252 I SOCIOLOGY PRO EKONOMY AMANA2ERY > 7.3 Provadeni sociologickeho empirickeho vyzkumu Kticovd slova sociologicky vyzkum, kvantitativni vyzkum, kvalitativni vyzkum, zamefeni vyzkumu, vyber, reprezentativnost vzorku, etapy sociologickeho vyzkumu Pro vsechny druhy a formy fizeni, at uz se tykaji oblasti vyrobne-technicke, ekonomicke nebo socialni, je nutne mit k dispozici adekvatni mnozstvi pfesvedcivych informaci. Zatimco v prvnich dvou uvedenych oblastech se jedna o samozfejmou podminku i ve zcela beznych rozhodovacich situacich, v oblasti personalniho a socialniho ffzeni se doposud casto vychazi pouze z tradice, osobni zkusenosti, rutiny nebo intuice. Zakladnim zdrojem socialnich informaci pro rozhodovaci procesy je sociologiclcy empiricky vyzkum. Sociologicky vyzkum je dlevedome, systematicke a organizovan^ ziskavanf, zpracovavani a interpretace informaci o socialnf dimenzi objektivnf reality. V oblasti vnitropodnikoveho fizeni je sociologicky vyzkum jen tezko nahraditelnou metodou poznavani postoju, nazoru, hodnotovych orientaci a preferenci i jednani pracovniku a pracovnich skupin. Plni pfedevsim poznavaci funkci, ale muze mit i funkci motivacni akontrolni, a to na vsech urovnich, vevsech oblastech a fazich fidiciho procesu. (Nutno zminit, ze funkce motivacni a kontrolni jsou vedlejsimi funkcemi. V pfipade, ze by se dostaly do kolize s fiinkci poznavaci nebo s etickymi principy, je nutne je potlacit, pfipadne odstranit.) Na zaklade dlouhodobych zkusenosti Ize konstatovat, ie sociologick^ vyzkum byva vyuifvan v sociologii organizace a prace zpravidla v techto dvou situacfch: METODOLOGICKE PflfSTUPY KE STUDIU SOClALNf REALITY 1 1. V podniku probehly zmeny, ktere mohly mit technologicky, organizacni nebo jakykoliv jiny charakter. Narozdil od pfedbeznych ocekavani doslo k urcitym nezadoucim projevum, jako je napf. snizeni kvality vyroby, zvysena fluktuace, nizka motivacni uroven zamestnancu apod. V techto souvislostech ma sociologicky vyzkum za ukol odhalit mozjie* pHciny negativnfch jevu v oblasti socialni reality a dodatecne navrhnout opatfenf, jez by mohla eliminovat alespon jejich nejzavaznejsf dusledky. Situace je vsak ztizena, nebot' navrzena opatfeni obvykle narazeji na jiz uskutecnene a tezko ovlivnitelne inovacni zmeny. 2. Pfed uskutecnenfm zavaznejsi organizacni zmgny je jako soucast pfipravnych praci uskutecnen sociologiclcy vyzkum, ktery umozni pfedem identifikovat mo2n^ zdroje konfliktu a dalsich pfipadnych negativnfch dopadu. Vlastni realizace zmeny pak jiz v sobe zahrnuje takova feseni, ktera eliminuji nebo alespon minimalizujf nepfiznive dusledky zmeny. V porovnani s pfedchozfrn pfipadem zde rozborove prace pfinasejf socialne, alei ekonomickyvyhodnejsi feseni a efektivnost techto praci je nesrovnatelne vyssi. V podnicfch jsou sociologicke vyzkumy nejcasteji zamefeny na nasleduji'ci temata nebo problemy organizacniho chovani: • struktura nazoru a postoju k podnikatelske strategii firmy; • obsah a sila podnikove kultury; • identita a imagefirmy; • uroven spokojenosti pracovniku s praci (vztah k praci) a faktory, ktere ji ovliv- nuji; • stabilizace pracovnfku a fluktuacni tendence; • prubeh a fizeni adaptacniho procesu; • postaveni (v urcitem ohledu) specifickych skupin pracovniku v podniku (zeny, ucni, pracovnici se zmenenou pracovni schopnosti apod.); • pracovni pozice a role jednotlivych profesnich skupin pracovniku; • socialne-psychologicke pfedpoklady, souvislosti a dusledky organizacni zmeny. Predmetem sociologickeho vyzkumu jsou v kazdem pfipade socialnf a socialnepsychicke jevy. Jak ui bylo vyse uvedeno v pfedchozich sublcapitolach, jsou to jevy, ktere vznikajf v aktivitdch jedincu orientovanfch na jine jedince a utvafeji se v zavislosti na vazbach (vztazich) vytvofenych v prubehu techto aktivit. Ovlivnuji je osobnosti, ktere do nich vstupuji, ale take socialni instituce, tj. zvyklosti, obvylde zpusoby komunikace a interakce, pravidla jednani, spolecne hodnoty a cile atd. Tyto socialni instituce sesouhrnne oznacuji jako kultura daneho spolecenstvi, skupiny, ktera navic obsahuje zpusoby tvorby udrzeni a pfedavani instituci. 