KNiZKY PRO KAZOEHO. --+--- UR p UL BY ~I\ SKA JEJl VZNIK A VYZNAM. NAPSAL UNlV. PROF. DR. JAR. BIDLO. V PRAZE NAKLADATEL lOS. R. VILlMEK SpALENA "L'LICE 1917. Vsecka prava vyhrazena. Sbfrka "Za vzdeh'mim" je vydavitna za ucasti Osvetoveho svam red. Dra P. Zenkla. 1. I. Stredoveke dejiny evropskeho lidstva vYV1JeJl se ve forme dvou kulturnich sUer, oblasti, svou povahou se znacne ad sebe lisidch, totiz ve forme knltury zapadoHmske nebo romansko-germanske a ve forme kultury vychodoHmske, byzantske nebo recko-slovanske. Jest otazka, jak vznikl iento kulturni dualism, dvojitost, kter1i, ac v novem veku elm dale tim vice jest utlumov~ma podmanovadm postupem civilisace zapadoevropske, prece se dosud v nekterych obOIech spolecenskeho Evota houzevnate drii, zvlaste v ovzc1nsl nabozel1s1w- politickem. 2. Prehlizime-li pnlbeh' c1ejin starovekych (v obvykU;m toho slova smysln), pozorujeme, ze zakladnim rysem jejich jest vyvoj soustfed'ovad a sjednocovad a ze jeho konecnym vysledkem jest vytvorenl jedineho statniho organismu ze zeml lemujidch sirokym pasmem more Stfedozemske - rise rimske, v n1z jednotlive, dHve samostatne, politicke celky a jednotlivl narodove se svymi kulturami a nabozenstvlmi daE vznik jednotne, synkretisticke, smiSene a kosmopoliticke, svetoobcanske kulture universalni, svetove riSe rimske, jed- ,. 4 PROf. DR. JAR. BIOLa: notne ovladane sv)-mi dsai'i. Opacn:h11 smerem vyznacuje se proud dejin stfedov-e1{~-ch. '.VIisto jednotne, universaJnl rise nastupuje rada stfttnich lltvar{i rizu narodniho, ktere se vsak elm d~1.le tim vice drobi v nepretriitou radu driav mlstnich, b11enov:)-ch, rodOV)TCh, zijmov:)'ch, a misto obcanu rimsk:)-ch, podroben:)cch v zasade a podle prava stejll)Tm povinnoste111, poZivajidch stejn:)-ch prav a podfizel1)Tch stejnym zpusobe111 vsemohoud ustfedni mod vladni, sHvaji se nositeli a predstaviteli a zajmu stavove, lisid se sv:)-mi v:)'hodami, vysadami a povinnostmi a vymykajid se ruzll:)-mi privy jednotici moci usHedni. Zkratka, proti starovekemu smern nebo proudeni sjedllocovacimn.. sonstfeC1:ovadmu a pi'ipodobl10vacimu stoji ve stfedovekl1 prol1deni a snahy rozde1ovaci, odstfedive a rozlisovaci -- diferendace proti integraci, centrifugalnost proti koncentraci. Z nejv~Tznacnejsich a nejdlilezitejsich ukaz{i tohoto denl jest vznik zv18.stnl k111tury v:)Tchodoevropske nebo byzantske nebo recko-slovan- 1_ 'S",e. jest v)-tvor Ciste nu, se poCina tam, kde se a ze se stfedovek pocina tam, se zaclna vytv;:ireti z jednotne Imltury fimske doby cisafske zvlastni kultura evropskeho v)Tchodu -. a ovsem i zvLlstni knltura evropskeho zapadu, uebor abe kultury jsou soubezne. Obe stfedoveke kultur1' moz11o srovnati se clvema vetkmene kultury anticke, za cisarstvi smiSenim fl1.Z110rocl:)-ch kultnr nil.rocltl podroben)Tch s knlturon nilroda panujiciho. 4. Jako driav1' nilrodtl podrobeny-ch splynuly znen2Lhla jakoZto provincie ve velikem telese rise fimske, tak i nilrodove sami z velike easti byli pohlceni zivlem romAnsk)Tm, kter)T se velmi rychle po cele fisi rozleval hlavne pomoci kolonii a legii po cele fisi roz- 5 10zen}'ch a POl1l0cl fil11ske sprayv fimskeho Vy-sadni a v}-hodne postavel1i hovalo zivly jinonarodni, ve fil1lsk.eho statu si zjednavaly zas1nh1', Here b)-valv odl1lenovany .d'i ' v, k '1 T V t' T ' , 'v 0 T, V T T li 1 enll1l nms _e 10 obcans V1. ., aKY UCl11ek melo ndileni prAva obcanskeho na ~efimal1Y, videti z pi'ikladu apostoIa PavIa, jenz, ac Zid, h1asi se sebevedome v soudnim processu 0 sva prilva iako obean fimsk-{-. 1'\arod ' , d' l' V.c v Ib 0 , TT' " , ove zapa nl, ZV_85Le erove a l."-eltove, kteh se vzdev1 alloc;tl' SFOU '1,6'1101,1; ''l,)';i''-i-: - poa"e"'; ".... >-' V -" '-~ .'-""-.... .LL"-C~.LL.l \.) , 1 1 111.t IJUfil1lst~ni rychleji a llplneji nez-narodove vychodnL Hefi 12ad Rimany vzcle1anosti svon predcili, - jako z~laste Rekove. Nejrychleji romanlsovali se obyvatele l~oloostrova Pyrenejskeho, neboi:' jiz v I. stoled 1JO Kr. byl ve vojste Hmskel11 Pyrenejcli .l. a take prvni provinci8Jove na pochazeli z poloostrova Pyrenejskeho (Traj an a Hadrian). Jednak rOl11anisace, ('1m clare uspesnejsl a hwmadnejsl, jednak sHle hojl1ejsl udileni i'il11skeho obcanskeho pfipravovalo vyrovntmi mezi ciemi v jejich vz{tjel11nel11 znenahla pozbyla sveho postavenl a postavena na rovell Drovinciim jednotka,'spravovan8, a ovlilcfanil tj'Tmze zpusobem mod ustIedni jako jine sprilvni oblasti. POll~vadz vojsko fimske bylo