I
65
tem poslanou skvostně vyčastoval, a však poněvadž právě byl pátek a k tomu Čas postní, jak toho tak í druhého dne žádného masa jim nadal, než toliko samé ryby, čímž pány nekatolické velice rozmrzel, kteří dle svého spůsobu nemálo na něj hubovali a kleli. (Slav).
Tak skončilo se to pfcpamátní jednání o majestát, pří němž nejpatrněji ukázala se bezmocnost císařova, který ustanovením direkce i výkonné své moci zbaven pravou hříčkou učiněn jest v rukou stavů. Ale to vĚe jen jeho vlastní vinou ae stalo, když radou urputníků jesuitských zaveden odvážil se pustíti v boj bez náležitého uvážení nerovností sil, Můžeť pak toto vypravování sloužili za příklad, jakým během vždy a všude chodívají věci politické, necht si již cíle a konce svého docházejí v roce jediném, jako tuto jsme viděli, anebo třeba na dlouhá léta se protahují.
Přílolia 1. *)
Majestát Oísafa Budolfstavům podobojí království Českého na svobodné provozování náboženství daný*
My Rudolf druhý, z Boží Milosti volený Rímsky Císař, po všecky fcasy rozmnožíte] Říše, a Uherský, Český, Dalmátsky, Char-vatský etc. Krá], etc. Arcikníže Knkouský, Markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské Kníže, a Lužické Markrabě etc.
K věčné paměti známo Činíme tímto listem všem: Jakož jsou toho věicknl tří Stavové Království našeho Českého, tělo a krev Páua Ježíše Krista pod obojí přijímající, věrní naši milí, na sněmn, kterýž léta Pán& tisícího äestistého osmého již pominulého v pondělí po neděli Exaudi na hradě Pražském držán, a téhož léta v pátek po památce sv- Jana Křtitele zavřín byl, při nás jakožto Králi Českém toho se vĚÍ ponížeností a poddaností snažně vyhledávali, aby při té obecní konfessí české, kterouž Augspurskou jmenují, na sněme obecném léta tisícího pětistého sedmdesátého
*) Text Ha tí n těchto otištěn z Druhé Apologie sravň českých po porovnáni jeho b texty Často jmenovaných rukopisů. Podpisy listiny drahé vzaty z rukopi.su: Akta o náboženství.
10
pátého sepsané a JMC. Císaři Maximilianovi slavné a svaté paměti, Panu Otci Našemu nejmilejšímu, podané (kteráž tak, jakž jsme toho jistou zprávu vzíti, i také z psaní vlastní rukou J CM. Pána Otce Našeho nej milej šího psaných vyrozuměti ráčili, ano i některé hodné paměti při Deskách zemských toho se vynašly, i hned teh-dáž od JM povolena byla), i při tom mezi sebou v předmluvě též koníessí obsaženém porovnání, ano také i při jiných svých v témž sneniu zejména doložených a náboženství jich se dotýkajících žádostech zůstaveni byli, a též náboženství své kresťanské podobojí volně a svobodně bez prekážky každého Elo veka provozovat! mohli, to vše aby od Nás jím Stavům dostatečné potvrzeno bylo, jakž týž artikul a žádost jich do dotčeného sněmu, a týž sněm ve Desky zemské do kva ternu sněmů v obecních zeleného, léta tisícího Šesti-stého osmého v pondělí po nedeli Exaudi pod literou K. 8. slovo od slova vložený a vepsaný to v sob é sire obsahuje a zavírá; My pak nemoha na onen čas pro jiné veliké potřeby, pro kteréž teh-dáž ten snem rozepsán byl, kteréž žádného odkladu trpěti nemohly, toho patvrditi, odkladu do budoucího sněmu, ke čtvrtku před sv. Martinem tehdáž nej prv příštím terminovaného, k dalšímu všech těch věcí zavíráni jsme milostivě žádati, a mezi tím, dokudž by koli se to tak na sněmu obecním nevykonalo, je Stavy podobojí, aby své náboženství volně provozovati mohli, a do vyřízení a na místě postavení téhož artikule k žádným artikulům, což by tak v proposicí od Bs Stavům přednášeno bylo, přistupovali, je uvažovali, ani o nic jednati povinni nebyli, opatři ti ráčili, jakž taž milostivá žádost a opatření Naše plněji svědčí, podlé kteréhožto předešlého zůstání sněmovního když sněm k témuž (lni, totiž ke čtvrtku před sv* Martinem položený z jistých příčin od Nás odložen, a potom jiný sněm ke dni outernímu po sv. Pavlu na