Druhé pokračování Kosmovo


Je to soubor letopisů 12. a 13. století zaznamenaných při svatovítském kostele.

Na konci 13. nebo na začátku 14. století sebral tyto zápisy až do roku 1283 neznámý pořadatel,
který se také pokusil dát jim jednotnou formu. I když jeho snaha o ucelenou podobu nebyla zcela
úspěšná, je nutno tento soubor považovat za jediné literární dílo.

Druhé pokračování Kosmovo tvoří velmi nesourodé zprávy nestejné historické a literární hodnoty.
Autoři těchto záznamů jsou anonymní.

J. Emler a V. V. Tomek ve svém vydání, které je také posledním vydáním druhého pokračování,
respektovali rozdělení, které provedl (na základě domněnky Palackého, jenž si jako první všiml, že
druhé pokračování je dílem více autorů) R. Köpke.

Na rozdíl od těchto autorů M. Bláhová a Zdeněk Fiala vydali překlad s titulem Pokračovatelé Kosmovi
(1974) v podobě, kterou Druhému pokračování dal neznámý pořadatel.

Jedná se o jediný domácí pramen tohoto druhu.


V rukopise Metropolitní kapituly pražské (pod signaturou G5) je uložen tzv. Dražický rukopis. Mezi
lety 1329-1343 sem byla přepsána: Kosmova kronika, letopisy Kanovníka Vyšehradského a tzv. Druhé
pokračování Kosmovy Kroniky.



Rozdělení:

·        Výpisky Vincencia, Jarlocha a jiných starších letopisů českých

Vypráví o založení Strahovského kláštera (téměř totožný s letopisem Jarlochovým), událostech
týkajících se Čech i říše, Fridrichova tažení do Itálie a bitvy u Milána (většinou převzaty
z letopisu Vincenciova, některé zápisy z tzv. análů Pražských).

·        Letopisy české (1196-1278)

Týkají se záležitostí politických, církevních nebo počasí, ale zejména svatovítského kostela
(stavebních úpravy a personální změny). Některé události se zde opakují.

·        Příběhy krále Václava I. (1248-1249)

Dozvídáme se zde o odboji Václavova syna Přemysla proti otci.

·        Příběhy krále Přemysla Otakara II. (Annales Ottakariani) 1271-1278

Pojednávají o životě tohoto krále, křížové výpravě do Pruska (1254-1255) a založení Königsbergu.
Dále popisují spor s králem Bélou IV. a vítěznou bitvu u Kressenbrunnu (1260). V závěru se
dozvídáme o sváru s nově zvoleným římským králem Rudolfem Habsburským a Přemyslově smrti na
Moravském poli (1278).

·        Vyprávění o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II.

Tento letopis navazuje na Příběhy krále Přemysla Otakara II. začíná podrobným líčením úředních a
právních kroků, jimiž byla provedena volba Tobiáše z Bechyně.

Dále je tu řeč o české vládě braniborského markraběte Oty, poručíka osiřelého Václava II. Vypravuje
se zde, jak pod braniborskou vládou naše země trpěla.

Roku 1282 byla ustanovena zemská vláda v čele s biskupem Tobiášem z Bechyně, které se podařilo
uklidnit situaci v zemi a dosáhnout odchodu braniborských vojsk. Pojednává se tu také o hladomoru,
který v Čechách vypukl v roce 1282. Autor dává vše špatné za vinu Němcům, proto do svého textu
vkládá kapitolu O původu Sasů. Letopis končí návratem právoplatného dědice Václava.

Edice:

FRB II. Ed. Josef Emler. Praha 1874, s. 270-375.

http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=11&bookid=169


Překlad pramene:

Druhé pokračování Kosmovy kroniky. In: Pokračovatelé Kosmovi. Edd. M. Bláhová, Z. Fiala, K. Hrdina,
V. V. Tomek. Praha 1974, s. 75-190.


Literatura:

BLÁHOVÁ, Marie: Pokračovatelé Kosmovi (doslov). In: Pokračovatelé Kosmovi. Edd. M. Bláhová, Z.
Fiala, K. Hrdina, V. V. Tomek. Praha 1974, s. 192-215.

BLÁHOVÁ, Marie: Druhé pokračování Kosmovo. Sborník historický 21, 1974, s. 5-39.

NECHUTOVÁ, Jana: Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Praha 2000,

s. 79-83.