DOBA LATÉNSKÁ - pojmenovaná podle lokality La Téne ve Švýcarsku (dříve považována za pohřebiště, dnes převažuje výklad rituálního místa) = počátek rané doby dějinné - kulturní integrace celé Z a stř. Evropy, toponyma a hydronyma (Ohře) - v Galii na 60 kmenů, centrální kmenová oppida, někdy rozloha až stovky hektarů Keltové u nás - LTA – nepočítá se příchod lidí – vývoj z pozdního halštatu - LTB1 – v kultuře se objevují některé prvky z dnešního Švýcarska - Bójové původně usazení u řeky Loiry à uvažovalo se o jejich průniku do Čech (Boiohémum) - od 5. stol. se Keltové dávají do pohybu à vojenská expanze, vpády do cizích zemí – Británie, Pyrenejský poloostrov à Keltoiberové - G.I. Caesar – De Bello galico (58-51 př. n. l.) - kolem r. 41/40 př. n. l. = byli Bójové s Taurisky v S Pannonii poraženi kmenovým svazem Dáků pod vedením dáckého krále Burebisty (→ Bójská poušť) Písemné prameny · DOBIÁŠ, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů, Praha. · BARTOŇKOVÁ, D. – RADOVÁ, I. 2010: Antické písemné prameny k dějinám střední Evropy, Praha. Hekataios Milétský (konec 6. stol.) – země Keltiké v sousedství Ligurie Hérodotos z Halikarnassu (484-425 př. n. l.) – v zemi Keltů pramení Istros (Dunaj) Strabón z Amaseie (64-24 př. n. l.) – ve svém díle Géografika cituje z díla Poseidonia z Apameie (135-51 př. n. l.), zprávu o srážce germánských Kimbrů a Teutonů s Bóji ke které došlo kolem roku 113 př. n. l. někde v horním Podunají, snad v JZ Boiohaemu – snad PRVNÍ PÍSEMNÁ ZPRÁVA o našem území Titus Livius (59-17 př. n. l.) – zapsal keltskou pověst o dvou synovcích krále Biturigů Ambigata, kteří se vydali se svými vojenskými družinami hledat svá sídla, Sigoves prý šel směrem do Hercynského lesa (tj. do střední Evropy), Beloves do Itálie à dva hlavní směry keltské expanze Gaius Iulius Caesar (100-44 př. n. l.) – „Zápisky o válce galské“ - z raného středověku ostrovní, zejména irské, pověsti Periodizace časný latén (LTA, 480/50-370 př. n. l.) doba plochých keltských pohřebišť (LTB-C1, 370-180 př. n. l.), období keltské expanze LB doba keltských oppid (LTC2-D1, 180-50 př. n. l.) časné období - bohatství pozdně halštatského/časně laténského horizontu zejména v jižních Čechách - etruské bronzové nádoby vyrobené pravděpodobně ve Vulci à mohyla v Hradišti u Písku, mohyla v Chlumu u Zbiroha, v Mirkovicích u Domažlic, ale také v Hoříně u Mělníka aj. - stylizované rané laténské hlavičky, palmety, rostlinné motivy vycházejí z etruské tradice - podia raně laténských chrámů na Závisti jsou konstrukcí podobná chrámům etruským - kmeny: Bójové (Čechy a Morava?), Volkové-Tektoságové – Slovensko a zcela hypoteticky i na Moravě, Kotini (zřejmě púchovská kultura) pohřebiště - sjednocení pohřebního ritu v době plochých keltských pohřebišť, poloha na zádech, typické pro střední Evropu, obvykle desítky hrobů (max. 100 hrobů), na Moravě známe 200 lokalit: Holubice, Brno-Maloměřice, Mistřín, elitou patrně muži-bojovníci a ženy s nákrčníky, nánožníky a později s litými opasky - už od LTB se objevují na Moravě i na Slovensku vedle kostrových i žárové hroby - od LTC2 (poč. oppidálního období), hroby neznáme!!! sídliště - otevřená rovinná sídliště, typickou sídlištní jednotkou byl obdélníkový dům, částečně zahloubený, z nových výzkumů řada kůlových staveb - domy se seskupovaly do ohrazených dvorcových systémů - Viereckschanze = dvorce se studnami, pův. interpret. - kultovní místa s obětními šachtami rozsáhlá centrální hradiska časného laténu v Čechách - Záhořice „Vladař“ a Závist u Prahy (157 ha) výrobní a distribuční centra - Němčice – starší, výroba mincí, skleněné náramky - Lovosice – pokračuje až do oppidálního období oppida - vznik oppid se předpokládal v důsledku návratu Bójů ze severní Itálie pod tlakem Římanů (počátkem 2. stol. přnl.), ale Bójové v S Itálii sami města nebudovali → rozpor - plánovitá zástavba, prostor členěn na obytnou část, řemeslnickou část, shromaždiště, sakrální okrsek, udržované dlážděné cesty, studny, cisterny - kromě