254 I SOCIOLOGY PRO EKONOMY AMANAZERY Z vyzkumneho Hediska jsou vyznamne dvestranky socialnich jevu - stranka kvalicativni akvantitativnl. Jim pak odpovfdaji i dvatypyvyzkumu- vyzkum kvalitativnf a vyzkum kvantitativnl, jez selisi podle cilu pfedmetu vyzkumu a take podle metod, ktere se od cflu a pfedmetu odvfjeji. Kvantitativnlvyzkum Vyzkum kvantitativnl, se kterym se zpravidla spojuje obecna pfedstava sociologickeho v/zkumu, he realizovat tehdy, jestlize se jedna o jevy relativne jednoduche a do urcite miry poznane. Jednoduche" v torn srnyslu, ze nejsou skryty smyslovemu poznavdnf, maji jednoznacny vyraz, je mozne sejich zmocnit prostfednictvim pouzivanych nastroju zajisteni hrornadnych dat, Jsou to jevy zpravidJa dostatecne pfesne" popsan£ jak v dynamice, tak ve struktufe. Lzetedy odhadnout, jak je definovanyjev stabilnf, jakou platnost maji vyroky o nem vyslovene. V kvantitativnimvyzkumu se nesleduje, zda socialnijev existuje, co obsahuje, jaka je jeho zasadnf (nebo efektivnf) struktura, jake ma vlastnosti ajakejsou faktory, ktere snim souvisejf nebo jej podminuji, ani jakymi promenami prochazi. Kvantitativnl vyzkum je zamefen na tyto charakteristiky jevu: • rozsah vyskytu, zastoupenf, tzn. cetnost nebo okruh socialnich subjektu, u kterycli sejev vyskytuje, nebo oblast, ve ktere sevyskytuje (napf, urcita cast naroda, pracovnfku podniku, vysokoskolaku apod.); • frekvenci, tj. projev slozek socidlniho jevu v case, napf. opakovanf jeho vyskytu, opakovany vykon cinnosti (napf. frelcvence hodnoceni pracovnfku, castost cetby beletrie, opalcovani nakupu zbozi rychle spotfeby); • intenzitu jakozto mohutnost nebo silu jednotlivych slozek ci vlastnosti socialm'ho jevu (napf. si'la zajmu, vyse pfijmu, mira spokojenosti). Mefenf Icvalitativne velrni odlisnych skutecnosti a jejich pomefovanf mezi sebou je mozne jen tehdy, jsou-li Icvality pfevedeny na zcela homogennf tfi'du jevu. Touto homogenni tffdou jevuje Icvantum (mnozstvi) vyjadfitelne cfslem. Nejruznejsf kvality jsou tedy pfevadeny na kvalitu jednu, pak jsou kvantifikovany (vyjadfeny pomoci kvant - cisel - a nasledne jeaplikovan kvantitativnl vyzki METODOLOGICKE PRfSTUPY KE STUDIU SOCIALNf REALITY I 255 I Priklad kum. Relativne dobfe popsanyrn jevem seznamou strukturou je autorita vedouciho. V uplnosti tvoff autoritu mnozstvi odlisnych slozek. Promefeni autority v kvantitativnim vyzkumu je nutne nejdffvezjednodusit obsah pojmu. Kupfikladu je mozne fici, ze autorita vedouciho se zvysuje sezafazenirn v hierarchickem zebFicku. Pomefovanf autority konkretnich vedoucich setak bude dit pomefovanim jejich postaveni v fidicl hierarchii. Kvantifikovat Ize toto postaveni prostfednictvim stupnice s vyjadfenim, co kazdy stupen znamena. Nebo je mozne kvantifikovat jednoduse urcenirn poctu ffdicich urovni lezicich pod danou pozici. m [I Ciselne vyjadfeni socialnich jevu umoznuje vyuziti matematickeho a statistickeho j' aparatu v sociologickem vyzkumu. Proto Ize kvantitativnl vyzkum strucne a jedno| duse opsat jako vyzkum, ktery vyuzfvd statistickych postupu. Nastroje mefeni socialnich jevu museji splnovat dve podminky: •' 1. Mefici system musi byt stejnorody s mefenym jevem a musi byt opakovatelny (v torn smyslu, ze opalcovane mefeni v urcity moment ve stejnych skupinach, nikoliv vsak co do totoznosti jedincu, pfinese stejne vysledky). Tato podminka se nazyva reliabilita. 2. Mefici system musi vypovidat o sledovane realite a verne ji kopirovat. Tato podminka se nazyva validita. K mSfeni se v sociologii vytvafeji skaly jako specialni etalony mefeni. Skalovani vznildo snahou umistit objekty urciteho souboru na ciselne stupnici, pficemz k dispozici byla pouze neciselna informace. Zakladnf pfedstavou vysledne skaly pak bylo kontinuum jalco model zdanlive stejnych intervalu, model postupnych intervalu, model paroveho srovnani, model hierarchickych polozek (tzv. Guttmannuv skalogram). Socialni jev vsalc nema Jen jednu dimenzi, a proto skalovaci techniky pfechazeji od jednorozmerneho k vicerozmernemu mefeni, nazyvanemu multidimenzionalni skalovani. Toto slcalovani zobrazuje objekty pomoci nekolika stupnic soucasne. Podle moznosti statistickych operaci se rozlisuji skaly: • nomindlnf (napf. vycet moznych pracovnich operaci v dilne, soupis profesi v podniku apod.); • ordindlnf (napf. frekvence kontroly prace v prubehu tydne: vubec ne, 1 x tydne, 2x tydne, 7x tydne); • intervalove (napf. skala zachycujfci vek role po roku). =Z56=Ti3OtraCD5]'E'PRO EKONOMY A MANAZERY Kvalitativni vyzkum Kvalitativnf vyzkum je, pokud jde o