MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 1
Markionovské a lukášovské křesťanství:
Matematický model
Dalibor Papoušek (Ústav religionistiky FF MU)
Zdeněk Pospíšil (Ústav matematiky a statistiky PřF MU)
MARLUK, GEHIR
DO1 Transverzální kurzy, 13. 10. 2017
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 2
Tradiční pojetí počátků křesťanství
Centrální role Jeruzaléma:
➢ umístění pašijového příběhu („velikonočních událostí“) do
Jeruzaléma;
➢ založení prvotní Jeruzalémské církve po smrti Ježíše;
➢ misijní šíření křesťanství z Jeruzaléma jako výchozího
bodu;
➢ centralita Jeruzaléma dokonce respektována „apoštolem
národů“ – Pavlem z Tarsu.
Význam Lukášova díla
➢ Lukášův diptych (Lukášovo evangelium – Skutky
apoštolské) tradičním východiskem církevních dějin.
➢ Univerzalizující pojetí dějin, jehož osou zůstává zásadní
význam Jeruzaléma a veškerého židovského odkazu.
➢ Význam Lukášova díla posílen v konstantinovském
křesťanství (Eusebios Kaisarejský, Církevní dějiny).
➢ Zdrojem ortodoxního pojímání počátků křesťanství.
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 3
Datování Lukášova díla
Tradiční datování ca 85 n.l. (60 – 95 n.l.), založeno na
argumentech:
➢ Lukáš nevykazuje žádnou znalost Pavlových listů,
➢ zatímco tzv. apoštolští otcové (Kléméns, Barnabáš, Ignatios, Polykarp)
na soubor Pavlových listů odkazují.
Nové datování ca 115 n.l. (110 – 120 n.l.), založeno na
argumentech:
➢ Lukáš znal soubor Pavlových listů (ca 100 n.l.), ale odkazuje na něj
nepřímo (srovnání Gal 2 a Sk 15).
➢ Lukáš znal Židovské starožitnosti Josepha Flavia (ca 93/94 n.l.).
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 4
Napětí mezi Lukášem a Markiónem
V souladu s pozdějším datováním mohl Lukáš sdílet stejný
časový horizont s Markiónem ze Synópy.
Markión znám výhradně z děl jeho pozdějších oponentů
(Eirénaios, Tertullianus, Epifanios):
➢ Spatřoval zásadní rozdíl mezi Ježíšovým evangeliem a spisy Hebrejské
bible, které odmítal.
➢ Vytvořil nejstarší křesťanský kánon sestávající z evangelia (Euangelion)
a desíti Pavlových listů (Apostolikon).
Lukáš mohl vytvářet své dílo ve vědomé opozici proti
markionskému křesťanství:
➢ Snažil se Pavla, uzurpovaného Markiónem, vrátit do židovského
kontextu.
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 5
Historický design projektu
Východiskem projektu napětí mezi markiónovským
a lukášovským křesťanstvím.
Oba tyto proudy se rozdílně vztahovaly k židovskému odkazu,
a proto zřejmě využívaly rozdílné sítě ke svému šíření:
➢ Oba využívaly společnou středomořskou síť tvořenou městy
s globálními a regionálními obchodními vazbami.
➢ Zatímco lukášovské křesťanství, které zůstávalo otevřené
k židovské tradici, mohlo využívat již etablované židovské subsítě,
markiónovské křesťanství, které odmítalo židovský odkaz,
je pravděpodobně ignorovalo.
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 6
Výzkumné otázky
▪ Byly židovské sub-sítě nezbytné pro šíření křesťanství po celé
sledované období (30-150 n.l.)? Pokud ne, kdy jejich důležitost
poklesla.
▪ Byla pro prvotní šíření křesťanství důležitá centralizovaná, či
decentralizovaná síť?
Chronologie modelu:
➢ Změny židovské sítě sledují pravidelnou směnu
křesťanských generací (každých 30 let).
➢ Událostní historie je ponechána stranou (pro závěrečné
vyhodnocování modelu „proti historickým datům“).
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 7
8MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU.
Generace Historický kontext (událostní historie)
30 – 59
Centrální role Jeruzaléma (poutní svátky, chrámová daň,
místo konečného vzkříšení). – Etablovaná synagogální síť.
– Počátky křesťanské misie k pohanům (Pavel).
60 – 89
Pád Jeruzaléma (70 n.l.), reflektovaný i v křesťanských
pramenech. – Protiváha židovských diasporních sítí. –
Židovská daň.
90 – 119
Zpřísnění židovské daně. – Římské restrikce proti Židům
během parthských válek (115–117 n.l.). – Počátky
Markiónovy kariéry (dodávky obilí římské armádě).
120 – 149
Etablování markiónovských církví. – Židům zapovězen vstup
do Jeruzaléma po Bar Kokhbově povstání (132–135 n.l.).
– Římané začínají rozlišovat judaismus a křesťanství.
150 – 165 Substituční teologie, protižidovská literatura.
Model středomořské urbánní sítě
Urbanizace jako proxy šíření křesťanství:
➢ Míra urbanizace koreluje s ekonomickým a demografickým
růstem;
➢ analogicky, míra urbanizace koreluje s dynamikou šíření
křesťanství.