víru křesťanskou obrácení mandátem Našim rozepsán a na Hrad Pražský položen byl, a dotčení Stavové podobojí, podavSe nám   znovu dotčené konfessí a snesení své společně, nepřestávali toho při Nás jakožto Králi a Pánu svému, netoliko skrze své  snažné, poddané a ponížené prosby, ale i skrze znamenité a vzáctné přímluvy vy-hledávati, abychom k žádosti týchž Stavů v podobojí, věrných a milých poddaných Našich, povolití ráčili: majíce My to vše s Nej-vyššími Ouředníky a Soudci Zemskými a Radami Našimi Království Českého v Našem císařském a královském bedlivém uvážení, nepominuli jsme na poníženou a poddanou prosbu týž Pánův, Rytířův, Pražan a jiných vyslaných z Měst, ze všech tří Stává Krá-
67
lovství tohoto Našeho Českého, podobojí tělo a krev Pána Ježíše Krista prijíma j ících a k též konfessí se přiznávajících, věrných poddaných Svých milých, všem třem Stavům Království tohoto, věrným poddaným Našim, sněm obecní ke dni pondělnímu po ne-děli, jenž slove Rogationum jinak křížová, léta tohoto tisícího šesti stého devátého mandáty svými královskými rozepsat i, na Hrad Pražský položití a v týchž mandátích vůbec vyšlých mezi jinými toho zjevně doložiti, že při tomto sněmu ten artikul o náboženství k navření, na místě a konci postavení do proposicí sněmovní položití, a kterak by všickni i jedenkaždý obzvláštně, jak strana pod jednou tak i podobojí, a kteří se k též konfessí Nám predelle od nich podané přiznávají, náboženství své beze všech překážek a outiskův ode všech lidí, bud duchovních anebo světských, vykonávati mohli, je v tom náležitě opatriti chtíti ráčíme, jakž tíž mandátové naši, jichž jest datum na Hradě Pražskem v sobotu po neděli Jubilate léta tohoto tisícího šestistého devátého, v tom artikuli to v sobe obsahují a zavírají; k kterémužto obecnému tak od Nás rozepsanému sněmu když jsou se všickni tři Stavové poslušně a poddaně najiti dali, a My podle Naší milostivé zámluvy, v témž mandátu Našem doložené, jsme v proposicí Naši sněmovní předně ten artikul o náboženství položití ráčili, tu jsou Často dotčení väickni tři Stavové sjednoceni podobojí žádost svou předešlou v spisu Nám od Meh podaném obnovili, a za dostatečné opatření i jim toho Deskami zemskými potvrzení poddaně prosili. '
I chtíce My tomu, aby v tomto Království mezi všemi třími Stavy, jakož stranou pod jednou tak i často dotčenou stranou podobojí všemi věrnými a milými poddanými našimi, nyní i na budoucí časy všelijaká láska, svornost, pokoj a dobré srozumění k vzdělání a zachování obecného dobrého pokoje zůstávati, každá strana náboženství své, v kterém se spasení svého důvěřuje, volně a svobodně bez utiskování a všech překážek jedni k druhým provozovati mohla, a aby se (jakož slušné jest) sněmovnímu snesení léta tisícího šesti-stého osmého učiněnému, i také tomu mandátu našemu vůbec vyšlému (v kterémž jsme dotčené sjednocené Stavy podobojí k též konfessí se přiznávající za ty, kterýmiž jsou vždycky byli, totiž za své věrné poslušné poddané, pod milostivou ochranu Naši ke všem řádům, právům a svobodám tohoto Království náležející, na kteréž se povinnost Naše královská, práva a zřízení zemská vztahují, vy-hlásiti ráčili a i nyní vyhlašujeme) zadosti stalo; prohlédajíce jakož k dotčeným znamenitým přímluvám, tak i k mnohým a snaž-
ným prosbám týchž Stavů pod obojí, a k mnohým věrným a platným od nich Nám po všecken čas Našeho šťastného nad nimi kralování v skutku prokázaným službám, z těch ze věech i jiných mnohých příčin s dobrým rozmyslem Naším jistým vedomým, moci královskou v Čechách, s radou nejvvĚších Úředníkův, Soucův Zemských a Rad Našich, takto jsme ten artikul o náboženství při tomto nyní se na Hradě Pražském držícím obecním sněme se věcmi tří mi stavy tohoto království ustanoví ti, zavříti, a je Stavy podobojí tímto Majestátem Našim opatřiti ráčíme a opatrujeme.
