Forum of Museology Podzim 2017 Kristýna Čížková, 432818 INTERPRETACE Když se vysloví slovo interpretace, jako první mě napadne způsob výkladu/pojetí téže skutečnosti. Ať už to může být výklad textu nebo uměleckého díla. Podle slovníku cizích slov se jedná právě o výklad, ale také o objasnění, tlumočení a o způsob podání díla výkonným umělcem. Co se týče interpretace textu, jejím cílem je pochopení autorova myšlení. Avšak nestačí pouhé shrnutí jeho hlavních tezí, čtenář by měl i „číst mezi řádky“, odhalit, co v textu zmíněno není, pochopit autorovu argumentaci a případné důvody, které ho k jeho názorům vedly.[1] Svou roli hraje také intertextualita. Cílem je komplexní analýza textu, která prokáže orientaci čtenáře v textu samotném. Interpretací uměleckého díla (obraz, film, fotografie apod.) se zabývá obor dějiny umění a konkrétní metody ikonografie a ikonologie. Ikonografie rozebírá námět a přímý význam díla, zatímco ikonologie se zabývá pochopením jeho jednotlivých částí a symbolů a hledá vnitřní smysl díla. Estetická stránka je podřadná, rozhodující je záměr autora, téma a jeho konkrétní pojetí. Odborník si klade otázky typu, jak dané vyobrazení reflektuje skutečnost, co na uměleckém díle schází nebo je zobrazeno jen tak mimochodem a z toho vyvozuje závěry.[2] Na závěr bych chtěla poznamenat, že interpretací lze chápat jak samotný proces porozumění danému textu či uměleckému dílu, stejně tak jako jeho výslednou činnost.[3] Faktory ovlivňující myšlení autora interpretace jsou biologické, společenské, politické, kulturní a mnohé další. PŘEDNÁŠKY Před dvěma týdny jsme měli možnost zúčastnit se dvou přednášek, ve kterých k nám promlouvala Dr. Zsuzsa Koltai z maďarské univerzity v Budapešti. Tématem první z nich byla teze „Museums as places for lifelong learning“, tedy muzea jako místa pro celoživotní vzdělávání. Doktorka Koltai nejdříve představila různé náhledy na instituci muzea. Zmínila přirovnání muzea jako součásti image města, muzea jako turistické atrakce, muzea jako terapeutické oázy a muzea jako ekonomického motoru. Měli jsme se také zamyslet nad tím, jaké sociální služby vlastně muzeum poskytuje. Ať už se jedná o podporu integrace rodin jako takových, komunitní práci a neméně důležitou společenskou funkcí muzea je zachování identity národních a etnických menšin a v konečném důsledku zvýšení tolerance. Dr. Koltai se dále věnovala novým způsobům využití interdisciplinarity v muzeích, jako například přiblížení doby baroka tím, že návštěvníkům dáme možnost poslechu barokní hudby/ zhlédnutí divadla s herci v barokních kostýmech či ochutnání tehdejších gastronomických specialit. Dalším diskutovaným tématem bylo zapojení moderních technologií a inovativních přístupů do chodu muzeí. Řeč byla o užití aplikací pro smartphone, digitálních workshopech pro rodiny s dětmi, zvýšení významu přednášek a doprovodného programu v muzeích nebo o v současnosti ne tak časté programy pro firmy, hry, diskuze, promítání filmů, komentované přednášky nebo hraní rolí. Větší pozornost by měla být věnována také vzdělávacím programům pro dospělé. Dr. Koltai přitom apelovala na zvýšené zapojení smyslů v muzeích, kterým podle ní dochází ke skutečnému aktivnímu učení. Celkově by měla být muzea více „online“ přístupná skrze blog či internetové diskuze. Na závěr Dr. Koltai jmenovala některá konkrétní muzea a vyzdvihovala určité aktivity, které jsou v nich uskutečňovány. Druhá přednáška nesla název „New tendencies in museum learning and museum education“. Této přednášky jsem se bohužel nemohla zúčastnit, takže nemohu sestavit výtah toho, co se stihlo probrat. Předpokládám ale, že byla více prakticky zaměřená než ta první. ________________________________ [1] Dostupné z http://religionistika.ff.cuni.cz/RELIGFF-22.html (ověřeno říjen 2017) [2] Dostupné z https://is.muni.cz/el/1421/podzim2011/HIA101/um/Uvod_do_studia_dejepisu-_Metodologie.pdf (ověřeno říjen 2017) [3] Dostupné z http://film.ff.cuni.cz/rozcestnik/metodika/interpretace.pdf (ověřeno říjen 2017)