jeho zamefenf, doplnkem vyzkumu kvantitativnfho (nenf mu vsaJc podffzen). Tim ma byt vyjadfeno, ze vyzkum socialnfch jevu ma dve vzajemne se doplnujfcf casti: obsah a jeho jednotlive kvantifikovatelne charakteristiky. tJkolem kvalitativnfho vyzkumu je odhalovat nezname skutecnosti o socialnfch a socialne-psychickych jevech, a to pfedevsfm: • existenci techto jevu a jejich strukturu; • jejich vlastnosti a funkce; • faktory, ktere socialnf a socialne'-psychicke jevy ovlivnujf nebo s nimi jinak sou- visejf. Zatfmco kvantitativnf vyzkum se zabyvd stabilizovanymi jevy a jejich vzajernnymi odhadnutelnymi pomery, kvalitativnf vyzkum zachycuje jevy v jejich dynamke a zejmena podmmsfnf teto dynamiky. Kvalitativni vyzkum se proto orientuje na pochopenf smyslu jednajfcfch socialnich subjektu. Kvalitativni vyzkum vice odhaluje realne souvislosti mezi jevy jako fakticke zavislosti, a to pokud mozno v jejich uplnosti. Cilem kvalitativm'ho vyzkumu nenf zmefeni jednotlivych parametru stanovenych ukazatelu, ale vytvafenf adekvatniho popisu nebo logicke konstrukce celku socialniho jevu. Technickysekvalitativnf vyzkumzamefuje na tyzdroje, ktere poskytuji informace o slozitychjevechjako celcich a o vzajemnych podmmenichjejich casti. Nastroje kvalitativni'ho vyzkumu tak majf poskytnout pfedevsi'm informace, podle kterych si Ize ucinit pfesnou pfedstavu o slozite podobe socialnfch jevu, nikoli dat rnatematicko-statisticky zpracovateln^ mnozstvf informacf. Kvalitativnf vyzkum take bezprostfedne zachycuje vlastnf dynamiku socialnichjevu ajejf pffciny. Novost, promenlivost, individualnf specificnost socialnfchjevu v kvalitativnfm vyzkumu zpusobuji, ze standardizace postupu zkoumanf nenf mozna, a tudfz ani zadoucf, Okruhy metod a technik kvalitativnfho a Icvantitativnfho vyzkumunelze pfesne rozlisit, protoze mnohe se, po pffpadne lehke modifikaci, vyuzfvajf v obou typech vyzkumu. Pozorovanf je bezne povazovano za soucast kvalitativnfhovyzkumu,ale pfi dobre formulaci pozorovanych objektu a pfi dostatecne'm poctu pozorovacfch situacf Ize vysledky zpracovat i statisticky. Analyza dokumentu ma rovnez charakter techniky kvalitativnfhovyzkumu, alepodle charakteru dokumentu je tato technika pouzitelna i v kvantitativnfm vyzkumu (napf. jako obsahova analyza). Anketa je rovnez soucastf jak kvalitativnfho, tak Icvantitativnfhovyzkumu. Hloubkove nestandardizovane rozhovoryjsou uplatnovany vzdy v kvalitativnfmvyzkumu a stanMETODOLOGICK6 PRfSTUPY KE STUDIU SOCIALNf REALITY I dardizovane v kvantitativnfm, ale napf. otevfena otdzka ve standardizovanemrozhovoru ma charakter kvalitativnfho zjist'ovanf. Kvantitativnf a kvalitativnf vyzkum je take mozno chapat jalco dve etapy empirickeho vyzkumu. V prvnf etape, kdy je nutne rozlcryt sledovany problem, ma vyzkum kvalitativnf charakter. Posleze, po dostatecnem popisu problemu, je mozne merit jeho jednotlive stranky a vyzkum nabyVa charalcteru kvantitativnfho. REALIZACE EMPIRICKEHO SOCIOLOGICKEHO VYZKUMU Realizaci empirickeho sociologickeho vyzkumu je mozne rozdelit do tff etap: 1. pffpravna etapa 2. realizacnf etapa 3. etapa zpracovanf vysledkii a jejich interpretace Pnpravnaetapa Nejnarocnejsf a soucasnenejdulezitejsf (protoze chyby vjejfm prubehu uz nelze napravit) je etapa pffpravna, ktera pfedstavuje sled zakladnich kroku, jez v rozhodujfcf mffe ovlivnf mnozstvf a konecnou kvalitu zfslcanych socialnfch informacf. Pffpravna etapa je zavrsena zpracovanfm dokumentu nazyvaneho Projekt vyzkumu. Jeho soucastf je: formulace die (dm) vyzkumu, charalcteristika problemove situace; stanovenf pracovnich hypotez; vymezenf objektu a pfedmetu vyzkumu; stanovenf zkoumaneho vzorku; urcenf mfsta a casu realizace vyzkumu; casovy harmonogram, rozpo&t nakladu; ndstroje pro zfskavani empirickeho materialu - rozpracovana technika (rozpracovane techniky) sberu primarm'ch (tj.pffmo v realite zjistenych) dat a interpretacnf plan. Formulace die (cilti) vyzkumu, charakteristika problemove situace Vychodiskem kazdeho empirickeho sociologickeho vyzkumu je problemova situace. V gnozeologickem smyslu (tj. z hlediska poznavacfho procesu) je problemova situace dana rozporem mezi znalostf potfeb, cflu nebo ocekavanf lidf v urfitych "ZSffTSOCIOLOGIEPRO^KONOMY A MANA2ERY praktickych Cinnostech a neznalostf cest a prostfedku k dosazenf jejich uspokojenf, naplneni. V pfedmetnem