Francouzsko-americké kulturní stereotypy a výuka francouzského jazyka Není pro vás žádným tajemstvím, že to, jak se chováte, je silně ovlivněno vaší kulturou. Vzhledem k tomu, že se vaši studenti skrze[P1] studium francouzštiny právě chystají vypravit vstříc jiné kultuře, může pro vás být užitečné dozvědět se, jak Francouzi a Američané navzájem pohlíží na své kultury, abyste mohli postupovat [P2] mimo zažité stereotypy. Jakou představu mají Francouzi o Američanech a jakou Američané o Francouzích? Podle Verdaguera stojí za šíření [P3] mnoha klišé o Francii a o Francouzích americká média, a to včetně [P4] filmů, reklam, knih a karikatur v tisku. Jeho studie o tom, jak je francouzská kultura zobrazována v amerických médiích[P5] , prokázala, že Francouzi jsou vnímáni jako nezdvořilí, sexuálně závislí [P6] a špinaví. [P7] Zároveň však jeho analýza ukázala, že Francie má určitou pozitivní auru v oblasti umění, módy a jídla. Stejně tak zhruba 50 % studentů dotázaných v nedávné studii o vnímání Francie Američany, kteří studují francouzštinu, uvedlo, že Francouze vnímá jak jako [P8] sofistikované, tak snobské a chladné [P9] (Drewelow). Ovšem Francouzi také mají mnoho předsudků, co se Američanů týče. Zadáme-li do vyhledávače Google heslo „clichés américains“, zjistíme, že nejčastějšími[P10] jsou stereotypy týkající se stravovacích návyků (rychlá občerstvení stojící [P11] za obezitou), násilí a vysoké míry držení střelných zbraní, materialismu[P12] , plýtvání zdroji, určité imperialistické ambice ve světě, nebo třeba amerického stylu výuky, který klade důraz na zábavu – americký fotbal, roztleskávačky, maturitní večírky [P13] – a nepřispívá k obrazu přísného[P14] akademického prostředí. Komentář: Vzhledem ke zdroji i způsobu vyjadřování se jedná o text psaný odborníkem z oblasti psychologie/sociologie, nejspíše akademický článek vycházející z jedné studie. Téma je aktuální. Styl – je třeba zachovat vysoký styl akademického článku, delší věty, spojovníky, jmenné konstrukce také nejsou na škodu Volba lexika – spisovné výrazy, odborné obraty, terminologie se nevyskytuje, ale je třeba zachovat ustálené slovní spojení jako habitudes alimentaires, gaspillage des ressources, etc.; anglicismy jako fast food, pom-pom girls by sice mohly být zachovány, ale vzhledem k typu textu jsem zvolila český ekvivalent (nejsou to odborné výrazy ani pojmy a zde by to spíš přidalo hovorový ráz); francouzský výraz „clichés américains“ zde musí zůstat, protože kdyby byl přeložen, nebylo by pak zřejmé, že se jedná o klišé vyhledávaná právě Francouzi, jak je to zde míněno ANO, SPRÁVNĚ Stylistické prostředky – je potřeba se vypořádat s jednou metaforou: …sont sur le point d’embarquer pour un voyage vers… Jelikož čeština podobný obrat nemá a překlad nezní elegantně, zvolila jsem překlad vypravit se vstříc něčemu (vyplout vstříc by také šlo, protože Francie a Amerika jsou přes moře). VE FR. JE TO LEXIKALIZ. METAFORA, TEDY ANI NEMUSÍ BÝT Dále jsem pozměnila personifikaci: la perception qu’on les cultures française et américaine l’une de l’autre… - v češtině nezní dobře spojení: jakou představu o sobě mají kultury, ale lepší je: jakou představu o sobě mají představitelé kultur, Francouzi a Američané o tom druhém ANO, SPRÁVNĚ Hlavním úkolem pro mě byla zachovat ráz a stylistickou rovinu textu, lexikum nebylo až tak těžké, ale volila jsem výrazy, které znějí elegantně a u českého čtenáře vyvolají stejnou asociaci, jakou francouzský výraz u francouzského čtenáře. Lexikálně i syntakticky zdánlivě jednoduchý text, ale sdělení neleží vždy na povrchu, je třeba hledat přidružený význam, nespolehnout na ten nejběžnější („sale, violence, matérialisme, rigueur“). Např. lze podle Seleskovitch. definice „équivalence est une correspondance inédite“ překládat: - „la rigueur académique“ jako „akademičnost// náročnost// akademickou/ odbornou náročnost“ -dokonce i jednoslovně - „sale“ – nejde o špínu, ani o podlost, ale spíše o „manque d´hygiène“, tedy „nečistotný/ nemytý/ hygienou opovrhující“ apod. - „matérialisme“ – podle fr. i č. slovníků jde o filozof. směr, protikladný k idealismu. To však zde nestačí; spíše jde o „kladný poměr ke hmotným statkům/ majetku“, Francouzi jej zde spojují s plýtváním (přírodními) zdroji (možná tou vodou na každodenní sprchování ;-). Co s tím: ze sémant. pole lze vybrat „spotřební způsob života, důraz na hmotné hodnoty, event. přepočítávání všeho na peníze“ Hodnocení: posuny významu (P7, P9, P13), poznámky vhodné, jen dotáhnout stylistické nesrovnalosti C ________________________________ [P1]nelze; „při svém/ v rámci studia“ apod. [P2]v chování/ v praxi mohli vyhnout.../ bez zažitých... [P3]pozor, 7. pád [P4]logičtější „kam se počítají i..“ [P5]FPV – východisko, dát dopředu [P6]s nadsázkou asi lze [P7]viz pozn. dole [P8]hromadění; lze použít sloveso s jinou vazbou“ jsou podle nich jak..., tak..“ [P9]asi nejlépe „nevychované“, anebo nechat „nezdvořlié“ [P10]7. pád je arch., stačí 4.p. [P11]v orig. je odborně střízlivě „způsobující“ apod., a jedn.č. [P12]viz pozn. dole [P13]plesy (oficiální, pompézní..) [P14]viz dole