llutno 6m elAle tim vice doplnovati barbarv a jeHo barbafi sluzbon vojel1skou llejvice nab-{'vaii fimskeho prava obeanskeho, prestalo prilvo to ~ bj'Tti v'ysadou 11ar?,~.a pannjidho, v hlavne v Italii obyvajielho, a rozslnlo se 11a vsecky obyvate1e velel'ise fimske: ~este cisar .Al.:gus~us, a~y udrZena byla prevaha Icahe nad prOV1l1C1eml, snazll se prov,ideti z8,sadu, ze vojenskon slnzbu v legiich plavidelneho vojska mohon konati pouze I1l11stl obcane, ale ve skutecnosti jiz tehely sluzba v legE byla spiSe POdl11111kon k nabvti obcanskeho prava nezli obcanske pravo podl11inl<~on pro konani sluzby vojenske, I=onevadz Hmsti obcane PP0f. DR. JAR BIOLO: se Cim dale tin, mene hlasili k sluibe vojellske. Za FlaViOVCll iii vubec vymizeli z vojska obyvatele Italie. Z hlavn{ch podDorovatehi v~~yoie smefujiciho kvyrovnan1 rozdHu lla;odllostll1ch, 1~ sn{iSenl a slouceni ru;nych n8.rodnich a kulturnich iivlu v jednotne obyvatelstvo i'imsk~Th obeaml jest cisar Hadrian (II7-I38), jeDi pochazeje z porimsteneho obyvatelstva hispanskeho chte1 civilisovati barbary sluibou vojenskou. African Septimius Severns (I93-ZU) dovrsil uplne srovllEml Italie s provinciemi ve vecech vojellsk}Th, spravllich a financnkh a Syll jeho lVI. Aurelius Antonil1us Caracalla (ZII-zI7) rozsii'il obcanske pravo i'imske na v~ecko svobodne obyvatelstvo rise (coDstitutio Antoniniana). ad te doby vsichni obyvatele riSe rimske zacali se pokladati za Rimany a pozbyvali yedomi ethnografickeho rozdHu jak mezi sebou a Rimany pllvodnhni, tak i sami mezi sebou. Jak hluboko pronikly dusledkv toho, jest videti odtud, ze se i stfedoveci potomci starych Helenu pok1adali a naz)rvali Rimany -- 'P()),Hedol, kdeZto vyraz Helen znaCil ve stfedoveku pohana. Splynuti rtlznorodych iivlu narodnich v jedinou hromadu rimsk)~ch obcanti podporov8.no by10 ovsem i hojn~Tm vzajelIln)rm stykem a mlsenlm jednotlivych narOdlllIlezi sebon, nsnadnovallym vyborn)rmi silnicemi a zv1y s~ j.ednotliv~ jeji prvky a sl~zky k nepoznani vzaJemne smlslly a zal11kly v celku. Jest tudiz mozno rozebrati, analysovati jeji slozeni a urCiti jednotlive slozky. Mezi temito slozkami jsou dye, ktere vynikaji nad ostatni, udavaji v kulture teto ton a dodavaji jf urCiteho razu; jsou to kultnrni Zivly rimske a helenisticke'J)ro;leckem prllmyslu vsech - v zlatnictvi, tkaninarstvi atd. 17· T6.zeme-li se pl'icinach, jez zpusobily poruseni one rovnovahy . 16) obou hlavllich slozek helenisticko-l'imske l'imske doby dsarske lla prospech slozky helenisticko-v}Tchodni, shled6.me, ze z nejdulezitejsich pHCin byly l)r1znivejsi hospodarske ponH;;rv v helenisticke casti J'ise rimske nez v romanske. :r~in;sky zapad byl bydlistcm valecn}Tch dobyvatelu a vykohstovan}'ch poddan:)Tch. Podrobene obyvate1stvo pracovalo vetSim dHem jen ve prospech prislusnihl pannjidho naroda a jsonc vykoristovano llebylo s to, abv vytvofilo nejakou vyssi kulturu, podobnon te, kt~ra oel prac1avna kvetla v helenistickem v)Tchode. Neumeli ji vsak vytvoriti ani ti111sti vybojci, llebot lV,i podil na koJ'isti z rimskeho panstvi mel pomerlle uzky krnh J'i1l1ske slechty a drnziny viteznych vojevudcu, kdeito nizsi vrstvv stiLle vice chudly. Obil- 11i politika v1adn~udch vrstev J'i1l1skych zpusobila naprosty l1padek rolnictvi v Halii, aniz byla s to, aby nahradila tento h1av11i prostJ'edek vyzivy stl'ednim vrstvam vytvorenim vydatneho prumysln a obchodu. Rim a i nektera jina mesta, jez chudnondmu !idu vell- 21 kovskemu posl{\~tovala lltociste a beze vsi prace aspon tolik zivobyti, ~kolik stacilo lla zachovalli zivota, pohlcovala neust8Je velike 111no;7;stv1 obyvatelstva venkovskeho, je1l1nz a prava velko1l1estskych kapitalishl z velike CZts\i znemozllovala zivobyt} na venkove. Cela Italie prome11l1a se znenahla v ohromne • • '1' "d 1<_ tA.Lk' "'uo peVstopastv111v kde otroCl pasll sca a vedWs dL _a1 a v vali jejial ohvy a vzdel~vali j~jich vi~i.ce. ~rome Rin~~: kter}! sve potl'eby nka]el neJprve Slcl1skym a pozdeJl egyptskym obilim a v1Tr~bl(Y.l?!Ul~ysl.~vzv18.s~e p!.~i?Ychoveho dostaval z hele11lstlcl<:ello 1 ]eSLe vzdaleneJslho vychodu, Italie a celkem i cely fimsky zapad (zvListe Gallie a Afrika) byly co do zarnestnani obyvatelstva jedinou velikou vesnid, kde ani zemede1stvi llebylo provadeno se zdarem a kde spousta chudeho obyvate1stva byla llucena sve potteby obl1lezovati na l1lir~ nejl1lensl. Mesto (jak pravi Ed. Meyer), puvodne h1av111 podpora kultnry a p'J'iCin~ ohr01111:eho vZf11~tu bl:l;obyt:, nid nakonec blahobyt, knlturu 1 samo sebe. S L1111 SOL1visi i llepHzllivy vyvoj obchodnich p01l1eru v ~apadl:i casH rise fi1l1ske, jeito siln}T dovoz pn':lmxs1ovych v)~robku z v)'chodu, zvlaste z Indie a z Ciny, pi'lsobll znacnv odliv zlata. To zpusobilo pak vl':lbec lipadek penez;liho hospodareni na kde c.as,t da!