NÁVRH VÝZKUMNÉHO PROJEKTU Návrh výzkumného projektu MUSÍ mít následující části (disclaimer: neznamená to, že se tak jednotlivé části musí jmenovat, ale to, že v práci tyto informace musí být): Formulace cíle práce Teoretické ukotvení a formulace problému Formulace výzkumné otázky (či výzkumných otázek, případně hypotéz) Metoda Sběr dat (analýza) Limity metody Rozsah projektu by neměl být kratší než 8 NS (bez seznamu literatury a poznámek pod čarou) a delší než 12 NS. Při psaní projektu dodržujte všechna pravidla, jež běžně platí při psaní jakýchkoli odborných/akademických textů. Dodržujte tedy citační normy, text projektu přehledně a jasně strukturujte, nepodceňte jeho stylistickou a gramatickou stránku. Pište odborným stylem: vyhýbejte se publicistickým obratům, nespekulujte bez opory v argumentu či datech. Součástí úspěšného odevzdání projektu je jeho diskutování v rámci semináře (před jeho odevzdáním). · Projekt vložte do odevzdávárny, která je otevřena v ISu do 21.12. (včetně) · Projekt musí dále obsahovat: jméno autorky/autora, název projektu, stručnou anotaci, seznam literatury užité v projektu. Formulace cíle práce o Cíl práce je nejobecnější, ale současně přiměřeně konkrétní formulace toho, čeho má studie/výzkum dosáhnout. o Současně cíl musí být netriviální, cenný. § „Cílem práce je charakterizovat internet jako komunikační fenomén 21. století.“ To je výrok sebevražedně ambiciózní. § „Cílem práce je popsat používání emailu při odesílání příloh“ odkazuje k cíli banálnímu a vynucuje si otázku, zda je něco takového nutno zkoumat. § „Cílem práce je zjistit, jakým způsobem se emailová a IM komunikace podílí na každodenní komunikaci v rámci rodiny“ je cíl v zásadě smysluplný. Teoretické ukotvení a formulace teoretického problému o Nejen teoretickou, ale ani empirickou práci nelze vypracovat bez ponoru do literatury. A to jak literatury teoretické, tak literatury shrnující dosavadní empirické poznání v dané oblasti. Cíl práce je, jinak řečeno, nutno teoreticky ukotvit, a to proto, § aby autor/výzkumník předešel riziku, že bude řešit problém již vyřešený, nebo že bude řešit problém, který je v rámci toho kterého oboru považován za irelevantní, podružný, nepatřičný... § aby se výzkumník důkladně zorientoval v teoretickém a konceptuálním aparátu, který mu odborná diskuze nabízí, a mohl si tak sofistikovaně a poučeně vybrat, s jakým teoretickým vybavením bude přistupovat k interpretaci zkoumaného; § aby výzkumník mohl v návaznosti na cíl práce formulovat teoretický problém, který řeší – tedy aby bylo možno s odkazem na probíhající diskuzi říci, ke které debatě a v jakém smyslu svou empirií hodlá přispět. o Teoretický problém de facto legitimizuje existenci celé práce. Je totiž odpovědí na nezbytnou otázku, proč že autor onu věc vlastně píše. § „Práce o emailové a IM komunikaci a o tom, jak se tato komunikace podílí na každodenní komunikaci v rámci rodiny, je tak příspěvkem do diskuze o roli médií v každodennosti. Tedy v diskuzi, která, jak jsme viděli na pracech R. Silverstonea a S. Livingstoneové a dalších teoretiků zabývajících se každodenností, již od 80. let minulého století soustředěně mapuje roli komunikačních aparátů na konstrukci intimní sféry privátní domácnosti.“ Formulace výzkumné otázky (či výzkumných otázek, příp. hypotéz) a design práce (metoda) o Výzkumné otázky (a u kvantitativního výzkumu pak hypotézy atd.) musí být argumentačně vyvozeny z cíle i z formulovaného odborného problému. Současně musí tyto otázky/hypotézy svou povahou korespondovat s povahou zvolené metody. o Metodologickým ukotvením můžeme rozumět jasně vysvětlenou volbu konkrétní metody, sběru dat, konstrukce vzorku, způsobu analýzy... Každý výzkumník musí vědět, proč je zvolená metoda dobrá a patřičná, ale i v čem jsou její limity. § Kvantitativní obsahovou analýzou zkrátka nezjistíme, proč autoři daných textů ony texty psali, ani to, jak tyto texty čtou jejich čtenáři. Proto není dobré pokládat si v kvant. obsahové analýze výzkumnou otázky: „Je cílem zpravodajství o vládní krizi ovlivňovat postoje čtenářů?“ „Působí zpravodajství z období vládní krize na čtenáře důvěryhodně a srozumitelně?“ o uvedete, jakou podobu výzkumného designu použijete k zodpovězení výše představené otázky/otázek . Musí zde být přesně a jasně uvedeno, co konkrétně budete z hlediska designu práce dělat: jaká dat a buse sbírat, co je zkoumanou populací, jak budete dělat vzorek (pokud), případně jak, data budete analyzovat. § Snažte se být maximálně konkrétní v této sekci (když rozhovory, tak s kým, o čem, na co a jak se ho/jí budete ptát, kdy, jak dlouho, jak je budete zaznamenávat atd.). Pokud budete dávat dotazníky , tak napsat komu, jak je vyberete, jak je budete distribuovat atd. Pokud dokumenty, to samé (jak j e vyberete, za jaké období je bude sbírat, jak je budete analyzovat).