Předně, jakož prvé to Zřízením Zemským A 32 utvrzeno jest, co se víry dotýče, pod jednou spňsobou a pod oběma aby se neutiskovali, než spolu byli za jednoho člověka jako dobří přátele, též strana strany aby nehauěla, toho se při témž Zřízení Zemském v tom artikulí zúplna zůstavuje a tím sobě oboje strany na budoucí časy zavázány jsou a býti mají, pod pokutami týmž Zřízením Zemským vyměřenými.
A poněvadž strana pod jednou v tomto Království náboženství své volně a svobodně provozuje, a strana podobojí k též konfessí české se přiznávající jí v tom žádné překážky neb vyměření nečiní: aby tedy v tom rovnost zachována býti mohla, protož jim k tomu povolovati, moc a právo dáva ti ráčíme, aby i častodotčenť sjednocení Stavové podobojí, jakž stav panský, rytířský, tak i Pražané, Horníci a jiná města s lidmi poddanými jich, a summou věickni, kteří se koliv k dotčené konfessí české, někdy slavné a svaté paměti císaři Maximilíanovi panu Otci Našemu nej milejšímu, při sněmu obecním léta tisícího pětistého sedmdesátého pátého, a nyní znovu nám podané (při kteréž je milostivě zůstavovali ráčíme) přiznali a přiznávají, žádného nevymiúujíce, tolikéž náboženství své křesťanské podobojí podlé též konfessí a svého mezi sebou učiněného porovnání a sjednocení volně a svobodně všudy a na všelikém místě provozovati a vykonávati, při víře a náboženství svém, též i při kněžstvu a řádu církevním, kterýž mezi nimi jest anebo od nich nařízen bude, pokojně necháni býti mohli, a to až do křesťanského dokonalého obecného porovnání o náboženství v Svaté Ŕísi, a kompaktáty již prvé na sněmu obecním léta tisícího - pětistého Šedesátého sedmého minulými a z privilegium zemského i.jinde vypuštěnými se spravovati povinni býti nemají, nejsou a nebudou.
Dáleji také týmž Stavům podobojí tuto zvláštní milost ftiniti a jim všem třem Stavňin podobojí k též konfessí se přiznávajícím konsistoř Pražskou dolejší v moc a opatrování jejich zase dávati
a k tomu milostivě povolovali ráčíme, aby tiž sjednocení Stavové podobojí touž konsistoř kněžstvem svým podlé téů konfcssí a snesení svého obnovití, a též kněžstvo jak české tak německé podlé ní ríditi dáti anebo zřízení na své kollatury bez všelijaké překážky arcibiskupa Pražského aneb kohožkoliv jiného dosazovat^ přijímat!; nicméně i akademii Pražskou, od starodávna straně podobojí náležející, kterouž jim Stavům se vsím jejím příslušenstvím tolikéž v moc jejich milostivě dáva ti ráčíme, tak aby jí muži hodnými a učenými osazovati, dobré, chvalitebné rády nařízovati a nad tím obojím % prostředku svého jisté osoby za defensory naříditi mohli. Mezi tím pak, dokudž by se tohokoliv od nich nevykonávalo, mají nicméně tiž Stavové podobojí věickni při tom, což svrchu psáno jest, aby náboženství své volně a svobodně všudy provozovat! mohli, Z0Ľ2>lna zanecháni býti.
