Cette jeune princesse conserva toute sa fermeté et même toute sa présence d'esprit. Riche-Cautèle, au lieu d'admirer son caractère héroïque, en prit une nouvelle rage contre elle, et songea à hâter sa mort. Dans cette vue, il se baissa vers l'entrée du tonneau qui devait être l'instrument de sa vengeance, pour examiner s'il était bien fourni de toutes ses armes meurtrières. Finette, qui vit son persécuteur attentif à regarder, ne perdit point de temps; elle le jeta habilement dans le tonneau, et elle le fit rouler du haut de la montagne cri has[P1] , sans donner au prince le temps de se reconnaître. Princezna si však zachovala svou neochvějnost a dokonce veškerou duchapřítomnost. Lišák ani trochu její hrdinskost neobdivoval, naopak to u něj vzbudilo další vlnu hněvu a pomýšlel na to, jak její smrt uspíšit. Při tomto úmyslu [P2] se sehnul k otvoru do sudu, nástroji jeho pomsty, aby zkontroloval, zda jsou všechny vražedné zbraně na svém místě. Když Bystřenka uviděla, jak je princ tímto prohlížením zaneprázdněn, na nic nečekala. Obratně ho strčila do sudu a svalila ho z hory dolů před tím, [P3] než se princ stačil vzpamatovat. Après ce coup, elle prit la fuite, et les officiers du prince, qui avaient vu avec une extrême douleur la manière cruelle dont leur maître voulait traiter cette aimable princesse, n'eurent garde de courir après elle pour l'arrêter. D'ailleurs, ils étaient si effrayés de ce qui venait d'arriver à Riche-Cautèle qu'ils ne purent songer à autre chose qu'à tâcher d'arrêter le tonneau qui roulait avec violence: mais leurs soins furent inutiles: il roula jusqu'au bas de la montagne, et ils en tirèrent leur prince couvert de mille plaies. Po tomto kousku se dala na útěk. Princovi služebníci, kteří s obrovskou lítostí přihlíželi, jak krutě chce s touto jemnou princeznou naložit, se za ní nevydali, aby ji zastavili. Navíc byli tak vyjevení z toho, co se Lišákovi stalo, že se zajímali jen o to, jak by šlo ten rychle se valící sud zastavit, ale jejich zájem[P4] byl úplně zbytečný. Sud se svalil až na samé úpatí hory a svého prince z něj vytáhly pokrytého tisíci ranami. [P5] L'accident de Riche-Cautèle mit au désespoir le roi Moult-Bénin et le prince Bel-à-Voir. Pour les peuples de leurs états, ils n'en furent point touchés: Riche-Cautèle en était très haï, et même l'on s'étonnait de ce que le jeune prince, qui avait des sentiments si nobles et si généreux, pût tant aimer cet indigne aîné. Mais tel était le bon naturel de Bel-à-Voir qu'il s'attachait fortement à tous ceux de son sang; et Riche-Cautèle avait toujours eu l'adresse de lui témoigner tant d'amitié que ce généreux prince n'aurait jamais pu se pardonner de n'y pas répondre avec vivacité. To, co se Lišákovi přihodilo[P6] krále Dobrotu a prince Líbezníka velmi znepokojilo. Co se jejich lidu týče, ten tím nebyl znepokojen vůbec: Lišáka nenáviděli a dokonce se divili, jak může tak šlechetný a štědrý [P7] mladý princ tolik lpět na svém ničemném starším bratrovi. Ale takový prostě Líbezník byl, velmi lpěl[P8] na svých pokrevních příbuzných. Lišák svou náklonnost vždy dokázal zahrát tak, že tento princ, štědrost [P9] sama, by si neodpustil, kdyby nereagoval[P10] vřele. Bel-à-Voir eut donc une douleur violente des blessures de son frère, et il mit tout en usage pour tâcher de les guérir promptement; cependant, malgré les soins empressés que tout le monde en prit, rien ne soulageait Riche-Cautèle; au contraire, ses plaies semblaient toujours s'envenimer de plus en plus, et le faire souffrir longtemps. Líbezník tak byl velice