~i. 111usel~ byti pro1l1cnena v dane v plodlllach elll v dane natur8.1ni. Cisar Septimins Severns pro nedostatek ko, l' , dO t . ,vovych penez dtlval pozemky v OKO"l tVI'zl us 0)111' Hun a vojim1111 v dedicll}' majetek m1sto zoldu. , 18. Ve v,\Tchodnich Casteell rise fi111ske bylo po te stn'tnce 111nohem lepe; jeHo tam kvetl prumysl, kvetla bujna kultnra mestsbi, mezi mesty a venkovem nedosahl takoveho stupne jako na zapade a velkostatkarske latifundi:i1ni hospodafeni nebylo tak pokroCile. Egypt, Syrie a, Iv~al~ .Asie byl? ~elmi boh~te a kulturne vysoce rozvite kraJlllY, v 11lchz za neruseneho miru daJ'ilo se zl1amenite zemedelstvi zvlaste pomod soustavneho zavodnovani. Ta1l1ejsl mesta Alex_ 22 PROf. DR. JAR. BIDLO; andrie, Antiochie a Efesos byla triisti svetoveho vyZllamu. l"prostfed stoletl 4. po Kr. Syrie mela prebvtek obili, vina a oleje a syrske tovarny, vyrabejici je~nna pl{"tna, hedvabi, purpur a sklo, rozesllalv sve vl'rrobkv do celeho sveta. Tyrsky purpur byl l{ejznam~nitejii ze vsech a sidonske skl0 po celou dobu cisarskou udrielo si svou starou slavu. Syrie byla jevistem rozsahleho obchodu, jehoz vetve sahaly az ,do Arabie a Indie. Syrsti kupci a jejich faktorie rozSireni byE po cele i'i~~=~i.m~15~' zvla~te .p~k v nitru Gallie. Tyros byl zvnej~ dlll,-zlteJslch stredlst obchodu. Vznesenv svet hlavniho mesta syrskeho, Antiochie, skladal s~ ~ tovarniku a obchodniku, kdezto nejvyssi tHda mesta Rima byE velkostatka.ri, chtejici ovladati cely svet a z neho teziti pro sebe. Egypt byl za doby cisarske obilnici Italie a Rima, ta~ze kdo driel Egypt, byl zaroven panem Italie a Rima. Egyptska Alexandrie byla nejprUmyslovejSim a nejobchodnejslm mestem rise l'imske, kde, jak se i'ika10, by10 moz11o dostati vsecko Krome snehu. Tam zbozi indicke stykalo se s nitroafrickYm. kupd egyptsti s reckymi, arabskymi, italskymi, syrsk)'mi, indick\Tmi. Strabo nazvva Alexandrii trzistem svetovym ~ 'a 11e nepravem, n~bot ovladala eely obchod111 ruch, ktery se del mezi oceanem Indicky'm a AtlantskYm. Co do prumyslu vynl.beia Alexandrie zvlaste sk10, Here me10 odbvt az v Cine Dal.e mela jaksi monopol 11a v)Trobu papyru, ktery s~ darll pouze v Egypte. Alexandrijske tkaniny nalezaly odbyt v celem oriente. EgyptStl obchodnici byli stejne rozsireni po cele rlsi j ako syrsti. Z Ale..xandrie chteH Caesar a Nero uCiniti hlavni mesto sve rise. S bohatstvim, jez se zak18.dalo na prumyslu a obchodu, souvisi pak, ze Alexanclrie a Antiochie zaujimaly prednl misto v praci vedecke a umelecke, zvlaste pak krest'anske. Obe mesta byla sidlem drkevnich Otcu a spisovate1u a v nich noveji hledaji se zarodky umeni starokrestanskeho, a nikoliv (jako drive) v Rime. Mala Asie slula KULTVRA BYZANTSKA. zemi 500 mest. Dane, jeZ jeji mesta platila, byla nejvydatnejs1m pramenem prijmu statnich. I9. Ze byl rimsky zapad v hmotnem upadku touie dobou, kdy vychod hmotne a kulturne vzkvetal, 0 tom SVedC1 rostoud nedoplatky dani, Here jiz pH nastoleni dsare Hadriana (II7) Cinily 900 milionu sesterciu (= IS mil. kor.). Za Marka Aurelia (I6I~I80) bylo jeste h6Je; dane se 'neschaze1y, rozmahala se bida a hlad, obyvate1stva ubyvalo nakazlivymi nemocemi, takZe cisar jen s napetim vsech silmohl dokonciti zapas s Markomany. Stay tento se za dob nasledujidch nejen nezlepsil, nybrZ jeiSte vice se zhorsil, kdyz byl rimsky zapad elm dale tim vice ohrozovan najezdy a utoky Germanu, jeZ se stavaji od pol. stoleti 3. po Kr. stale povazlivejsimi. Stay Hmskych obcanu, jiz drive neuteseny, zhorsil se nepomerne velikym prep1nan1m jejich sil hospodarskych a obmezenim jejich volnosti vyrobni a obcansb~ za ucelem sousti'edenl vsech sil na obranu rise. 20. Ac mel i rimsky vychod zaroven neustale 6niti s Utoky nepratelskymi, vychizejicimi od rise parthske a od r. zz6 od rise novoperske, stal se prece oporou a vlastnim jidrem rise rimske, a nen1 tudiz divu, ze se tam posleze presunulo i jeji politicke teziste, zvlaste kdyz cisarove ve svych snah:ich odstraniti zbytky zf1zen1 republikanskeho a promeniti riiSi v absolutnl vojensko-urednickou monarchii razu theokratickeho (t. j. ve stat, kde panovnik, pokladany