07. Poelejské kosmologie
C. Atomisté
Rychlé připomenutí z minula
• Obecné motivy Anaxagorovy koncepce kosmu
• respektování elejských „zákonů zachování“
• velmi mnoho „prvků“ (homoiomerií) – nic nevzniká z ničeho jiného
• νοῦς jako princip pohybu
• „vědecké“ vysvětlení podstaty nebeských těles
• Forma výkladu a metody
• próza
• čistě „fyzikální“ výrazové prostředky
• bez empiricky neprokazatelných činitelů
C. Atomisté
x1) Atomisté a eleaté
i. Texty
1. „Neboť někteří ze starých myslitelů byli toho názoru, že jsoucí musí být nutně jedno a nehybné;
prázdno totiž není a bez odděleného prázdna nemůže být pohyb a nemůže být ani mnohost, neníli
nic oddělujícího. Jestliže se někdo domnívá, že veškerenstvo není souvislé, nýbrž že sestává z
rozdělených částí, které se dotýkají, neliší se to (podle nich) od tvrzení, že je mnohé, a nikoli
jedno, a že je prázdné. Neboť je-li všude dělitelné, nic není jedno, takže není ani mnohost, a
veškerenstvo je prázdné. Je-li naopak někde dělitelné a někde ne, podobá se to nějakému
výmyslu — neboť jak daleko a proč se jedna část celku má takto a je plná, zatímco jiná je
rozdělená? A opět, podobným způsobem nutně neexistuje pohyb... Leukippos se však domníval,
že má argumenty, které jsou v souladu se smyslovým vnímáním a které neruší ani vznik, ani
zánik, ani pohyb, ani množství jsoucen. V tom se shoduje s jevy, ale s těmi, kteří zastávají jedno,
se naopak shoduje v tom, že bez prázdna by nebyl pohyb, že prázdno je nejsoucí a že nic
jsoucího není nejsoucí. Takové však prý není jedno, nýbrž těchto jsoucen je nekonečně mnoho a
jsou neviditelná pro nepatrnost svých objemů. Pohybují se v prázdnu (neboť prázdno je), svým
slučováním vytvářejí vznik a svým rozlučováním zánik.“
DK 67 A7 (Aristotelés, O vzniku a zániku I 8, 325a2-32)
(Překlad převzat z KRS.)
C. Atomisté
x1) Atomisté a eleaté
ii. Výklad
jsoucno je
pohyb předpokládá prázdno=nejsoucno
rozum jako kritérium poznatků (smyslově vnímatelné kvality „dohodou“)
× nekonečně mnoho jsoucen
× prázdno – nejsoucno ano!
× pohyb jako přirozená vlastnost prvků
C. Atomisté
a) Kosmogonie
i. Texty
1. [Leukippos] Tvrdí, že veškerenstvo (τὸ πᾶν) je bezmezné, jak už bylo řečeno. Z toho je však něco plné a
něco prázdno, což [obojí] prohlašuje za prvky. Z těch jsou a do nich se zase rozkládají nesčíslné světy
(κόσμοι). Světy vznikají takto: Po oddělení se z bezmezna se mnoho tělísek rozmanitého tvaru snáší do
velikého prázdna, a když se shluknou, vytvářejí jeden vír; v němž na sebe narážejí a všelijak se točí,
přitom se od sebe rozlišují podobná k podobným. Když pak již pro své množství nemohou kroužit v
rovnováze, ustupují jemná tělíska do vnější prázdnoty, jako by byla prosívána; zbývající pak setrvávají
pospolu a navzájem se splétajíce běží pospolu a vytvářejí jakousi první soustavu podoby koule.
Ta od sebe odlučuje jakoby blánu, která v sobě obsahuje rozmanitá tělíska. Když takto víří dokola, stává
se působením odstředivé síly vnější blána tenkou, protože díky styku s vírem spolu obíhají[?] vždy
sousední části. Tak vznikla i Země, ježto u sebe zůstávaly části, které byly zaneseny do středu. Ona
obklopující jakási blána znovu narůstá přítokem vnějších tělísek – je unášená vírem, takže přibírá
tělíska, kterých se dotkne. Z nich některá svým splétáním vytvořila soustavu, nejprve vlhkou a bahnitou,
když však vyschla a otáčela se s vírem vesmíru, tu se rozžhavila a nakonec vytvořila přirozenost hvězd.
