha SÚS, 1951, a ve Zprávách Státního úĜadu statistického Republiky ýeskoslovenské, 29, 1948, þ. 31-36, 43, 44, 49-53, 103-105. Výsledky soupisĤ domĤ a bytĤ zveĜejnil Státní úĜad statistický ve Statistických informacích, Ĝada Populaþní statistika, 1946 - þ. 3 a 5, 1947 - þ. 3, 4, 5 a 7,1948 - þ. 7. Sþítání lidu v roce 1950 a soupisy s ním spojené (národní sþítání) První pováleþné þeskoslovenské sþítání, které se uskuteþnilo k 1. bĜeznu 1950 bylo provedeno na základČ Zákona þ. 47/1927 Sb. z. a n., o sþítání lidu, ze dne 17. bĜezna 1927 a dále na podkladČ Vládního naĜízení z 18. Ĝíjna 1949 þ. 224/1949 Sb. z. a n., o sþítání lidu v roce 1950 a soupisech s ním spojených (o národním sþítání). Cílem sþítání 1950 bylo zejména postihnout souþasný stav a dĤsledky váleþných a pováleþných zmČn jak v samotné populaci, tak v celé ekonomice státu. Navazovalo sice na sþítání v roce 1930, avšak zároveĖ se vyznaþuje nČkterými odlišnostmi od sþítání minulých, ale v nČkterých smČrech i následných sþítání. Je jediným sþítáním na našem území, s nímž byl zároveĖ spojen i soupis prĤmyslových a živnostenských závodĤ a soupis zemČdČlských závodĤ, což bylo vyvoláno absencí tČchto pro stát potĜebných informací. Uvedené vládní naĜízení þ. 222/1949 Sb. stanovilo obsah tohoto soupisu takto: - pĜi soupisu zemČdČlských závodĤ se zjišĢují tyto skupiny sþítacích znakĤ: „pomČry vlastnické, osobní data hospodáĜe a þlenĤ jeho rodiny, námezdní síly pracovní, celková plocha závodu podle právního titulu a rozdČlení pĤdy podle kultur, osevní plocha zemČdČlských plodin, ovocné stromy, keĜe a školky, hospodáĜské zvíĜectvo, rostlinná a živoþišná výroba, spotĜeba krmiv, spotĜeba umČlých hnojiv, produktivita závodu, tržba, hospodáĜské stroje a technická zaĜízení, þlenství v družstvech, jakož i nČkteré další otázky, zejména o melioraci a scelování pĤdy. Se soupisem zemČdČlských závodĤ se provede také soupis pozemkĤ nepatĜících k zemČdČlským závodĤm a soupis ovocných stromĤ a keĜĤ a hospodáĜského zvíĜectva i u osob, které nemají zemČdČlský závod.“ - pĜi soupisu prĤmyslových a živnostenských závodĤ se zjišĢují: “pomČry vlastnické, pĜedmČt podnikání, organisace závodu, pracovní síly, strojní zaĜízení (v tom i dopravní prostĜedky) a výsledky provozu a finanþního hospodaĜení.“ Sþítání bylo dále prvním na území ýeskoslovenska, zahrnujícím v plném územním rozsahu sþítání domĤ a bytĤ, i když ještČ bez vzájemného propojení s údaji o obyvatelích. Pokud jde o metodické pĜístupy a technické zpracování dat, došlo k nČkolika zmČnám, z nichž nejpodstatnČjší bylo nové pojetí národnosti. PĜi sþítání v roce 1950 se zjišĢovala "národnost sþítaného, definovaná jako pĜíslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním spoleþenstvím je sþítaný vnitĜnČ spjat a k nČmuž se hlásí". Další zmČnou sþítání, vyvolanou dĤsledným rozlišením profese a odvČtví, byl vznik dvou nových klasifikací – klasifikace odvČtvové a klasifikace profesní. V odvČtvové klasifikaci byla mj. rozlišena prĤmyslová velkovýroba od malovýroby, což dĜívČjší klasifikace omezená pouze na osobní povolání neumožĖovala. Toto sþítání bylo posledním, kdy výsledky byly zpracovány a publikovány za obyvatele pĜítomné (podle místa pĜítomnosti sþítaných osob v den sþítání). Bylo také posledním do roku 1991, pĜi nČmž se zjišĢovala pĜíslušnost k církvím. Významnou úlohu pĜi zajištČní sþítání 1950 sehrávaly národní výbory s odpovČdností za jeho provedení. Tato praxe pak byla v podstatČ uplatnČna a legislativnČ zakotvena pĜi všech dalších sþítáních na území republiky až do roku 1991. Pro zpracování výsledkĤ sþítání byla nadále použita dČrnoštítková technika. Nároþnost tohoto sþítání, daná zejména spojením nČkolika soupisĤ v jednu akci (pĜedevším soupisĤ závodĤ), znásobená omezenými možnostmi kapacitními, finanþními a zpracovatelskými, se promítly i do rozsahu zpracování a publikování vý- sledkĤ. NepĜíznivé, pro reálné úvahy o Ĝešení bytového problému v ýSR (v období výrazného nedostatku bytĤ), bylo jen þásteþné zpracování za poprvé celorepublikovČ zjišĢované údaje o domech a bytech. Zpracování výsledkĤ za domy a byty bylo omezeno na nČkteré nejdĤležitČjší údaje a Ĝada informací byla k dispozici pouze za kraje a okresy. Daleko podrobnČjší a komplexnČjší informace pĜineslo zpracování za obyvatele. Naléhavé požadavky na nČkteré informace vedly k realizaci pomČrnČ rychlého výbČrového zpracování 4 % sþítacích archĤ, což se stalo pĜi sþítáních vĤbec poprvé.  Sþítání 1950 provázely složité problémy, a ne všechny zámČry byly beze zbytku naplnČny, pĜesto jeho výsledky jsou mimoĜádnČ cenné, v nČkterých smČrech unikátní. PĜedevším jsou to podrobné údaje o poþtu a struktuĜe obyvatel odrážející novou situaci ve vývoji spoleþnosti – zvláštČ pak stav po odsunu nČmeckého a výmČny maćarského obyvatelstva, reemigrace a pĜesídlení statisícĤ osob do pohraniþí þeských zemí. Výjimeþný byl také Statistický lexikon obcí Republiky ýeskoslovenské, který kromČ Ĝady místopisných údajĤ a údajĤ za obyvatelstvo obsahuje i seznam názvĤ obcí a osad, které byly po 5. kvČtnu 1945 pĜejmenovány z nČmeckých a maćarských názvĤ na þeské a slovenské, þi obcí slouþených a zrušených. Výsledky sþítání 1950 byly sice publikovány ihned po zpracování (þasto jako cyklostylované podklady), ale zároveĖ jako neveĜejné s urþením pro ústĜední orgány, þi národní výbory a navíc s omezeným poþtem výtiskĤ. Z prvních tištČných publikací si zaslouží pozornost publikace s názvem Základní údaje o obyvatelstvu v ýeskoslovensku, která byla vydána v roce 1953 (v nákladu 50 výtiskĤ). VeĜejné publikování bylo v dĤsledku utajování dat výraznČ omezeno, v podstatČ do roku 1962. V závČru 50. let (v letech 1957 – 1958) byly vydány tištČné publikace s relativnČ podrobnými výsledky, a to ve þtyĜech svazcích pod spoleþným názvem Sþítání lidu a soupis domĤ a bytĤ v republice ýeskoslovenské ke dni 1. bĜezna 1950 (ýeskoslovenská statistika, Ĝada A, svazky 3 a 6 a Nová Ĝada, skupina A, svazky 26 a 27). Jejich náklad þinil pouze 200 výtiskĤ. Statistický lexikon obcí republiky ýeskoslovenské byl vydán v roce 1955. Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1961 Legislativním základem sþítání 1961 bylo vládní usnesení z 25. kvČtna 1960 þ. 459 a navazující vyhláška vlády þ. 85/1960 Sb., o provedení sþítání lidu, domĤ a bytĤ k 1. bĜeznu 1961. Nová koncepce sþítání 1961 se stala základem pro všechna další sþítání u nás. Poprvé v historii šlo o integrovaný census se vzájemným propojením údajĤ o obyvatelích, domácnostech, bytech a domech. Cílem sþítání bylo „podat strukturální obraz naší spoleþnosti po stránce vČkové, sociální, ekonomické, národnostní a vzdČlanostní, zachytit pronikavé zmČny složení obyvatelstva jako výsledek industrializace zemČ ménČ rozvinutých oblastí. SouþasnČ mČlo dát podrobné informace o poþtech a struktuĜe domácností, rodin a manželství, a ukázat úroveĖ bydlení, rozsah nedostatku bytĤ a podmínek Ĝešení bytového problému“. 7 Tyto cíle se podaĜilo naplnit. Sþítání lidu 1961 v ĜadČ oblastí pĜineslo novou kvalitu dat i výraznČ širší zdroje informací pro stát i obce. Sþítání 1961 se vyznaþuje mnohými novými pĜístupy v oblasti metodické i zpracovatelské. Poprvé byly zpracovány údaje za obyvatele podle místa jejich trvalého pobytu. Pro tento úþel byl novČ zaveden postup ruþního pĜevodu více než jednoho miliónu sþítacích lístkĤ, vyplnČných osobami v doþasném pĤsobišti, do místa jejich trvalého pobytu. Tento novČ zavedený organizaþnČ nároþný postup (formou tzv. meziokresní a mezikrajské burzy) se používal i pĜi všech následujících sþítáních až do roku 2001. Data sþítání za bydlící obyvatelstvo umožnila následnČ založit a vést roþní bilance obyvatelstva podle rĤzných charakteristik (vČk, pohlaví, rodinný stav, národnost). Jedna z nejvýznamnČjších metodických zmČn se bezesporu týká rodin a domácností. Byla zavedena nová, ve své dobČ velmi progresivní koncepce tzv. censových domácností, která vycházela z rodinných vztahĤ. PomČrnČ detailní zpracování tČchto dat o rodinách a domácnostech významnČ rozšíĜilo informace o struktuĜe a velikosti rodin, o poþtech a složení rodin úplných a neúplných se závislými dČtmi, o rozsahu tĜígeneraþního soužití aj., navíc v rĤzných dalších kombinaþních tĜídČních, vþ. podmínek bydlení. NovČ byla zjišĢována a zpracována také dojížćka do zamČstnání podle krajĤ, okresĤ a mČst s 20 tisíci a více obyvateli (za kraje vþetnČ smČrĤ dojížćky). Poprvé se také setkáváme s údaji o nové sociální skupinČ družstevních rolníkĤ. Opomenout také nelze podrobné údaje o úrovni a vzdČlanostní struktuĜe obyvatel a zejména pak s minulostí nesrovnatelnou šíĜi informací o bytovém a domovním fondu, o jeho struktuĜe, vybavení, velikosti, o stáĜí a druhu domĤ a jiných charakteristikách vztahujících se k úrovni bydlení. Propojení tČchto dat s obyvateli a domácnostmi umožnilo mj. provést i odhad nedostatku bytĤ v té dobČ, což mČlo neobyþejný význam. Data sþítání 1961 se stala výchozí základnou pĜi hodnocení dlouhodobého vývoje obyvatelstva i bydlení v následujících desetiletích. Toto sþítání svým novým pojetím, zcela novými metodickými pĜístupy, organizací, rozsahem publikovaných výsledkĤ i zveĜejnČnou podrobnou dokumentací je považováno, ve své dobČ, za zcela mimoĜádné. 7 Kuþera M. Pováleþná sþítání lidu, domĤ a bytĤ v ýeskoslovensku. Historická demografie 11, 1987, s. 207-234  Zpracování výsledkĤ probíhalo centralizovanČ (v Praze a BratislavČ) v závodech ÚstĜedny mechanizované evidence, a to stále ještČ na dČrnoštítkových strojích; také bylo poprvé využito tabulátoru Aritma T 320 pro nČkteré kontroly. Výsledky byly zpracovány v podrobném územním þlenČní až do úrovnČ jednotlivých obcí. Rozsah publikovaných výsledkĤ byl ve srovnání s minulostí nesrovnatelný. Základní výsledky sþítání byly publikovány v roce 1965 ve 4 svazcích edice ýeskoslovenská statistika (Nová Ĝada, skupina A — Pramenná díla) pod spoleþným názvem Sþítání lidu, domĤ a bytĤ v ýSSR k 1. bĜeznu 1961. Ve stejném roce byla vydána v nákladu 5 tis. výtiskĤ publikace Vývoj spoleþnosti ýSSR v þíslech s podtitulem Rozbory výsledkĤ sþítání lidu, domĤ a bytĤ. V prĤbČhu let 1963-1965 byly postupnČ vydány tiskem také krajské publikace s informacemi i analýzou výsledkĤ za jednotlivé kraje a okresy. NáslednČ, v roce 1966, byl vydán Statistický lexikon obcí ýSSR 1965. Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1970 Legislativním základem sþítání 1970 bylo usnesení vlády ýSSR þ. 157 z 14. 4. 1965, o hlavních smČrech sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1970. Vlastní provedení sþítání schválila vláda ýSSR svým usnesením þ. 54 z 5. bĜezna 1970, na nČjž navazovalo usnesení vlády ýSR z 18. bĜezna 1970 a usnesení vlády SSR þ. 108 z 8. dubna 1970. Konalo se k 1. prosinci 1970. Po metodické stránce se sþítání pĜipravovalo, stejnČ jako pĜi jiných sþítáních, podle mezinárodních doporuþení Evropské hospodáĜské komise a KES i podle doporuþení tehdejší Stálé komise RVHP pro statistiku, jež urþovalo minimální rozsah zjišĢování a zpracování. PĜíprava sþítání byla zahájena centrálnČ ve Státním statistickém úĜadČ, pozdČji v podmínkách federace se na pĜípravČ a provedení sþítání podílely jak Federální, tak ýeský a Slovenský statistický úĜad a jejich oblastní orgány. K vytvoĜení optimálních podmínek pro usnadnČní koordinace a spolupráce s pĜíslušnými resorty, podílejícími se na sþítání, byla pĜi Federálním statistickém úĜadČ ustavena ÚstĜední komise pro sþítání