HISTORIE NEMOCNICE sv. Anny v brně 1317 - 1865 Již počátkem 14.století se na Starém Brně nacházel knížecí dvůr nazývaný Královská zahrada. Zde král Jan Lucemburský na přání své choti Elišky Přemyslovny založil ženský dominikánský klášter. Už v roce 1317 stál v Královské zahradě kostel svaté Anny a místo původní tvrzi byly vybudovány klášterní budovy. Řádové sestry zde žily v přísném klášterním režimu a věnovaly se manuálním pracím a dívčí škole. Území kláštera se postupně rozrůstalo v tzv. území sv.Anny, jež sahalo až ke svrateckému náhonu. Správa kláštera se však postupně potýkala s řadou problémů, z nichž nejvážnějším asi bylo obléhání Brna Švédy v roce 1645, kdy byl vyloupen. V blízkém okolí kláštera se nacházely ještě další církevní stavby, a sice špitál s kostelíkem sv.Jana Křtitele na severní straně nynější ulice Pekařské, založený v roce 1238 měšťanem Rudgerem a jeho ženou Hodavou. Dále na tzv. Provaznickém vršku mezi Pekařskou a Anenskou stával kostelík Všech svatých. Pod jeho farní právo spadalo území sv.Anny s Křížovou ulicí. Dne 2.května 1782 císař Josef II. zrušil klášter dominikánek, rok nato rozhodl o zřízení špitálu u sv.Anny. A tak roku 1785 začíná rozsáhlá přeměna kláštera v nemocnici. "Císařsko-královský všeobecný zaopatřovací ústav" zahájil u svaté Anny provoz 2.ledna 1786, do funkce ředitele byl jmenován Tomáš Pötzl. Spravoval 80 lůžek v nemocnici, po dvaceti lůžkách v porodnici, nalezinci a sirotčinci a pět lůžek oddělení pro pomatené. Základ nemocnice tvořily dva velké sály, upravené z budov hraničících s Pekařskou ulicí. V jednom z nich byly ženy, ve druhém muži. Nemocnice měla dvě oddělení: interní pro choroby horečnaté a kloubní a externí neboli chirurgické pro choroby kožní, šedý zákal, prováděly se zde rovněž amputace. Izolace pro infekční onemocnění byla vyřešena dvěma dřevěnými domky na zahradě - jeden pro nemocné vzteklinou a druhý pro pravé neštovice. V 19.století byly v nemocnici používány pokrokové metody jako např. elektroléčba. V roce 1804 byl zřízen očkovací ústav proti epidemii neštovic. Ředitel ústavu dr. Josef Steiner v roce 1814 zřídil chorobinec pro nevyléčitelné a odpor vzbuzující nemocné. Pro špatnou finanční situaci byly v letech 1817-1819 zestátněny porodnice, nalezinec, sirotčinec a blázinec. Nemocnice fungovala pod zemskou správou se státní subvencí. Ze známých osobností, které v té době působily v nemocnici, lze jmenovat dr.Antonína Kroczaka, který v roce 1836 stál v čele ústavu a Gregora Johanna Mendela, zakladatele genetiky, který zde krátce působil v roce 1848. Důležitým mezníkem v životě obyvatel Brna bylo v roce 1850 splynutí brněnské obce s předměstími v jedno město. Také ulice Pekařská ulice s územím sv. Anny se sloučila s městem. O tři roky později, 14.září 1853, byly porodnice, ústav choromyslných a nalezinec prohlášeny za zemské ústavy a nemocnice byla prohlášena za veřejný všeobecný ústav. Ředitelem se stal dr.Ignác Mayer. Budovy starého ústavu však již nevyhovovaly tehdejším požadavkům lékařské vědy a hygieny a roku 1859 byla nařízena postupná rekonstrukce. Kvůli nevyjasněným majetkovým vztahům a nedostatku financí byla až na jaře 1864 konečně jmenována komise, která měla na starost úpravu objektů. Vypracování předběžného stavebního projektu bylo zadáno c.k. stavitelskému adjunktovi ing.Františku Přerovskému. K posouzení plánů byl přizván i věhlasný vídeňský architekt