Syntax  češtiny,  cvičení  2.  Vypracovat  na  úterý  3.10.  číst:  Haegeman  21-­‐46   Představte  si,  že  si  přivyděláváte  výukou  češtiny  pro  cizince.  Začnete  od  toho,  že v  češtině  existuje   jednoduchý  způsob,  jak  tvořit  věty  pouze  za  pomocí  slovníku  -­‐-­‐-­‐  stačí  seřadit  subjekt,  sloveso  a  objekt   za  sebe  (pokud  je  objekt  středního  rodu  nebo  neživotné  maskulinum).  Věty  pak  vypadají  asi  takto:   (1)     a.  Petr  řídit  auto.   b.  Bobr  kácet  strom.       c.  Jana  vidět  Měsíc.     Věty  jsou  sice  srozumitelné,  ale  nejsou  perfektní.  Pokračujete  tedy  tak,  že  představíte  pravidlo  shody   mezi  subjektem  a  predikátem:  subjekt  a  predikát  se  v  češtině  shodují  v  osobě  a  čísle.  Ukážete  to  na   příkladech  jako  (2).     (2)     a.  Petr  říd-­‐í  auto.       b.  Bobr  kác-­‐í  strom.       c.   Jana  vid-­‐í  Měsíc.     Další  bod  na  programu  jsou  různá  slovesa,  která  modifikují  význam  hlavního  plnovýznamového   slovesa,  např.  muset,  moci,  začínat,  přestat  a  taky  budoucí  čas.  Proberete  slovíčka  a  vyzvete   studenty,  aby  zkusili  tvořit  nějaké  věty.  Jeden  z  nich  vytvoří  větu:   (3)  Petr  mus-­‐í  říd-­‐í  auto   Úkol  1:  Jaké  pravidlo  použil  daný  student  k  umístění  shody?  Tzn.  formulujte  takové  pravidlo,  které   vedek  větám  2  a  3.  Vede  toto  pravidlo  ke  gramaticky  správné  větě?  Chová  se  shoda  v  češtině  podle   tohoto  pravidla?  Použijte  dané  pravidlo  a  tvořte  podle  něj  věty  i  s  jinými  pomocnými  slovesy.   Jiný  student  nesouhlasí,  a  navrhne  alternativu  (4).   (4)  Petr  muset  říd-­‐í  auto.   Úkol  2:  Jaké  pravidlo  použil  druhý  student  k  umístění  shody?  Tj.  najděte  takové  pravidlo,  které  vede   k  větám  2  a  4.   Úkol  3:  A  jaké  pravidlo  používáte  Vy?  Všimněte  si,  že  lze  seřadit  několik  sloves  za  sebou:     (5)  budoucí  čas  –  muset/moci  –  začít/přestat  –  hlavní/plnovýznamové  sloveso     (např.  muset  začít  cvičit,  bude  muset  přestat  kouřit).  Formulujte  pravidlo  pro  umístění  shody  tak,  aby   dobře  popisovalo  umístění  shody  v  takovýchto  sekvencích  sloves.   Podmínkové  věty.   K  větě  oznamovací  lze  v  češtině  většinou  vytvořit  odpovídající  větu  podmínkovou;  ta  říká,  že  pokud   nastane  děj  vyjádřený  oznamovací  větou,  pak  je  věta  hlavní  pravdivá.  Následující  dvojice  příkladů  v   (6)  ukazuje  jeden  způsob  tvorby  podmínkových  vět.   (6)  a.  Petr  koupí  chleba   b.  Koupí-­‐li  Petr  chleba,  ...   Představte  si,  že  Vaše  skupina  studentů  už  pokročila  natolik,  že  už  umí  bez  problémů  tvořit   oznamovací  věty  jako  (6a),  ale  věty  podmínkové  ještě  neznají.  