A kolikkoliv osob tiž sjednocení Stavové pod obojí z prostředků svého za defensory nad touž svou konsistoří a akademií Pražskou s společného svého snežení ze všech tří Stavův v rovném počtu nařídí a je nám jakožto Králi a Pánu svému zejména poznamenané podají, chceme a máme ty všecky osoby, kteréž nám tak poznamenané podány budou, žádného z nich ne vypouštějíc, a mimo tu povinnost, kteráž jim od Stavův svěřena bude, jim žádných jiných povinností neb instrukcí nedávajíct ode dne podání Nám téhož poznamenání ve dvou nedělích pořád zběhlých k tomu potvrdia a je za takové defensory vyhlásí ti, Pakli bychom pro jiná zaneprázdnení Naše neb jakékoliv jiné příčiny v tom času svrchu oznámeném jich potvrditi nemohli a nepotvrdili, tehdy mají přece nad tím obojím za defensory z ťi s ta ti, to vše ríditi a konati moc míti, Jakuby od Nás k tomu potvrzeni a vyhíášeni byli* A umřel-li by kdy který z nich, tehdy na místo toho z světa se&lého tiž Stavové podobojí při tehdáž nejprv příštím sněme budou moci jiného k těm živým pozůstávajícím voli ti a pridati, což se i na časy potomní vždycky spůsobem svrchu psaným jakožto od Nás, dědicův Našich a budoucích Králův Českých, tak i od nich Stavův a Defensorftv ríditi a konati má.
Jestliže by kdo také z týchž sjednocených všech tří Stavův tohoto Království podobojí mimo ty kostely a chrámy Boží, jichž v držení jsou a kteříž jim prvé náležejí (při nichž pokojně zůstaveni a zanecháni býti mají), ještě bud v městech, v městečkách, vesnicích aneb kdekoliv jinde chtěl nebo chtěli vícejí chrámftý neb kostelftv k Boží službě, aneb také školy pro vyučování mládeže
70
vystavěli dáti: toho jakož stav panský, rytířský, tak Pražany Horníci a jiná města, všickni společné i jedenkaždý obzvláštně, volně a svobodně každého času učinití moci bude a budou, bez překážky každého člověka všelikteraké,
A jakož v nejedněch městech Naších Královských i její Milosti Císařové jakožto Králové České z obojího náboženství, totiž pod jednou i podobojí, spolu bydlejí: protož tomu obzvláštně chtíti a o tom poroučeli ráčíme, aby pro zachování lásky a svornosti každá strana náboženství své volně provozoval kněžfmi svými se řídila a spravovala, a jedna strana druhé v jejím náboženství, a řá-dích žádného vyměřování nečinila, provozování náboženství mrtvých těl v kostelích a na krchovích pochovávání a zvonení nebránila.
Také již po dnešní den žádný, jak z vyšších svobodných Stavuv, tak ani města, městečka i také selský lid od vrchností svých ani žádného jiného duchovního ani světského člověka nemají, a nemá od svého náboženství odtiskován a k náboženství strany druhé mocí ani nižádným vymysleným spůsobem přinucován býti.
A že to vše, což svrchu psáno, od Nás pro zachování lásky a svornosti věrně míněno a nařízeno jest, protož přiříkáme slovem svým královským, že tiž všickni sjednocení tri Stavové Království Našeho českého podobojí, k též konfessí české se přiznávající, nynější i budoucí potomci jich, při tom při všem, což se svrchu píše, od Nás, dédicův Naších i budoucích Králův Českých zouplna, v celosti, bez přerušení zůstaveni a chráněni býti mají, nebo je také v tom ve všem při tom pokoji v svaté fiíši o náboženství, jenž reli-gionsfryd slove, učiněném, jakožto přední oud svaté ÍUše zi\stavujemc a zanecháváme, v Čemž se jim nemá od Nás, dědicův Našich a budoucích Králův Českých, ani od žádného jiného duchovního ani světského Človeka překážky žádné činiti na časy budoucí a věčné.