Theophil Hansen, který byl autorem projektu přestavby i projektu nové nemocnice podle vzoru pařížské nemocnice Lariboisiére. Iniciativu při jednáních o stavbě převzal staročeský politik, poslanec říšské rady a pozdější ministr rakouské vlády JUDr. Alois Pražák. Na financování přestavby se podílelo i město Brno. Na schůzi zemského výboru dne 1.dubna 1865 bylo rozhodnuto, že přestavba se uskuteční podle plánů ing.Přerovského, doplněného některými úpravami podle architekta Hansena. Při stavbě základů bylo zjištěno v podzemí mnoho dutých prostor, kanálů a chodeb, takže hrozilo nebezpečí, že budovy se při přestavbě zřítí. Přestavba byla zastavena a zemský sněm rozhodl o vybudování nové nemocnice v areálu bývalého kláštera u sv.Anny. 6.prosince 1865 z c.k. všeobecného zaopatřovacího ústavu vznikla Zemská veřejná nemocnice v Brně. První pacienti nastoupili do hotové části nové budovy v dubnu 1867, plně dokončena byla budova v roce 1868. Sám architekt Hansen dohlížel na průběh stavby. Mezi dodavateli stavby byli: brněnský stavitel Mořic Kellner, železárny v Adamově a v Rosicích, Speckerova továrna ve Vídni, dodavatel lázní a vodovodů, parkovou úpravu provedl hlavní zahradník Lužánek pan Antonín Šebánek. Prvním ředitelem nově postavené nemocnice byl dr.Gustav Kroczak. Architekt Hansen se významně podílel na vývoji architektury své doby. Podle jeho návrhů byla v Brně realizována nejen nemocnice u sv. Anny, rovněž i Besední dům, Pražákův palác na ulici Husově a Kleinův palác na náměstí Svobody. 1865 - 1991 Krátce po nástupu dr.Kroczaka do funkce ředitele Zemské veřejné nemocnice v Brně u svaté Anny byl postaven patologicko-anatomický ústav. Po smrti dr.Kroczaka nastoupil roku 1877 na jeho místo dr.Josef Heller, za jehož působení byla v roce 1880 zřízena ústavní lékárna. Když v roce 1884 nastoupil do funkce ředitele dr.Viktor Mucha, zřídil zde samostatné oddělení oční. Později proběhla menší rekonstrukce, kapacita nemocnice se zvýšila na 773 lůžek. Od roku 1886 je objekt napojen na veřejnou kanalizační síť a od roku 1891 na telefonní síť. Velké provozní odlehčení znamenalo v roce 1898 uvedení do provozu dětské nemocnice v Černých Polích. Kapacita nemocnice postpně přestávala stačit, a tak bylo v roce 1907 rozhodnuto o vybudování dvou nových pavilonů na zahradě nemocnice, a to pavilonu chirurgického a interního. Později byla rovněž vybudována oční klinika. Po vzniku Masarykovy univerzity a její lékařské fakulty vznikla v nemocnici u sv. Anny klinická pracoviště, která začala zajišťovat výuku mediků. V roce 1923 bylo povoleno provést nadstavbu hlavní budovy zvané Hansenova, kromě toho byla v letech 1923-1925 provedena velká modernizace zařízení a interiérů v celé nemocnici Určitým mezníkem ve vývoji Zemské všeobecné nemocnice se stal rok 1928. Byla omezena zemská samospráva, což se projevilo omezením dotací. V letech 35-36 byl podruhé proveden radikální zásah do stávající Hansenovy budovy - byl zbořen obloukový trakt za kaplí. V roce 1936 bylo v Zemské nemocnici u sv.Anny v Brně devět klinických a dvanáct zemských oddělení. Během druhé světové války byly kliniky zrušeny, po válce byla klinická pracoviště urychleně opět vybudována. V roce 1949 byla zemská nemocnice přejmenována na Krajskou nemocnici v Brně, od 1.ledna 1952 se Krajská nemocnice začala nazývat Fakultní nemocnicí a stala se součástí Krajského ústavu národního zdraví v