za boha nebo jeho syna nebo jeho namestka, rozhoduje bez rozdilu 0 zaleZitostech nabozenskych jako 0 svetskych), pro ktere helenisticke krajiny mely mnohem vetSi porozumenl nez romansky zapad, prelozili tam sve sidlo. Jiz Hadrian projevoval svou sklonnost k vychodu tim, ze si AthCny zvolil za sve oblibene docasne sidlo. Dioklecianpak vubec jiz na Rlmnevzal zrenl pH svem novem usporadani me a za sve s1dlo zvolil si Nikomedii v Male Asii. A nastupce jeho Konstantin Veliky zaloienlm No- 24 PROf. DR. JAR BIDLO: veho Rima (pozdeji pfezvaneho v Konstantinopolis) chtel (r. 326) navzdy zniCiti v)7Znam Stareho Rima jako hlav)' a stfediste me a vytvofiti nove sti'ediste, jet by se vice svau palohou a vyznamem shodovalo se zmenou, jaka nastala v pomeru fimskeho v}~chodu k zapadu, s pfevahou onoho Dad timto. 21. Od te doby, co se 'teziste ,politicKeho a kulturn1ho vyvoje flse i'imske presunulo v helenlsticky vychod, zvlaste pak od zalozeni Noveho Rima i'ise fimska znlellila se v cell~u \7' jal{esi nov~e \7)~dani helenisticke velei'ise Alexandra Velikeho s tim rozdllem, l,e ted' v3Tchodni hranice jeji lel,ely na Eufrate a zapadnl tvoi'il ocean AtlantskY. Romansk}~ zapad, hospodaJsky a kulturne poklesly a vyda11Y nepfetditym utokum barbaru, stal se v teto fisi jen pfiveskem elm dale mene v)7Znamnym. KdeZto si drive Rimane pfevahou sve politiky a sve zdat110sti valec'ne podmanili hele11istieky v)Tchod, by1 11)'n1 zapad v)Tchodem podmanen kulturne a dusledkem toho byla politicka nadvlida helenistickeho vychodu nad romanskym zapadem, jak dosvMeuje fada zajimavych skutecnosti z doby pfed r. 476 (zvlaste z let 395-476). Avsak vychod pfece nemel tolik s11y, aby uddel trva1e zapad ve sve moci. Tytez pfiCiny, ktere nejvice pusobily k pfesunutl mocenskych pomeru mezi i'imskym zapadem a vychodem, mely ten dalSi uCinek, ze se zapad (ovsem ovhidany jil, Germany) nejen vybavil z politicke nadv1ady vychodu, nybd ze se i uplne odlouCil od rise rimske. PriCinol1 toho by1 souhrn velik)Tch zemepisne~narodopisn}TCh zmen, j eZ se v severnim sousedstv1 rise rimske po nekolik stoletl dely a na ni pusobily a jel, vyjadfujeme kratce slovy "stehovani narodu". 22. Stehovan1 narodu ve spojed s tel,kym nepfetrZitym zapasem me rimsJze na fronte vychodni (s Parthy a Persany) vynutilo sobe porused politicke jednoty rise, a to nejprve zf1zenl "tetrarchie" Cili Ctverovlady pod zdanlivym vrchnlm panstvlm nejvysslho cisafe 25 Diokleciana a (po nekolika ruzn:fedc1uldcove ani nastuncove Theodosiovi lJevideli v tom trvale a o'pIavdove r~~luky a vzajemneho osamocen1. Podle umyslu Theodosiova rozdeleni rise melo b)cti pOl1ze dvojitou spravou a jednotu i'ise mel pfedstavovati nejvyssl velitel obojiho vojska Stilicho. rise mely miti tytel, , r. 438 vydal cisaf T'heodositlS II. z8J~o11nil{ pro abe rise. Obcal1e rimSti .: , . ste~ne, p}:;'le pravo obcansk~~ a moh11 v obou zastavatl statl11 urady. Teprve dalsl vyvoj l1~hodu hlavne to byl, jed rozdelenl tomuto dodal jakEho puvodne nemelo, ze se totii kaZda z obou i'isl vyvijela ce1kem osamocene, takZe skutkem r. politic1d jednota rise i'imske navzdy RiSe vychodofimska, ac m110hem silnejsl a pevnejsl, mela sama 611it1, aby se udriela proti Persa11um a Germa11tlm, a tudiZ nebyla s aby flsi zipadnl za dob nejtezsich pfispela na pomoc proti jinym Germa- 11tlm. Tato, jSOl1C upbe osamocena a na sve sHy odkazana, stala se znewihla jejich koi'isti a panstvim. German5t1 kr~llove, ktefi v drzavach jej:ich zridili sva vlastnl panstvl, uznavali slce dsare v)Tchodorimskeho za sveho vrchniho p~ma, jehoz moc theoreticky se vztahovala i na driavy rise zapadnl, a vystupovali jako mlstodrZici nebo namestkove cisai'e v3Tchodorimskeho, ale ve skutecnosti byly driavy nekdejsl rise zapadnl pro i'isi vychodnl navzdy ztraceny a politieka jedllota 25 PROf. DR. JAR. BIOLO: fimskeho zapadu s vychodem byla jii jen f1kd, preds"avou a iclealem. Krajinam nekdejsi zapadni riSe dos~alo se znenahla docela jineho zrizeni politickeho, neZ mi':1a rise vychodorimska a nastal tam jin)! ~u1tu,rni vvvoj na zaklade miSeni obyvatelstva romanskeho s .germanskYm. III. 23. Pornsenlm po~iticke jednoty j kulturn~. styk~ fimskeho zapadu s vychodem znacne se ztenclly, ac uplne pretrzeny nebyly, a romanske zivly k~lt~lrn~ pozbyvse tim tlaku a preva?y knlt~ry helenv lshcke rozvijely se volneji a samy Sl brzy. zJednaly pr~;r~hc:nad kulturnimi iivly germa1J.SkYml, predstaVU]lClml nizsl stupen kulturuiho rozvoje. "Katolicism nenl.nic jineho, neZ, oml~zeni ~~,arYch..fi~sko~?ar<:d~i~h Id~l v nove krestanske forme (TSChlrll). Pnznacne Jest, ze se latina, jazyk cirkve katolicke, stala pro cely st:fed~vek jazykem literarnim, diplomatickym a vube~ meZlnarodnim v kresfanskem zapacle. Nemene zaJimave jest, ie n~ve s,tatnl u~vary ~omans~~, g~rm~ns~~ ~ zapadoslovanske nepodrzely VOJensko-uredlllckych radu absolutni monarchie fimsk{:, jak je vytvorili podle vzoru helenisticko-perskych Dioklecian a Konstantin. 