— 34 — nauky o podmfnkach pHbyvdni a ubyvani jednotlivca i druhft, zejmena o pomeru jich poctu k mno2stv( poskytnute jim potiavy, pak 0 vzAjemn^m zapasenf, podlehdnf i vftfizem' op^t jak jednotlivcfl, tak i celych di*uhft aid., zkrAtka nauky o nezviatnycb pHrodni'ch zdkonecb, vlidnoucfcU ka^dym epolcgenstvem zivycU organismft, pro vfedu spoJecenskovi a BarodohospodAr'skou na bfledni, I snaha ncj^lecbetn^jfefcb lidumilfl, zjednati i'adu spolecensk^mu takov6 zaklady, jimi2 by so alespofi pokud mozao pHbKzU idealu miru a §t^stf, ktery roztouzena poeticka mysl prostonarodni klade bud do divnovek6 minuloati („rajskott" nebo „zkitou dobou" zvan6) bud do vzdaleno budoucnosti („^fse tis(Gilet6") bud' do koncin od tohoto svfita proatom^ oddfilenycli (do „elyaium" nebo do »nebe"), vftbec karakoHv Jinanij jenom ne do pKtomneho straatipln^bo zivota pozemskfiho, — i takovftto bez odponi velmi „idealn(" snaha musi si piln6 vSfmati lamky Danomwy, aby pjfr'odnf z^kony, kter6 se j&vi V lidskem iSivote spolecenskem, zuiSitkovati mohla ve svfij prosp&ch. A ze jen tenkrdte mfizeme z pHrodnlcb zakonft tfiziti, pak-li je uznavame a podrobigfce se jim tak^ ovMdame, jest ved pfilig zqamou. 'Profi nesraSli bycbom se tedy i tani, kde se jedn^ o umeul, opfrati 0 nov6 n^zory, plynoud z ucenf Dm^winova? Um^nf jest ovSem nejidealnSjSf, co ^lovek .tvoff; avSak idealnosti t6 rozumn;^; styk s vSdou pHrodnl nepM^a^f ani v nejmengfm, ba jest j£ spfSo i naprosto nutnyra doplftkem theoretickym. Tak poskytuje pMrqda umfeld zde ppdminky jeho tvofenf — odtud dflle^itost akustiky pro budbu, optiky pro malbu, statiky pro stavbu — onde zase piimo jeho ptedm^ty — krajinAfstvi predpokladit aspoii jakousi zkuSebnou znalost bylinstva i nerostft, umenffiguralnlpak auatomie,! fysiognomiky atd. Ze pak vSude tain, kde Jde o dftkladnou, V sktttku vSdeckon theorii nni6nf, dlu2no ke vSem temto v0ISSX,ea .-^>-g':=^Ice^^ >• S0 5-CI-iS >• ^1 ^o:S23 P .aI Ia If-3 till11S3oaH CO 'ii^a•5-1 IIa •iilliiio 3 tern :s«Ss •I.s-JIIgg»:f11sf-§a»o.a«e-s -5oc-^s M.S,O^«O «'S•§a>a^>3^ i-i's, oS»o -a'a N"3"3-Jia >£-( A>0^ ^SrS^-tf ^>i«G^.p ^a;i1-2- BS53^ 3:h^^ 4I"111* 11- o ™o^. --dI-1^ «^?I«1:2-a ^-s5^^= £.s>^^.^ 'litliil -5SS aSI c:-1^ 'S -Sg3.2„ 5^fillIF2.c^(S->s? in aSJ-g .•5«*as-£^«o's- 1^1 asemI-3^ 13 If: 13—»^^ dj[Zlj>» ^1S «SEH >esj >Noa>c: a-^^ ^•1 go--- ^ 42 mensf naSe statky, o bmotny majetek nebo o jak^koliv malicberuf oRobnf zisk prAv6 tak^ jako p6Ci o nejvy^Sf z^jmy mravnf •— sem l)atr( na pf. i mueedluictv/ cnpati — i iutelektueluf — mucedlnictvi pravdy. D51e mtze se kazd;^ t6chto spflsobfl sebezachovAuf a sebeosvMccni vztahovati ttz ke kruMm sirSfin. M^e se jednati 0 exlstend nebo o nadvUdu rodiny, kinene, ndroduosti, o nAbo2ensk6 pfesvfidcenf drkevni obce, o ilspfichy politickifcb stran, o prdva vrstev spolecensk^cli nebo i cel^cb stdtfl atd. To vSak nen( totoi?n6 a tfra, CO dHve bylo nvedeno jakozto Si'fenl sc Usky na Sirsf a nejSirSf kniliy, tedy i na n&vod a na vlast. Tarn jedualo se o to, aby jednotlivec osv6dcil svou Idsku k vet§fmu celkn, na pr. k narodu, zde jde o sebezacbovinf toboto ceiku sani6bo; tam by} onen jednotlivec viastnfm rekem a nai'od inohl stdti tfeba docela klidufi mimo boj, zde jest rekem cel^ n^rod a jednotlivec teprv6 prosttednS, CO c^t celku . . . Tolik 0 motivecli, kterfi json vlastnf latkou b^snflta dramatick6bo. PouStfeti se do dal§fcli podrobnostf bylo by podnik&nfm sucboparn^m a unavnym, kdyby se neozivilo bojn^ini pffklady z literatnry dramatick6, kter6 by byly ov§ein i to, co zde podano, mohly uciniti nizorngjSfm a zajfmavejafin. To v&ak by vyzadovalo jiz podrobnfi a obSi'rn^ rozbory jednotlivych dramat; nebot pi'i slozitosti a spletitosti