245923-stranger Armády starověku Aleš Mučka Střední východ 008 Základní složky starověkých armád ►Infanterie (pěchota, lukostřelci aj.) ►Kavalerie (válečné vozy a jízda) ►Artilerie (obléhací stroje) ►Technické jednotky ►Týlové jednotky ►Válečné námořnictvo Infanterie fad80ca5-4b6d-43f3-baec-a1c26a0aed7c Jak se z lovců stali pěšáci? ►Na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. začalo lidstvo vyrábět první kovové nástroje (bronz = slitina mědi a cínu) ►Jejich produkci museli zajišťovat jen někteří jedinci (1. řemeslníci), a proto bylo třeba opustit kmenový způsob života a vytvořit novou organizaci společnosti (civilizaci) ►Ze zemědělců a lovců se tak stali v případě ohrožení vojáci ► Zrození stálých armád ►Pokud nebezpečí pominulo, vrátili se muži ke svým civilním zaměstnáním ►Brzy se ale začal rozvíjet dálkový obchod a bylo nutné zajistit ochranu cest a dalších objektů (paláců, chrámů, sýpek…) ►Panovníci prvních civilizací proto vytvářeli malé stálé vojenské jednotky pro svou prestiž i lepší ochranu svého státu ► Tradiční výzbroj antických pěšáků ►Nejběžnější výzbrojí bylo kopí se štítem a jako pobočné zbraně nože, dýky, meče (zahnutá Chopeš či Khopéš nebo pozdější rovná čepel) a také hole, kyje a sekery ►Pro boj na větší vzdálenost se používaly jednoduché nebo skládané luky, praky a oštěpy ►Kovová nebo kožená zbroj byly finančně nákladné, a proto se používaly jen omezeně Kavalerie egipto-ramsc3a9s-ii-carga-en-su-carro-contra-los-sirios-pierre-probst Válečné vozy vystřídala jízda ►Starověké civilizace používaly nejdříve válečné vozy tažené 2 – 4 koňmi ►Posádku vozu tvořili obvykle tři muži – vozataj, lučištník a „běžec“ ►První váleční koně nebyli dostatečně silní, aby uvezli muže v plné zbroji ►Později se ale taková zvířata podařilo vyšlechtit, a proto se brzy rozšířila jízda, která nahradila válečné vozy Artilerie 401a_battering_ram Obléhání měst bylo zdlouhavé ►První armády město oblehly a nechaly ho vyhladovět nebo se dostaly za hradby s pomocí lsti ►Přímé útoky na opevnění vždy znamenaly vysoké ztráty s jen malou šancí na úspěch ►Proti hradbám z hliněných cihel postačovala beranidla (doložená již v Sumeru) ►Proti kamenným zdem se začaly používat obléhací věže – nejvíce v asyrské armádě Assyrian_siege_Lachish12 Technické jednotky 2810 Vojáci potřebovali řemeslníky ►Poprvé jsou technické jednotky doloženy až v armádě novoasyrské říše ►Jejich úkolem bylo zajišťovat pro ostatní složky armády bezpečné přechody přes vodní toky a pomáhat při obléhání měst ►Technické vojenské útvary stavěly obléhací věže a beranidla přímo v okolí obleženého sídla a také budovaly náspy pod hradbami Týlové jednotky 2808 Armáda měla i civilní služby ►Každá armáda na válečném tažení potřebovala značné množství zásob, proviantu a v poušti také vody ►Neexistují sice konkrétní prameny, ale pravděpodobně zajišťoval týl i lékařskou péči raněným ►Po vyhrané válce se z dobytého území odvážely všechny cenné kovy a jiné důležité komodity, včetně otroků Válečné námořnictvo mapa22 Lodě jen vozily vojáky ►Námořní bitvy jsou doloženy až v klasickém období v Řecku ►Námořníci nepluli po otevřeném moři, ale drželi se pobřeží, aby se mohli orientovat ►Lodě měly malý ponor a na noc se vytahovaly na břeh, aby mohly vyschnout ►Na Středním východě sloužily lodě především k transportu vojáků a zásob (typická taktika tzv. mořských národů) Antická bitva 095 Společné znaky bojové taktiky ►Typickou bojovou formací byla falanga, kterou na bocích kryla lehká pěchota a byla podporována palbou lučištníků a prakovníků ►Válečné vozy jezdily podél nepřátelských linií a jejich osádky zasypávaly nepřítele šípy nebo přímo prorážely linie protivníka ►Po nástupu jízdy se prováděly rychlé obchvaty na křídlech ►Typický byl boj muže proti muži Klasické období v Řecku mXVh9Q6AteM Armády v klasickém období ►Pěchota (infanterie): hoplíté a lehkooděnci ►Jezdectvo (kavalerie) ►Žoldáci ►Otroci ►Posádky válečných lodí Amphora_phalanx_Staatliche_Antikensammlungen_1429 