Rytířský román a fantasy
Hana Málková
… došel ke křišťálové krychli, tasil meč a udeřil do ní. Nic se
nestalo. Jeho čepel odskočila a na křišťálu nezůstalo po úderu ani stopy.
„Zkus to ty,“ vybídl Reka.
…
Rek přistoupil blíž a napřáhl ruku ke křišťálu v očekávání
chladného doteku kamene. Jeho ruka prošla kvádrem a prsty se mu
sevřely kolem jílce. Bez námahy čepel vytáhl ven.
Vymezení žánrů
• Fantastický svět, nadpřirozené bytosti, magie
• Hrdina s „nadstandardními“ dovednostmi
• Příběh o cestě, boji a lásce
• Rytířský román je vázaný na
skutečnou dvorskou společnost
(tvůrce, postavy i publikum)
• Fantastická literatura jako
taková může existovat až tehdy,
když se „fantastické“ oddělí od
„reálného“
Rytířské romány - forma
Velká pestrost v mnoha aspektech:
• Nejrůznější rozsah
• Veršované i v próze
• Latina i národní jazyky
(původní význam slova „román“ – dílo v románském jazyce)
Obecný vývoj: Od textů vhodných k přednesu k vlastnímu čtení
Jazykové prostředky: Velký význam symbolů a metafor (milostných i
náboženských)
Zdroje a kořeny rytířského románu
Kroniky
Prolínání historie a fikce
• cca 1136 Geoffrey z Monmouthu: Dějiny britských králů (Historia Regum Britanniae)
• cca 1155 Robert Wace: Román o Brutovi (Roman de Brut) – zavádí téma kruhového stolu
Hrdinské písně
Všechny založené na starší látce, původně předávané ústně
• 10. stol. Beowulf
• 11. stol. Píseň o Rolandovi
• 12. stol. Píseň o mém Cidu (Píseň o Cidovi)
• 12./13. stol. Píseň o Nibelunzích
Otcové zakladatelé…
Chrétien de Troyes (cca 1130 – 1183)
Dokončené romány:
• Erec a Enida
• Cligés
• Rytíř se lvem (Yvain)
Nedokončené romány:
• Vyprávění o grálu (Perceval)
• Rytíř s károu (Lancelot)
Nedochovaný text:
• Tristan
J. R. R. Tolkien (1892 – 1973)
„Velká trilogie“:
• Hobit
• Pán prstenů
• Silmarillion
Překlad rytířského románu:
• Sir Gawain a Zelený rytíř
Vlastní zpracování artušovské látky:
• The Fall of Arthur
… kteří nepřišli s ničím novým :)
… a nebo přece?
Pod borovicí hrabě Roland leží.
Tvář obrací tam ke španělské zemi.
Vzpomínat počne na rozličné věci,
na kruté bitvy, těžká protivenství,
na Francii, své rodné a své předky,
na Karla, pána, jemuž sloužil se ctí.
(Píseň o Rolandovi)
… a osvědčil se v zemi Franků,
však v srdci nesl lásky ranku,
jež neotrne, nepoleví.
Srdce si touhou rady neví,
jen jednou myšlenkou se svíjí:
to vzpomínkou na Fenícii.
(Cligés)
Náboženský aspekt
„Ta noc nebyla z měsíčních,
bez kmitu hvězd se obzor tměl,
však dřív než přišli na dostřel,
vyhoup se měsíc na oblohu.
Přitížit měl jim za úlohu,
proto dřív začal lít svůj svit.
To Bůh sám chtěl jim uškodit
a září v temno noci vpad,
neboť to vojsko neměl rád.“
(Cligés)
„A tak když jeho pán opět procitl a
vysílal své černé myšlenky z Temného
hvozdu, Prsten Gluma opustil. Jen
proto, aby jej sebrala
nejnepravděpodobnější osoba: Bilbo
z Kraje! Zde působilo něco jiného,
něco, co přesahovalo všechny plány
tvůrce Prstenu. Nemohu to říci
jasněji, než že Bilbo měl Prsten najít
a že to nebyl záměr tvůrce Prstenu. V
tom případě jsi jej také ty měl dostat.
A to by mohla být povzbudivá
myšlenka!
(Společenstvo prstenu)
Témata rytířského románu
Cesta
Láska Víra
Boj
Rytířské romány – Bájná Bretaň
Konec 12. a 13. století
• Robert de Boron: Román o historii Grálu
• Hartmann von Aue: Erec; Iwein
• Wolfram von Eschenbach: Parzival
• Gottfried von Straßburg: Tristan
• Neznámý autor: Lancelot-Graal cyklus (Vulgata)
14. století
• Neznámý autor: Sir Gawain a Zelený rytíř
15. století
• Thomas Malory: Artušova smrt
Rytířské romány – Antický okruh
Alexandreidy
10. století
- Archipresbyter Leo: Nativitas et Victoria
Alexandri Magni
12. Století
- Gautier de Châtillon: Alexandreis, sive Gesta
Alexandri Magni
- Lambert le Tort, Alexandre de Paris: Li romans
d’Alexandre
13. Století
- Ulrich von Etzenbach: Alexander
- Neznámý autor: Staročeská Alexandreida
- …
Ostatní
14. Století
- Geoffrey Chaucer: Povídka rytířova (z
Canterburských povídek); Troilus a Kriseida
Sdílení světů
Co je „Shared universe“?