24. Naproti tomu helenisticky vyvchod, j;hoz, romanske obyvate1stvo (na poloostrove Balkans~em), jsouc mizivou mensinon, elm d~le tim vice pozby;ralo sveho politickeho vyznamu a vhv,u, vr~.celvse ~nena~l}:' v ten stay, v jakem byl pred svym pnv.te1.e11lm k nSl fimske, t. j. menil se opet v Ciste he1e11lshckOu ~10narchii s reckYm razem jazykov)!m a knlturnim a s Reky . v ce1e mod statni. RiSe vychodofimska neprestala se sice nikdy nazyvati fisi fimskou a jeji obyvatelstvo, KULTURA BYZANTSKA.. 27 svetoobcansky smyslejid a nemajid dostatecneho uvedomeni narodniho (str. 8, I3), pokl3.dalo se za Rimany a nazyvalo se (po recku ovsem) Rhomaioi, ale tito Rimane me1i s budovateli nekdejsi veleHse fimske velmi malo spole§neho krome jmena. Rectina, jazyk n8.rocla, ktery se s Rimany jaksi clelil 0 kulturne-politickon nadvIadu nad ostatn!mi narody, fimsky vychod obyvajicimi, a ktery tvoril prevaznou cast obyvate1stva v okoll hlavniho mesta a sidla cisarova, vytlaCila znenahla latinu ode dvora, z uradu, z vojska a vubec z verejneho iivota. Nov)! Rim (pozcleji Konstantinopolis) zalozen byl jakoito mesto latinske (r. 326), ale ponevadz oko11 jeho bylo recke, zacal se brzy zalidiiovati obyvate1stvem reckym, ktere v nem zanedlouho nabylo rozhodujici prevahy, a to nezustalo bez vlivu ani na vrstvy nejvyssi, ktere v nem sidlily. Latina byla sice jeste delSi cas jazykem dvora, uradu, vojska a slechty, ale rectina byla jazykem drkve a jejich nejvyssich hodnostahl a jeji bohate literatury, jazykem sirokych vrstev, o Here se konec koncu panovnikn hlavne bylo opirati. Proto bylo nutno rectine Ciniti stale vetS! ustupky na ukor latiny. Kdyi cisar Konstantin Ve1ikv r. 325 zahajoval prvni vseobecny koncil cirkevni v Nlkaii, sam mlnvil sice latinsky, ale dal rec svoji tlumoCiti tei recky. Na konciln vsak v Chalkedone (45I) mlnvil latinsky jii jen cisar a papezuv legato V te dobe jiz jaksi uredrre v fisi byla uznana rovnost obou jazyku. Klesajici v)!znam latiny povznesl se ponekud za cisare Justiniana 1., jeni sam recky ani dobre neume1, nasledkem usi11 zlskati fiSi krajiny romanske (zvlaste Italii), ale na rozhrani stoleti 6. a 7. zvitezila jiz v zivote verejnem rectina skoro uplne. Za cisare Maurikia (582 az 602) zakony, nafizeni a vubec vsecky verejne akty byly uverejiiovany jen recky. Nejaky cas jeste driela se latina ve vojste jako jazyk velici, ale i tam v 7. stoleti byla nahrazena rectinou. Nejdele drie1a se latina v napisech na mincich - az do stol. g. ana nekterych 28 PROf. DR JAR. BIDLO: az do stol. II. Mimo to jako vzpomlnka na llekdejsl jeji vYzllam. udrZela se rada latinskych pojmenovalll hodnosti a jilleho uredniho nazvoslovi. 25. 8voji rectinon lisl se rise v)'chodofimsko. wipadne od dfivejsl jednotne fise Hmske s jejim urednlm jazykem latinskym. Jin)' rozdil je tet v jejich zemepisne rozloze, jeito se oblast fise v)-chodofimske rozkLidala ve v)'chodnim 8Hedomofi, kdeZto stani fise fimska objimala celE Stfedomorl a teziste sve me1a v Italii. Ponevadz pak 'lubec celou povahou ,. dV " v;- V-I' V/V '1 1 vI 1 I a podstatnyml rysy eJ111 streaovCKa nse vyc,10a0r1mSl-Ca liSl se od stare fise fimske a ponevadz ve stfedoveku na zipade vzniklo nove clsarstvi fimske, vyjadfuje se to ve vede dejepisne jiz od 17. stoleti zvl8.i3tnlm wlzvem, kter)Tm se oznaeuje stfedoveka fise v)Tchodofimska a jeji kultura - fika Se ji fise byzantska a podle toho mhtvi se tet 0 kulture byzantske. Nizev tento jest dovozen od starobyle recke osady Byzantion, na jejimz mlste bylo r. 326 zalozeno hlavnl mesto fise v)-chodofimske - N ovy :Rim, Konstantinopolis anebo Cal'ihrad (t. j. mesto carovo, cisarovo). 