Prameny a literatura C144 Antičtí autoři ►Diodóros Sicilský: Knihovna ►Hérodotos: Dějiny ►Polybios: Historiai (Dějiny I. – IV.) ►Plútarchos: Lykurgos ►Thúkýdidés: Dějiny peloponéské války (8 knih) ►Xenofon: Agesilaus, Anabasis, Hellénika ►Athénská ústava ►Spartská ústava Pěchota greek-hoplite-fight Hoplíté a lehkooděnci ►Branná povinnost pro všechny svobodné muže ve státě ►Hoplíté si pořizovali zbroj z vlastních zdrojů – majetkový census ►Lehkooděnci neměli na drahou zbroj ►Roční základní výcvik ►Roční strážní služba 522cca77d87f399cb2aa6da75b21a9a2 Kavalerie Greek-cavalry Byli koně vhodní pro válku? ►Koně měli jen bohatí občané a používali je pouze k dopravě ►Nepočetné jízdní jednotky vznikaly až po bojích s Peršany ►Poslední si vytvořila Sparta Žoldáci Battle_of_Cunaxa Muži na nečestný boj ►Chudí muži, kteří toužili po válečné kořisti ►Vhodní pro dlouhodobá tažení ►Používali luky a oštěpy (peltasti) ►Bojovali i v cizích armádách proti Řekům ►Rozšířili se ve všech armádách až po roce 360 př. n. l. Otroci historia-de-las-naciones362[bgr]B Jen pomáhali svým pánům! ►„Nosiči“, „zálohy“ a další úkoly v týlu ►Sloužili přímo svým pánům ►Někdy tvořili bojovou jednotku, které velel jejich pán (hoplít) Posádky válečných lodí GREEKNAV Potřebovali námořníky, ne hoplíty ►Klasickým typem lodi byla triéra ►Kapitán (triérarchos) dostával státní loď do jednoročního nájmu a najímal na ni posádku ►Na palubě byli námořníci, důstojníci, hoplíti a především veslaři (chudí občané, cizinci a otroci) ►Společenská neúcta k veslařům ► Základní bojová strategie Řeků img18 Byla válka záležitostí gentlemanů? ►Jistá morální omezení, dodržována z praktických důvodů (tropaion) ►Nejvíce omezující bylo náboženství ►Používaly se různé léčky, falešné signály, náhlé změny pozic atd. ►Vždy docházelo k devastaci, k bitvě podle okolností (epiteichismos) Falanga falanga1 Staré ale efektivní ►První falangy se objevily již v Sumeru ►V Řecku se používaly falangy hoplítů s lehkooděnci a lukostřelci ►Nejvíce se osvědčila tzv. řecká falanga ►Nejefektivnější falangu používala makedonská armáda – Alexandr III. Veliký s ní porazil Peršany ► Formace kavalerie ►Jezdecký klín ►Kladivo a kovadlina Companioncavalrytetrarchia anvilandhammer7qx_id1366704596_258017 Obléhání 147605 Když bitva nerozhodla ►Tradičním způsobem byla pozemní a námořní blokáda a ztékaní hradeb ►Po sklizni měla města zásoby na jeden rok ►Obléhatelé měli málo proviantu ►První použití beranidel až roku 440 př. n. l. ►Roku 399 př. n. l. byla poprvé použita těžká artilerie (katapulty) ►Objevily se i patrové obléhací věže ►Obránci posilovali své hradby Válka na moři 378497-alexfas01 Hoplíti už nemuseli chodit po svých ►Nejvíce používaným typem lodi byla triéra (délka 35 m, šířka 6 m, rychlost 7 uzlů = 13 km/h, 200 členů posádky, vesla a plachty) ►Posádka musela spát na souši, loď vlhla a neuvezla žádné zásoby ani větší kontingent ►Během invaze rabovali i lehce ozbrojení veslaři ►Námořní bitvy se podobaly boji na souši ►Později se triéry navzájem taranovaly Financování armád ancient-coins Každá legrace něco stála ►Válku na souši platili hoplíté (svou zbroj i jídlo na několik dnů) ►Po vpádu na nepřátelské území museli vojáci rabovat, aby neumřeli hlady ►Roku 483 př. n. l. Athény vybudovaly státní flotilu ►Zavedení mezd pro námořníky a vojáky umožnilo vést dlouhodobější tažení ► Zdroje financí ►Zisky z válečné kořisti (dobytek a otroci) – nejistý a většinou nedostatečný příjem ►„Půjčky“ z chrámových desátků ►Dotace z Perské říše ►Finance rozhodovaly o délce tažení a jeho úspěchu Makedonské inovace armády Philip_shoemate1 Jak Filip II. porazil civilizovaný svět ►Filip II. vytvořil sjednocenou Makedonii, která byla silnější než spojená řecká poleis ►Nová mohutná makedonská falanga (pevně semknutá formace) ►Centralizovaný armádní týl ►Intenzivní povinný výcvik ►Méně prostoru mezi pěšáky díky novému typu štítu 20150823225535587 Děkuji za pozornost Prostor pro dotazy