Kdo sdílí světy?
Jak s nimi pracuje?
Proč je mají rádi autoři?
Proč je má rádo publikum?
Bájná Bretaň i Marvel universe a World
of Warcraft
Otázka autorského práva ve středověku
a dnes
Rozšiřování, Remake, Retake…
Marketing, usnadnění práce, možnost
rozletu
Rychlá orientace, pocit „zasvěcenosti“,
„důvěryhodnost“ díla
Důvěryhodný zdroj jako základ
„… psána stojí ta historie,
již vám chci vylíčit a říci,
v jedné z dávných knih na polici
v Beauvais v Peterské katedrále.
Tam byl vzat příběh, který dále
Chrétienem byl zpracován
z té knihy veršem na román.
Dokládá-li nám historii kniha, pak
každý uvěří jí.“
(Cligés)
„Onen příběh byl čerpán z prvních
kapitol Červené knihy Západní
marky, sepsaných samotným
Bilbem, prvním hobitem, který se
proslavil ve velkém světě (...)“
(Společenstvo Prstenu, Prolog)
Fantastické světy
„Tolik zázraků potkal v horách těch zvláštních zemí,
že znavila by zcela zvěst o desetině z nich.
S hady a také s vlky v nich hrdina válčil,
i s lesními skřety, kteří v převisech se skryli;
též s býky, ba i s medvědy a s kanci divokými,
a dokonce s obry, již ho z vysokých hor stíhali.“
(Sir Gawain a Zelený rytíř)
Vztah fantastických světů k realitě
Často jsou idealizovaným, nikoli věrným obrazem
(definování a předávání hodnot a ideálů
jako zásadní funkce)
Odrážejí současnou realitu i tam, kde zdánlivě pracují s
minulostí
(„pseudoantika“ rytířských románů,
„pseudostředověk“ fantasy)
Doplňují to, co publikum v realitě postrádá (či odmítá)
(„zjemnění“ světa v rytířských románech;
smrt, bolest a násilí ve fantasy)
Vnitřní struktura světů
Dobrodružná sféra
… hic sunt dracones …
Familiární
sféra
Vnitřní struktura světů
Familiární sféra
• Prostředí dvorů
• Pravidla i dění pochopitelné
hrdinovi i publiku
• Umožňuje publiku identifikovat
se s daným světem
• Staví publikum do pozice
„zasvěcených“
Dobrodružná sféra
• Lesy, divočina…
• Potřeba přizpůsobit se
neznámým událostem
• Umožňuje publiku prožít „sense
of wonder“
• Vyvolává emoce (strach, humor)
Rozdíly mezi světy
Rytířský román
Familiární sférou je vždy dvůr
I v dobrodružné sféře mají význam
pouze vybrané společenské
skupiny (dvorská společnost nebo
silně nábožensky laděné osoby)
Fantasy
Familiární sférou může být v
podstatě jakékoli prostředí
V dobrodružné sféře se aktivně
projevují nejrůznější společenské
skupiny (obliba postav z podsvětí
apod.)
Hrdina
• Mívá více či méně „nestandardní“ původ
• Od počátku bývá poznamenán dobrodružnou sférou světa
Rytířský román
• Hrdinovy kvality jsou zjevné od
počátku
• Do dobrodružné sféry se vydává
dobrovolně
Fantasy
• Hrdinovy kvality bývají často
zpočátku skryté
• Do dobrodružné sféry se
často vydává jen z nutnosti
Postavy
„Teď však půvaby Cligésovy
chci popsat několika slovy,
jenom pár zcela krátkých vět.
Prožíval právě mládí květ,
měl bezmála už patnáct let
a krásnější byl na pohled
než Narcis, který pod jívou
uzřel svou krásu mámivou
v studánce. Touhou po té kráse
se trápil, zemřel v krátkém čase,
že nemohl jí dosáhnout.
Byl arci krásný, byl však bloud.
Leč Cligés, ten měl krásy více,
jak ryzí zlato nad měď skví se,
tolik, že neumím to říci,
vlas měl jak zlato sálající,
tváře jak mladých růží květ,
půvabný nos a krásný ret.
Postavou byl tak ztepilý,
jak Příroda jen docílí,
když přednosti, jež jinak dělí
na mnohé, v jednom všechny zcelí.
A u něho tak štědrá byla,
že všechny mu je nadělila.
Dala mu všeho z plných sil,
takový tedy Cligés byl:
moudrost a krása, štědrost, síla,
nejen slupka, i dřeň tu byla,
v šermu a střelbě dospěl dále
než Tristan, panoš Marka krále,
i psů a sokolů měl víc;
nechybělo mu vůbec nic.“
(Cligés)
Hrdina rytířských románů
Tělesná krása
Bojové dovednosti
Čistota
Společenské postavení
Dvornost
Tělesná zdatnost
Ctnosti
Ctnosti
(podle sv. Tomáše Akvinského)
Kardinální Teologální
Moudrost
Spravedlnost
Mírnost (uměřenost)
Statečnost
Víra
Naděje
Láska
Dotazy, doplnění, diskuse…