Jak se učitelé stávají experty? 50% 30% 5-10% 5-10 % 5-10 % 5-10% Žák Učitel Rodina Spolužáci Škola Ředitel Zdroj: Hattie, J. (2003) Vliv učitele, žáka, školy Výzkumné otázky § Hlavní výzkumná otázka: Jak učitel dospěl do současné pozice učitele experta? § Specifické výzkumné otázky: Jaká je identita učitele a jak ji učitelé vytvářejí? Proč učitelé pracují na své identitě? Jak se vyvíjejí názory, metody a poznatky učitele experta? Čas (roky) 0–3 Název období Zkoumání terénu třídy Sociálně připsaná identita Začátečník (může dělat chyby) Hlavní problém kázeň ve třídě Publikum třída (žáci a rodiče) Role učitel/třídní učitel Modus racionalita převažuje nad intuicí Kritické incidenty/fáze šok z reality Začínající učitel § Šok z reality (očekávání se nevyplnila) § Zvládání disciplíny a kázně (moc) § Nedostatečná pregraduální příprava? § Podpora k hledání vlastní cesty § Hledání vlastní identity učitele: verbální distancování Strategie směřující dovnitř třídy Strategie Cíl strategií Získání zpětné vazby od žáků Získání uznání od kolegů Uspokojení z práce Strategie péče a zlidštění Strategie morálního působení Osobnostně-sociální výchova Pečující vztah k žákům Oborové profilování Vymezování se skrze předmět Strategie důslednosti Péče o rozmanitou třídu Rutinní postupy Vynálezy Rozvoj intuitivního jednání Hodnocení Spolupráce s rodiči žáků Efektivní výuka Čas se rozhodnout § Připsána profesní identita začínajícího učitele – je dočasná § Tlak od okolí § Rozhodnutí: přijetí identity učitele? Čas (roky) 0–3 3–8 Název období Zkoumání terénu třídy Progresivní učitel Sociálně připsaná identita Začátečník (může dělat chyby) Progresivní učitel (pod bedlivým sledováním) Hlavní problém kázeň ve třídě předmět Publikum třída (žáci a rodiče) třída skupina učitelů vedení školy Role učitel/třídní učitel třídní učitel vedoucí skupiny učitelů Modus racionalita převažuje nad intuicí nárůst intuitivního rozhodování Kritické incidenty/fáze šok z reality hledání profesní identity Práce na profesní identitě učitele Strategie směřující do prostoru školy Strategie Cíl strategií Neformální vztahy Uzavírání neformálních skupin Navázání přátelských, osobních a profesních vztahů s kolegy Vycházení za hranice třídy Ovlivnění rozhodování ve škole Verbální distancování Vymezování skupiny Diplomatické vyjednávání Prosazení zájmu Prokazování loajality vůči vedení Ochrana skupiny (soudržnost) Otevřené střety Pomluvy Strategie výlučnosti Kouzelníkův magický kufřík Mistrovské umění Prosazení zájmu Prokazování loajality vůči vedení Ukázat výjimečnost učitele Čas (roky) 0–3 3–8 více Název období Zkoumání terénu třídy Progresivní učitel Expertství Sociálně připsaná identita Začátečník (může dělat chyby) Progresivní učitel (pod bedlivým sledováním) Expert (může radit ) Hlavní problém kázeň ve třídě předmět směřování školy/vize Publikum třída (žáci a rodiče) třída skupina učitelů vedení školy třída skupina učitelů škola širší okolí školy Role učitel/třídní učitel třídní učitel vedoucí skupiny učitelů třídní učitel vedoucí skupiny učitelů mentor Modus racionalita převažuje nad intuicí nárůst intuitivního rozhodování intuice a racionalita Kritické incidenty/fáze šok z reality hledání profesní identity osobní život Učitel expert § Připsána identita experta § Publikum § Nové role jako odměna § Aktivní nespokojenost § Ideální učitel § Další vzdělávání Identita učitele Nejpodstatnějším motorem změny a především dalšího rozvoje pro učitele bylo rozhodnutí k tvorbě