smyslu je to ur£ita fakticka kolize v socialni realite, ktera, ma-li byt odstranena, si vyzaduje cilevedomou cinnost spole&nskeho subjektu. Zada.ni vyzkumu na podnikove urovni musi vychazet zpotfeb fdiem zcela konkretniho problemu organizace. Zadanf je nezbyme formulovat zceJa jasne, jednoznacne a pfimefene ve vztahu k rozsahu feseneho problemu. Ci'J musi byt redine splnitelny, a to jak ve smyslu zvladnuti fesitelskym tymem, tak i moznostmi sociologicke metodologie. V definovanych cilech seproto musi projevit rovnovaha mezi dm, jake jsou informacnf potfeby organizace, a tim, co je prakticky zjistiteJne. Je proto nesmyslne pozadovat velke mnofstvi informaci, ktere nakonec nebude mozne zi'skat, ale i pozadovat informaci malo vzhledem k mo&iostem vyzkumneho setfenf. f Pnklad Spokojenost pracovnfkti se meff nikoliv v absolutnfch mfrach, protoze tak by ji nebylo rnozine mefit, ale vzcijemnym porovnanfm spokojenosti srdznymi slozkami podnikovereality.To znarnena, ze spokojenost s vedoucfmje porovnavana napf.se spokojenosti' se spolupracovnfky, s vedouci'mi na dalsfch Lirovnfch fi'zenf apod., tedy zda s vedoucfmje vetsf nebo mensispokojenost nez sespolupracovnfky cijinj/rni vedouci'mi. Proto v pripade, kdy vedenf organizacezajfma" spokojenost jen s urcitou dflo skutecnosti',je presto mozne formulovat cil siTejijako spokojenost scelou fadou oblastf, protoze je to obsazenov metodice zjist'ovanf. Stanovenipracovnich hypotez v -, Hypotezyjsou opodstatnene domnenky, ktere vychazeji'z teoreticke analj/zy problemu, I pricernz popis problemuje v hypotezach veshode steorif doplnovan nebo rozvijen. Hypotezy & majf podobujednoduchychtvrzeni,ve kterychjsouza pornocijednoznacne definovany'ch poi« jmu formulovana ocekavana zji^tenf. METODOLOGICK^ PRlSTUPY KE STUDIU SOClALNI REALITY I 25? Hypotezy mohou vyjadfovat pfedpokladanou existencisocialnfch jevu nebo nekterych jejich stranek, tendenci ve vztazich mezi socialnimi jevy, promenu jevu v case nebo pfi pusobem pfedpokladaneho falctoru apod. Hypoteza plni v procesu sociologickeho poznani nasledujici fiunkce: • shrnuje dosavadnf urovefi poznani zkoumaneho problemu, je vypovedf o teto urovni; • je prvm'm bodem navodu realizace vyzkumu, nastrojem, ktery usmernuje pouziti vyzkumnych technik a vymezuje oblasti jejich pouzitf; • je nastrojem spojenf teoreticke a empiricke slozky poznani; • umoznuje rozpracovani obecnych pojmu a jejich pfevedeni do roviny sledovatelnych znalcu. V tomto smyslu je tedy hypoteza shrnutim pfedchazejicich poznavacich postupii a soucasne iJcazatelem orientace dalsi prace. V prubehu sociologickeho vyzkumu dochazi k ovefovani formulovanych hypotez, tzn. kjejich potvrzeni nebo vyvracenf. Oba vysledky v konlcretnich empirickych vyzkumech maji obdobnou informacni hodnotu a vypovidaji o stavu feseneho problemu. Vymezeni objektu apfedmetu vyzkumu Objektem vyzkumu je socialni jednotka nebo subjekt (jedinec, skupina, organizace), na kteryje vazan sledovany problem. Jinymi slovy: objektem vyzkumuje vse, co zjevne nebo skryte obsahuje kolizi v socialni realite, a tudiz vyvolava problemovou situaci. Objektem empirickeho sociologickeho vyzkumu je ta cast spolecenske reality, na kterou se zamefuje proces poznavanf; jde zpravidla o urcitou defmovanou mnozinu jedincu, Ackoli v beznem jazyce se vyznam pojmu objekt apredmet nelisi, sociologie vyuziva teto dvojf podoby v ceskem jazyce- pfejate apuvodnf ceske - a oznacuje jimi dve ruzne skutecnosti. V sociologii se za pfedmet zkoumani povazuji prakticky nebo teoreticky vyznamne vlastnosti, stranky a zvldstnosti objektu, ktere se pfimo zkoumajf. Jestlize objektem je ten, ke komu je obsah informacni potfeby vazan, pfedmetem jsou ty vlastnosti a stranky, ktere nejzfetelneji vyjadfuji obsah informacni potfeby. Priklad V podniku seobjevil nalehavy problem nedostatku pracovnfku urcite profese.Problemova situace muze byt definovana jako porucha v personalnich cinnostech naboru pracovniku • CJiarakter a cfle vyzkumu Je samozfejme a nenf tfeba dokazovat, ze jiny pocet jedincu ve vzorku bude ve vyzkumu, ktery ma jen napomoci odhalit existenci nekterych socialnfch jevu v neznarne socialnf realite, bez potfeby jejich kvantiflkace a sledovanf vzajemnych souvislostf,a jin^ bude v deskriptivnim vyzkumu zamefenem na odhalenf miry vyskytu urcitych socialnfch jevu a pfi sJedovanf