zarmoucen bolestí, kterou jeho bratr trpěl[P11] a udělal vše potřebné proto, aby se rychle zotavil, ale i přes veškerou péči všech Lišákovi nic nepomáhalo k úlevě, spíše naopak, jeho rány jakoby se stále více a více rozevíraly a působily mu předlouhé utrpení. Finette, après s'être dégagée de l'effroyable danger qu'elle avait couru, avait encore regagné heureusement le château où elle avait laissé ses sœurs, et elle n'y fut pas longtemps sans être livrée à de nouveaux chagrins. Les deux princesses mirent au monde chacune un fils, dont Finette se trouva fort embarrassée. Potom co se Bystřenka útěkem vysvobodila z tohoto hrozného nebezpečí a šťastně se dostala na zámek, kde zanechala své sestry, netrvalo dlouho a zavalila jí další vlna zármutku. Obě princezny přivedly na svět syna. Bytřenku se cítila zostuzena.[P12] Cependant le courage de cette jeune princesse ne s'abattit point: l'envie qu'elle eut de cacher la honte de ses sœurs la fit résoudre à s'exposer encore une fois, quoiqu'elle vît bien le péril. Elle prit, pour faire réussir le dessein qu'elle avait, toutes les mesures que la prudence peut inspirer: elle se déguisa en homme, enferma les enfants de ses sœurs dans des boîtes, et elle y fit des petits trous vis-à-vis la bouche de ces enfants, pour leur laisser la respiration; elle prit un cheval, emporta ces boîtes et quelques autres; et dans cet équipage elle arriva à la ville capitale du roi Moult-Bénin, où était Riche-Cautèle. I přesto se odvaha této mladé princezny nepodlomila a touha skrýt, jak moc se za své sestry stydí[P13] , ji znovu donutila se vystavit dalšímu nebezpečí, ačkoliv už tak v něm žila. [P14] Snažila se být co nejobezřetnější, aby se jí její záměr vydařil. Převlékla se za muže, děti svých sester zavřela do krabic, ve kterých udělala malé otvory před jejich ústy[P15] , aby mohli dýchat. Potom usedla na koně s těmito a ještě jinými krabicemi, a takto vybavená dorazila do hlavního města království krále Dobroty, kde byl také Lišák. Quand Finette fut dans cette ville, elle apprit que la manière magnifique dont le prince Bel-à-Voir récompensait les remèdes qu'on donnait à son frère avait attiré à la cour tous les charlatans de l'Europe. Car dès ce temps-là, il y avait quantité d'aventuriers sans emploi, sans talent, qui se donnaient pour des hommes admirables, qui avaient reçu des dons du ciel pour guérir toutes sortes de maux. Když Bystřenka dorazila do města, zjistila, že to, jak štědře se Líbezník odvděčoval[P16] za léky pro bratra, přitáhlo na tento královský dvůr všemožné šarlatány z celé Evropy. V té době bylo totiž mnoho darmojedů, intrikánů bez pořádného zaměstnání, kteří se vydávali za obdivuhodné lidi mající ten dar, že dokáží uzdravit všechny neduhy. Velmi pěkné, stavba vět, jejich dynamika, i lexikum, hezký překlad! ________________________________ [P1]chyba v textu, třeba srovnat s odpovídajícím místem v pův. textu [P2]lépe: s tímto úmyslem [P3]lépe: dřív [P4]snaha/ úsilí [P5]ran [P6]čárka [P7]zde velkorysý (jde o „sentiments“ [P8]sloveso se opakuje, zde je dobře, výše možná změnit [P9]viz P7 [P10]trošku mimo styl pohádky.. [P11]čárka [P12]to možná také, ale hlavně si s tím nevěděla rady, tedy „na rozpacích/ bezradná/ zmatená...“ [P13]to je nepřesné – jejich stav byl ta „hanba“, tedy skrýt hanbu/ pohanu svých sester [P14]ne, to je sloveso voir, tedy „dobře viděla/ věděla o nebezpečí“ [P15]klidně i „pusinkami“, fr. „bouche“ je běžnější, nebo „jim před ústy udělala...“ [P16]lépe přít. čas – souslednost, jsme „tam s ní“, zjistila, jak se odvděčuje