lidu, domĤ a bytĤ, v jejímž þele stál zástupce statistiky – generální komisaĜ sþítání. Ustaveny byly rovnČž krajské, okresní a mČstské komise. Základem pro pĜípravu a provedení sþítání v roce 1970 zĤstalo kvalitativnČ nové pojetí sþítání z roku 1961, avšak zároveĖ se vyznaþuje nČkterými novými pĜístupy v oblasti obsahové a zejména pak v oblasti vlastního zpracování výsledkĤ. Jednou z tČchto obsahových zmČn bylo zjišĢování mateĜského jazyka. Již poþínaje sþítáním v roce 1921 významní þeští demografové doporuþovali, aby se pĜi sþítání lidu zjišĢovala jak národnost, tak i mateĜský jazyk. To se uskuteþnilo až pĜi tomto sþítání. Jeho souþástí bylo také zjišĢování romského (v tehdejší terminologii cikánského) etnika. Z dalších nových údajĤ, jde zejména o zaĜazení rodného þísla, které se již stalo trvalou souþástí všech sþítání u nás. Informace o dojížćce do zamČstnání, škol a uþení byly rozšíĜeny o její frekvenci, vzdálenost, dobu a používaný dopravní prostĜedek. Poprvé se pĜi sþítání zjišĢovalo také chtČné nebo nechtČné soužití dvou nebo více censových domácností v jednom bytČ, což mČlo znaþný význam pĜedevším pro pĜesnČjší odhady nedostatku bytĤ. NovČ bylo také zaĜazeno vybavení domácností nČkterými pĜedmČty dlouhodobého užívání. RovnČž poprvé bylo se sþítáním spojeno, resp. na sþítání bezprostĜednČ navazovalo 2% výbČrové šetĜení u domácností - Mikrocensus, jehož základním cílem bylo zjišĢování diferenciace v pĜíjmové úrovni rĤzných skupin domácností a postižení nČkterých dalších stránek jejich životní úrovnČ. Mikrocensus byl organizován na základČ usnesení vlády ýSSR þ. 41/1970 a navazujících usnesení vlád ýSR þ. 56/1970 a SSR þ. 108/1970. Sþítání se stalo ihned po sbČru tiskopisĤ základním souborem pro stanovení souboru výbČrového, a to formou prostého náhodného výbČru každého padesátého bytu, resp. sþítacího lístku (pro výbČr ústavních domácností). PĜi tomto sþítání novým prvkem bylo i zajištČní jeho urþité propagace v televizi a ve filmovém týdeníku v kinech, kdy v zájmu informovanosti a pouþení obyvatel byl pĜipraven krátký film o modelovém prĤbČhu sþítání pĜímo v domácnostech. K pĜevratné zmČnČ došlo pĜi zpracování výsledkĤ sþítání. DČrnoštítková technika byla nahrazena velkokapacitním sálovým poþítaþem, kterým byl CDC 3300. Centrálnímu zpracování dat pĜedcházelo jejich decentralizované poĜízení v krajích. Nová technika a technologie zpracování, zahrnující i tisk tabulek, umožnila poprvé v historii všech dosavadních sþítání vydat v podstatČ všechny zpracované údaje, a to v nejrĤznČjších kombinaþních tĜídČních, vþ. územního detailu (obec, bývalé osady). Poprvé byly výsledky sþítání zpracovány i za tzv. základní sídelní jednotky (ZSJ). To vše nepochybnČ zvýšilo informaþní hodnotu a využitelnost dat sþítání. Prvenství tohoto sþítání je i ve zpracování pĜedbČžných výsledkĤ, jejich rozsahu a rychlém vydání (do þtyĜ mČsícĤ po konání sþítání). Zpracování pĜedbČžných výsledkĤ sice bylo vyvoláno obavami, že nebude vþas  zajištČna programová pĜíprava a tím ani následnČ vlastní zpracování a publikování výsledkĤ (poþítaþ CDC 3300 byl instalován až v þervnu 1970). Zpracování pĜedbČžných výsledkĤ se stalo nedílnou souþástí všech dalších sþítání. Základní výsledky byly vydány v edici ýeskoslovenská statistika, Ĝada Sþítání lidu, pod spoleþným názvem Sþítání lidu, domĤ a bytĤ k 1. 12. 1970. Federální statistický úĜad (FSÚ) vydal v roce 1975 publikaci nazvanou Vývoj spoleþnosti ýSSR v þíslech - podle výsledkĤ sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1970 - v celkovém nákladu 4 tisíce výtiskĤ. Obdobné publikace vydaly i národní statistické úĜady (ýSÚ: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1970 ýSR, vydáno v nákladu 1 000 výtiskĤ; SSÚ: Rozvoj spoloþnosti v SSR, vydáno tiskem jako prodejné v nákladu 2 500 kusĤ). FSÚ publikoval dále témČĜ 20 monotematických rozborĤ v edici Zprávy a rozbory, následnČ byl vydán Statistický lexikon obcí ýSSR 1974. V roce 1978 vydal FSÚ Retrospektivní lexikon obcí ýeskoslovenské socialistické republiky 1850 – 1970. Jde o jedineþné statistické a historické dílo, charakterizující na základČ výsledkĤ sþítání zejména vývoj sídel a osídlení v prĤbČhu 120 let. Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1980 Legislativním základem sþítání 1980 byl Zákon þ. 21/1971 Sb., o jednotné soustavČ sociálnČ ekonomických informací. K vlastní realizaci sþítání bylo pĜijato usnesení vlády ýSSR þ. 16 ze dne 26. ledna 1978 o sþítání lidu, domĤ a bytĤ, ze kterého pak vycházelo usnesení vlády ýSR þ. 73 ze dne 8. bĜezna 1978 a usnesení vlády SSR þ. 106 ze dne 5. dubna 1978. ýtvrté pováleþné sþítání se konalo 1. listopadu 1980. Sþítání se pĜipravovalo a probíhalo v podmínkách již stabilizovaného federálního uspoĜádání státu. Bylo zajišĢováno ve spolupráci, ale zároveĖ s jednoznaþnČ vymezenou dČlbou práce mezi Federálním, ýeským a Slovenským statistickým úĜadem, i dalšími resorty, okresními úĜady a národními výbory. StejnČ jako pĜi sþítáních 1961 a 1970 i všech sþítáních následujících šlo o integrovaný census se vzájemným propojením údajĤ o obyvatelích, domácnostech, bytech a domech. Z jeho pĜípravy, organizaþního zajištČní, provedení i zpracování a publikování je zĜejmé, že se podaĜilo využít mnohé poznatky a zkušeností zejména ze sþítání 1970; jeho rozsah a provedení bylo až na výjimky s pĜedchozím sþítáním témČĜ shodné. PĜesto se i v tomto sþítání setkáváme s nČkterými novými prvky. Jen þásteþnČ se snížil poþet zjišĢovaných údajĤ (opČt se již nezjišĢoval údaj o mateĜském jazyku), na stranČ druhé došlo k detailnČjšímu zpracování nČkterých informací. Z nich jde zejména o prohloubení informací o fertilitČ žen. Toto sþítání, pĜes menší rozsah informací za þásti