vnitfnich vazebmezi nimi. Zase jiny pocet jedincu vevzorku bude ve vyzkumu, ktery ma poskytnout nejen pfehled o vnitfnich vazbach mezi socialnimi jevy, ale zaroven i jejich podminenost, naslednost atd., a to vjednotlivych dilcfch socialnfch skupinach, V pffpade, kdy je pouzit jeden vzorek k dlouhodobejs'fmu zfskavanf primdrnfch dat (napf. pro posouzeni, k jakym posunum ve sledovanf problematice dochazf v danem vzorku, a tudfz i v zakladm'm souboru, v prubehu casu),jedna se o tzv. panelove setfem, zkracene panel. Duvodem pouzitf panelu je vedle nespornych pfednostf organizacne-metodologickych moznost zachycovat zmeny v socialni realite v prubehu casu v prime vazbe na jedince, coz umoznuje lepe odhadnout pffciny zmen. Panel ma vsak tak^ fadu nedostatku: » do panelu se nezafazujf jedinci vyrazne se odlisujici intelektovymi schopnostmi nebo zpusobem zivota; • panel ma tendenci starnout, a to uz vmezidobf odvyberu panelu kjeho vyuzitf; • panel ma tendenci k vetsimu zastoupeni nekterych skupin obyvatel, zvlaste tech, ktere jsou pffznive nakloneny danemu setfeni ajsou ochotny zaznamenavat pozadovane udaje po relativne dlouhou dobu. Z vyzkumupak vypadavajl tyosoby, ktere prakticky nejsou schopny vlastnfho sarnostatneho zaznamu; • profesionalizace panelu, ktera seprojevuje tim, ze respondenti sesnazf reprezentovat sve okolf a sve informace zobecnovat (nevypovidaji jen za sebe); • vedlejsf efekty, kdy respondent o zaznamenavanych skutecnostech pfilis uvazuje a podfizuje tomu i sve chovdni. Urcenimfsta a casu vyzkumu Pro maximalnf objektivitu zislcavanych informacf je nezbytne zvolit vhodne mfsto a zejmena dobu jejich ziskavanf. Jde napf. o to, aby pracovnf spokojenost zam&tnancu obchodu nebyla zkoumana nekolik dnf pfed vdnocnimi svatky, zemedelcu v dobe ini a studentu ve zkouskovem obdobi. Pokud cilem vyzkumu nenf analyza prave talcovychto mimofadnych situaci, je tfeba zvolit obdobi pro respondenty nejvice vhodne. METODOLOGICKe PRfSTUPY KE STUDIU SOClALNf REALITY T Casovy harmonogram, rozpocet ndkladu Realizace empirick^ho setfeni ma fadu na sebe navazujicich etap, kroku, a tato posloupnost je zachycena v harmonogramu vyzkumu. Vzhledem k velke dynamice socialni realityje nutne minimalizovat dobu, ve kterejsouziskavany odpovedi respondentu. Zejmena pfi velkych souborech hrozi nebezpeci, ze v prubehu dotazovani se socialni realita, ktera je pfedmetem vyzkumu, zmeni. Cast respondentu pak odpovida ojine skutecnosti, avyzlcum je tak znehodnocen. ICrome casoveho hlediska je sociologickyvyzkum talce zpravidlavelmi narocny financne, aproto byva vyzadovan pfedbezny rozpocet nakladu na realizaci jednotlivych etap. Ndstroje ziskdvani empirickych dat Velmi vyznamnym krokem, ktery byva mnohdy nespravne ztotoznovan sesamotnym vyzkumem, je volba vyzkumne technilcy. Jedna se o volbu metodickeho nastroje, kterym budou zislcavana empiricka data. Vyber techto nastroju (technik) i jejich konstrukce jsou zavisle jalc na cili vyzkumu, charakteru zkoumaneho problemu a velikosti souboru respondentu, tak i na pfedstavach vyzkumnika o zaverecnem zpracovani talcto zislcanych informaci. Vzdyvsalcplati zasada, zev zajmumaximalnf objektivizace zfskanych informacf je vhodne (pokud je to organizacne a financne mozne) kombinovat nejmene dve az tfi techniky. Nejcasteji sejedna o studium objektivnfch dokumentu, pozorovanf, dotaznfkove setfenf a interview. Podrobnyvyldad o technikach sociologickeho vyzkumuobsahuje subkapitola 7.4. Realizacni etapa Postup praci v realizacnf fazi sociologickeho vyzkumu je orientovan pfedevsfm na pHpravu vyzlcumneho ter^nu a vlastnf zfskdvdnf socialnich informacf. Nezbytnou podmfnkou zfskanf maximalne objektivizovanych informacf je pfimefena motivace respondentu. Jejich neodpovedny, nebo dokonce zamerne zkreslujfcf pffstup k sociologickemu vyzkumu muze znehodnotit veskere pfedchozi kroky i celkove vysledky. Je proto nutne respondentum dostatecne vysvetlit cfl, zamery i pfedpokladane vyuzitf vysledku vyzkumu a maximalne je zainteresovat na jeho celkovem prubehu. V pfipade, ze nekterou cast (etapu) vyzkumu neprovadejf profesionalnf sociologove, ale napf. ffdfcf pracovnfci nebo zamestnanci personalnfho oddelenf podniku, je nutne zajistit i jednotny postup pfi sberu informacf. Jde napf. o shodny zpusob vedenf rozhovoru, jednotny zpusob zaznamu odpovedf respondentu