Brně. V poválečných letech bylo třeba řešit problém stavebního rozvoje klinické a zemské nemocnice. Vypracováním projektu nemocnice byl pověřen profesor fakulty architektury Ing. arch. Bedřich Rozehnal. Nakonec však bylo rozhodnuto vybudovat soubor nemocnice v Bohunicích. V areálu u sv. Anny probíhaly jen dílčí rekonstrukce. V 70.letech zde byla postavena budova pro anesteziologicko-resuscitační pracoviště, interní oddělení a umělou ledvinu a kardiochirurgický pavilon. V 80.letech byl při nárožích ulic Pekařská a Křížové postaven ambulantní blok I. chirurgické kliniky. V roce 1989 byla otevřena nová budova fakultní nemocnice v Bohunicích a začala delimitace jednotlivých klinik a oddělení FN na Pekařské a jejich přesun do nového komplexu. Tento proces trval až do roku 1992 a odešla během něj III. interní klinika, urologická klinika, část oční kliniky, ORL kliniky, neurochirurgie, chirurgie, neurologie, ARO. V témže roce se oddělila Fakultní porodnice, v roce 1996 byla I. dětská hematoonkologická klinika v souladu se záměrem sjednotit veškerou zdravotnickou péči o dětské pacienty předána do Fakultní dětské nemocnice. Další restrukturalizací se počet lůžek z 2.018 v roce 1989 snížil až na 858 v roce 1996. Od r. 1991 Na přelomu 80. a 90. let se v souvislosti s celospolečenskými změnami nemocnice vyčlenila z rozpadajícího se KÚNZ a jako Fakultní nemocnice u svaté Anny je od 1.1.1991 samostatnou organizací přímo řízenou Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Kromě areálu FN u sv. Anny na Pekařské ulici byla její součástí pracoviště I. stomatologické kliniky na Šilingrově náměstí, II. stomatologické kliniky na Hybešově ulici, detašovaná klinika plastické a estetické chirurgie na Berkově ulici v Králově Poli. Ústav soudního lékařství sídlí ve funkcionalistické budově patřící Masarykově univerzitě na Tvrdého ulici. K FN u sv. Anny patří rovněž budova internátu zdravotních sester na ulici Výstavní, v níž je umístěna i část administrativních pracovišť. Pro další období vývoje byly změněnými majetkoprávními poměry ovlivněny obě stomatologické kliniky, neboť byly umístěny v budovách, jež byly předmětem restitučních nároků. Kliniky byly restrukturalizovány, stomatochirurgická část byla v říjnu 1999 delimitována do FN Brno jako klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie, nově vytvořená nelůžková stomatologická klinika nalezla od května 2000 sídlo v rekonstruovaném, původně továrním objektu, který je součástí areálu FN u sv. Anny. Od března roku 2000 je k FN u sv. Anny připojena bývalá nemocnice v Novém Lískovci, jež slouží jako zařízení dlouhodobé péče pod názvem Doléčovací a rehabilitační oddělení. Vedení nemocnice se od počátku samostatného působení v nových podmínkách zvolilo strategii rozvoje specializovaných a superspecializovaných programů a rozšiřování zdravotní péče, kterou nezajišťují lůžková oddělení města Brna. Tyto programy si získaly uznání v odborných kruzích nejen v rámci republiky. Stejně systematicky, jako byly programy vytvořeny, je koncepčně plánován jejich další rozvoj. MUDr. Alena Štětková, CSc., která stála v čele nemocnice od roku 1992 do poloviny roku 2002, byla v roce 1999 oceněna Cenou města Brna. V červenci roku 2002 se ředitelem FN u sv. Anny stal MUDr. Michal Pohanka. Od října 2005 do dubna 2007 byl ředitelem FN u sv. Anny MUDr. Roman Kraus, MBA. 1.května nastoupila na místo ředitelky