04. Pýthagorejský kosmos Rychlé připomenutí z minula • Obecné motivy mílétské kosmologie a -gonie • „fyzikální“ látkový základ kosmu • základem je arché, která je počátkem všeho, včetně živých organismů • kosmos vzniká a udržuje se procesy, které vycházejí z „fyzikálních“ vlastností arché (či toho, co z ní vzniklo) • Forma výkladu a metody • próza, ovšem s poetickými pasážemi • popis s využitím příkladů z každodenního života • využití pouze těch principů, které lze ověřitelně pozorovat Dva pýthagorejské kosmy (?) A. Pýthagorás (?) B. Filoláos A. Pýthagorás Carl Huffman • V nejstarších pramenech není žádný doklad o „Pýthagorově kosmologii“ kromě toho, co lze dedukovat z akúsmat. i. Texty 1. Co jsou ostrovy blažených? Slunce a Měsíc. Co je věštírna v Delfách? Tetraktys, která představuje harmonii, v níž zpívají Sirény. Iamblichos, Vita Pyth. 82 (DK 58 C4; překlad KRS) 2. [Pythagoras] pronášel určité věci mystickým a symbolickým způsobem, z nichž většinu zapsal Aristotelés. Například, že nazýval moře slzou Kronovou, souhvězdí Medvědic rukama Rhey, Pleiády lyrou Mús a planety Persefoninými psy… Aristotelés u Porfyria, Vita Pyth. 41 (DK 58 C2 ; překlad KRS) A. Pýthagorás i. Texty 3. Pokud zahřmí…, zdali se to děje, jak říkají pythagorejci, kvůli pohrožení těm, kteří jsou v Tartaru, aby se báli? Aristotelés, Druhé analytiky 94b (DK 58 C1; překlad KRS) 4. Říkal také, že zemětřesení nemá původ v ničem jiném než v setkání mrtvých… Ailiános, Var. hist., IV. 17 (DK 58 C2; překlad KRS) A. Pýthagorás i. Texty 5. Ti, kdo navazují na Pýthagoru... ... [o kosmu] také tvrdí, že je uspořádán podle harmonických poměrů, podle poměru kvarty, který je o třetinu zvětšen, jako je poměr osmi k šesti, podle poměru kvinty, který je jedenapůlkrát větší, jako je poměr devíti k šesti, a podle poměru oktávy, který je dvojnásobný, jako je poměr dvanácti k šesti. Sextos Empeirikos, Pyrrh. hyp. III, 152+155 (podle slovenského překladu J. Špaňára) 6. Pýthagorás první pojmenoval obsah celku svět (κόσμος), a to pro řád v něm. Aetios II,1,1 (Dox. 327,8; překlad z Fysis.cz) A. Pýthagorás a) Kosmogonie i. Texty • žádné zlomky k tomuto tématu ii. Výklad • nemůžeme říci, zda Pýthagorás podal výklad vzniku kosmu A. Pýthagorás b) Země ii. Výklad • podle A.3 a A.4 – „hésiodovská“ představa Země?! A. Pýthagorás c) Nebeská tělesa ii. Výklad • odlišení hvězd a planet (viz A.2)?! • žádné bližší informace o tvaru, pohybech ani složení A. Pýthagorás d) Kosmos jako celek • podle A.5 a A.6 • Guthrieho interpretace, podle Huffmana asi nelze rekonstruovat ucelený obraz kosmu • nerozlišené hvězdy a planety • © Michal Peichl A. Pýthagorás e) charakter Pýthagorova výkladu • mýtické postavy • mýtické motivy • symbolické vyjadřování • nedokazatelné a nepozorovatelné skutečnosti • životní a morální kontext • absence fyzikálního výkladu • absence dokazování A. Pýthagorás f) výklad o kosmu v kontextu Pýthagorovy filosofie • podle A.1-4 představuje celý kosmos morální rámec pro lidské jednání •  silně antropocentrický obraz kosmu! A. Pýthagorás g) Pýthagorův výklad o kosmu v kontextu vývoje myšlení • ve srovnání s Míléťany krok zpět • žádné originální, natož věcně adekvátní novinky B. Filoláos a) Kosmogonie i. Texty • http://www.phil.muni.cz/fil/antika/kosmologie/5-pyth_1Vznik.php (1-4) 5. Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu. 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27 (mírně upravený překlad ze ZPM) 6. Co se týče pythagorovců, není vůbec sporu o tom, zda vznik uznávají či ne. Neboť jasně praví, jakmile se utvořilo jedno, ať z ploch nebo z barev nebo ze semene nebo z něčeho jiného, co sami nedovedou pojmenovat, že ihned nejbližší část neomezeného byla mezí přivlečena a omezena. 58 B26, Aristotelés, Metafyzika 1091a12-18 (přel. A. Kříž) B. Filoláos a) Kosmogonie ii. Výklad 1. ἄπειρον + πεπερασμένον („jednotka“?) / neomezený vzduch? (5) 2. jednotka (?) 