obcí, naopak pĜineslo také podrobnČjší data o základních sídelních jednotkách a urbanistických obvodech velkých mČst. Nové bylo také vydání pĜehledných tabulek s hlavními údaji za okresy a mČsta. Bohatší byly také informace o dojížćce do zamČstnání – její smČrové zpracování. VýznamnČjším novým prvkem bylo zpracování informací o nedostatku bytĤ jednotným zpĤsobem až do úrovnČ jednotlivých mČst. PĜi tomto sþítání se znovu uskuteþnil „Soupis obyvatel cikánského pĤvodu“. VýraznČ problematický zpĤsob zjišĢování, kdy v podstatČ záleželo na sþítacím komisaĜi, zda toho þi onoho oznaþí jako pĜíslušníka tohoto etnika, je pochopitelnČ nepĜijatelný. Byl to také poslední soupis tohoto zamČĜení, konaný pĜi sþítání lidu. Sþítání lidu 1980 bylo rovnČž využito pro založení centrálního registru obyvatel pĜi ministerstvu vnitra. Jednalo se však o samostatnou akci, nikoliv souþást sþítání. Sþítací komisaĜi pouze pĜedali všem domácnostem k vyplnČní zvláštní registraþní lístek pro každou osobu, který obsahoval data nezbytná k založení tohoto registru. K dalšímu pokroku došlo v oblasti zpracování dat. Federálnímu statistickému úĜadu se podaĜilo získat z USA sálový poþítaþ CYBER 180, který byl považován za jeden z nejvýkonnČjších poþítaþĤ té doby. Tato nová technika znamenala zejména výrazné zrychlení doby zpracování a také publikování výsledkĤ. Výsledky sþítání byly vydány tiskem a souþasnČ také v plném rozsahu na mikrofiších. Pro sþítání 1980 je charakteristická pĜedevším rychlá pĜíprava a publikování jak základních výsledkĤ, tak i analytických publikací. RovnČž I krajské a okresní analytické publikace, pĜipravené podle jednotné osnovy, byly vydány již za necelé dva roky po konání sþítání. Pozoruhodná je také þetnost a rĤznorodé tematické zamČĜení zejména celostátních analýz. Dluhem tohoto sþítání však zĤstává nepublikovaná a tím nedostupná podrobná dokumentace pĜípravy, prĤbČhu a zpracování výsledkĤ sþítání; ta je omezena jen na základní informace. Hlavní výsledky sþítání, lidu, domĤ a bytĤ 1980 byly zveĜejnČny v edici ýeskoslovenská statistika a v edici Zprávy a rozbory Federálního statistického úĜadu. V roce 1984 byl vydán Statistický lexikon obcí ýSSR podle správního rozdČlení republiky k 1. lednu 1982.  Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1991 Právním podkladem pro uskuteþnČní sþítání 1991 byl nadále Zákon þ. 21/1971 Sb. o jednotné soustavČ sociálnČ ekonomických informací. Navazujícími dokumenty bylo usnesení vlády ýSSR þ. 124 z 28. kvČtna 1987, usnesení vlády ýSR þ. 218 z 15. 9. 1987 a SSR þ. 199 z 11. 9. 1987. PĤvodnČ mČla být rozhodným okamžikem sþítání pĤlnoc z 30. listopadu na 1. prosinec 1990. Termín þeskoslovenského sþítání lidu byl následnČ z dĤvodu soubČhu s konáním voleb zmČnČn na 3. bĜezna 1991, a to usnesením vlády ýSFR þ. 186/1990 a navazujícími usneseními vlád ýR þ. 119/1990 a SR þ. 240/1990. Rozhodným okamžikem sþítání byla stanovena pĤlnoc ze soboty 2.3.1991 na nedČli 3. 3. 1991. Sþítání lidu 1991 bylo posledním sþítáním þeskoslovenským i posledním sþítáním 20. století. Podrobné informace o jeho pĜípravČ, organizaci, provedení a zpracování lze nalézt zejména v publikaci „Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1991 – Pramenné dílo“, ýeský statistický úĜad, Praha 1995. ZpĤsobem provedení se sþítání 1991 nelišilo od sþítání v roce 1980. Bylo opČt integrovaným populaþním, bytovým a domovním censem. PĜíprava sþítání lidu 1991 byla však v jeho závČreþné fázi ovlivĖována rychle se mČnící situací po listopadu 1989. V souvislosti s tím a jako reakce na spoleþensko-politické pĜemČny došlo ve srovnání se sþítáními minulými k nČkterým obsahovým a metodickým zmČnám. Po þtyĜicetileté absenci byl program sþítání 1991 rozšíĜen o otázku náboženského vyznání sþítané osoby. Úþelem zaĜazení této otázky do programu sþítání bylo zabezpeþit informaci, kterou naposled poskytlo sþítání lidu 1950. Byly získány údaje za všechny církve a náboženské spoleþnosti oficiálnČ pĤsobící v té dobČ na území ýeskoslovenska. PĜesto zaĜazení této otázky vyvolávalo ostré výhrady zpochybĖující její legalitu. PĜekážkou v tomto smČru bylo i usnesení vlády Republiky þeskoslovenské ze dne 27. þervence 1954 þ. 1410, o zrušení evidence náboženského vyznání. Toto usnesení bylo zrušeno usnesením vlády ýSFR þ. 649 ze dne 25. záĜí 1990. S ohledem na reakce na zaĜazení náboženského vyznání do sþítání bylo tolerováno její nevyplnČní. Na základČ mezinárodních doporuþení a vnitĜních požadavkĤ byla do sþítání znovu zaĜazena otázka na mateĜský jazyk a na trvalé bydlištČ v dobČ narození sþítané osoby ke zjištČní dlouhodobé migrace obyvatel a rodákĤ. K výraznČjší zmČnČ došlo u otázky na národnost. Její pojetí bylo v souladu s ústavním Zákonem þ. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod. Otázka na národnost ve sþítacím archu byla uvedena s tímto vysvČtlením: "rozumí se pĜíslušnost k národu a je ponecháno každému, aby se svobodnČ vyjádĜil o své pĜíslušnosti podle svého pĜesvČdþení". Sþítací arch umožĖoval jakýkoliv zápis národnosti zcela bez omezení. Nebývale se tak rozšíĜil rozsah národností, za které byly výsledky zpracovány. Mezi nimi byla také poprvé národnost moravská a slezská. Sþítání jako celek bylo provázeno nČkterými negativními postoji, u národnosti pak rozporuplnými požadavky na zpĤsob jejího zjišĢování. K nČkterým zmČnám ve srovnání s rokem 1980 došlo ve zpĤsobu zjišĢování a zpracování ekonomické aktivity a spoleþenské skupiny. Mj. byly zjištČny a zpracovány údaje za "osoby hledající zamČstnání", tj. nezamČstnaní v rozhodný okamžik sþítání, dále "zamČstnavatelé“ a "pomáhající v soukromém sektoru (rodinném hospodáĜství)". Nové bylo rovnČž rozdČlení ekonomicky aktivních podle sektorĤ národního hospodáĜství na státní a soukromý. Novým prvkem bylo také zjišĢování objektĤ pro individuální rekreaci (chaty, domky a chalupy k rekreaci). NČkteré z uvedených zmČn, které se promítly do zpracování výsledkĤ sþítání, znamenaly nejen rozšíĜení mezinárodní srovnatelnosti, ale zejména umožnily zachytit poþátek procesu hlubokých spoleþenských a ekonomických zmČn v ýeské republice. Dodateþné obsahové zmČny ve sþítání znamenaly také znaþné zásahy do již pĜipravených projektĤ zpracování a sþítacích tiskopisĤ. PĜesto se podaĜilo sþítání 1991 ve stanovených termínech uskuteþnit a jeho cíle naplnit. Centralizované zpracování definitivních výsledkĤ bylo provedeno ve výpoþetním stĜedisku Federálního statistického úĜadu na výpoþetním systému Cyber. Tomu pĜedcházela fáze decentralizovaného zpracování spoþívající pĜedevším v kódování údajĤ a dále v poĜízení dat v Podniku výpoþetní techniky. Tabelaþní i publikaþní systém použitý pĜi sþítáních 1970 a 1980 zĤstal v principu zachován, i když s nČkterými modifikacemi. Z výsledkĤ sþítání lidu 1991 bylo postupnČ vydáno 1172 titulĤ (z toho za ýR 848 v celkovém nákladu 18 386 výtiskĤ). KromČ základních publikací byly vydány mnohé další þíselné a analytické publikace. Hlavní výsledky byly zveĜejnČny v edici ýeská statistika a monotematické analýzy v edici Zprávy a rozbory ýeského statistického úĜadu. V roce 1994 byl vydán Statistický lexikon obcí ýeské republiky 1992 a v roce 1995 v edici ýeská statistika souhrnná publikace „Sþítání lidu, domĤ a bytĤ – Pramenné dílo“.  Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001 Právním podkladem pro uskuteþnČní sþítání v roce 2001 byl Zákon þ. 158/1999 Sb., o sþítání lidu, domĤ a bytĤ v roce 2001. Zákon urþil, že budou zjišĢovány údaje podle stavu o pĤlnoci z 28. února na 1. bĜezna roku 2001 (rozhodný okamžik). Se zvláštním zákonem o sþítání se zde setkáváme poprvé od roku 1930. Tímto zákonem byl stanoven v § 5 i obsah sþítání. Sþítání 2001 bylo opČt integrovaným populaþním, bytovým a domovním censem. ProvádČlo se tradiþním zpĤsobem - metodou sebesþítání a v souladu s doporuþeními mezinárodních organizací. ObsahovČ se od sþítání pĜedchozího podstatnČ nelišilo. NovČ bylo zaĜazeno druhé nebo další zamČstnání sþítané osoby a dále vybavení bytové domácností poþítaþem. ZároveĖ byly ale vypuštČny otázky na vybavení domácností mrazniþkou, automatickou praþkou a televizorem. V zájmu dlouhodobé srovnatelnosti byl do znaþné míry zachován i celý systém tabelaþních výstupĤ. Citlivé otázky na národnost a náboženství byly zjišĢovány dĤslednČ deklaratornČ a jako vyjádĜení svobodného rozhodnutí sþítané osoby. Tímto rozhodnutím mohlo být i nevyplnČní tČchto otázek. U národnosti bylo navíc poprvé možné uvést dvČ národnosti. PĜes mnoho shodného se sþítání 2001 vyznaþuje nČkterými novými i unikátními pĜístupy. PĜedevším jde o kvalitativnČ zcela nové pojetí územní pĜípravy založené na vytvoĜení tzv. Registru sþítacích obvodĤ. Jeho obsahem je seznam všech objektĤ - domĤ a bytĤ s úplnou územní identifikací. Souþástí registru jsou i digitální mapy se zakreslením domĤ. Tento registr, s využitím technologií geografického informaþního systému (GIS), se stal jedním z nových a základních nástrojĤ pro pĜípravu a provedení tohoto sþítání. PĜi sþítání 2001 bylo odstranČno ruþní poĜizování dat a bylo poprvé nahrazeno optickým snímáním sþítacích formuláĜĤ. Zcela odlišná byla i podoba tČchto formuláĜĤ, která spoþívala zejména v tom, že pro každou osobu byl urþen formuláĜ samostatný. Zejména z hlediska uživatelĤ dat sþítání došlo k významné a dĤležité zmČnČ v oblasti prezentace výsledkĤ. Výsledky sþítání byly vydány nejen v tištČných publikacích, ale zároveĖ i v elektronické podobČ. Navíc ještČ veškeré datové i analytické publikace jsou bezplatnČ v plném rozsahu k dispozici na internetových stránkách ýSÚ. Z Ĝady dalších dílþích nových prvkĤ tohoto sþítání je možno jmenovat napĜíklad poprvé provedenou kontrolu duplicitnČ seþtených osob na základČ rodných þísel, nebo pĜípravu sþítacích tiskopisĤ, které vyplĖovalo obyvatelstvo, v 10 jazykových mutacích. Nelze opomenout, že sþítání 2001 bylo provázeno i nČkterými vážnými problémy a komplikacemi. PĜedevším to byla mimoĜádnČ negativní, v minulosti nevídaná, mediální kampaĖ. OjedinČlé nebyly ani výzvy k bojkotu sþítání. V této situaci logicky vnikaly vážné obavy o osud sþítání a vČrohodnost jeho výsledkĤ. Avšak nakonec se naprostá vČtšina obyvatel sþítání zúþastnila. Další nepĜíjemnou skuteþností byl zásah ÚĜadu pro ochranu osobních údajĤ, který naĜídil blokaci dvou údajĤ zjišĢovaných pĜi sþítání. Nenahraditelnou ztrátou z pohledu demografického je blokace údaje o „poþtu narozených dČtí v nynČjším nebo posledním manželství“. Vážnou komplikací pro zpracování a publikování výsledkĤ sþítání znamenaly srpnové povodnČ v roce 2002, které zasáhly sídlo ýSÚ a tím i místo zpracování sþítání i jeho technické vybavení. Došlo tak k nČkolikamČsíþnímu pĜerušení prací a posunu zpracování výsledkĤ sþítání. Pozitivní je, že byly zachránČny datové soubory a zpracování výsledkĤ sþítání mohlo pokraþovat. PodaĜilo se splnit i doporuþení Statistického úĜadu Evropských spoleþenství - Eurostatu, aby výsledky ze základního zpracování sþítání byly k dispozici do 2,5 roku po jeho konání. RovnČž sþítání 2001 se vyznaþuje širokým rozsahem publikovaných výsledkĤ. Podrobná dokumentace celého sþítání je souþástí publikace „Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001 – pramenné dílo“. Statistický lexikon obcí ýR byl vydán (stejnČ jako v minulosti ve spolupráci s ministerstvem vnitra) v roce 2005. MimoĜádným dílem, které bylo vydáno v roce 2006, je Historický lexikon obcí ýeské republiky 1869 – 2001. Historický