67 A1, DL IX, 31-32 (překlad z Fysis.cz, verze neurčena)
C. Atomisté
a) Kosmogonie
i. Texty
• http://www.phil.muni.cz/fil/antika/kosmologie/10-anaxg_2vznik.php (5-7)
ii. Výklad
• kosmogonie rozhodně ano
• fyzikální mechanismus – opět vír
• mechanické procesy – podobné k podobnému
• ale viz „blánu“, „růst“, „rozkvět“!
C. Atomisté
a1) „nekonečné světy“
i. Texty
• http://www.phil.muni.cz/fil/antika/kosmologie/10-anaxg_2vznik.php (1-3)
ii. Výklad
• neomezené látkové principy
• stále působící mechanické principy 
• neustálé vznikání a zanikání světů bez cíle a bez vývojové změny  „steady-state
universe“
• vysvětlení řádu a možnosti života – v určitých kosmech z nekonečně mnoha
• atomy ze zaniklého kosmu  materiál pro nový kosmos
• žádný záměr  nepravidelné rozmístění kosmů
C. Atomisté
a2) nutnost nebo náhoda?
i. Texty
• http://www.phil.muni.cz/fil/antika/kosmologie/10-anaxg_2vznik.php (8-11)
ii. Výklad
• mechanická nutnost
• z hlediska záměru/smyslu/významu/účelu náhoda
• nutnost nebo nahodilost vzniku vírů?
C. Atomisté
b) Země
i. Texty
• http://www.phil.muni.cz/fil/antika/kosmologie/11-atom_4usporadani.php (6-11)
ii. Výklad
• zase „plochá Země“?!
• jako důsledek působení víru?
• pohyb Země?
• také důsledek vířivého pohybu při vzniku?
C. Atomisté
c) nebeská tělesa
i. Texty
• http://www.phil.muni.cz/fil/antika/kosmologie/11-atom_4usporadani.php (1, 12-15)
ii. Výklad
• uspořádání
• Leukippos: Měsíc, hvězdy, Slunce (větší rychlost  větší teplo?)
• Démokritos: Měsíc, Venuše, Slunce, další planety, hvězdy
• Démokritos – odlišení planet a stálic
• planety různě vzdáleny
• ohnivá povaha nebeských těles je dána pohybem vzniklým při kosmogonickém
procesu
• Měsíc podobný Zemi
• vysvětlení mnoha jevů – zatmění, Mléčná dráha (správně!), komety
C. Atomisté
d) kosmos jako celek
i. Texty
• http://www.phil.muni.cz/fil/antika/kosmologie/11-atom_4usporadani.php (1-5)
• http://www.phil.muni.cz/fil/antika/kosmologie/11-atom_3vznik.php (1-3)
ii. Výklad
• uspořádání našeho kosmu:
• v Leukippově podání připomíná Anaximandra
• v Démokritově podání tradiční ( Platón, Aristotelés)
• uspořádání „univerza“ (τὸ πᾶν) – nekonečně mnoho různých kosmů (κόσμοι)
C. Atomisté
d) kosmos jako celek
© Michal Peichl, 2012
Srovnejte s
Hubbleovým ultra
deep field (viz např.
bakalářská práce
Matěje Troupa, s. 25)
C. Atomisté
e) charakter atomistického výkladu
• čistě mechanický, „fyzikalistický“
• navzdory několika biologickým termínům
• žádné neprokazatelné principy
• žádný účel, záměr, cíl
C. Atomisté
f) výklad o kosmu v kontextu atomistické filosofie
• neoddělitelná součást
• atomistické vysvětlení všech úrovní skutečnosti
• ovšem nejasný vztah k etice…
C. Atomisté
g) atomistický výklad o kosmu v kontextu vývoje myšlení
• první čistě mechanistický výklad
• užití víru v kosmogonii
• princip „podobné k podobnému“
• v antice odmítán, upřednostňována teleologie
• využit v novověké vědě
• odpověď na otázky, proč tehdy a proč zde vznikl náš kosmos
• „multiverzum“ jako odpověď na otázku po původu řádu
• první „steady-state universe“ – makrostruktura univerza neměnná v čase