Slovenští Chorvati Příchod a osídlení - chorvatské etnikum osídlilo na severozápadě území dnešního Slovenska zhruba padesát obcí - chorvatské osídlení lze rozdělit na tři na sebe navazující oblasti: 1. území od Záhoří po Skalici – obce Devín, Devínska Nová Ves, Dúbravka, Lamač, Záhorská Bystrica, Mást a Mokrý Háj 2. oblast Podunají – obce Jarovce, Rusovce a Čunovo 3. území pod Malými Karpaty – obce Chorvátsky Grob, Velké a Malé Šenkvice, Vištuk, Smolenice a Dobrá Voda - hlavní část kolonizace tvořili rolníci - v menším počtu přicházeli chorvatští řemeslníci, kteří se usadili především v Bratislavě, kde se živili jako kotláři, holiči, kloboučníci či zlatníci - kromě toho na slovenské území přicházeli také chorvatští měšťané a šlechta - příslušníci vyšší i nižší chorvatské šlechty, kteří bojovali v bitvách na Krbavském Poli v roce 1493 a u Moháče v roce 1526, ztratili svoje rodové majetky -> před Turky utíkali z Dalmácie a Bosny a Hercegoviny nejdříve do Slavonie a na Istrii a poté odtud do Rakouska-Uherska, kde se dostali až na území Slovenska - příslušníci vysoké šlechty, kteří bojovali proti Turkům, zde získávali pozemkové majetky a vysoké státní, vojenské a další funkce - nejvýznamnější chorvatské šlechtické rody = Kružičovci, Ostrožičovci, Keglevičovci či Stančičovci = starobylé rody původem z Bosny - příslušníci střední a drobné šlechty působili na Slovensku jako úředníci či správci ve městech a na hradech, část z nich se usadila na venkově, kde vlastnila kúrie (= skromnější šlechtická sídla, větší usedlosti či mlýny) - chorvatský původ měl např. poslední komunistický prezident Československa Gustáv Husák (1913–1993), který narodil v obci Dúbravka u Bratislavy a chorvatské kořeny zdědil po své babičce 20. století - v době existence Slovenského štátu museli Chorvati na Slovensku narukovat do německé armády podobně jako Chorvati na Moravě - po druhé světové válce se slovenští Chorvati ocitli z důvodu komunistického režimu v Československu v izolaci - omezily se jejich kontakty s Chorvaty v Rakousku - na rozdíl od moravských Chorvatů nebyla chorvatská menšina na Slovensku rozsídlena - asimilační faktory působící na chorvatskou menšinu = užívání slovenštiny v úředním styku, zaměstnání ve slovenských podnicích, kde se hovořilo pouze slovensky, smíšená manželství, značná absence chorvatských knih a časopisů - slovenští Chorvati si byli přesto schopni uchovat svoji etnickou identitu, zvyky a tradice = výrazně tomu napomohla vzájemná propojenost chorvatských rodin - k určitému uvolnění politických poměrů došlo v polovině šedesátých let, začátkem sedmdesátých let státní orgány opět začaly vznikající chorvatské kulturní aktivity utlumovat - další politické uvolňování přišlo v osmdesátých letech, kdy slovenští Chorvati začínají navazovat styky s Chorvaty v Rakousku a se svojí původní domovinou, začínají vznikat chorvatské folklorní soubory Kultura - slovenští Chorvati silně ovlivnili kulturní ráz regionu, který osídlili - velkou pozornost věnovali badatelé lidové výšivce a to především na koutních plachtách (= používaly se pro oddělení rodičky v šestinedělí od ostatních osob v místnosti), charakteristická výšivka křížkovým stehem a barevnost, nejčastější motiv = strom a dvojice proti sobě stojících okřídlených draků - projevem folkloru slovenských Chorvatů je také baladický motiv o dceři, která šla do války místo otce -> u slovenských a gradišćanských Chorvatů nalezneme několik záznamů písní s tímto motivem - pro Chorvaty na Slovensku jsou stále důležité poutě, stejně jako moravští Chorvati jsou silně věřící katolíci -> slovenští Chorvati chodí nejvíce na poutě do Marianky u Malaciek, do maďarského Győru a rakouského Mariazell - v kostele v Jarovcích se také pravidelně konají mše v chorvatštině, které velká část místních Chorvatů navštěvuje Současnost - v současnosti žijí slovenští Chorvati ve čtyřech obcích – Rusovcích, Jarovcích a Čunovu, které jsou dnes součástí Bratislavy, a ve dvacet kilometrů vzdáleném Chorvátském Grobu v okresu Senec - v posledním sčítání obyvatel na Slovensku v roce 2011 se k chorvatské národnosti přihlásilo 1022 osob - stejně jako při sčítání obyvatel v České republice toto číslo zahrnuje i nově příchozí Chorvaty z devadesátých let 20. století - některé neoficiální odhady hovoří zhruba o třech tisících slovenských Chorvat, tj. potomků příchozích z 16 a 17. století - počátkem roku 1990 vznikly ve všech čtyřech chorvatských lokalitách kulturní sdružení Chorvatů, které téhož roku vytvořily Chorvátsky kultúrny zväz na Slovensku - nejvýznamnější akcí slovenských Chorvatů je Festival chorvátskej kultúry, který se koná každoročně v červnu v Devínské Nové Vsi - další významnou akcí Chorvatů na Slovensku je Chorvátsky deň, který se koná v září -> čtyři chorvatské obce se v jeho konání každoročně střídají - každoročně se koncem roku koná také galakoncert chorvatské duchovní hudby v obci Dúbravka - slovenští Chorvati mají od roku 1996 také vlastní muzeum v Devínské Nové Vsi, které je součástí Slovenského národného muzea - Chorvati na Slovensku mají také svého zástupce ve Výboru pre národnostné menšiny a etnické skupiny - asimilační proces u Chorvatů na Slovensku je v pokročilém stádiu, přesto si zde chorvatské obyvatelstvo stále uchovává některé specifické etnokulturní projevy - k udržování chorvatské identity napomáhají silné rodinné vazby a také užívání chorvatského jazyka, kterým se v řadě rodin stále hovoří -> chorvatštinu ovládá nejstarší a střední generace a také někteří příslušníci nejmladší generace