A proti tomuto výš dotčenému o náboženství učiněnému pokoji a jich Stavův podobojí od nás stalému opatření žádná poručení a nic takového, což by jim v čem nejniensím překážku neb změnění toho učiní ti mohlo, od Nás, dědicův Našich a budoucích Králův českých, ani od žádného jiného vycházeti ani přijímáno býti nemá. A byť i pak vyšlo neb od kohokoliv přijato bylo, tehdy nemá to moci žádné míti, ani v té věci co bud! právně nebo bez práva více souzeno aneb vyřknuto býti, za kteroužto příčinou předešlá všelijaká proti dotčené straně, podobojí a kteříž se k též konfessí české přiznávají, odkudkoliv vyšlá poručení a mandáty vyzdvihovali, mořiti, kaziti a v nic obracovati ráčíme, tak £e to vše?
71
i nynější a předešlé jich Stavův při ÍJás potvrzení téhož artikule vyhledávání a cožkolív mezi tím až posavad se zbělilo, není abýti nemá jim všem třem sjednoceným Stavům tohoto Královští, společně i obzvláštně, k nižádné ouhoně a ujme jich dobrých povestí a jakékoliv obtížnosti* Což jim také od Nás i budoucích Králův Českých ničímžzlým sponiínáno a zjinačováno býti nemá nyní, na časy budoucí a věčné.
Prikazujíce všem Nej vyšší m Ouralníkům, Soudcům Zemským a Radám svým, též všem Stavům a obyvatelům tohoto Královští, věrným milým, nynějším i budoucím, abyste je pányŤ rytířstvo, Pražany, Horníky i všecka města, všecky tři Stavy tohoto Království, se všemi lidmi poddanými jich a summou všecku stranu podobojí, k též konfessí české se přiznávající, při tomto Našem opa^ trení a Majestátu ve všech jeho artikulích, zněních a sentenciích zůs ta vili a chránili, žádných jim v tom překážek nečiníce ani komu jinému ti niti nedopouštějíce, pod uvarováním hněvu a nemilo-sti Naší. A kdož by se čeho toho koliv bud z duchovních aneb světských Udí k přerušení toho Majestátu dopustil, máme a povinní býti ráčíme s dědici a budoucími Králi českými a s Stavy tohoto Království k takovému každému jakožto rušiteli obecného dobrého pokoje hleděti a Stavy při tom chráni ti a obhajovati tak a tím vším spftsobem, jakž artikul v Zřízení Zemském o obhajování žerné, řádu a práva vyměřuj e-
Naposledy přikazovat! ráčíme větším a menším ouředníkům Desk zemských Království Našeho českého, aby pro budoucí pa-mét tento Majestát Náš na relací sněmovní, kteráž při tomto sněme ode všech tří Stavóv tohoto Království ke Deskám zemským učiněna bytí má, ve Desky zemské vložiti a vepsati, a potom tento originál k jiným svobodám neb privilegiím zemským na Karlštejn položili dali. Tomu na svědomí pečeť Naši císařskou k tomuto listu a Majestátu Našemu přivěsiti jsme rozkázati ráčili.
Dán na Hradě Našem Pražském ve čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícího šestistého devátého, a království Našich Římského třicátého čtvrtého, Uherského třicátého sedmého, a Českého též třicátého Čtvrtého. Rudolf m/p.
Adamus de Sternberg, 9Upremi3s B m pravili h Pragensia tnjp.
Ad Mandátům Sacrae Cres, Majestatis propnutu*
Paulus Michna m/p.
72
Príloha II.
Porovnání mezi stranou pod jednou a stranou pod obojí učiněné.
