Vikingové mezi realitou a fikcí Vladimír P. Polách, Ph.D. Vikingové: realita I • terminologická nejasnost • geografické zakotvení • časové zakotvení • vytváření historií – „dějiny doby vikingské“ – historie mentalit – mytologie – každodennost – gender – etc. Vikingové: realita II Vikingové: realita z fikce I • prameny • prameny písemné – domácí, externí – narativní vs. jiné –historiografické, diplomatické aj. • prameny hmotné: archeologie • prameny „jiné“ povahy: runy, umění • limity poznání: objektivita vs. (re)konstrukce; konstruktivistický přístup (slon v Malmø) Vikingové: realita z fikce II • ságy – obecně používaný termín, zobecňování („styl severských ság“ atd.) – typologie ság: • s. o Islanďanech, s. o králích, s. o minulosti • lživé ságy, biskupské ságy, s. o současnosti – doba vzniku: 1180s (?) – 1240s • nejčastější zdroje inspirace: Heimskringla a královské ságy – P. Anderson: • klíčová otázka: jak vznikaly ságy? – volná próza vs. knižní próza vs. orální sága atd. Vikingové: realita z fikce III • eddická poezie, runy, magie – fragmentarizace, chronologie – Dumézilovská komparativní mytologie vs. diskuze o vlivu křesťanství (Ragnarok a vzkříšení) – R. I. Page: co neumíme přečíst = magie • skaldská poezie – jsou opravdu dokladem stáří, reflexí minulosti? – Sigvat: smrt sv. Olafa • klíčové otázky: – lze interpretovat skaldské verše bez okolní prózy? – lze interpretovat eddickou poezii? – jaké bylo staroseverské publikum a jeho očekávání? Viking Revival I (realita nebo fikce?) • 16.–19. století: špinavý barbar → vznešený pohan • viktoriánská Anglie: – 1807: „Viking“ v OED (A. Wawn) – 1817: Walter Scott: Harold the Dauntless – „vikingské“ kořeny hannoverské dynastie – 1905–1911 kompletní edice „Norroena Society“ v UK • Skandinávie: – Esaias Tegnér: Frithjof's saga, 1820–1825 – Henrik Ibsen: Hærmændene på Helgeland, 1857 – edice všech severských narativů a nová dějinná interpretace doby vikingské • Frans G. Bengtsson: Rudý Orm (Röde Orm), 1941 – kde chyběla, nutnost doplnění: Kalevala (1828–1835) • mimo literaturu: – archeologické nálezy (Oseberg) – rekonstrukce (Viking) – styl (Viking society, výpravy na Island) – architektura: Walhalla u Řezna Viking Revival II Viking Revival III Viking Revival IV začátek 20. století: literární stereotyp nebo realita? • fyzický vzhled – blonďatý obr v helmě s rohy – blonďatá „valkýra“ bojovnice – styl oblékání, zdobení – čistota (?) • morálka, etika, charakter – Hávamál, Rigspúla – čest a pomsta, bratrství, loajalita – rovnost mužů u žen (?) – odvaha, touha objevovat • pohanství, mytologie (magie) – runy – „přírodnost“ • pokrok – objevitelské cesty – kolonizace; asimilace (anihilace?) – literární a umělecká vyspělost Vikingové ve fikčních světech 1. chronologické hledisko 2. žánrové hledisko 1. sci-fi vs. fantasy 2. urban fantasy, alternativní historie 3. forma 4. tematické hledisko 1. mytologie 2. dějinné události 3. aluze, výpůjčky, využití dílčích motivů 5. osa historické autenticity 6. osa historické „autenticity“: časové zakotvení 7. osa faktuálnost/fikčnost Osa historické autenticity literární zpracování historické události ↓ ohlas (možné) historické události ↓ volná (faktuálně možná) narace Osa historické autenticity II literární zpracování historické události ↓ parafráze historické události ↓ volná (faktuálně možná) narace Osa historické „autenticity“ III minulost (historická?) ↓ současnost (autora, čtenáře) ↓ budoucnost Prvky historické autenticity – zdůraznění • reálná jména • reálné události • časové zakotvení • vkládání „historických“ skaldských veršů a citací, případně aluzí na materiální předměty • práce s dokumenty a s „vědeckými postupy“ • absence magie – magie zastoupená vědou – magie vs. mytologie – magie vs. pohanství Osa faktuální/fikční vědecká/akceptovatelná realita ↓ ↓ fantasy (magie) Děkuji za pozornost.