V té době jsem si také velmi oblíbil Trio des cartes.  Především jsem ale objevil konec, kde se
ozývá „Carmen, ještě nám zbývá čas[P1] ..“ - dokonalý dramatický okamžik, kterých je v Tosce mnoho.
[P2] Zde Bizetovi nepochybně prokázali dobrou službu jeho libretisté Meilhac a Halévy. Podle
některých byl jejich výtvor příliš vyumělkovaný. Je sice pravda, že použitá slova jsou z dnešního
pohledu zastaralá,  ale o myšlenkách, které text vyjadřuje, se to říct nedá. [P3] „Ach dovol mi tě
zachránit a zachránit i mne.. dovol mi tě zachránit, tebe, kterou zbožňuji.. – Aha! Tak mě tedy
udeř! A nebo mě nech projít[P4] ..“. Zatímco se z povzdálí ozývají zvuky koridy a vyhrává kapela,
jako nesnesitelný triumf rivala… Libretisté zde vytvořili velmi pěknou scénu, která se promítá
[P5] i do Büchnerova Vojcka. „Žádáš po mně nemožné / Carmen nikdy nelhala / Její duše je
neproniknutelná / Mezi vámi [P6] dvěma je konec…“ Dívčin hlas zde klesá do hlubokých tónů a posléze
stoupá do výšek. Tuto pasáž dobře zazpívala Marja[P7]  Callas, jejíž barva hlasu, pohybují se mezi
hlubkami a výškami, se zde zvláštně proměnuje. Hudba se  zbarvuje do červena a černa, je
„španělská“ i ve své stavbě, nehledě na hispanismy, které do ní mohl Bizet umístit záměrně[P8] .
„Můžete mě zatknout, to já ji zabil, o Carmen, má drahá Carmen.“ Akordu, který slyšíme u druhé
„Carmen“,  není pouze tradičním finálním prvkem – dokonalým  taktem [P9] - který běžně oznamuje
konec písně. [P10] Ne, v posledních taktech je, můžeme-li to tak nazvat, finální prvek vyššího
stupně, zakončení všeho, zakončení, které „ uzavírá život osudem“
V. Hruza
OPII 17/18

Chybná volba metody nepoužít existující publikovaný překlad libreta, viz P1

kontrolujte si i syntax (viz modrozelená místa)


jinak dobré formulace na základě správného pochopení

dobré
________________________________

 [P1]škoda, že jste nepoužil publikovaný text, zaručil by např. správný počet slabik a i význam,
srov. P4

 [P2]slovosled, Tosca je jádro

 [P3]výrazná adaptace, ale výborná

 [P4]viz P1 a „nech jít“ – úplně, navždy

 [P5]to je sporné, lépe obecněji „má obdobu“

 [P6]„námi“, viz P1

 [P7]Maria

 [P8]věta dobře

 [P9]kadencí

 [P10]D, bylo by to nepřesné