apod. Pote nasleduje vlastnf zfskavanf socialnfch informacf v podobe pfedlozenf avyplnenf dotaznfku, anketnfch listu, uskutecnenf rozhovoru atd. Cela realizacnf faze je 264 SOCIOLOGY PROEKONOMY A MANA2ERY tedy fadou cinnostf, ktere musejf byt koordinovdny, Hzeny a organizovany, Naroky na tuto ffdicf prdci jsou zdvisle zejmena na rozsahu vyzkumne akce. Etapazpracovdnirfsledkti ajejich interpretace Nejpouzfvanejsf sociologicke* techniky - dotaznfk a standardizovany rozhovor poskytujf udaje, ktere je mozne chapat jako udaje o hromadnych jevech a jako takove" jsou statisticky zpracovatelne, podlehajf statistickym zakonitostem. Zde je tfeba se zamefit pfedevsfm na to, jake pozadavky muze a ma mft vyzkumnfk na statisticke zpracovanf, kter^ provadf specialista - statistik. Zpracovanf informacf, ktere poslcytujl dalsf techniky, nenf mozne standardizovat, je vzdy jedinecne". Proto je ve vykladu pomfjfme. Pfi statistickem zpracovanf lidaju se postupuje zpravidla v techto krocfch: • Kontrola reprezentativnosti vyberovelio souboru (vzorktl) - toho, jakstruktura vzorku odpovfcla zakladnfmu souboru. Kontrola je mozjia jedno- i vfcerozmerna. Pfi dostatecnem poctu respondentu Ize pffpadne odchylky, ktere by byly za hranicemi pffpustnosti, korigovat. • Zjistenf zakladnfho rozlo^em podle jednoho znaku. Pou^fvajf se statisticke postupy na vyhledavanf stfedovych charakteristik (aritmeticky prumer, median, modus) a vypocet odchylek a rozptylu, ktere umoznujf zhodnotit celou fadu lidajft v souhrnnem ukazateli. • Kfizove tffdenf, tj. spojovanf faktu do jednoduchych vzajemnych souvislostf. Statisticke charakteristiky meff sflu zavislosti, pffpadne urcujf smer zavislosti. Vyuzitf statistickeho aparatu je zavisle na torn, jakeho charalfi jeho vyplnovani. Je-li dotaznfk slozitejsf, respondent nemusf pochopit otazky nekdy ani pozadovany zpusob vyplnovani'. lozhovor (interview) rozhovorech (interview) tento nedostatek odpada. Pou&je-li se technilcy rozho)ru, byva navfc vyssf stupen navratnosti. Uvedena pfednost je vsak vykoupena ratou ,,intimity", nebof v rozhovoru se objevuje druha osoba - tazatel. Ktere vysdyjsou v danem vyzkumu upfednostneny, zda ty, ktere poskytuje dotaznfk, nebo METODOLOGICK^ PfifSTUPY KE STUDIU SOClALNf REALITY I 269 ty, ktere dava rozhovor (interview), zavisf na vyzkumnem problemu a rozhodnutl vyzkumnfka, pokud neuvazujeme jeste dalsf vlivy,jalcoje napf. (ne)dostatek flnancnfch prostfedku (rozhovor je financne narocnejsf). Rozhovor (interview)je mozne rozdelit podle mfry formalizace jeho scenafe na: • Nestandardizovany rozhovor - nema stanovenou pfesnou formulaci otazekani jejich zavazne pofadf. Rozvfjejfcimi ciniteli rozhovoru jsou tazatel i respondent. V takovychto rozhovorech je mozne podle aktualnf potfeby rozebfrat jednotlive otazky do vetsi hloubky, a naopak v pfipade, ze nektera oblast je respondentu vzdalena ci cizf, ji rychle pfejft, resp. vynechat. Tento typ rozhovoru je uzfvan casteji v kvalitativnfch vyzkumech, pfi vyzkumech dosud malo znameho, nezmapovaneho problemu, nebo v pffpade, kdy jsou dotazovane osoby v nektere oblasti odbornflcy a je od nich ocekavano, ze o veci feknou vfce, nez co by bylo mozne pfedem vtesnat do otazek a alternativ odpovedi. Vysledky nestandardizovanych rozhovoru vsak neni mozne povazovat za hromadne jevy, a tudfz je ani nelze zpracovavat statisticlcymi postupy. • Standardizovany rozhovor - rozvfji sena zdklade pevne stanovenych otazek, u kterych jsou zpravidla uvedene ivarianty odpovedi a otazky majf stanovene pofadf. Formalnf podobou se blfzf dotaznfku. Rozvfjejicfm cinitelem u formalizovaneho standardizovaneho rozhovoru je tazatel, ale toto rozvfjenf je uz zakotveno ve scenafi rozhovoru a tazatel do nej nesmf vkladat svuj osobnf zajem, pfesvedcenf atd. Musf zaujfmat nestranny postoj, musi pusobit neutralne a vyroky respondenta nesmf v zadne'm pffpade hodnotit a komentovat. Vyhodou standardizovaneho rozhovoru je moznost zfskanf udaju o jevech hromadneho charakteru, ktere jsou dobfe zpracovatelne prostfednictvim statistickeho aparatu. • Polostandardizovany rozhovor - tato forma rozhovoru zpravidla postrada nekterou z charakteristik standardizovaneho rozhovoru. Ma vyuzfvat vyhod jak standardizovaneho, talc i nestandardizovaneho rozhovoru, ale zaroven je postizen i nevyhodami obou pfedchozfch (i kdyz ne v takove mffe). Mezi nevyhody patff jeho velka narocnost na tazatele, obtfzna statisticka zpracovatelnost vysledku, pffpadne to, ze tema rozhovoru je pfedem dano bez ohledu na zajem respon- denta. Nejvyu^fvanejsfmi technikami v mnohostrannem, rozsahlem empirickem sociologickem vyzkumu jsou dotaznfk a standardizovany rozhovor (interview). Cetnost jejich pouzitf je takova, ze dochazf k jejich ztotoznovani' se samotnym sociologickym vyzkumem vubec. Jejich popularita je v odborne a nasledne i laicke vefejnosti opfena o nekolik vzajemne provazanych vyhod. 