PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Mgr. Petr Sucháček CO NÁS DNES (MOŽNÁ) ČEKÁ 1. 1.BABYLONIE POJMŮ 2. 2.OTÁZKY VE VÝUCE 3. 3.ZPĚTNÁ VAZBA 4. 4.DIALOGICKÉ VYUČOVÁNÍ 1. Babylonie pojmů • •komunikace • •interakce • •sociální komunikace • •pedagogická komunikace • •výuková komunikace • •komunikace • •interakce • •sociální komunikace • •pedagogická komunikace • •výuková komunikace • •komunikace • •interakce • •sociální komunikace • •pedagogická komunikace • •výuková komunikace • •komunikace • •interakce • •sociální komunikace • •pedagogická komunikace • •výuková komunikace • •komunikace • •interakce • •sociální komunikace • •pedagogická komunikace • •výuková komunikace • •komunikace • •interakce • •sociální komunikace • •pedagogická komunikace • •výuková komunikace Dává to nyní větší smysl? • •komunikace • •interakce • •sociální komunikace • •pedagogická komunikace • •výuková komunikace 2. Otázky ve výuce • •Proč učitel klade otázky? • •Typy otázek • •K čemu jaké otázky jsou? Otázky ve výuce • •Proč učitel klade otázky? • •Typy otázek • •K čemu jaké otázky jsou? Otázky ve výuce • •Proč učitel klade otázky? • •Typy otázek • •K čemu jaké otázky jsou? Uzavřené (recitační) otázky •- zkontrolování vědomostí •- zjištění, zda studenti udělali za DÚ to, co měli •- zjištění znalostí před započetím výkladu o určitém tématu •- zjištění, zda studenti rozuměli určité pasáži •- upozornění studentů na klíčové informace •- drilování a cvičení • Otevřené otázky •- umožnění myšlení nahlas •- povzbuzení studentů (vyučující dává najevo zájem a respekt) •- pomáhají porozumět tématu v jazyce studentů •- zlepšení schopnosti naslouchat •- vedou k lepšímu zapamatování •- umožňují přenášet naučené do jiných kontextů •- umožňují vyšší kognitivní operace • Nebezpečí otevřených otázek •„Víte někdo, co asi po vás budu chtít, když jsem řekl malování a zeměpis? Zkuste vymyslet?“ •Ž: „Nakreslit zeměkouli.“ •U: “ No, nakreslit zeměkouli, to by byla práce dost složitá. Něco jednoduššího.“ •Ž: „Globus.“ •U: „No, globus by šlo nakreslit, ale zase ...“ (gestikulací naznačuje kouli a krčí rameny) •Ž: „Planety.“ / Ž: „soustavu.“ •U: „Sluneční? No, to by se kreslilo špatně. Něco jednoduššího.“ ... •U “Vy teď děláte v zeměpise sluneční soustavu, já jsem myslel něco jednoduššího. Něco, co jste dělali ve vlastivědě ve čtvrté v páté třídě. Abyste namalovali? (ukazuje rukama obdélník)“ •Ž neví. •U: „Vlajku.“ Bloomova taxonomie Tvořit Hodnotit Analyzovat Aplikovat Porozumět Zapamatovat Anderson, Krathwohl, Bloom (2001) Otázky a školní realita Typ otázek Absolutní četnost Relativní četnost (%) A.Uzavřené otázky nižší kognitivní náročnosti 720 52 A.Uzavřené otázky vyšší kognitivní náročnosti 352 25 A.Otevřené otázky nižší kognitivní náročnosti 122 9 A.Otevřené otázky vyšší kognitivní náročnosti 201 14 Zpětná vazba §Reakce učitele na žákovskou repliku nebo výkon. §Je pevně zabudovaná do struktury výukové komunikace. §Může nést informaci určenou žákovi o tom, jak zvládl daný úkol a vodítka pro další učení. Typy zpětné vazby §Verifikační §Formativní hodnotící §Formativní metakognitivní §Formativní s lešením §Uptake 5. Zpětná vazba verifikační U: Jaká je lepší pozice, pro žadatele o hypotéku? Mít smlouvu na dobu určitou, nebo neurčitou? Ž: Neurčitou. U: No, neurčitou, samozřejmě. 