26. Kultura byzantskajest celkem dalSi, sHedoveki faze, stupdi v rozvoji kultury he1enisticke, a tudiz najdeme v n1 tytez nebo podobne rysy, ktere jsou vyznaene a pfiznacne pro kulturu helenistickou. JeZto se viSak nan1110ze zmeni1ypodminky jejiho vyvoje a oko11, nalezneme ovsem mezi nimi jiste rozdily. Jak shora bylo reeeno (str. 14), kultura belenisticka je smiSeny vytvor, jehoz se zllcastnili rU.znl narodove. K temto ucastnikLlm pl'ibyla ve stfedoveku fada novych pHchozich, kteH se usadili v l'isi byzantske, zvIaste 810vane, Germani, Arabove a H'1.zni Turko-Tatal'i (Avari, Bulhafi, Peeenehove), pro nez rectina by1a jazykem statnim a dorozumivacim. Podil jednotlivych techto narodu na dalSim vytvareni kultnry helenisticke v byzantskou vyjadi'en jest zvlaste v jinem nazvu, kterym byzantskou kulturu oznacujeme, mlu'dce tei 0 kulKCLTtJRA BVZANTSKA. 29 t~lre r~cko-slov~t!ske. Z !lOv)Tch podmlnek, na jejichZ zaklade se rozvlJela, dluzno vzpomenouti hlavne zl'izeni velefise a vytvorenl kulturv islamske z vplik-p casH z l.lZeml a kultury byzantske, a vzaje~ne ~li;-~ techto dvou knlturnkh ovzdusl. Z jin)7Ch podminek mozno uvesti zvlaste, ze trvanl fise bvzantsk~ neustale jest ohrozovano radon urputll)-ch l1~pratel, se vsech stran na ni MoNdch. Nez ac se leccos zmenilo, prece kulture byzal~ts~e ,zu~t~ly hlavni a podstatne znaky kultury helel11sttcke: RIse byzantska zustala neobl11ezeno~, militaristicko-byrokratickou monarchii, jejiz ki'estansky panovnik nebyl sice jiz pokladan za boha nebo poloboha, ale vystupoval jako namestek bozl nebo Kristuv na zemi, t. j. jako nejvyssi hlava drkve, Hera byla statnlm ustavem bohoslllzebnym, jenz sve zajmy by1 l111Cen podEzovati zijmum stitn1m. Po teto strance byla tedy riSe byzantska theokracii, bohovladou, jako sousedni fise islamsld. Jako drkev i vsecko obyvatelstvo bylo povinllo slouziti statu, bylo poddanym, 11a nemz Ipela fada tetkych 1'0vin11osti a bremen. Despotickeml1 panovniku prokazo'vany pocty podobajid se l1ctivanl boha, klekano a padano pred n1m na zemi a nejvyssi hod11ostari nepokladali za necestne b),ti patolizaly a pochlebniky cisare, jent si dovoloval i osobne je trestati te1esne (byzantinism). Literatura, zv1aste lidova (psana hlavne l11nichy pro poUeby lidu obecneho nareclm jemu srozumitelnym, kdeZto pro vzdelance psalo se jazykem spisovnym, klassicke rectine se podobajicim), byla pod vlivem vkl1su, n8zoru . a VZOrt\ v}'chodnich, jejichz prevaha se projevovala zv1aste v l1meni V)Ttvarnem a v umeleckem prumyslu. Byzantske umeni v)Ttvarne jest z nejkarakteristictejsich znaku kultury byzantske. PE jeho vzniku a vyvoji zucastneny by1y ved1e zivll1. u111enl klasickeho, jevidch se uslechti10sti souladu a aktli, harmonickou e~eganci odevu, vkl1sem pro malebnost a pestrost, ztvly he1enisticko-v.\Tchodni, zvlaste pak egyptske, syr- PROf. DR JAR BIOLO: ske a mezopotamsko-iranske. Ve stavite1stvi pnpis~je se umeni mezopotamsko-iranskemu hlavni podll vhvu ~a vznik stavitelskeho slohu byzantskeho, z,vlaste pak na sestrojovani visutych bani nebo kupoh nad hranatymi budovami chramovymi: kt~re js~u tal~ karakteristicke pro sloh byzantsky. Vychodl11ho puv?du a razu jest tez byzantska slozita a bohata ?rnamen~lka, zaliba v mnohobarevnosti cili p.olyc1,Irom~l, ~lAdher,: fl; vzneSenosti, zasady byzantske lkonograf~e Cl11 ul1:-el~l ohrazoveho zvlaste v zobrazovani svatych, reahstlcke eili sk~tecnost l1apodobujid vytvareni 'p0dobizen, zvlaste v drobnomalbe kl1izni, dale techl11ka a ~kus v rozlicnych odvetvich umeleckeho prumyslu, J.ako v tkaninarstvi, zlatnictvi a zp:.acov~ni SI0~0;r111Y. Vychodni Zivly, Here pusobily pn ~.z!l1kt;- u:n~l11 ~yzantskeho, uCinkovaly na jeho pozdeJsl ,vyvoJ Jako~~y~ umeni islamske, jehoz vzory napodobova1;y by1y v nSl byzantske v dobe obrazoborstvi (ve st?leb. 8. ,a 9·): kody vubec kultura byzantska podleh1a novym s11nym vhvum sveho vychodniho, islamskeho sousedstvL .K?-ltur~ byzantska sarna byla sice zakladem kultury lsla~ske: ale v kalifate bagdadskem ji kultura tato dfl;leko pre~sbhl~. 27. Celkovou povahu a podstat!lY obsah 1, s:rr:er kultury byzantske nejlepe predstavuJe byzantske. krestanstvi a drkev nebot' od te doby, co se pod vhvem helenisticko-vych~dnich nazon'i veSkery zajem c10veka upadajid kultury anticke sous~red~l k.yo~azka~l l1adpozemSk)7l11, stalo se nabozenstvl str~dlstem vsehoyk?-lturniho Zivota a zivot nabozensky stal se totoznym c: zivotem kulturnim - nabozenstvi stalo se sarno kulturou. A ponevadz take na zapade vyvoj 120 te!o ~tranc~ by1 ve sHedoveku tyz, lze prave na rozdllu krestanstvl zapadniho od vychodniho poznati priznacne rozdily obou kultur. Krest'anstvi, jak vyse bylo recen~ (s~r'. 13); sty~~O se jedinym, vsevladnoudm stat:lim nyabozenstvlm Ilse rimske, jet udusilo a nahradl10 vsecky pohanskoKULTURA lWZANTSKA. 