Osvojování jazyka u dětí PSB_307 Psychologie jazyka Podzim 2017 Jazyková akvizice (language acquisition) = osvojování jazyka - dochází k osvojení sémantiky+gramatiky+pragmatiky osvojování vs. učení = kreativita (děti tvoří nová slovní spojení) vs. konzervatismus (děti jen opakují to, co už slyšely) Jak zkoumat jazykovou znalost? V prenatálním období: ➢ měření pohybů ➢ tlukot srdce plodu U novorozenců (dětí zatím bez expresivní řeči): ➢ dudlíková metoda (high amplitude sucking) ➢ zraková preference ➢ poslechová preference ➢ elektrofyziologické metody (EEG) Děti produkující řeč: ➢ MLU (mean lenth of uterance) - poměření jazyka u dětí různého věku ➢ smyšlená slova (wug, pumlovat…) ➢ korpusy dětské řeči (CHILDES…) Jak zkoumat jazykovou znalost II Vývojová stadia řeči ➢ křik (od 1.-2. m. přestává být reflexivní) ➢ broukání (cooing; 3.-6. m.) ➢ žvatlání (babbling; 6. m.) ➢ první slovo (holofráze; 12 m.) ➢ telegrafická řeč (od 18-24 m.) - Přibližně na 4. roce osvojení kompletní gramatiky jazyka (Vágnerová, 2012) Vývoj slovní zásoby 12 m.: cca 5 slov 18 m.: cca 50 slov 24 m.: cca 300 slov 36 m.: cca 900 slov slovníkový spurt (vocabulary spurt) – - kol. 21.m. - různá vysvětlení (shoda: kvalitativní změna ve způsobu osvojování slovní zásoby) (Graf přejat z Langmeier & Krejčířová, 2006, s. 76) Vývoj slovní zásoby : Růst sémantické sítě jazyka od 15 do 30 m. (laskavě poskytl prof. Thomas Hills, 2015) Osvojování významu rozšířená extenze (overextension) vs. zúžená extenze (underextension) (cit dle Smolík & Seidlová Málková, 2014) - často nutné přestrukturování pojmového aparátu - nutno umět rozlišit např. mezi citronovou a banánovou + chápání dvojsmyslů, ironie, přísloví – chybí u dětí s PAS Vztah gramatiky a sémantiky otevřený (open-class) – zde plnovýznamová slova a uzavřený slovník (closed-class) – zde funkční slova; více méně stabilní → teorie dvojího mechanismu (mechanismy opírající se o paměť a mechanismy opírající se o pravidla) - osoby s AD: problém s výbavností slov (= paměť) - osoby s PD: problém s ohýbáním slov (= pravidla) Ullman (2004): obojí v paměti, ale reprezentováno různě (není specificky jazykové) deklarativní (slovní zásoba) vs. procedurální (gramatika) (Smolík & Seidlová Málková, 2014) Různé přístupy k jazykové akvizici …neboli nás zajímá: o vrozené vs. naučené? o specifické vs. obecně kognitivní? o nature vs. nurture? Behaviorismus B. F. Skinner (1957): Verbal behaviour ➢ naučené ➢ zcela vliv prostředí - jazyk si plně osvojujeme imitací Jaké jsou protiargumenty? Nativismus Noam Chomsky: Platonův problém ➢ vrozené ➢ specifické ➢ musí být input (stačí slabý) - jazyk je vrozený: LAD - hl. argumenty: rychlost a snadnost - je nutný input (Chomsky ale nevysvětluje, jak velký/intenzivní tento input musí být…) Nativismus II UG - gramatika je tacit knowledge X znalost významu slov je explicitní Teorie principů a parametrů – vysvětluje jazykovou různost - s tím souvisí pojem kritického období (zaveden Lennebergem r. 1967) - dnes: k.o. asi je, otázkou zůstává, v jakém věku Dnes: více méně shoda, že existují urč. vrozené předpoklady otázka 1: co všechno je vrozené? otázka 2: nakolik jsou vyloženě jazykové nebo jde o obecnější kognitivní rovinu? Učení se cizímu jazyku Druhý jazyk (second language) vs. Cizí jazyk (foreign language) - dnes už se od tohoto rozlišování opouští (→ L2) Promluva v neznámém jazyce – nejsme schopni rozdělit proud hlásek na menší celky – stupeň znalosti jazyka souvisí s mírou této schopnosti Cizí jazyk vs. První jazyk Shody cizí a první jazyk: - hypotézy, že proces ukládání znalostí je stejný - nutné získat znalosti sémantiky+gramatiky+pragmatiky Rozdíly: - první jazyk: znalost gramatiky je implicitní (tacit knowledge) X cizí jazyk: znalost gramatiky je explicitně vyjádřena - osoba ve chvíli, kdy se učí L2, už jeden jazyk zná (interference) Různé přístupy k výuce L2 dle akvizice L1 ➢ expozice (učení L2 u dospělých je plně analogické dětem) ➢ imitace a memorování (behaviorismus: preferují práci se zvukovou složkou) ➢ učení se pravidlům gramatiky (nativismus) ➢ naučení se receptivní složky (Krashenův model) důležitý proces: automatizace → deklarativně–procedurální posun (DeKeyser, 2011) Co dělá lepší a horší studenty? ➢ inteligence (do jisté míry predikuje) ➢ vlohy (testy na dg. vloh; souvislost s rychlostí učení není prokázaná) ➢ učební styl ➢ osobnost, motivace, studentovo přesvědčení ➢ věk začátku učení - u všech těchto proměnných nejednoznačné ! rozdíly jsou i mezi dětmi, když si osvojují jazyk Proměnné ovlivňující jazykovou úroveň Multilingualismus Simultální (simultaneous) vs. Sekvenční bilingvismus (sequentional bilingualism) - věk osvojení: early vs. late bilingualism - switching (jak a kdy se přepíná?) - mixování (ve fonologické, lexikální, sémantické i syntaktické rovině) - objevuje se, ale většinou jen v rané fázi - dominance jednoho z jazyků (subordinate vs. balanced bilingualism) Základní otázky ➢ unitary language system hypothesis vs. separate language system hypothesis ➢ bilingualism deficit hypothesis ➢ míra vzájemného ovlivňování Ot. Jak to lze zkoumat? Míra vzájemného ovlivňování Nejasnost ohledně vzáj. ovlivňování dvou jazyků - Jak se učení 2 jazyků současně liší od učení se pouze 1 jazyka? (Přejato z prezentace T. Hillse, 2015) Vývoj slovní zásoby : Růst sémantické sítě jazyka od 15 do 30 m. (laskavě poskytl prof. Thomas Hills, 2015) Hypotéza deficitu – oslabuje to oba jazyky? (např. menší slovní zásoba v důsl. menší frekvence) Studie Junker(ové) & Stockman(ové) (2002): -- slovní zásoba bilingvních a monolingvních batolat je stejná (ve věku 2 let) -- děti mají slovní ekvivalenty v obou jazycích (argument proti unitary system hypothesis) -- pro osvojení obou jazyků zde musí být dostatečná expozice (min. 20 hod týdně ☺) Jazyková atrice Language attrition: - ztráta znalosti mateřského jazyka vlivem dlouhodobého pobytu v jiném jazykovém prostředí (otázka: Je to možné?) - ztráta jazyka vlivem neurodegenerace (otázka: Jak to postupuje?) Lambert, R. D., & Freed(ová), B. (Eds.). (1982): The Loss of language skills Reference Hills, T. (2015). Longitudinal accounts of language acquisition in monolinguals and bilinguals. Přednáška na ICPS, 14.3.2015, Amsterdam. Chomsky, N. (1959). Review of Skinner’s „Verbal Behaviour“. Language, 35, s. 26–58. Langmeier, J. & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie (2nd ed.). Praha: Grada Publishing. Li, P., Burgess, C., & Lund, K. (2000). Acquisition of word meaning through global word co-occurrences. In E. Clark (Ed.), Proceedings of the 30th child language research forum (pp. 167-178). Stanford, CA: Center for the Study of Language and Information. Dostupné na http://blclab.org/wp- content/uploads/2013/02/clrf00.pdf. Pinker, S. (2009). Jazykový instinkt: Jak mysl vytváří jazyky. Praha: dybbuk. Skinner, B. F. (1957) Verbal Behaviour. New York: Appleton-Century-Crofts. Dostupné na http://store.behavior.org/resources/595.pdf. Smolík, F. & Seidlová Málková, G. (2014). Vývoj jazykových schopností v předškolním věku. Praha: Grada Publishing. Smolík, F. (2007). Teoretické přístupy k osvojování gramatiky. Hradec Králové: Gaudeamus. Ullman, M. T. (2004). Contributions of memory circuits to language: the declarative/procedural model. Cognition, 92, 231-270. Dostupné na http://psych.colorado.edu/~kimlab/Ullman_Cognition_04.pdf. Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie: Dětství a dospívání. Praha: Karolinum. Reference Anderson, N. J. (2005). L2 strategy research. In E. Hinkel (Ed.), Handbook of research in second language teaching and learning (pp. 757-772). Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum Associates. Dostupné na http://dafl.ntpu.edu.tw/files/news/56_0bf0e1bf.pdf. Bates(ová), E. (1994): Modularity, domain specificity and the development of language. Discussion in Neuroscience, 10(1/2), 136-149. Calabria, M.; Marne, P.; Romero-Pinel, L.; Juncadella, M. & Costa, A. (2014). Losing control of your languages: A case study. Cognitive Neuropsychology, 31(3), 266-286. Dostupné z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24499376. Croft, S.; Marshall, J.; Pring, T. & Hardwick, M. (2011). Therapy for naming difficulties in bilingual aphasia: which language benefits? International Journal of Language and Communication Disorders, 46(1), 48-82. Dostupné po přihlášení na onlinelibrary.wiley.com. DeKeyser, R. M. (2011). Cognitive-psychological processes in second language learning. In M. H. Long, & C. J. Doughty (Eds.), The handbook of language teaching (pp. 119-138). Oxford: Wiley-Blackwell. Genesee, F. (1989). Early bilingual development: one language or two? Journal of Child Language, 16(1), 161-179. Hills, T. (2015). Longitudinal accounts of language acquisition in monolinguals and bilinguals. Přednáška na ICPS, 14.3.2015, Amsterdam. Juncker, D. A. & Stockman, I. J. (2002). Expressive vocabulary of German-English bilingual toddlers. American Journal of SpeechLanguage Pathology, 11, 381-394. Krashen S. D. (2009). Principles and practice in second language acquisition (1st internet ed.). University of Southern California. Dostupné na http://www.sdkrashen.com/content/books/principles_and_practice.pdf. Lightbown, P. M., & Spada, N. (2006). How languages are learned (3rd ed.). Oxford: Oxford University Press. Volterra, V. & Taeschner, T. (1978). The acquisition and development of language by bilingual children. Journal of Child Language, 5(2), 311-326.