MUDr. Vladimíra Danihelková, MBA. V červnu 2008 byl do funkce ředitele jmenován Ing. Petr Koška, MBA. Od ledna 2013 se funkce opět ujal MUDr. Roman Kraus, MBA. Dne 1. října 2013 se ředitelem stal Ing. Josef Čekal. Dne 27. března 2014 se funkce ředitele ujal MUDr. Martin Pavlík, Ph.D., DESA, EDIC., do té doby působící ve svaté Anně na pozici lékařského ředitele a primáře Anesteziologicko-resuscitační kliniky. Stavby a rekonstrukce v areálu S prohlubováním odborných programů souvisí snaha o důslednou modernizaci jednotlivých pracovišť i celého areálu nemocnice. Další etapy budování, rekonstrukce a modernizace nemocnice jsou zaměřeny na zlepšování prostředí a technického stavu nezbytného k tomu, aby si FN u sv. Anny udržela i nadále postavení v odborných zdravotnických kruzích a samozřejmě i v očích svých pacientů. V letech 1987-89 byla k budově, v níž sídlí klinika plastické a estetické chirurgie, přistavěna další budova, ve které je operační sál pro mikrochirurgické výkony, jednotka intenzivní péče a přednáškový sál. Rekonstrukcí prošla během let 1992-1994 budova Mikrobiologického ústavu a část přilehlého pavilonu Patologicko-anatomického ústavu. V letech 1990 - 92 byla realizována přístavba budovy I. chirurgické kliniky - ambulantní část a zákrokové sálky. Až do roku 1994 probíhala rekonstrukce lůžkových oddělení této kliniky. Aby byl výčet úprav I. chirurgie úplný, doplňme, že v roce 1997- 98 byly vybudovány dva aseptické operační sály a jednotka intenzivní péče. Modernizací prošla i posluchárna. V západním křídle Hansenovy budovy se uskutečnila v průběhu let 1993 - 95 rozsáhlá a náročná rekonstrukce. Jejím výsledkem bylo nové pracoviště oddělení radiační onkologie, nová přijímací kancelář, vybavení kliniky ORL a oční kliniky, nové prostory pro Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Při přestavbě byl ctěn historický novorenesanční charakter budovy, zároveň bylo přihlíženo k současným a výhledovým potřebám moderní medicíny. Ve východním křídle téměř souběžně probíhaly dílčí rekonstrukční práce, při nichž bylo vybudováno pracoviště počítačového tomografu (1993), jeho napojení na stereotaktický sál (1996) a přizpůsobena pracoviště I.ortopedické kliniky moderním zdravotnickým a hygienickým požadavkům. Pracoviště alergologie bylo v roce 1996 jako součást Ústavu klinické imunologie a alergologie přemístěno ze Šilingrova náměstí do nově vybudovaných prostor v budově A. Ve stavebně bohatém roce 1995 byla provedena rovněž rekonstrukce budovy S, kam byly přemístěny centrální sklady a údržba, pracoviště hemodialýzy, vzniklo nové výdejní místo a zázemí lékárny. Byla zahájena výstavba nového stravovacího provozu, která trvala do roku 1997. Stravovací provoz má kapacitu 2000 jídel, slouží rovněž jako jídelna pro zaměstnance, k distribuci stravy na lůžková oddělení je využíván tabletový systém. V roce 1997 bylo dokončeno budování technického kolektoru pro potřebu rozvodů energií v budově A. Od roku 1997 probíhá rekonstrukce původního interního pavilonu, v němž sídlí I. interní kardioangiologická klinika. Dosud po areálu rozptýlená pracoviště této kliniky se tak soustřeďují v jedné budově. Rekonstruován byl v roce 1998 operační trakt Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v areálu nemocnice. Ve stejném roce byla v Hansenově budově po více než čtyřiceti letech opět otevřena opravená kaple. Od roku 1997 do