1
Septem artes liberales
Systém sedmi svobodných umění literárně jako první zpracoval Martianus Capella (kolem 415 n. l.) ve
své encyklopedii De nuptiis philologiae et Mercurii. Z něho vycházel i Cassiodorus a Isidor ze Sevilly.
Tento vzdělávací systém zůstal platný po celý středověk.
Kromě samotného systému do středověku přešly také učebnice těchto oborů:
 gramatika: Donatus (4. století, učitel sv. Jeronýma), Ars grammatica se rozpadá na část
elementární gramatiky Ars minor a gramatiky složitější Ars maior, tradovalo se spolu se
Serviovým komentářem, od konce 7. století do roku 1100 se dochovalo 62 rukopisů), od 11.
století se více cení Priscianus; Priscianus (žil v Konstantinopoli na přelomu 5. a 6. stol.),
Institutiones gramaticae – obsáhlá učebnice gramatiky, je zde i srovnání s řečtinou, znovu
objeveno v době karolinské renesance a od té doby se užívalo jako učebnice, excerpovali
z toho učenci této doby do svých vlastních učebnic; do gramatiky patřila také nauka o
stylistických ozdobách (figurách a tropech), ta je ztvárněna u Horatia – List Ad Pisones
 rétorika: „Cicero“, spis Rhetorica ad Herennium, mylně připisovaný Ciceronovi, ze začátku 1.
století před n. l., byly známy i Ciceronovy rétorické spisy (De oratore, De inventione)
 dialektika: Aristotelovy logické spisy v Boethiově překladu a jeho komentáře, některé
Aristotelovy logické spisy ale známy až od 12. století
 aritmetika: Boethius, De institutione arithmetica
 geometrie: Boethius, De institutione geometrica – nedochováno, ale kolovaly pod jeho
jménem dva jiné spisy o geometrii; Eukleides – řecký matematik kol. 300 před. n. l., žil
v Alexandrii, učebnice Elementa, přeložil do latiny Boethius kolem roku 500, ale ve
středověku byla známa pouze excerpta odtud, celé dílo až díky překladům z arabštiny ve 12.
století, z Boethiova překladu jsou dodnes známy 4 různé fragmenty z doby od 9. do 11. stol.,
kromě toho máme palimpsest ve Veroně, který je psán písmem z konce 5. století a je tedy
přímo z Boethiovy doby
 hudba: Boethius, De institutione musica
 astronomie: základy astronomie znala Evropa z Isidora ze Sevilly (De natura rerum) a z Bedy
Ctihodného (stejnojmenný spis); Ptolemaios (Publius Claudius Ptolomaeus), 1. stol. n. l., žil
v Alexandrii, jeho příbuznost s královským rodem Ptolemaiovců nebyla prokázána, Almagest
(je to titul arabského překladu) – spis o astronomii, základní pojmy a metody, Země je
považována za nehybný střed vesmíru, je zde vysvětlen pohyb ostatních planet, zatlačeno až
s prosazováním Koperníkova heliocentrického názoru, vliv měl především na astronomii
arabskou, od 1200 i evropskou (učilo se podle něho na univerzitách)