Na základě našich úvah tedy můžeme jiným způsobem osvětlit Jurgensonovu citaci o střihu. Závěrem
tedy naše stanoviska shrneme. Nejprve jsme se zabývali Bazinovou ideologií střihu, pro něj je
morálka zcela zásadním prvkem, který však divák na plátně [PD1] tolik nezaznamenává. Podle něj je
film „dobrý“ (v morálním smyslu slova) jen když předkládá události a zároveň stírá filmařův úhel
pohledu, abychom získali takový zážitek, který se co nejvíce podobá tomu ve skutečnosti. Střih je
zakázán, neboť se jedná o manipulaci, která nemá v žádném případě nic společného s realitou, je to
tedy lež. Bazin nebere v potaz to, že celý film má ideologické směřování, jak na úrovni filmového
příběhu (mega-vypravěč si může vybrat, zda se vymaže, [PD2] nebo bude více přítomný a nezbytný) tak
u střihu. Na základě toho nemůže předpokládat[PD3] , že dlouhé záběry, byť nemají stejný
ideologický záměr, nejsou o nic méně zakotveny v určitých normách a v sociálním kontextu. Naopak
pro Ejzenštejna, pokud má být realita základním stavebním kamenem filmu, je to právě za pomoci
střihu, který ji transformuje a film tak získá vyšší význam v rámci celé škály představ[PD4] . Daný
fragment předem daný smysl nemá, ten se rodí, až když se spolčí jednotlivé prvky, co jej
vytváří[PD5] . Zde je, více než cokoli jiného, hlavním problémem to, že střih není ideologickou
výsadou[PD6] , a že snaha o provázání pravdivosti filmu s teoriemi dialektického materialismu
vlastně představuje slepou uličku.

  větší posuny významu:  „se vymaže“ a poslední poznámka,

jinak pečlivé formulace a stavba vět (FPV)
________________________________

 [PD1]to z toho neplyne ; « málo zasazená do kontextu » apod.

 [PD2]« i když ustoupí do pozadí, stejně bude… » - není varianta buď- anebo

 [PD3]chápat/ vidět

 [PD4]„sféry idejí,” apod.,  jde o ideologii, ta je něco vyššího

 [PD5]D

 [PD6]to ano, ale « jen jedné/  určité ideologie »