lexikon zachycuje dlouhodobý vývoj sídel a osídlení na našem území poþínaje rokem 1869, kdy se uskuteþnilo prvé moderní sþítání. I tyto publikace byly pĜipraveny v elektronické podobČ a jsou všem pĜístupné na internetových stránkách ýSÚ.  1.6. Kontinuita sþítání lidu 1921 – 2011 Souhrnný pĜehled základních údajĤ údaj zjišĢován Údaje o obyvatelích Rok sþítání 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 OBYVATELÉ identifikaþní údaje – jméno a pĜíjmení, adresa rodné þíslo datum narození pohlaví rodinný stav registrované partnerství datum posledního sĖatku poĜadí manželství datum/rok ovdovČní datum/rok rozvodu, rozluky poþet živČ narozených dČtí celkem z toho v posledním manželství B druh pobytu/pĜítomnosti trvalé bydlištČ/domovská obec trvalé bydlištČ v dobČ narození 8 bydlištČ 1 rok pĜed sþítáním od kdy bydlí zapsaná osoba v obci odkud se pĜistČhoval do obce je-li reemigrant, odkud se pĜistČhoval do ýSR þlenové bytové domácnosti pobývající 12 mČsícĤ a déle mimo území ýR státní obþanství národnost mateĜský jazyk 9 náboženské vyznání, víra, bez vyznání 8 UvádČno též jako bydlištČ matky v dobČ narození; sþítání v roce1921 a 1930 - rodištČ. 9 MateĜský jazyk – rok sþítání 1921 a 1930 viz dále uvedený komentáĜ  Souhrnný pĜehled základních údajĤ údaj zjišĢován Údaje o obyvatelích Rok sþítání 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 nejvyšší ukonþené vzdČlání znalost þtení a psaní soupis obyvatel cikánského pĤvo- du 10 tČlesné vady zdroj obživy/ekonomická aktivita zamČstnání, povolání postavení v zamČstnání kvalifikace v oboru vedlejší/další povolání odvČtví ekonomické þinnosti (skupina a tĜída povolání) zamČstnavatel, místo pracovištČ, od roku 1970 též škola spoleþenská skupina/sociální pĜí- slušnost dojížćka do zamČstnání nebo do školy výdČleþné povolání, jeho druh a postavení v povolání k 16. 7. 1914 pĜíslušnost ke spoleþenské skupinČ k 1. 3. 1950, k 1. 1. 1946 a k 1. 5. 1938 u zamČstnavatelĤ/podnikatelĤ poþet všech zamČstnancĤ B vztahy mezi þleny domácnosti 11 soužití manželĤ, oddČlené bydlení a jeho dĤvod chtČné/nechtČné bydlení s další rodinou/rodinami v bytČ výmČra obhospodaĜované zemČdČlské pĤdy v ha B = údaj nezpracován z dĤvodu jeho blokace ÚĜadem pro ochranu osobních údajĤ 10 Použita terminologie tehdejší doby 11 PĜíbuzenský nebo jiný pomČr k pĜednostovi domácnosti, nebo osobČ v þele domácnosti, uživateli bytu, pĜíp. i k majiteli bytu – základ pro zpracování výsledkĤ za domácnosti (bytové, hospodaĜící, pĜíp. cenzové)  Souhrnný pĜehled základních údajĤ údaj zjišĢován Údaje o domech Rok sþítání 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 DOMY Identifikace (adresa) vlastník, rok 1950 také národní správce druh domu poþet bytĤ v domČ obydlenost domu dĤvody neobydlenosti období výstavby, pĜíp. rekonstruk- ce materiál nosných zdí pĜevládající krytina poþet podlaží výtah. kanalizace - pĜipojení na odpad zpĤsob vytápČní (ústĜední apod. topení, pĜíp. druh paliva) vodovod elektĜina plyn prádelna v domČ elektrická praþka v prádelnČ sušárna prádla v domČ údaje o objektech pro individuální rekreaci  Souhrnný pĜehled základních údajĤ údaj zjišĢován Údaje o bytech Rok sþítání 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 BYTY identifikace bytu obydlenost bytu, dĤvody neobydlenosti (kromČ roku 1970) právní dĤvod užívání bytu provozuje v bytČ živnost, povolání a jaké od kdy bydlí majitel bytu v tomto bytČ nájemné/náklady na byt spoleþné užívání nČkterých prostor s jiným bytem (napĜ. prádelna, kuchyĖ, koupelna, záchod) poþet osob, pĜíp. domácností v bytČ poloha bytu v domČ velikost bytu - poþet místností a plocha (rok 1921 a 1930 bez plo- chy) spižírna místnost pro služebné balkon, lodžie, terasa plyn ze sítČ elektĜina vodovod teplá voda (zdroj) zpĤsob vytápČní koupelna nebo sprchový kout záchod druh kuchyĖského sporáku (druh paliva, energie) kuchyĖská linka chladniþka/mrazniþka praþka elektrická, automatická bojler kuchyĖský robot  Souhrnný pĜehled základních údajĤ údaj zjišĢován Údaje o bytech Rok sþítání 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 rozhlasový pĜijímaþ televizor telefon vysavaþ osobní poþítaþ; rok 2011 vþ. pĜipojení k internetu motocykl osobní auto garáž rekreaþní možnosti (domek, chata, chalupa vlastní, cizí) ubytování mimo byt, pohyblivé obydlí, nouzové pĜístĜeší KomentáĜ Uvedený pĜehled 12 je seznamem základních ukazatelĤ zjišĢovaných pĜi sþítáních. Jednotlivá sþítání obsahují další vČtší þi menší detaily, podotázky, mj. þasto odrážející aktuální potĜeby doby, což zároveĖ pĜináší i rozdílný rozsah zjišĢovaných dat. NČkteré údaje nebyly vždy zjišĢovány pĜímo tj. nebyly uvedeny na sþítacím formuláĜi, ale jde o údaje odvozené (napĜ. sociální skupina, odvČtví a jiné), pĜíp. byly pĜevzaty z administrativních zdrojĤ. Celé devadesátileté období (1921 – 2011) je provázeno nejen progresem v technice a technologii zpracování, ale také významnými zmČnami v klasifikacích a þíselnících a jejich podrobnosti. Výsledky sþítání byly až do roku 1950 zpracovávány (s výjimkou nČkolika základních dat) za obyvatelstvo „pĜítomné“. ZmČnu pĜineslo až sþítání 1961 zpracováním za obyvatele „bydlící“, které pak je uplatnČno již ve všech dalších sþítáních lidu. Nové pojetí ale pĜináší sþítání v roce 2011 – zpracování i podle obvyklého pobytu (podrobnČji viz kapitola „Obyvatelstvo obvykle bydlící“). Pokud jde o domy a byty poprvé se jejich sþítání ve všech obcích uskuteþnilo až v roce 1950 a poté se již stalo integrovanou souþástí všech následujících sþítání. PĜi sþítání v roce 1921 byl proveden „soupis bytĤ ve mČstech a okolních obcích, jež s tČmito místy tvoĜí hospodáĜský celek þítající více než 20 tisíc obyvatelĤ". Obce, v nichž byl proveden soupis bytĤ, urþilo ministerstvo vnitra. Celkem se jednalo o 35 mČst a aglomerací. ObdobnČ tomu bylo pĜi sþítání v roce 1930, avšak poþet sþítaných bytĤ byl rozšíĜen na obce s více než 10 tisíci obyvateli. Domy tehdy nebyly pĜedmČtem sþítání, avšak sþítací komisaĜi byli povinni zpracovat souhrnná data za byty a tak byly získány údaje o poþtu domĤ, jejich obydlenosti a poþtu bytĤ v domČ. Podstatné je, že pĜevážná vČtšina základních údajĤ zjišĢovaných pĜi sþítáních lidu v období 1921 – 2011 je metodicky buć zcela jednotná (pĜedevším základní demografické údaje), nebo jen s menšími odlišnostmi, které vČtšinou nemají pro srovnatelnost zásadní význam. 