31 anticke kulty. JakoZto hlavni predstavitel a zte1esneni kultury tehdejsi podlehlo z8xoveii s ni rozsteueni na dye pro politicke zmeny souvisid se stehova~im narodu, zv1aste kdyz se rise rimska trvale rozpadla na zapadni a vychodni a kdyz Zapad byl opanovan Germany. Ackoliv pad rise zapadorimske nebo sesazeni cisare Romula Augustula (476) a prohlaseni germanskeho vudce Odoakra za krale Italie jest jen episodou, podruznou udalostl v souvislosti se stalet)Tm prubehem podmaneni rimskeho zapadu Germany, prece je to zmena pHwacna, zvlaste ze jest skoro soucasna :; rozkolem mezi papeZskou stolid, jakozto hlavou drkve zapadoIimske, a drkvi vychodorimskou, za jejiZ hlavu byl pokladan cisar a jeho zmocnenec patriarcha canhradsky (482). Rozstepeni toto zacina se vsak skoro v teze dobe, kdy kfest'anstvi nabylo v)'Tznamu jedine opravneneho nabozenstvi statniho, t. jiz za Konstantina Velikeho. JestliZe tento pal10vnik dopomohl kfesi:'anstvi k vltezstvi mimo jine duvody proto, ze v jeho cirkvi spaHoval tmel, jimz by moh10 biTti rozestupujici se teleso statni uddeno pohromade a sceleno, ocekavani jeho v tomto smeru se neosvedCilo, neboi:' jiz za jeho vhidy moc statni byla nucena zakrociti, aby v rozbrojich 0 otazku bozstvi Kristova, vyvolanych alexandrijskym knezem Ariem, uddela jednotu cirkve kfest'anske. Rozdeleni Hse mezi syny a synovce Konstantinovy melo za nasledek roztrzku cirkve ve dye strany, arianskou a athanasiovskou, kterou se Konstantius, kdyz r. 353 opet celou Hsi spojil pod svym panstvim, pokusil l1asilne odstraniti ve prospech strany arianske. Po novem rozdeleni Hse r. 364 v dsarstvi zapadni a vychodni, Valens, cisar vychodofimsky, ve sve fisi usilovne podporoval smer ariansk~Y, kdeZto cisar zapadofimsky klonil se k smeru athanasiovskemu. Za vychodoHmskeho cisare Theodosia Velikeho (378-395) doslo sice k nabozensken1U smHeni mezi kfesi:'anskym zapadem a v)Tchodem, ale byl to vnejsi smlr, Hery za- 32 PROf. DR. JAR. BJDLO: visel ~lav~e na ptiznivemoomer d T Y , slovcu, vychodniho SH B~ '1 ~. u ",ou pred111Ch bohob v ,1 " aSLe,a a '78""'.:1 'hroze, \e skuteXr1oc:tl' / ,,',' ~C.1JCCunhO sv, Al11-, c. ~ Z,'pad 1 vvchod .L 1 na70p'ch 0 1'1' ;" " " selrva.v ,-..:ci S "1~ ~" OJ1Cl; zapad '; ,lJ~~ V} C1 osob, vyc110d pi'i naz~r tv. ' 0, rOV110S[1 bozsk~'ch , , A u 0 s upnov1t\'c1' '.<-' 1 "mmI. sotva se tato dl h 1 '; -' .1 oaSLlnec 1 Inezi Hzn'kl" - OlL oleta roze'Jre 'I'd '1 v L 1 • Y nove ne1-011ecv , 1 UK 1 nl,ad " '- ne sporv 1010 71 ' , pa ~m a vychodem 0 pomel'u" h~i~~~ 1'1' v' za-nosh v osobe Kris~o' v . ,J, 'J.i ,a .1dsxe pnroze- f ' C '\ e Zlla111e I'orle ' , mono YSltsk}-ch n Q z,r'Tal"''- 1"k 1 J ~~ ]mellem sporuk v <1 ' C'.J \ .1 ) C 1 La " v , , resLanstvo bozske 1Irvl'!'07' ',' '-' zev,vychodnlk ' , ~- , .,enOSLl -,- V!L 1 ovy vyznam, ze lid"l'a i h v' jJdCll.a 0 ta!llizela; Kristus tudit~odf ~ 1}nrozer;-ost taki'ka v ni Jednu pfirozenost ('lOV1'V e, [O.\,OtO nazoru mel pouze '" ,v, I CPV(Jl~', - 28, Jak Sporv aria11ske t nL ; dluZ110 vysvetliti Jhlavnv ;..--,,' ~L'- 1~ vsp?ry l110110fysitske VI d -. . e e1 L'1 "e ---,ost l' , me os1'atecneho "orozum: '; U _':i'e. ansJ{y z~'Lpad 11e£'1 f' ~J P111 .01T "b' 11LOSO icke predstavv - JL~ L11': - o11os oveckorouku ki'esranskou -oboha ' I' J l~lyslenl, jimiz veI 'V t V cava 1 rheOloO'o' " zv as e IJak 111'7S+1'c1--(r 111 b 1 '. v b ve vvcnodnl.) v ~ J , U 0 ""'T~11 1 f b v l' - , se vyznacuiid OriO'elles ( A,I ---- 1La .0zensxYlll citelll v", i. J b 202-2~LI) v 'dpeJlcn sveho u61',,1 Tr', __ \ ' J, , Jenz J a ve slebl'v, . . ue .l"-1~lnel1ta Alpxa d-;' k'1 se S .lZ1h a slou6t; krest' __ --t' -- 11 11JS ,e.lO snazil h 1 ' , -, aILS VI "nJ,boze 1 £'1e emshckou v 111z sraF- 1 ~ c. l1S"{OU 1 osofii sranstv1 by1; moil~;lu) vr~\t/;a.