Morfologie I (CJA006)
Zájmena, zájmenné číslovky, zájmenná příslovce
Klára Osolsobě
osolsobe@phil.muni.cz
FIFA 10

Po formální stránce zájmena představují různorodou skupinu
llexémy se speciální „zájmennou“ flexí
l lexémy pravidelně skloňované adjektivně (oba druhy adjektivní flexe jmenná i složená)
llexémy kombinující tvary „zvláštní“ s pravidelně tvořenými tvary adjektivními

Bezrodá
zájmena
lzvláštní flexe: já, ty, my, vy
lzájmenná flexe:
ltvrdá: kdo
lměkká: co

Rodová zájmena
lZájmenná flexe
ltvrdá: ten, onen, …
lměkká: náš, váš,
lsmíšená: všechen
lAdjektivní flexe
ltvrdá: jaký, který
lměkká: její, čí
lzvláštní:  sám, můj, týž, ...

Klasické mluvnice i školská praxe dělí zájmena podle funkce
lsubstantivní
ladjektivní

třídy deiktických slov  spjaté se vztahem ke
komunikačním  osobám (VKO)
VKO
osobní
zvratné
přivlastňovací
přivlastňovací zvratné
substantivní
já, ty, on, my, vy
sebe, sobě,
sebou, se, si
adjektivní
můj, tvůj, náš, váš, jeho, její, jejich
svůj

třídy deiktických slov spjaté s deixí v úzkém smyslu (D)
D
identifikátory pozitivní (limitativa - vymezovací) negativní (alterátory)
ukazovací
substantivní
sám
adjektivní
týž, tentýž, jiný
ten, tento, onen, takový, taký
-(s)
číslovkové
tolik
adverbiální (místo)
jinam, onde, jinde, jinudy
tu, tam, zde, tady, tamhle, tam, sem,  onam, jinam, tudy, odtud,  potud,
adverbiální (čas)
odjindy, dojindy, projindy
tehdy, natehdy, odtehdy,
dotehdy,
adverbiální (způsob)
jinak
tak, takto

třídy deiktických slov
určitých/neurčitých (U/N)
U/N
tázací/vztažná
neurčitá
totalizátory
negativa (záporná)
substantivní
kdo, co,
(-že/-pak)
ně-/ledas-/lec-/všeli-/
kde/-kdo-/si/-koli(v),
ně-/ledas/všeli-/
kde/-co-/si/-koli(v)
všechen
nikdo, nic
adjektivní
jaký, který, čí
ně-/ledas-/lec-/kde-/všeli-/jaký-/si/-koli(v)ně-/ledas-/lec-/kde-/všeli-který-/si/-koli(v)
ně-/ledas-/kde-/všeli-čí-/si/-koli(v)
každý,
všichni,
jeden
žádný,
nijaký,
ničí
číslovkové
kolik
několik

třídy deiktických slov
určitých/neurčitých (U/N) - pokračování
U/N
tázací/vztažná
neurčitá
totalizátory
negativa (záporná)
adverbiální (místo)
kde, kam, kudy, od-/po-kud
ně-, leda-, lec-, všeli-kde/kam/kudy
-si, -koli(v),
odně-, od-
kud,
-si/-koli(v)
vš(u/a)de
ni-, zřídka-,
sotva-
kde/kam
nikudy,  odnikud
 (čas)
(na-, po-, od-,do-)
kdy, dokud, dokavad,
dokad
ně-, leda-, lec
-kdy
-si/-koli(v)
(na-, pro-, ode-)
vždy
ni-, zřídka-,
sotva-
kdy
(způsob)
jak(-pak)
kterak
ně-/kde-/leda-/lec-/
všeli-jak,
jak-si/-koli(v)
ni-, sotva-
jak/
kterak
(příslovečné spřežky)
nač, zač, oč,
več (-pak)
pro-, za-, na-nic

třídí je do sémanticky definovaných skupin (druhy zájmen )
losobní - personální
lpřivlastňovací – posesiva
lukazovací – demonstrativa
ltázací - interogativa
lvztažná - relativa
lneurčitá – indefinita
lzáporná – negativa
lzvratná - reflexiva
l

specifika jmenných gramatických kategorií
lrod – bezrodá zájmena jsou defektní
lčíslo – bezrodá zájmena jsou defektní

Číslovky – numerale
Specifika slovního druhu numerále a druhy číslovek v klasických mluvnicích
lpřevážně ohebný slovní druh
lnemá přesně stanovené a stanovitelné hranice
lspecifický způsob vyjadřování kvantity (kvantovost mohou vyjadřovat - substantiva (desetina,
stovka), adjektiva (poslední),  nebo příslovce (moc, trochu) a pronominália (tolik, kolik)
lsyntakticky plní číslovky primární i sekundární funkci slovních druhů, s nimiž se formálně
shodují, nebo které zastupují

sémantická klasifikace - počet čeho vyjadřují
lnapříč klasifikací – určité/neurčité (vyjadřují  určitý/neurčitý počet)
lprostý počet - číslovky základní
lpořadí - číslovky  řadové
lpočet souborů nebo druhů - číslovky úhrnné/číslovky druhové/ číslovky souborné
lčetnost - číslovky násobné
lpodíl - substantiva z číslovek (polovina, třetina,…, tisícina) - číslovky dílové
lpočet skupin - substantiva z číslovek (dvojka, pětka,…) - číslovky skupinové.
l

formální stránka
lslova ohebná - skloňují se
lneohebná - chovají se jako adverbia -  např. číslovky násobné (tvořené postfixem -krát)

specifika jmenných gramatických kategorií
lrod – defektní všechny od 3 výše
lčíslo – souvisí s lexikálním vyjadřováním kvantity
lpád – od 5 výše pouze dva tvary/ počítaný předmět

Adverbia
zájmenná a číslovková příslovce
lautosémantický neohebný slovní druh vyjadřují okolnostní příznak
l slovesa jakožto příznaku probíhajícího v čase (odejít někdy, někam, zůstat zde, ....)
ladjektiva jakožto příznaku neprobíhajícího v čase ( tak růžový, nějak nemocný, ...)
ladverbia samého (tak rovně, vždy pěkně, nějak nakřivo, ...)
lnejde o úplně neohebný slovní druh, některá adverbia lze je stupňovat (víc, nejvíc, ...)

syntaktická funkce
lprimárně - příslovečné určení  adverbiále (adverbiální komplement i suplement) - je dominováno
slovesem, adjektivem, adverbiem
lsekundárně - na základě slovnědruhové transpozice různé funkce
l

zájmenná a číslovková adverbia
lzájmena - společná schopnost deixe
l číslovky
l adverbiální  číslovky násobné (dvakrát, mockrát)
lčíslovky adverbiálně vyjadřující neurčité množství  (mnoho, moc, víc, ...)
ladverbia  číslovková vyjadřující míru (mnohem, namnoze, ...).
l