současnosti jsou postupně rekonstruována a centralizována další oddělení tak, aby jejich úroveň odpovídala současným trendům. Bylo rekonstruováno lůžkové oddělení včetně JIP a ambulance urologického oddělení, lůžkové oddělení a operační sál pro korektivní dermatologii na kožní klinice, lůžkové oddělení a JIP kliniky ORL, lůžková oddělení a ambulance včetně RTG pracoviště ortopedické kliniky, lůžková oddělení II. chirurgické kliniky. Rekonstrukcí prošlo rovněž kardiologické pracoviště, lůžková oddělení i prostory vedení I. interní kliniky, oddělení klinické biochemie, byla vybudována lůžková část oddělení radiační onkologie, nová alergologická ambulance v areálu na Pekařské, oddělení 69 II. interní kliniky, JIP, rehabilitace i část vyšetřoven neurologické kliniky, operační sály a část lůžkového oddělení oční kliniky. Rekonstruována a rozšířena byla nemocniční lékárna. V roce 2001 byla rekonstruována jednotlivá pracoviště II. chirurgické kliniky. Během roku 2002 bylo rekonstruováno gastroenterologické oddělení, resuscitační oddělení anesteziologicko-resuscitační kliniky, další z lůžkových částí doléčovacího a rehabilitačního oddělení v Novém Lískovci, radiografické pracoviště kliniky zobrazovacích metod – je vybaveno plně digitalizovanými rentgenovými přístroji. V dubnu roku 2003 byl zahájen provoz prvního urgentního příjmu ve městě Brně. Hlavními programy Fakultní nemocnice u sv. Anny jsou: · Kardiovaskulární program · Program péče o nemocné s CMP, epilepsií a Parkinsonovou chorobou · Program hlava – krk · Nefrologicko-metabolicko-diabetologický program · Onkologický program · Program speciální traumatologie · Program operativy vrozených vad · Ortopedický program · Program resuscitační a intenzivní péče · Značná pozornost ve všech oblastech činnosti FN je věnována ošetřovatelské péči. · V nemocnici jsou uplatňovány moderní, často ojedinělé metody vzbuzující zájem i v zahraničí. V současné době jsou stabilizovány týmy odborných pracovníků, díky čemuž je možno specializované programy prohlubovat. Pracoviště byla vybavena špičkovou zdravotnickou technikou, která rozvíjení náročných programů diagnostické i léčebné péče umožňuje. Zdroj: http://web.fnusa.cz/homepage/historie-nemocnice Historie nemocnice z WIKI s doplňujícími informacemi Fakultní nemocnice u sv. Anny je zdravotnické zařízení v Brně. Jde o druhou největší nemocnici ve městě. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jako fakultní nemocnice se podílí na výuce studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Vzhledem k řadě vysoce specializovaných pracovišť zajišťuje zdravotní péči pro obyvatele nejen Brna, ale i celé Moravy. Svůj název nemocnice získala podle kaple svaté Anny, která se nachází uvnitř areálu. Historie Na území dnešní nemocnice existoval od středověku klášter sester dominikánek (mnišky kazatelského řádu). Ten byl 2. května 1782 císařem Josefem II. zrušen a o rok později bylo rozhodnuto o zřízení špitálu u sv. Anny. 2. ledna 1786 zde zahájil provoz Císařsko-královský všeobecný zaopatřovací ústav. Do funkce ředitele byl jmenován Tomáš Pötzl. Jeho celková kapacita byla 80 lůžek, rozdělených mezi porodnici, nalezinec, sirotčinec a oddělení pro pomatené. Samotná nemocnice měla dvě oddělení: interní pro choroby horečnaté a kloubní a externí tedy chirurgické pro choroby kožní, šedý zákal, zákroky na končetinách a podobně. K izolaci pro infekční