obvyklých zemnic i sruby (spojované hřeby, skobami), více kůlové stavby založené na žlabech, výjimečně na kamenných podezdívkách (Hrazany), železné zámky a klíče Čechy - Hrazany, Nevězice a Třísov na Vltavě - Stradonice u Berouna (82 ha), České Lhotice u Nasavrk ve středních Čechách Morava - Staré Hradisko u Protivanova na Prostějovsku – rozloha 37 ha, kontrolovalo obchodní trasu k Baltu, z nejlépe prozkoumaných pozdně laténských lokalit nejen na našem území, ale v Evropě vůbec, tři části – vnitřní areál, západní a malé východní předhradí, délka opevnění je 2800 m (kamenná 2 m široká přední zeď s kůly v přední líci, hliněný násep, do skály vytesaný příkop před hradbou, v mladší fázi roštová konstrukce), dvorec o stranách 50×49×47×40 m, ohraničen základovým žlabem a podél vnějších stran kamenné dlážděné cesty, 4 vchody - Hostýn na Moravě – 19 ha, kontroloval jihozápadní vyústění Moravské brány – strategická úloha při transportu jantaru, ale sporadická zástavba, jde o oppidum? - oppidem snad původně i dnes zničený Kotouč u Štramberka – 12 ha, kontakty s púchovskou kulturou Slovensko - Bratislava-město, Smolenice, Pavecké Podhradie zemědělství - symetrická železná radlice pluhu, železná kosa - v LTA tzv. řecké mlýny - kamenné rotační žernovy až od konce LB (vliv ze Středomoří) řemeslná výroba - specializovaná výroba kamenných žernovů (Lovosice-Oparno) - hrnčířství – rychle rotující hrnčířský kruh, uzavřené vertikální hrnčířské pece s roštem - hutnictví, železářství – hutnické pece - kovářství, kovolitectví – četné depoty železných nástrojů (Černov, Kolín, Pohanská -Plavecké Podhradí) - soustružnictví – soustružení dřevěných nádob na soustruhu – konvice z Brna-Maloměřic s kováními se zvířecími maskami - sklářství, šperkařství: výroba švartnových náramků ve středních Čechách, emailérství = smalt, Duchcov, Ptení – depoty šperků - textilnictví - kalhoty, koželužství - rýžování zlata za pomoci umělého přívodu vody, sejpy mincovnictví - monetární společnost - na Z zlaté mince (včetně Moravy) × na V stříbrné - u nás jsou nejstarší statéry typ Níké ze 2. pol. 3. stol. př. n. l. (Pallas Athéna = hlava s korintskou přilbou/Níkés věncem), které napodobují Au statéry Alexandra Velikého - na Moravě ražené i jako 1/3, 1/8 a 1/24, bohyně/bojovník, ražby se stočeným drakem, kancem a bojovníkem od přelomu 2./1. stol. mušlovité statéry a jejich díly (1/3,1/8) - rozmezí 60.-40. př. n. l. biatekové mince keltští bohové - Taranis (hromovládný), Teutates (války), Esus (hodný, dobrý, stromů), Ogmios (bůh výmluvnosti), Cernunos (bůh života a smrti – kotel z Gundestrup v Jutsku), Epona (bohyně pocestných), Nehalemnia, Rosmerta, Moccos (s kancem), Branwen, Sékvana – léčitelka druidové - noviciát trval 20 let, neválčili, neplatili daně, politické fce (Caesar) depoty - votivní: depoty šperků (Duchcov - z teplého pramene spony, náramky) - tesaurační: depoty mincí (Podmokly, Starý Kolín, Stradonice) - depoty výrobních nástrojů (Fe předměty) kultovní místa - jistě posvátné háje, vodní prameny, vřídla púchovská kultura - na severním Slovensku z oravské skupiny lužické kultury, latenizace (LTC2-D1) à hrnčířský kruh, rotační žernovy, symetrická radlice, samostatné mincovnictví - menší výšinná hradiště, (Liptovská Mara, Požaha u Nového Jíčína), se sítí okolních sídlišť, zde i stopy výroby (Zemplín) - v době římské přežívá do 3. stol. konec keltského osídlení - keltské osídlení na Moravě končí již brzy po polovině posledního století př. n. l. - dříve se soudilo, že keltské osídlení zlikvidovali Germáni, dnes vyloučeno - nebo souvislost s politickou situací v jižním sousedství země à konflikt mezi Kelty a norickým královstvím, také expanze Burebistova dáckého království, které mělo sahat až po řeku Moravu (ale až 40 př. n. l.) à přerušení dálkových obchodních tras, oppida ztrácejí svoji strategickou funkci - na základě agentového modelování a sociální simulace konce doby LT, vyčerpání zdrojů, nesoběstačnost oppidální ekonomiky → nestabilní systém se hroutí