Globální a regionální uzly:
➢ Středomořská města rozdílné velikosti a s korelující difuzivitou
(Oxford Roman Economy Project);
➢ minimální odhad velikosti měst a urbanizace pro 1. století a
první polovinu 2. století (Augustovská éra – Antoninovský mor,
165-180 n.l.).
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 9
Globální uzly ve společné středomořské síti:
➢ 20 velkých měst s populací větší než 40 000;
➢ všechna tato města jsou přímo propojena;
➢ všechna tato města jsou součástí židovské sub-sítě.
Regionální uzly ve společné středomořské síti:
➢ 1780 dalších měst s populací 1 000 – 40 000;
➢ každé z těchto měst je propojeno vždy jen s nejbližším městem.
Židovská sub-síť ve společné středomořské síti:
➢ 200 měst se synagogami;
➢ pravidelně rozmístěná v globálních a regionálních uzlech;
➢ zahrnuje všech 20 velkých měst.
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 10
11MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU.
Město Populace Město Populace
Řím (+ Ostia) 1,040,000 Arsinoé 45,000
Syrákúsy 90,000 Sardy 53,400
Akragás 50,000 Alexandreia Tróas 41,700
Karthágo 300,000 Antiochie 250,000
Leptis Magna 90,000 Caesarea Maritima 75,000
Thysdrus 45,000 Bérytos 50,000
Iol Caesarea 63,000 Jeruzalém 22,000
Alexandrie 500,000 Korint 80,000
Ptolemais 125,000 Athény 90,000
Memfis 125,000 Rhodos 40,000
Globální uzly ve společné středomořské síti
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 12
Matematický design modelu
Peter Turchin (Pjotr Valentinovič Turčin)
➢ nar. 1957, Obninsk, Rusko
➢ od 1977 v americkém exilu
➢ dnes na University of Connecticut
Kliodynamika
➢ Podle Múzy historie Kleió (latinsky Clio)
➢ Popis historické dynamiky prostřednictvím modelů
odvozovaných z matematické ekologie a evoluční biologie.
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 13
Matematický model
k
xi (t+1) = fi (xi (t)) + Σ cij (xj (t)) ( fj (xj (t)) – fi (xi (t))), i = 1, 2, ..., k
j=1
t ... čas (časová jednotka – jeden rok)
x = xi (t) ... intenzita modelovaného fenoménu v čase t v uzlu i
c = cij (x) ... difuzivita (z uzlu j do uzlu i)
f = fj (x) ... změna intenzity v uzlu
k = 1 800 ... celkový počet uzlů (z toho
200 židovských, 20 globálních)
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 14
Závěry
▪ Model poskytuje kvantitativně plausibilní projekci šíření raného
křesťanství v jeho formativní fázi.
▪ Síť velkých měst je pro šíření křesťanství (v jeho různých podobách)
dostatečná.
▪ Šíření z velkého náboženského centra není nezbytné (Jeruzalém
stejně jako např. Antiochie; vznik mimo velké centrum, ale
„nedaleko“ od něj).
▪ Křesťanství se nemohlo šířit bez využívání židovské sub-sítě.
▪ Křesťané mohli opustit židovskou sub-síť během třetí generace (90-
119 n.l.), aniž by významně poklesla úroveň christianizace (Markión
se objevil „právě včas“, aby mohl být úspěšný).
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 15
Bibliografie
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 16
▪ BeDuhn, Jason D. (2013). The First New Testament: Marcion’s Scriptural Canon. Salem: Polebridge Press.
▪ Collar, Anna (2013). Religious Networks in the Roman Empire: The Spread of New Ideas. Cambridge – New
York: Cambridge University Press.
▪ Lo Cascio, Elio (2009). “Urbanisation as a Proxy of Demographic and Economic Growth”. In: Alan Bowman –
Andrew Wilson (eds.). Quantifying the Roman Economy: Methods and Problems. Oxford: Oxford University
Press, pp. 87-106.
▪ Pervo, Richard I. (2006). Dating Acts: Between the Evangelists and the Apologists. Santa Rosa: Polebridge
Press.
▪ Runesson, Anders – Donald D. Binder – Birger Olsson. (2010). The Ancient Synagogue from Its Origins to 200
C.E.: A Source Book. Leiden – Boston: Brill.
▪ Turchin, Peter (2003a). Complex Population Dynamics: A Theoretical/Empirical Synthesis. Princeton –
Oxford: Princeton University Press.
▪ Turchin, Peter (2003b). Historical Dynamics. Why States Rise and Fall. Princeton – Oxford: Princeton
University Press.
▪ Tyson, Joseph B. (2006). Marcion and Luke-Acts: A Defining Struggle. Columbia: University of South Carolina
Press.
▪ Wilson, Andrew (2011). “City Sizes and Urbanization in the Roman Empire”. In: Alan Bowman – Andrew
Wilson (eds.). Settlement, Urbanization, and Population. Oxford – New York: Oxford University Press, pp.
161-195.
Děkuji za pozornost!
MARLUK: Dalibor Papoušek, Ústav religionistiky FF MU; Zdeněk Pospíšil, Ústav matematiky a statistiky PřF MU. 17