onemocnění sloužily dřevěné domky na zahradě – jeden pro nemocné vzteklinou a druhý pro pravé neštovice. Pro nedobrou finanční situaci byly v letech 1817–1819 zestátněny porodnice, nalezinec, sirotčinec a blázinec, od roku 1853 pak tyto byly prohlášeny za zemské ústavy. Nemocnice fungovala pod zemskou správou se státní subvencí již od první čtvrtiny 19. století, od roku 1853 byla prohlášena za veřejný všeobecný ústav. Tou dobou již nevyhovovala požadavkům a byla ustanovena komise, která dohlížela na vypracování plánů rekonstrukce. V roce 1865 na doporučení komise Zemský výbor rozhodl, že přestavba se uskuteční podle plánů ing. Přerovského, doplněného některými úpravami podle vídeňského architekta Theophila Hansena. Při stavbě základů bylo zjištěno v podzemí mnoho dutých prostor (kanálů a chodeb), takže hrozilo zřícení budov během rekonstrukce. Přestavba byla proto zastavena a zemský sněm rozhodl o vybudování nové nemocnice v areálu bývalého kláštera u sv. Anny. Na financování stavby se podílelo i město. Dohlížel na ni sám architekt Hansen. První pacienti do nové budovy nastoupili v dubnu 1867, dokončena byla v roce 1868. Mezitím se již 6. prosince 1865 přejmenovala na Zemskou veřejnou nemocnici v Brně. Do konce 19. století ještě vznikl patologicko-anatomický ústav, lékárna a samostatné oční oddělení. V roce 1898 byli dětští pacienti přesunuti do samostatné Dětské nemocnice v Černých Polích (dnes součást Fakultní nemocnice Brno). Po vzniku Masarykovy univerzity v roce 1919 se nemocnice stala pracovištěm zajišťujícím výuku mediků na lékařské fakultě. Ve dvacátých a třicátých letech byly provedeny zásahy do hlavní Hansenovy budovy – nejprve vybudovaná nadstavba, později byl zbořen obloukový trakt za kaplí. V roce 1936 zde působilo devět klinických a dvanáct zemských oddělení. Dalších změn se nemocnice dočkala po druhé světové válce. V roce 1949 byla přejmenována na Krajskou nemocnici, od roku 1952 se pak začalo používat označení fakultní nemocnice. Vypracováním projektu na další rozvoj byl pověřen profesor ing. arch. Bedřich Rozehnal. Mezitím však bylo rozhodnuto o výstavbě zcela nového areálu v Brně-Bohunicích a rozvoj v areálu u svaté Anny tak byl omezen spíše na dílčí rekonstrukce a doplnění několika pavilonů (kardiochirurgie, anesteziologicko-resuscitační oddělení, interní klinika s dialýzou, ambulantní trakt chirurgické kliniky). Po otevření Fakultní nemocnice v Bohunicích začal přesun řady pracovišť do nových prostor. Některé kliniky se rozdělily, jiné se zcela přesunuly. Lůžková kapacita se tak snížila z 2018 lůžek v roce 1989 až na 858 v roce 1996. Po roce 1989 začala postupná rekonstrukce. Jednotlivá pracoviště prochází modernizací, neboť již zdaleka nevyhovovala současným požadavkům. Zařízeny byly mimo jiné nové chirurgické sály, jednotky intenzivní péče, nové pracoviště oddělení radiační onkologie, centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, zařízení kliniky zobrazovacích metod, zřízení stereotaktického sálu, modernizovány prostory lékárny a vybudován nový stravovací provoz. Byla rekonstruována původní Hansenova budova i další pavilony postavené později. V roce 2012 bylo otevřeno Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), které je vědecko-výzkumné centrum nové generace a zároveň veřejné centrum špičkové lékařské péče zaměřující se na hledání nových metod, technologií a léčiv pro efektivní prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Těsné propojení lékařského výzkumu s klinickou péčí umožňuje přenášet výsledky nejnovějších výzkumů velmi rychle do klinické praxe, a trvale tak poskytovat pacientům přístup k nejmodernějším léčebným metodám a postupům. Současnost Statut Fakultní nemocnice je státní příspěvkovou organizací, jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Pověřen řízení nemocnice je od 27. března 2013 MUDr. Martin Pavlík, Ph.D., EDIC, DESA. Pracoviště · Areál Fakultní nemocnice u sv. Anny – Pekařská 53, 656 91 Brno · Klinika plastické a estetické chirurgie – Berkova 34, 612 00 Brno – Královo Pole · Ústav soudního lékařství – Tvrdého 2a, 602 00 Brno – střed · Doléčovací a rehabilitační oddělení – Zoubkova 18, 634 00 Brno – Nový Lískovec · Internát zdravotních sester – Výstavní 17, 603 00 Brno – Staré Brno · Rekreační a školící středisko Studnické Paseky Kliniky a ústavy · I. interní kardioangiologická klinika (přednosta: prof. MUDr. Lenka Špinarová, DrSc., FESC) · II. interní klinika (přednosta: prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.) · Doléčovací a rehabilitační oddělení (primář: MUDr. Marcela Nováková) · I. neurologická klinika (přednosta: prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.) · I. dermatovenerologická klinika (Přednosta: prof. MUDr. Vladimír Vašků, CSc.) · Klinika pracovního lékařství (přednosta: prof. MUDr. Petr Brhel, CSc.) · I. chirurgická klinika (přednosta: prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.) · II. chirurgická klinika (přednosta: prof. MUDr. Robert Staffa, Ph.D.) · I. ortopedická klinika (přednosta: doc. MUDr. Pavel Janíček, CSc.) · Neurochirurgická klinika (přednosta: doc. MUDr. Radim Jančálek, Ph.D.) · Klinika plastické a estetické chirurgie (přednosta: prof. MUDr. Jiří Veselý, CSc.) · Oddělení nemocí očních a optometrie (přednosta: MUDr. Lubomír Hanák, Ph.D.) · Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku (přednosta: MUDr. Břetislav Gál, Ph.D.) · Stomatologická klinika (přednosta: prof. MUDr. Lydia Izakovičová-Hollá, Ph.D.) · Anesteziologicko-resuscitační klinika (přednosta: prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D.) · Onkologicko-chirurgické oddělení (primář: MUDr. Jana Katolická, Ph.D.) · Urologické oddělení (primář: MUDr. Petr Filipovský) · Oddělení rodinných a závodních lékařů (vedoucí lékař: MUDr. Ivana Bogrová) · Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace (přednosta: prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc.) · Oddělení klinické biochemie (přimář: doc. MUDr. Vladimír Soška, CSc.) · Oddělení klinické hematologie (primář: MUDr. Marta Zvarová) · Klinika zobrazovacích metod (přednosta (pověřen vedením): MUDr. Jiří Vaníček, Ph.D.) · Ústav klinické imunologie a alergologie (přednosta: prof. MUDr. Jiří Litzman, CSc.) · Oddělení klinické psychologie (primář: PhDr. Mgr. Zuzana Spurná, Ph.D.) · I. patologicko-anatomický ústav (přednosta: prof. MUDr. Markéta Hermanová, Ph.D.) · Ústav soudního lékařství (přednosta: prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc.) · Mikrobiologický ústav (přednosta: doc. MUDr. Filip Růžička, Ph.D.) · Krevní banka (primářka: MUDr. Jarmila Celerová) · Oddělení klinické logopedie · Úsek ošetřovatelské péče · Nemocniční lékárna Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fakultn%C3%AD_nemocnice_u_sv._Anny_v_Brn%C4%9B