Benešová, A.

Notre réflexion permet donc d'éclairer sous un jour nouveau la citation de Jurgensson sur le
montage. En guise de conclusion, on résumera notre propos. Nous nous sommes intéressés tout d'abord
à l'idéologie du montage de Bazin chez qui le système moral est très marqué mais très peu mis en
perspective. Selon lui, un film n'est «bon» (dans le sens moral du terme) que lorsqu'il présente
des événement en effaçant le point de vue du cinéaste, pour nous offrir une expérience plus proche
de la réalité. Le montage est interdit car il est manipulation en aucun cas assimilable à une
réalité, et donc mensonge. Bazin ne tient pas compte du fait que tout film est orienté
idéologiquement, au niveau du récit filmique (le méga-narrateur peut choisir de s'effacer il n'en
reste pas moins présent et indispensable) comme du montage. Par conséquent il ne peut donc pas
imaginer que les plans-séquence, si ils ne visent pas le même but idéologique, n'en sont pas moins
encadrés dans une certaine norme et contexte social. Au contraire, pour Eisenstein, si la réalité
est le matériel de base du film c'est en la transformant par le montage qu'il obtient une
signification supérieure relative à la sphère des idées. Le fragment n'a pas de sens à priori,
c'est de la collusion des éléments qui le constituent que naîtra le sens. Le problème ici c'est que
le montage n'est pas l'apanage d'une idéologie plutôt que d'une autre et que lier la vérité du film
aux théories du matérialisme dialectique mène droit dans une impasse.


Naše úvaha tedy umožňuje uchopit Jurgensonův citát o střihu z jiného úhlu pohledu. V závěru[PD1]
shrneme naše pojednání. Nejprve jsme se zabývali Bazinovou ideologií střihu, která klade velký
důraz na morálku, zřídka ji však zařazuje do souvislostí. Podle Bazina je film „dobrý“ (z hlediska
morálky), jen když zobrazuje děj a upozadňuje[PD2]  úhel pohledu filmaře, aby byl divákovi nabídnut
co nejreálnější zážitek. Střih je zakázán, protože je manipulací nesrovnatelnou se skutečností,
tudíž je lží. Co se týče filmového vyprávění (neosobní vypravěč může ustoupit do pozadí, přesto je
přítomný a nezbytný) a střihu, Bazin nebere v úvahu fakt, že každý film je ideologicky orientován.
Nemůže si tedy představit, že dlouhé záběry, pokud[PD3]  nemají stejný ideologický záměr, jsou
naroubované na určitou normu nebo sociální kontext. Ejzenštejn naopak skutečnost, pokud[PD4]  je
základním materiálem, střihem mění a výsledkem je vyšší význam odpovídající spíše rovině
představ[PD5] . Část a priori nenese žádný význam, smysl se rodí až spojením částí. Problém zde
představuje fakt, že střih není symbolem jedné ideologie více než jiné a že spojování pravdivostní
hodnoty filmu s teoriemi dialektického materialismu vytváří bezvýchodnou situaci.[PD6]


velmi dobré, jen menší posuny významu, stavba vět výborná
________________________________

 [PD1]lépe „závěrem/ na závěr“, tedy teď;

-           [PD2]zaďuje

 [PD3]nepravá podmínka, význam: „sice nemusejí mít…, ale přesto…“

 [PD4]totéž jako předchozí

 [PD5]tady asi lépe „idejí“ – jde o ideologii

 [PD6]možná i jasněji – není žádné východisko/ řešení/ nikam nevede