d§je, pH mnozstvi osob, zijm% motivfi, sporfl, kter6 bedliveJSf pozorovatel najde i v sebe menM hH divadelnf, nen£ vytlmntf zcela jednodneh^cb, priiblednycb pMpadfi — a 0 to by zde hlavnfi bMelo — vecf, kterA by se prov6sti necbala nfikolika strufinjmi slovy. Zcela krAtce budi^ zde jeSte ufiinfina zminka o tom^ j a t ^ ^ zakonSmi dmmata bledfiti Ize se stanpviska v t6tq. rpzpravS vytcen6lio. Jesfc-li dSj dramatick^ skutecn^ jenom episodou veMbo boje v^ecb proti vSem, tlMno patrn^ ocekAvati na nSm tcnt^z smfer a tentyz iisp^ch, ktery spathijeme na celku. PJirozeny (i poblavuf) vybSr, jenz jest v^slednicl v§eobecn6ho boje o zivot (i 0 Idsku), spftsobuje u velkfini prondu dSjin clov6£enstva neXiih\f vyvoj a postup od ni^gfbo k vysSfmu, od prostSiho kdstrojnfejSlmn, od jednotvi^Tn^ho k rozmanit^mu, tedy to, co my iid6 se SY^bo stanovlska ovsem nazyv^me „zdokonalov^nim". V2dyt i V ncjd6sn5j§£ fornix svo, v krvav6m roucku valecn^m, Jest boj v^ecb proti vSem na vzdor vlastni ohavnosti a na vzdor smutnym n^edkftm sv^m pi'ece lidstvu valnS ku pvospSchu mohutn^m napin^nim ve&kerych sil biuotn:^cb i duSevnfcb, ba v nejednom ohledu ™- 43 — poskytnje vgepbecn^mu rucbu vzd^lanostnfmu i hojn^ pod^6t3^ jciS nififm jinym nabraditi neize; a z driibfe sti'any zase jig da^'no pHvykli si lid6, spatrovati v uejkrotsfm, nejcivilisovanfij&lm sp&sobu boje o zivot, v ^konkurenci", hla^^ll zdhiku vselik^bo pokrolai. Cerveni nit zla, kterour protkdn se ndmjevf cel^ zivot lidskj^, hraje tedy 6Iohu dissonance die pravidel cgthetick^ch dbkonale rozvedeu6: zlonejenom dobra slougf, ale pflmo je i rodf-^ pro pessiniismua nenf v tomto vd2n6m, ba velebP^in uiizoru 'niista pra2adn61io. A protb smfme zajist6 i na dfle \im61eck6in zadati, aby Spot, jenz jest jelio vlastuf podstatou, neosV6dcU se na konci suad zcela bezv^slednym, zbytecnym, nicotn^m, tfeba by se nam zdaly b^ti zde onde ve skutefinosti jednotliv6 prfklody podobn6. Budeme v zakonceuf dramata pravem hledati jak^si poJ^rok k lepsium^ k dokmaUjsimu, a sice tim jasn&ji a patrn^ji vytknut^, cini idealnfijsfm ma drama to byti, t j . fifm vice od nSho ocekavAme, ze to, co ve skutefinosti jest I'ozpty-lono, od sebe Yzddleno a n§kdy jen bystrozrak6mu pozorovateli velik^bo celku prirodufho a dejinn^ho pfTstupno, dovede soustfediti v menSfm, tfisnfijsfm ramci a stupiiovati v jasnejM, zivfijSl obraz. Tim vSak nenf teceno, ze by ti, kdoz v" drainat§ zastupujf dobrj princip, muaeli na konci obdr^eti vzdy vrcb, n^brS toliko, ze librnna bilance z4v6re6ni. jak^koUv spfisobem mi ^ii pffzniv§j§f, nez bilance pocatecm', tak ze d6j celkem jest pokrocenfm, ne couvnutfm. Pokud bezf pouze o prospScby jednajfcfch osob, m&2e ono pokrooenf vztahovati ae bud! k okamzitemu stavu (obrat ku gtfistf) bud k trval^m jejich vlastnostem (polepgenf, zmond5^eni). 2e mySlenka, za ni2 rek bojuje, m t o vltfiziti, i kdy2 bojovnfk sAm umfri,, jest patrno. Ztrdef-Ii vSak rek svJ^j zivot hmotn^, ani2by ray&lence sv6 byl dopomohl k vftezstvf, b^v^ ov§em spor dosti fiasto pro okamzik rozbodnut vc prospSch zivlu zI6ho: pak basnfk AM n^m nejakou zAruku, 2e 2^3tupcov6 dobra nejsou ob5tov4ni marnfe, zbytcfinfi, on otvfra n^m do budoucnosti perspektivu, kterft ukazuje, ze okamzit^ ijspech zla nikoliv neni konecuym vftfizstvfm, 2e to, CO budf v nds sympatbii a flctu, zjednA sob6 dHve nebo pozd6ji platnost a sice zrovua pfispeufm on6 prflv^ vykonan6 §leclietn6 . obfiti. Bez takov6 perspektivy byl by boj sice zevnS dobojovan, ale spor nebyl by barmonicky urovuiin a usmfren, doznfval by krutym zlozvukem pessimismu. A b^snfk pt'ece ma stupi^ovati a idealisovati to, co ve skutecnosti je krAsn61io a u&lecbtil6ho, ne to, CO v nf je ieredn^ho a ohavn6ho.