vlastní identity. Snow a Anderson (1987) to nazývají jako práce na identitě, což zahrnuje aktivity k vytvoření, prezentování a zachování identit. začínající učitel učitel expert začínající učitel progresivní učitel učitel expert 0-2 3-7 8šok z reality rozhodnutí práce na identitě ideální učitel začínající učitel progresivní učitel učitel expert 0-2 3-7 8vztah žák-učitel širší rovina třídy rovina školy sledování vlastního jednání vykročení ze školy Shrnutí příběhu n Vývoj profesní identity učitele n Rozhodnutí: Jakým chci být učitelem? n Podpora okolí n Aktivní nespokojenost n Osobní přesvědčení učitele Švaříček, Roman. Pomluvy jako mikropolitická strategie učitelů základní školy. Studia paedagogica, 2009, roč. 14, č. 1, s. 87-108. JAK SE UČITELÉ UČÍ? § Učitel a žáci v dialogické vyučování (2013- 2016) § Cíl: Situovat dialogické vyučování do běžné výuky na druhém stupni ZŠ § Výzkumný design: Akční výzkum § 8 učitelů druhého stupně ZŠ a žáci jejich tříd (n = 165) Výzkumný projekt Co je dialogické vyučování? Dialogické vyučování je přístup usilující o aktivizaci žáků, stimulaci jejich myšlení a intenzifikaci učení prostřednictvím jejich zapojení do výukové komunikace. (Alexander, 2006) Teoretická východiska Vygotsky (1978): Vztah mezi myšlením a řečí. Internalizace mentálních funkcí. Sfard (2008): Commognition – učení jako participace. Lefstein & Snell (2014): Žáci se učí nejlépe skrze participaci na bohaté a stimulativní výukové komunikaci. Indikátory dialogického vyučování § Otevřené otázky vyšší kognitivní náročnosti § Uptake § Tridadická interakce § Žákovské otázky § Žákovské promluvy s argumentem Principy dialogického vyučování 1. Kolektivita 2. Reciprocita 3. Podpůrnost 4. Kumulativnost 5. Účelnost Dialogický přístup není ve školách běžný. (Nystrand, 1997; Alexander, 2001; Burns & Myhill, 2004; Parker & Hurry, 2007; Kumpulainen & Lipponen, 2010; Šeďová et al, 2014) Předchozí výzkum Akční výzkum n Výzkum vedoucí k akci a změně n Ústředním znakem je úzký vztah mezi odborníky na výzkum a odborníky z praxe n Vědecký přístup založený na spolupráci všech účastníků, který vychází z každodenní praxe a hledá nejlepší řešení problému Design projektu Seminář Videonahrávka Rozhovor nad výukou Videonahrávka Rozhovor nad výukou ZMĚNA ZMĚNA ZMĚNA Videonahrávka 1) Semináře pro učitele 2) Videonahrávky jejich hodin 3) Reflektivní rozhovory nad videonahrávkou Rozvojový program pro učitele § 9 videonahrávek vyučovacích hodin u každého učitele § 2 videonahrávky před započetím rozvojového programu pro učitele § 5 videonahrávky v průběhu rozvojového programu § 2 videonahrávky na konci rozvojového programu § Audionahrávky reflektivních rozhovorů § Audionahrávky skupinových rozhovorů § Měření žákovských postojů Data Komplexnost změny - Indikátory - Principy - Metody Předpoklady: Jednotlivé elementy se vzájemně podporují. Hodnoty indikátorů postupně narůstají. Komplexnost změny: konflikty mezi elementy Nelineární vývoj 0 10 20 30 40 50 60 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 triadická interakce otevřené otázky vyšší kognitivní náročnosti uptake promluvy s argumentem žákovské otázky Dovršení změny Změna je dovršena ve chvíli, kdy jsou vyřešeny všechny postupně vynořující se nepředpokládané důsledky. Ty není možné předem přesně anticipovat. Program musí být dostatečně dlouhý. Není možné předem určit, jak dlouho by měl program trvat. Problém: Jak zjistit, že se učitelům podařilo uskutečnit dialogické vyučování?