Což se toho artikule o náboženstvy kterýž na milostivou žádost JMC, jakožto krále Českého při sněme léta 1608 v pondělí po neděli Éxaudi držaném, až do druhého sněmu k dalšímu všech těch věcí zavírání odložen byl, do týče, poněvadž jest JMC, týž artikul se všemi trhni Stavy tohoto Království na tomto sněme zavřití, a straně podobojí, tělo a krev Pána Ježíše Krista přijímající, Majestátem svým královským, aby své náboženství podlé ltoitfessí České J1VIC. podané, a svého mezí sebou učiněného sneSení a porovnání volně a svobodně beze vší překážky provozovati mohli, jisté opatření nčimti, též konsistoř dalejäí a akademii Pražskou s -jejím příslušenstvím jim Stavům podobojí v moc a opatrování jich dáti ráčil, jakž týž Majestát na zvláštní relací sněmovní i ve Desky zemské vložený, kteréhož jest datum ve čtvrtek po sv. Prokopu léta přítomného 1609, to v sobě obšírně obsahuje a zavírá, toho se při témž Majestátu a opatření zouplna zůstavuje.
A jakož jsou se strana pod jednou s osobami od Stavftv podobojí volenými na to namluvili a snesli, že Stavové podobojí ji stranu pod iednou při jejích kostclícb, službách Božích, ceremoniích, kolhií.urách, klášteřích, kollejích, vej sadách, nadáních, desátcích, piatich, případnostech, důchodích a starobylých řádíeh bez proměny v náboženství jich zcela a zouplna (nečiníce jím v tom žádných příkoří a překážek), jakož i strana pod jednou je stranu podobojí při jich kostelích, jakž která strana Čeho až posavad v držení jest, zůstavili chtějí a mají.
Též jesUi že by JMC. jakožto Král Český na panstvích svých aneb kdo z vyšších Stavův bud pod jednou neb podobojí ráčil chtíti aneb chtěli pro sebe neb lidi poddané své na faru a kollaturu svou kněze podobojí takového, kterýž by od arcibiskupa Pražského na kněžství svěcen byl, vzíti, aby to učiníti moci ráčil a inohl. Však co se měst Pražských i jiných v tomto Království dotýče, poněvadž jsou obce všech tří měst Pražských i kněžstvo jich, jako i jiná města u velikém počtu k týmž Stavům podobojí a k té kou-fessí přistoupili a se v tom ve všem tím řádem7 kterýž mezi nimi stranou podobojí podlé též konfessí jest anebo jeatě nařízen bude,
73
řídi ti chtějí; z té příčiny aby potom v kterékoli obci aneb osadě žádných roztržek aneb hádek nebylo, na tom jsou se mezi sebou namluvili: jestliže by se v které obci neb osadě jeňt.ě kdo nalezl, že by se chtěl spravovali knězem takovým podobojí, kterýž by od arcibiskupa Pražského a ne podle dotčené konfessí české svěcen by), aby takový každý mohl (nečiníce však v té obci neb osadě ani v té konsistofí, od JMG, týmž Stavuv podobojí v moc dané, žádné překážky neb roztržitosti) se, kdež se inu koli viděti bude, k takovému knězi od arcibiskupa Pražského svěcenému obrátiti a služeb církevních od něho užívati.