Ve  výuce  se  je  snažíte  naučit  na   příkladech  to,  jak  vytvořit  věty  podmínkové  typu  (6b).   Student  A  se  podívá  na  pár  vět  z  (6)  a  utvoří  si  hypotézu  ohledně  tvorby  takových  vět.  Abyste  si   ověřili,  že  si  osvojil  správné  pravidlo,  dáte  mu  větu  (7a),  a  požádáte  ho,  aby  k  ní  vytvořil  větu   podmínkovou.  On  Vám  řekne  větu  (7b).   (7)  a.  Někdo  zcela  nutně  potřebuje  odejít. b.  Zcela  nutně  potřebuje-­‐li  někdo  odejít,  ...   Úkol  4:  Jaké  pravidlo  použil  Student  A?  Tj.  najděte  takové  pravidlo,  které  -­‐-­‐-­‐  pokud  jej  aplikujeme  jak   na  (6a)  tak  na  (7a)  -­‐-­‐-­‐  vede  k  větám  (6b)  a  (7b).  Vede  toto  pravidlo  ke  gramaticky  správné  větě?   Student  B  má  jiný  názor,  a  navrhne,  že  podmínková  věta  k  (7a)  by  měla  vypadat  jako  (8).   (8)  Potřebuje-­‐li  někdo  zcela  nutně  odejít,  ....   Úkol  5:  Jaké  pravidlo  použil  Student  B?  Tj.  najděte  takové  pravidlo,  které  -­‐-­‐-­‐  pokud  jej  aplikujeme  na   (6a)  a  na  (7a)  -­‐-­‐-­‐  vede  k  větám  (6b)  a  (8).  Vede  toto  pravidlo  ke  gramaticky  správné  větě?   Abyste  dál  prověřili  schopnost  studentů  tvořit  podmínkové  věty  daného  typu,  zadáte  jim  větu  (9a).   Student  B  k  ní  vytvoří  větu  (9b).   (9)  a.  Petr  bude  muset  koupit  chleba   b.  Bude  muset  koupit-­‐li  Petr  chleba,  ....   Úkol  6:  Jaké  pravidlo  použil  Cizinec  B?  Tj.  najděte  takové  pravidlo,  které  -­‐-­‐-­‐  pokud  jej  aplikujeme  na   (6a),  (7a)  a  (9a)  -­‐-­‐-­‐  vede  k  větám  (6b),  (8)  a  (9b).  Vede  toto  pravidlo  ke  gramaticky  správné  větě?   Student  C,  který  souhlasil  se  studentem  B  ohledně  neadekvátnosti  věty  (8),  má  na  věc  jiný  názor.   Podle  něj  odpovídá  oznamovací  větě  (9a)  podmínková  věta  (10).   (10)  Koupit-­‐li  Petr  bude  muset  chleba,  ...     Úkol  7:  Jaké  pravidlo  použil  Student  C?  Tj.  najděte  takové  pravidlo,  které  -­‐-­‐-­‐  pokud  jej  aplikujeme  na   (6a),  (7a)  a  (9a)  -­‐-­‐-­‐  vede  k  větám  (6b),  (8)  a  (10).  Vede  toto  pravidlo  ke  gramaticky  správné  větě?     Úkol  8:  A  jaké  pravidlo  používáte  Vy?  Ať  správně  popisuje  tvorbu  podmínkových  vět  ve  větách  s   několika  slovesy  jako  zvláště  jako  jsou  ta  v  (5).   Úkol  9:  V  češtině  existuje  ještě  jeden  způsob  jak  tvořit  podmínkové  věty,  viz  (11).  Co  je  společné   strategii  tvoření  podmínkové  věty  v  (6)  a  (11)?  Existují  nějaké  společné  morfémy,  slova  nebo   procesy?  Jak  se  tyto  věty  liší?  Jak  byste  charakterizovali  morfém  jest?  Dalo  by  se  české  jest  dát  nějak   do  souvislosti  s  anglickým  do,  které  je  probíráno  v  učebnici?   (11)  a.  Petr  koupí  chleba     b.  Jest-­‐li  Petr  koupí  chleba,  ...