12 V pĜehledu nejsou uvedeny (s ohledem na ojedinČlost této akce) údaje zjišĢované pĜi soupisu prĤmyslových a živnostenských závodĤ a soupisu zemČdČlských závodĤ – tyto soupisy byly souþástí sþítání lidu v roce 1950 (podrobnČji viz kapitola 1. „Z historie soupisĤ obyvatel a sþítání lidu“).  Větší rozdíly jsou zejména u zjišťování národnosti, ale i náboženského vyznání a mateřského jazyka: Národnost a mateřský jazyk Základní rozdíly při jednotlivých sčítáních: - odlišnosti v definici národnosti a jejím zjišťování, - povinnost a dobrovolnost odpovědi na otázku o národnosti, - možnosti uvést při sčítání více národností a mateřských jazyků. Sčítání 1921 - Národnost byla ve sčítání vymezena jako “kmenová příslušnost, jejímž vnějším znakem je zpravidla mateřský jazyk“. S ohledem na kmenovou příslušnost bylo povoleno uvedení i národnosti cikánské 13 a židovské, a to i v případech, kdy sčítané osoby tyto jazyky neovládaly. Zjišťování probíhalo „přímým svobodným přiznáním každého přítomného obyvatele, staršího 14 let a příčetného“. - Významnou změnou bylo zavedení národnosti československé, v podstatě a mj. slučující dnešní národnost českou a slovenskou. - I když mateřský jazyk při tomto sčítání nebyl samostatně zjišťován, na sčítacím formuláři byla kolonka pro národnost označena „národnost/mateřský jazyk“. Již z tohoto označení vyplývá úzká vazba národnosti na mateřský jazyk. - Nejčetnější národností byla národnost československá. Díky uvedenému způsobu zjišťování (tj. záznamům typu národnost „československá/český“, nebo „československá/slovenský“) bylo možno při zpracování získat výsledky i za samostatnou národnost českou a slovenskou. Sčítání 1930 - Otázka národnosti byla ještě silněji vázána na mateřský jazyk. Bylo stanoveno, že „národnost se zapisuje zpravidla podle mateřského jazyka. Jinou národnost, než pro kterou svědčí mateřský jazyk, lze zapsat jen tehdy, jestliže sčítaná osoba nemluví mateřským jazykem ani ve své rodině ani v domácnosti a úplně ovládá řeč oné národnosti. Židé mohou napsat národnost židovskou.“ - Forma zápisu byla shodná se sčítáním v roce 1921, stejně tak byla zjišťována národnost československá. Sčítání 1950 až 1980 - Sčítání 1950 přináší změnu, především pokud jde o odstranění přímé a silné vazby na mateřský jazyk. Národnost byla vymezena jako „příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat“. - Definice národnosti pro následná sčítání lidu v roce 1960, 1970 a 1980 byla shodná. - Na rozdíl od předchozích sčítání již nebylo možné uvést romskou národnost. Po válce byli Rómové v našich zemích považování za určitou sociální skupinu, neboť nesplňovali tehdejší kriteria pro uznání samostatné národnosti. Byli označování jako „Cikáni", „cikánské obyvatelstvo" nebo „obyvatelstvo cikánského původu". Ke změně došlo až při sčítání v roce 1991. Sčítání 1970 a 1980 - V roce 1970 byla do sčítání poprvé zahrnuta vedle národnosti i otázka na mateřský jazyk sčítaných osob, který byl vymezen jako “řeč, kterou se sčítaným obvykle hovořili rodiče, v případě jejich různé národnosti jako řeč, kterou se sčítaným hovořila matka“. - Při sčítání v roce 1980 bylo od zjišťování mateřského jazyka upuštěno. - Součástí sčítání 1970 a 1980 byl také soupis romského obyvatelstva („soupis obyvatelstva cikánského původu“) na našem území. Romové se však nemohli ke své národnosti přihlásit sami. K této skupině byly jednotlivé osoby přiřazovány sčítacími komisaři, kteří posuzovali charakteristické znaky jako způsob života, bydlení apod. Opírali se přitom také o evidenci Romů vedenou národními výbory. Soupisem bylo zjištěno, že na území ČR v roce 1970 má trvalý pobyt 60 279 Romů, v roce 1980 jich bylo 88 587. 13 Použita tehdejší terminologie. 27 Sčítání 1991 - Sčítání 1991 přináší nové pojetí zjišťování národnosti, která byla definována jako „příslušnost k národu a je ponecháno každému, aby se svobodně vyjádřil o své příslušnosti podle vlastního přesvědčení. Národnost dětí do 15 let se řídí podle rodičů a hlásí-li se rodiče k různým národnostem, na základě dohody rodičů podle jednoho z nich.“ - S ohledem na definici národnosti se výrazně rozšířila škála zjišťovaných národností a tomu odpovídaly i číselníky pro zpracování. Znovu se tak mohli obyvatelé přihlásit k národnosti romské ale i jiným. Poprvé byly také zpracovány údaje o národnosti moravské a slezské. - Stejně jako v roce 1970 byl znovu obsahem sčítání 1991 mateřský jazyk. Ten se stal již trvalou součástí všech následných sčítání. Jeho vymezení v letech 1991 a 2011 bylo v podstatě obsahově shodné –„ jazyk, kterým se sčítanou osobou v dětství mluvila matka, nebo osoby, které jí vychovaly“. Sčítání 2001 - Národnost byla definována takto: „Údaj o národnosti vyplní každý podle svého rozhodnutí. Národností se rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Pro určení národnosti není rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou občan převážně používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Hlásí-li se k více národnostem nebo k žádné, budiž to zaznamenáno. Národnost dětí do 15 let se řídí podle rodičů.