3. ohraničování apeira jednotkou (6) / vdechování vzduchu (jednotkou?; 5) 4.  vznik čísel (= věcí) B. Filoláos b) Země i. Texty 1. Opačně mluví italští filosofové, nazývaní pýthagorejci. Tvrdí totiž, že ve středu je oheň a Země jsouc jedním z nebeských těles (τῶν ἄστρων) pohybuje se v kruhu kolem středu a přitom vytváří noc a den. ... Nehledají výklady a příčiny pro jevy, nýbrž převádějí jevy na určité své výklady a mínění a snaží se je uvést s nimi do souladu. Mnozí jiní s nimi budou souhlasit, že Země nemá být umístěna do středu, toto přesvědčení nepodporují na základě jevů, nýbrž spíše na základě teoretických úvah. Věří totiž, že tomu nejdůstojnějšímu náleží nejdůstojnější místo; oheň je pak důstojnější než Země, mez důstojnější než to, co je uprostřed a mezí je periférie (ἔσχατον = poslední) a střed. Na základě takových analogií se nedomnívají, že Země leží ve středu světa, nýbrž spíše oheň. Aristotelés, O nebi 293a20 (DK 58 B37, podle Okálova a Rossova překladu) B. Filoláos b) Země i. Texty 2. Země jako jedna z hvězd ve svém obíhání kolem středu vytváří noc a den podle polohy ke Slunci. Říkají, že ústřední oheň je tvořivá síla, oživující ze středu celou Zemi a oteplující, co z ní vychladne. Proto jej nazývají jedni Diovou hradbou..., druzí Diovou stráží..., třetí Diovým trůnem... Země působí den, když je osvětlena v části obrácené k Slunci, a působí noc kuželem stínu, který od ní vzniká. 58 B37, Simplikios, In Cael. VII, 511, 27 - 512, 1 + 512, 10-17 (překlad převzat ze ZPM a doplněn) 3. [Filoláos] první prý též prohlásil, že se Země pohybuje v kruhu; jiní však tvrdí, že to byl Hiketás ze Syrákús. DK 44 A1, DL, VIII 85 (překlad A. Kolář) B. Filoláos b) Země ii. Výklad • Země není ve středu kosmu, nýbrž obíhá kolem něj! • ovšem odůvodnění je spíše mýtické a náboženské než podložené empirií či racionální úvahou • Země je kulatá! B. Filoláos c) Nebeská tělesa i. Texty 1. Pýthagorovec Filoláos praví, že má Slunce povahu skla, že přijímá odraz světového ohně a vysílá k nám světlo i teplo, takže jsou jaksi dvě slunce, jedno ohnivé na obloze a druhé pocházející od něho, zdánlivě ohnivé, vzniklé zrcadlením, neřekne-li někdo, že je i třetí slunce, totiž záře, která se k nám rozptyluje odrazem od zrcadlového obrazu, neboť i to nazýváme sluncem jako obraz obrazu. 44 A19 z Aëtia (překlad převzat ze ZPM) 2. Někteří z pýthagorejců, mezi něž patří Filoláos, vysvětlují podobnost Měsíce Zemi tím, že je osídlen tak, jako jsou na naší zemi živočichové a zvířata, ovšem většími a krásnějšími. Tvrdí totiž, že zvířata tam jsou 15krát větší svou silou a nevyměšují výkaly, a den je tam taktéž tak dlouhý. 44 A20 z Aëtia (překlad převzat z Fysis.cz, verze 2. 7. 2011, upraveno) B. Filoláos c) Nebeská tělesa ii. Výklad • málo informací, nespolehlivý zdroj • zvláštní koncepce Slunce (Z. Kratochvíl: „Slunce jako zrcadlo centrálního ohně. Nebo čočka pro vnější oheň?“) • Měsíc jako dokonalejší těleso, protože je „výše“ • zřejmě jsou všechna tělesa považována za kulová B. Filoláos d) Kosmos jako celek © Honza Brázdil Animace pohybu Země a Protizemě (Libor Juhaňák) B. Filoláos d1) Kosmos jako celek – harmonie sfér i. Texty • http://www.phil.muni.cz/fil/antika/kosmologie/5-pyth_4Hudba.php ii. Výklad • schází do detailu rozpracovaná teorie • neodporuje dosažitelným skutečnostem? • je souzvuk 10 tónů harmonický? • plodná myšlenka – Platón, Kepler B. Filoláos e) Charakter Filoláova výkladu • obtížný jazyk • symbolické myšlení • pečlivé pozorování? • komplexní systém kosmu B. Filoláos f) výklad o kosmu v kontextu Filoláovy filosofie • desítka (tetraktys) • harmonie kosmu • čísla a poměry B. Filoláos g) Filoláův výklad o kosmu v kontextu vývoje myšlení • kulatá Země • Země nemusí být ve středu a nehybná • odlišení planet • náboženské a kultovní asociace