5. Zpětná vazba verifikační §Obsahuje prosté potvrzení či vyvrácení správnosti odpovědi. §Je rychlá. 6. Zpětná vazba formativní hodnoticí U: Takže můžu někoho poprosit, aby nás seznámil se životem této spisovatelky? Terezko, zkus. (vyvolává hlásící se žákyni) Ž Terezka: Narodila se roku 1953 v Olomouci, dětství kromě prvních tří let prožila v Praze, v roce 1983 emigrovala s rodinou do Rakouska. Psala divadelní hry a knihy, především pro děti a mládež. V roce 1995 se vrátila zpátky do Česka, dnes pracuje jako spisovatelka a scénáristka. Po maturitě na gymnáziu Jana Nerudy nemohla dále z politických důvodů studovat. U: Výborně. Já myslím, že to bylo úplně úžasné. Jenom jde o to, když teď mluvíš o současnosti, tak to gymnázium ona určitě studovala před lety. Takže je potřeba ty informace pěkně seřadit chronologicky, jak jdou za sebou. 6. Zpětná vazba formativní hodnoticí §Má silnou hodnoticí složku. § §Obsahuje informace o tom, jaké změny provést, aby byl výkon žáka lepší. 7. Zpětná vazba formativní s lešením Ž Matěj: Naše soustava se skládá z osmi planet a z toho jedna je Země. Planety obíhají kolem osy, středem Sluneční soustavy je Slunce. Planety jsou v tomto pořadí: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter Saturn, Uran, Neptun. U: No, není to zlé, ale vadí mi, že se otáčí kolem osy, jo. Ale tam, představ si, že máš planetu a máš osu tady. (kreslí na tabuli planetu a mimo ni kreslí osu) Myslíš, že se ta planeta otáčí takhle dokola? (ukazuje, jak by se planeta mohla otáčet) Ž Matěj: Ne. U: Takže kolem jaké osy? Ž Matěj: Kolem své. U: Tam musí být kolem své osy, jo? Takže … kolem osy, točí se kolem osy … musí to být tedy naprosto přesné. 7. Zpětná vazba formativní s lešením §Učitel na žákovskou odpověď reaguje novou otázkou. § §Poskytuje nové vodítko k přemýšlení. § §Cílem je přimět žáka k přesnější nebo promyšlenější odpovědi. Cílem je přimět žáka argumentovat. 8. Zpětná vazba formativní metakognitivní Variace v matematice: žáci sestavují ze tří barev různé šály tak, že barvy kladou v různém pořadí za sebe. Aleš vytvořil čtvrtou šálu. U: Děkuji, super. Mohu se tě zeptat, jak jsi postupoval, abys věděl, že ta šála už tu nebyla použitá? Student Aleš: Tak zvolím si nějakou barvu. (Ukazuje do prvního sloupce barev, že před ním byly v prvním sloupci použité již všechny barvy.) A pak se podívám, ta druhá, jestli už se tam vyskytovala. A tak to promíchám. 8. Zpětná vazba formativní metakognitivní §Vede k přemýšlení o tom, jak myslíme a jak se učíme. §Zviditelňuje proces myšlení. §Umožňuje učit se od ostatních. Výhody formativní zpětné vazby §Stimuluje žáky. §Učitel může lépe ovlivňovat a řídit žákovské učení. §Žáci ve třídě mohou vzájemně sledovat svůj postup a inspirovat se. Učitel: Tak co, šli byste se podívat na corridu? Student: Jo. Učitel: Proč ano? Student: Mm, protože je to hezký. Učitel: A v čem, v čem? Zkus, zkus mně říct, v čem je to hezký? 9. Uptake IRF struktura Dialogické vyučování • •I – iniciace •R – replika •F – feedback • •Flandersovo pravidlo dvou třetin • Indikátory dialogického vyučování §Otevřené otázky vyšší kognitivní náročnosti §Uptake §Otevřená diskuse §Kvalita promluv studentů (promluvy s argumentem) Principy dialogického vyučování 1.Kolektivita 2.Reciprocita 3.Podpůrnost 4.Kumulativnost 5.Účelnost