“ - Vlastním rozhodnutím bylo i údaj o národnosti nevyplnit, což bylo rovněž poprvé v historii sčítání lidu. - Poprvé se sčítané osoby mohly přihlásit k více národnostem. Sčítání 2011 - Vymezení národnosti bylo do značné míry shodné s předchozím sčítáním, avšak daleko jednoznačněji byla stanovena dobrovolnost odpovědi: Údaj o národnosti uvede každý podle svého rozhodnutí. Uvedení údaje není povinné. Je přípustné uvést i více národností. Národností se rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Pro určení národnosti není rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou respondent převážně používá nebo lépe ovládá.“ - Sčítání 2011 přineslo významnou změnu ve zjišťování mateřského jazyka. Poprvé bylo legislativně stanoveno, že je přípustné uvést i více jazyků. Náboženské vyznání, víra Základní rozdíly při jednotlivých sčítáních:   - odlišnosti v definování náboženského vyznání, zejména pokud jde o vazbu na církevní příslušnost  - povinnost a dobrovolnost odpovědi na otázku.  Sčítání 1921, 1930 a 1950 - V tomto období bylo náboženské vyznání definováno jako příslušnost k církvi, a to bez ohledu na to, zda šlo o církev státem uznanou, či nikoliv. Pokud sčítaná osoba nebyla ve svazku žádné církve, byla zařazena mezi osoby “bez vyznání“. - Údaj o náboženském vyznání byl v podstatě až do roku 1954 součástí různých osobních a jiných dokladů. Církevní příslušnost nebylo možné měnit pouhým zápisem do sčítacího tiskopisu. - Sčítání v roce 1950 bylo v dalším čtyřicetiletém období posledním, kdy byla otázka na náboženské vyznání zjišťována. Vláda Republiky Československé přijala usnesení ze dne 27. července 1954 č. 1410 o zrušení evidence náboženského vyznání. Bylo uloženo všem ministrům a předsedům ústředních úřadů „zajistit, aby od občanů v žádném případě nebylo vyžadováno činit vůči státním úřadům nebo podnikům sdělení o jejich náboženském vyznání /stavu bez vyznání/, aby občané nevyplňovali rubriku o náboženském vyznání v úředních dokladech, formulářích a dotaznících a aby v nových formulářích nebyla rubrika uváděna“:   - Opětovné zařazení otázky na náboženské vyznání se uskutečnilo až při sčítání v roce 1991.  28 Sþítání 1991, 2001 a 2011 - Výše uvedené usnesení vlády o zrušení evidence o náboženské vyznání bylo zrušeno usnesením vlády ýSFR ze dne 15. záĜí 1990 þ. 649. - Sþítání 1991 pĜináší poþátek do urþité míry nového pojetí zjišĢování této otázky. VysvČtlivky pro vyplnČní otázky na náboženské vyznání stanovily: „rozumí se úþast na náboženském životČ nČkteré církve (náboženské spoleþnosti) nebo vztah k ní, a je každému ponecháno, aby se svobodnČ vyjádĜil o svém náboženském vyznání nebo aby uvedl, že je bez vyznání. U dČtí do 15 let uvedou rodiþe náboženské vyznání podle svého uvážení“. - I když otázka na náboženské vyznání byla v roce 1991 povinná, s ohledem na výraznČ negativní reakce obyvatel bylo tolerováno její nevyplnČní. - V dalších sþítáních (2001, 2011) byla již odpovČć na otázku o náboženském vyznání a víĜe dobrovolná, nepo- vinná: sþítání 2001 - „Údaj o náboženství, víĜe nebo bez vyznání vyplní každý podle svého rozhodnutí. U dČtí do 15 let vyplní otázku rodiþe podle svého uvážení. Vlastním rozhodnutím bylo i otázku nevyplnit.“, sþítání 2011 – „Údaj o náboženské víĜe vyplní každý podle svého rozhodnutí. Uvedení údaje není po- vinné“. - PĜi sþítání 2011 byla také formulováním otázky jednoznaþnČji dána možnost vyjádĜení své víry bez ohledu na pĜíslušnost církevní. Sþítací formuláĜ obsahoval (kromČ rubriky „bez náboženské víry“ a „vČĜící - hlásící se k církvi, náboženské spoleþnosti) také rubriku „vČĜící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské spoleþnosti“. ____________________________________ Literatura 1) ýervený, V. – ýervená, J. 2013. Berní rula – Generální rejstĜík ke všem svazkĤm (vydaným i nevydaným) berní ruly z roku 1654, doplnČný (tam, kde se nedochovaly) o Soupis poddaných z roku 1651. Nakladatelství LIBRI. 2) Berrová, P. 2010. Nejstarší celozemské soupisy obyvatelstva a identifikace osob. VeĜejná správa, 21. 10. 2010. 3) Berrová, P. 2006. Z dČjin sþítání lidu (1754-1910). Demografie 48/4. 4) ýeskoslovenský statistický vČstník. 1921 - 1931, roþ. II. - X. 5) Fajfr, F. - Jureþek, Z. - Ullmann, O. 1960. Sþítání lidu, domĤ a bytĤ. Praha: Knižnice SÚS. 6) DvoĜáþek, F. 1924. Soupisy obyvatelstva v ýechách, na MoravČ a ve Slezsku v letech 1754 –1 921. ýeskoslovenský statistický vČstník, roþ. V. 7) Kárníková, L. 1965. Vývoj obyvatelstva þeských zemí 1754 - 1914. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ýSAV. 8) Kuþera M. Pováleþná sþítání lidu, domĤ a bytĤ v ýeskoslovensku. Historická demografie 11/1987 9) Obyvatelstvo þeských zemí v letech 1754 - 1918. Díl 1, 1754 - 1865. 1978. 1. vyd. Praha: ýSÚ. 10) Pavlík, Z. - RychtaĜíková, J., - Šubrtová, A.. 1986. Základy demografie. 1.vyd. Praha: Academia. 11) RĤžková, J. 1989. NČkteré pohledy do historie a souþasnosti sþítání lidu. Statistika, þ. 7/1989. 12) RĤžková, J. 1989. Sþítání lidu v historii þs. státní statistiky. Statistika, þ. 8-9/1989. 13) Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 1991 – Pramenné dílo. 1995. Praha: ýSÚ. 14) Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001 – Pramenné dílo. 2005. Praha: ýSÚ, 15) Srb, V. 1998. Tisíc let obyvatelstva þeských zemí. Praha. 16) Swoboda, H. 1977. Moderní statistika. Praha: Svoboda. 17) Šmíd, V. - Schelle, K. - Veselá, R. 2005. Vývoj evidence obyvatelstva. Nejstarší zmínky o sþítání obyvatelstva. VeĜejná správa. 18) Vývoj spoleþnosti ýSSR v þíslech. 1965. Praha: Knižnice ÚKLKS. 19) Vývoj spoleþnosti ýSSR v þíslech podle výsledkĤ sþítání lidu, domĤ a bytĤ. 1975. Praha: Knižnice FSÚ.