i te?n co se pochovávání mrtvých těl a zvonem do týče, že jinak se ti, kdož'pod obojí jsou, pri kostelích a farách pod jednou, jako i ti, kdož pod jednou jsou, při kostelích a farách podobojí pochovávat! nemají, leč s volí a vědomím kollatora neb správcův duchovních té fary. Než jestliže by k faře té, kteráž j ca t pod jednou, náleželi lidé kteříž jsou pod obojí, a k té faře desátky neb jakékoliv platy dávali, tehdy mají se bez zvláštního povolení téhož kollatora tu pochovávati; jako i s druhé strany, jestliže by k faře té, kteráž jest pod obojí, náleželi lidé, kteří jsou pod jednou, a desátky neb jakékoliv platy k ní dávali, mají se také bez zvláštního povolení /téhož kollatora tu pochovávati. Pakli by který kolla-tor neb kdokoli jiný pochováváni těl mrtvých bránil, tehdy nebu-don povinni těch desátkův neb jakýchkoli jiných platův více dá-vati, nýbrž vrchnost jich může je k jiné faře, kde se jim Ubiti bude, obrátiti i tu je pochovávati dáti. V kterých pak místech nebo městech > bud Královských Králové Její Milostí neb na panstvích IMG., ti, kdož podobojí jsou, svých vlastních kostelův neb pohřbův, ani společných s stranou pod jednou by neměli; ti vedle znění výš dotčeného Majestátu sobě kostely a chrámy k službě Boží vy-stavěti, jako i místa k pohřbům svým vzdělati moci budou. A po-kudž by již prvé před tímto snesením kdo s kým o jakou kolla-turu před pořádným soudem tohoto Království rozepři zašlou měl, kteráž by na*právním rozeznání zastávala, v tom strany právního rozeznání oeekávati mají; však ti nebo ten, kdož by se na druhém jakých kollatur neb far dosouditi chtěli nebo chtěli, nemají a nemá se držiteli v tu faru neb kollatum vkládati, leč by mu prvé soudem přisouzena byla, jakž též snesení jich obou stran plněji svědčí,
I poněvadž výš dotčený Majestát, od JMC. straně podobojí daaý, proti tomuto jich s obou stran společnému snesení, a zase toto snesení proti témuž Majestátu necelí a takové opatrní jedné
11
.74
kterékoli strany smyslu pravého opatření strany druhé neruší; protož JMC. je stranu i pod jednou netoliko při tom opatření které/ jiin také výš dotčeným Majestátem učiněno jest, ale i při tomto výš dotčeném porovnání ve všem zouplna, tak vm jakož týž Majestát tomuto sneseni, tak i toto snesení tomuto Majestátu v ničemž na škodu není a býti nemá, zůstavovati a k tomu milostivé povo-lovati ráčí, aby jakož dotčeného Majestátu, tak i tohoto artikule sněmovního vejpis straně pod jednou i také často dotčené straně podobojí pod pečetí zem akou tohoto Království od Desk zemských vydán byl.
Aktum ve čtvrtek po svatém Prokopu Léta 1009-Ze stavu pánského: Adam z Šternberka. Adam mladší z Waldštej-na. Ferdinad z Donína. Jan Zbyněk Zajíc z Ilazmburka. Vilím z La u d ätejna. Jan z Klenového a Janovic. Purkhart Točník z Křimic. Tiburcí ze Žďáru. Vilím Fridrich z Písnice. Jan Jiří z Švamberka na Vorlíku. Jan Sezima z Sezimova Oustí, Teobald z Ryžmberka a Švihová, Radslav ze Ychynic a z Te-tova. Hendrich Mates hrabě z Thurnu. Lconhard Kolon z FcL zlí. Jan Litvín z Říčan, Vilím starci z Lobkovic. Joachim On-dřej Slik z Holiče hrabě z Pazounu. Václav Vilím z Roupova. Václav z Budova. Ze stavu rytířského. Jiřík Gerštorf z Gerštorfu. Matváš starší Štam-pach z Stampachu, Mikuláš Beřkovský z Sebírova. Kriätot Fic-tumz Fictiim. Beraart nejstarší z Ilodějova. Jiřík Vančura z fiehnic. Jiřík Chomút z Harasova. Bohuslav z Miclialovic. Jindřich Ota z Losu. Jan mlaďěi z Bubna. Ze stavu mestského: Václav Magrlc z Sobíčku. Martin Fruwein z Podolí, Sinieon v. Mninbutku. Nathanael Vodřianský z Uračova. Jiljí Pergeř z Castalovic. Valentin Kochan z Prachová. Daniel Korálek z Těšína, Adam Voprcha z Uračova, A tito všickni na místě všech tří Stavuv pod obojí toto sjednocení podepsali.