270 I SOCIOLOGIEPRO EKONOMY AMANAZERY Jsou jimi: • zdanliva jednoduchost a snadnost vytvofeni tohoto vyzkumneho nastroje; • moznost ziskani velke"ho mnozstvi udaju od velkeho mnozstvi osob v kratke dobe; • moznost ziskani atraktivnfch udaju, ktere nelze ziskat jinym zpusobem (napf. o stavech vedomi cloveka); • relativne nizke naklady a snadno fesitelne organizacne technicke problemy zajisteni vyzkumne alcce; • moznost statistickeho zpracovani a ciselneho vyjadfeni vysledku. Zakladnim skladebnim prvkem dotazniku ci scenafe rozhovoru jsou otazky. Z hlediska vnejsi formy mohou byt otazky dotazniku nebo scenafe rozhovoru otevfene, uzavfenenebo polootevfene. • Otazka otevfend - mapodobu pouheho dotazu s moznostf volne"ho vyjadfenf (vypsani) odpovedi. Pouziva se tarn, kde je nutne znat celou si'fi moznych odpovedi, kde neni dostatek poznatku pro to, aby mohly byt mozne odpovedi pfedem zformalizovany. Jeji nevyhodou jejeji obtiznejsi zpracovani, pro ktere musi byt odpovedi zformalizovany dodateciie. • Otazka uzavfena - ma zformulovan dotaz i varianty odpovedf (vycerpavajici dany problem z hlediska respondenta). Dobfe se zpracovavaji, alejejich prostfednictvim neni mozne registrovat vyrazne kvalitativni zmeny spojene s tun, ze se vyskytne novy, drive neidentifikovany jev. • Otazka polootevfena - v ni jezformulovan dotaz a uvedeny varianty odpovedi, pficemz jedna varianta neni zformalizovana a poskytuje respondentovi moznost vyjadfit se volne. Tim ma byt eliminovan zakladni nedostatek uzavfene otazky, od niz se z pralctickeho hlediska, tj. z hlediska jejich vyhod, nelisi. Pfi sestavovani dotazniku nebo scenafe rozhovoru a pfi tvorbe otazek musi vyzkumnil< respektovat fadu pravidel semanticko-pragmatickjfch, sociolingvistickych, socialne-psychologickych, logickych, formalnich i technologickych. Jejich dodrzeni je dano nikoliv soustavou ovefenych postupu tvorby vyzkumneho nastroje, ale zejmena zkusenosti apfedvidavostivyzkumnika a overenim v pfedvyzkumu, ktery pfedchazi vlastnimu setfeni v terenu. Mezi dulezita pravidla pfi sestavovani otazek dotazniku nebo scenafe rozhovoru patfi, ze otazky by se mely logicky odvijet. Avsak tato logicka posloupnost by nemela korespondovat s logickou posloupnosti vyzkumneho problemu. Jinak feceno, respondent bynemel prbhlednout zamer autora dotazniku nebo scenafe. Dulezite je rovnez pravidlo posloupnosti otazek. Otazky na existencijevu ajeho strukturu by I I METODOLOGICKE PRfSTUPY KE STUDIU SOClALNf REALITY I 271 mely pfedchazet otazkam hodnoticim. Dale je tfeba dbat na to, aby prvni otazka .1' v dotazniku nebo rozhovoru, tzv. otazkavstupni, respondenta pfiznive citove nala• dila a motivovala k pokracovani ve vyplnovani nebo odpovidani. Pote muze byt za; fazen blok otazek obtiznych jak co do formy, tak obsahu, protoze respondent zatim neni unaven. Za timto blokem by mela nasledovat cast mime obtizna, pro oddech, | aby mohl nasledovat dalsi blok obtiznejsich otazek. Dotaznik nebo rozhovorby I, mely uzavirat otazky snadne, ktere nevyzaduji pine soustfedeni respondenta pfi od;: povidani. *, Mezi jednotlivymi otazkami muze byt vztah zavislosti, kdy napf. urcita varianta I odpovedi pfedpoklada nebo vylucuje odpovedi na naslednou otazku - tzv. otazky k filtracni a filtrovane. Dale otazka muze svym charalcterem vyvolavat tendenci k urcite I''odpovedi na otazku nasledujici - tzv. ha!6-efekt, jehoz je tfeba se vyvarovat. Pokud je halo-efekt objeven az po uskutecnenem terennim setfeni, neni mozne odpovedi na tyto otazky interpretovat. Je nutne se tez vyvarovat otazek sugestivnich, kdy forma dotazu pfedurcuje odpoved' respondenta. V jistem smyslu stejneho efektu je mozne dosahnout otazkami stereotypnimi. Tvorba otazek a sestavovani dotazniku a scenafe rozhovoru je prace intelektualne narocna, tvurci