• ~~05tfe~ek, jimz by kref ' l' V Clil i 1)11...tUJ~11VTl d l' c' so lC {vm, sunul tud'v 1" ,. ~, J. J .1 uc lum nlo'k' - - ~ lZ G esta11ske pTe 1 co'- 'v S,e .v metatysickou sousta T c'l Jf~ Q,"cavy nabozenvesh soutH s hlaVl11 £11 f; ~l I1 oso"lc1wu, kterA mela t +. v . . coso ,-C,-{Oll soustav 1 Ov12 S novoplatonc:tvim S' 1 v " ou pO..1anskou 0 ,' ~ .. ,po.ecnvm zMdad ' ' ngenovv a novop1a'-or +'" .' a. eL11 soustavv 1'esnel11 splv11uti cl~ LVl lSvVl Jest pi'edstava a touha r)~ 'h - . Ve,,{a s Bohem a vI' a vyc odni l11vstik" bV " c, l11ys elU:a recke V t 1 ; J 0 0 caS11enl oon ,. Sve a SKfze llejakeho 1" 'r --.. v -<- ,Ovovani spasy boha.cloveka, boha_sp~s;St~~'L) n~ ~?ZSLVlll? vzbuzeneho _ Loaos" (-Sl ).,' .e, lceleho Ongenes naT-( ,; ", /" , \- LOVO a hm do +1 l ' v, ,~Jva. vadl vyrazy a nazorv F'l ' T ',leo ogle krestanske za- 0. F'l ; LOllO\y 9) 'b Slavu -<10novu predpokl'd / S' "v / a vu 'ec Sou• a a, Ice ]lZ evangeliul1l JaKULTURA BYZANTSKA, 33 novo obsahuje ohlas nazoru Filonovych, ale teprve Origenes jim zjednal naletitou platnost a vyuzitkoval "prologu" (predmluvy) evangelia Janova pro ki'esfanskou theologii, Zapad ki'esransk"S-nemaje te vzdClanosti, jakou se honosil vychod, neme1 vubec valneho zajmu filosofickeho a neznal tudlz ani Origena, nemel pochopeni pro jeho metafysiku, ktera daleko presahovaia meze obvyklych, vice mene popularnich, lidov)Th nazoru, snadno srozumitelnych, Ponevadz pak styk Hmskeho zapadu s vychodem stale slab1 a zapad se rozvijel Cim daJe tim osamoceneji, zvh1ste po strance dusevni, staval se vliv vychodnl theologie na zapad stale bezvyznamnejsim, K teto hlavni pHcine druzila se ovsem i'ada pHein podruznych, na pi', osobnich revnivosti, a zvlaste ve sporech monofysitskych soutez nejpi'ednejsich biskupskych sidel cili patriarchatu (zvIaste fimskeho, cai'ihradskeho a aIexandrijskeho) 0 pi'ednost, Cisarove vychodol'imsti po jistem ko11san1 mezi monofysity a jejich zapadnimi odpurci s Hmskym papezem v cele pi'iklonili se k monofysitUlU, hlavne ze lUonofysitstvi bylo vyrazem nabozenskeho citeni a pi'esvedceni v)Thodnl casti jejich me, zvIaste pak Egypta a Syrie, ktere, jak shora bylo uk8.zano (s1'r. 32) svou kulturni a hospodarskou silou byly skutecnylU jadrem jejich me, Kdyby rise filUska byia zustala politicky jednotna, neni pochyby, ze by byli cisarove ume1i sve vuli zjednati platnost i na zapade, trebas nasilne, Ponevadz vsak rise zapadorimska byla jiz od delSi doby skutecne v moci Germanu, nelUohli cisarove vychodni zapadnlmn ki'estanstvu vnutiti te viry, kterou pokladali za vhodnou pro svoji risi - a tak nastala r, 482 v cirkvi ki'estanske roztrika, ktera potrvaia 36 let (do r. 5I9), Byla to vsak zaroven priznacna predzvest pozdejsich rozporu a roztrtek mezi obelUa cirkvemi, Here sice hi do polovice stoleti II, snazily se udrZovati jakousi vnejsl, zdanlivou jedno~ tU,ale v teto dobe rozesly se jiz upine a navzdy. "Za vzdeIanim." 3 34 PROf. DR. JAR. BIOLO: 29· Jiz ze sporu monofysitskych jest patrno, ze se vyvoj kfesfanstva zapadniho ubiral jinym smerem nez vyvoj kfesfanstva vYchodniho. Zapadni kresfanstvo nedalo S1 vnutiti viry, kterou dsar vychodofimsky pokladal za vhodnou. Pro ne cisar nebyl nejvyssim rozhodcim ani nejvyssi hlavou cirkevni, nybIt fimsky papd, podle jmena sice poddany dsaruv, ale ve skutecnosti hodnostaf nezavislY. KdeZto nejvyi§Si rozhodci kfesfanskeho zapadu sva rozhodnuti 0 vire Cini zavisla na smysleni sV}Tch vericich a na nazorech svych bohoslovcu, nejvyssl rozhodci kfesianskeho vychodu, cisar, resi otazky takove se stanoviska statniho zajmu. Zaniknuti fimskeho statu v zapadnich castech rise flmske melo za nasledek osvobozeni tamejsiho kfesfanstvi a drkve od moci statni, nebof statni utvary, jez vznikly na troskach rise zapadofimske, nemely ani hmotne ani mravni sily, aby si podfidily drkev, ktera za jejich tvofen! neobycejne zesi1ila mravne i hmotne. Predstavitel jeji, fimsky biskup, papez, sjednotil ve sve ruce vrchni moc drkevni nad celym zapadem nemaje soupefe, kdeZto ctyfi vy-chodni patriarchaty vzajemnou revnivosti usnadiiovaly mod statn! jeji snahy drkev podHditi statu. Cirkev zapadni jsouc hmotne zabezpecena a tudiz i politicky nezavisla, sta1a se duleZitym politickym einitelem, ktery umel nejen uhijiti vlastni nezavislost, nybIt i pokouseti se (z casH uspesne) 0 podHzeni statu. Byly sice doby, kdy ji hrozilo ujafmenl statem (na pl'. za Karla Velikeho), ale stredoveky feudalni stat zapadni neme1 te sHy jako vojensko-Ufednicky stat vYchodni. Cirkev vychodnl naopak (pfese vsecko sve usili tomu se vzpirajici) upadla v uplnou zavislost na silne moci statni. Cisarove byzantSti podrZeli k ni totez postavenl, jake vuci drkvi zaujimal Konstantin Veliky, jenz maje jako cisar fimsky hodnost nejvyssiho kneze (pontifex maximus) pohanskeho i s drkvi kresfanskou zachazel jako jeji nejvyssi pfedstaveny a vystupoval jakoZto nejvyssi knez jeji, byl KULTURA BYZANTSKA. 35 Clsarem a nejvyssim knezem zaroven ([3aat2f:il!:, xat tf:(!f:vr;,). ByzantSti dsarove proto take mluvivaji k !idyu skazatelny chramove, jsou odborne bohosl