a schopnosti pro ni se ziskavaji nejen studiem pfislusne a dnes uz rozsahle odborne literatury, ale i prostfednictvim dlouholetych zkusenosti, pokusu a omylu. TECHNIKY POZOROVANf Pojmem pozorovani seoznacuje technika, v niz je socialni realita zachycovana o£itym svedkem - pozorovatelem. Jevyznamne omezena moznostmi registrace pozorovani. Tyto problemy registrace mohou byt technickeho razu (jalcy zpusob zaznamena vse, co ma byt pozorovano), psychologickeho razu (v pozorovani se meni motivace lidi) nebo etickeho razu (jestli se vubec smi provadet zaznam). Vedecke pozorovani na rozdil od bezneho musi mit pfesne stanoveny cil a zformulovany pfedmet a objekt pozorovani, tedy to, co ma byt pozorovano. Vsechna zjiSteni jsou zachycovana v protokolech, na diktafon, v denicich apod, nebo jsou pofizovany videonahravky podle pfedem stanoveneho systemu. Cele pozorovanise fidi urcenym programem. Podle postaveni pozorovatele se rozlisuje pozorovani: • zucastnene, kdy sepozorovatel stava nebo jiz je soucasti pozorovaneho objektu vyzkumu; • nezucastnene, kdy pozorovatel neni soucasti objektu vyzkumu. ••'WJ * TOLOGIE PRO EKOhlOMY/UVIANA2ERY Podle vztahu pozorovatele k pozorovanj/m objektfim Jzepozorovanf rozdelit • skryte, kdy pozorovany objekt nevf o torn, ze je pozorovan; • zjevne, kdy ticastnfci pozorovanf na strane objektu vedf, zejsou pozorovani, V zavislosti na konkretnf situaci se pak rozlisuje pozorovani zuciastnene skryte (klasicka situace v historii socioJogieprace, v nfz je sociolog zamesrnan v prumyslove"m podniku, kde plnf pracovnf likoJy jako kdokoJivjiny a sva pozorovanfzaznamenava do denfku; tato kombinace pfedpoklada v danem pffpade dvojf profesi, cloveka - pracovnfka a soucasne vyzkumnfka) a neziicastnene zjevne (rovnezklasicka situace, a vlastne nejbeznejsf, pfi nfz pozorovatel stojfcf mimo skupinu ji bezprostfedne pozoruje), Dalsfmi rnoznymi kombinacemi je pozorovanf ziicastnene zjevne a neziic'astnene' slcryt^. Kazdy z uvedenych zpusobu pozorovanf vytvaff zvlastnf socialnf situace, kter£je nutn^ respektovat pfi jejich volbe s ohledem na cfl a zamer vyzkurnu. Pozorovat je mozne jen vnejsf projevy lidf, jejich chovanf a prostfedf, ve kterem se pohybujf a zijf (socialnf,kulturnf a pffrodnf). Pozorovanf byva proto doplnovano dalsfmi technikami, zejmtea technikami dotazovanf. DOKUMENTARNI PRAMENY Dokumentem je v sociologii myslen jak^koliv zpusob zachycenf informace na hmotnem rnediu. Podle tohoto media je mozne dokumenty delit na dokumenty tist^ne nebo psan^ na papff e, dokumenty na videu, magnetofonovych pascfch, na filmovych pasech, fotografifch atd., ale jsou jimi i vlastnf pfedmety, ktere ^lovek vyuzfva. Podle vztahu ke konkretnf osobe je dokumenty mozn^ delit na: • osobnf (napf. dopisy, denflcy, memoary); • neosobnf (napf. zaznamy ze schuzf, ufednf dokumenty, komtinike, zpravy). Podle statutu pramene Ize pak rozlisovat dokumenty: • oficialnf, ktere byvajf zavazne, mnohdy kontrolovane ci jinyrn zpusobem objek- tivizovane'; • neoficialnf, zpravidla s vyssf mfrou subjektivity. METODOLOGICKE PRfSTUPY KE STUDIU SOClALNf REALITY I 273J M , ; M V I!' Podle pramene informaci jsou dokumenty rozdelovany na: • primdrni, kter£ jsou bezprostfednfm zdznamem udalosti, situace, nalady, do>f jmu, nazoru, chovanf atd.; • sekunddrni, v nichz jsou tyto prime zaznamy jiz zpracovdny. ''•"'' |j.., . Vyznamnym okamzikem v praci s dokumenty je stanovenf jejich verohodnosti. : Vedy historicke, ktere s dokumentarnimi prameny pracujf takfka vyhradne, za f dobu sve existence vypracovaly urcita pravidla pro urcenf hodnovernosti doku' mentu z nich samotnych, pokud neexistuje jina moznost. '; Nejvyznamnejsim pravidlem je rozli^enf popisu udalosti a jejich hodnocenf. ; Dale musf badatel urcit, jakymi zamery se sestavovatel dokumentu fidil, jaka byla metoda ziskdnf primdrnich udaju, a musi si ujasnit celkovou situaci, ve ktere byl dokument sestaven. Jsou tez stanoveny podminky duvery k informacim ziskavanym z osobnfch dokumentu. Lze tedy spise vefit zpravam: • ktere senetykaji zajmu autora dokumentu; • ktere nezpusobujf autorovi zadnou skodu, nejsou proti jeho zajmum; • ktere byly v dobe registrace vseobecne znamy; • ktere se tykajf detailu, jez z hlediska autora byly nepodstatne; • ktere obsahujf udaje, k nimz se autor stavi pfiznive. Ve snaze pracovat se socialnfmi fal