Psychologie jazyka
PSB_307
Monika Víchová
Podzim 2017
Termíny výuky
(výuka 1x za 14 dní)
26.9.
10.10.
24.10.
7.11.
21.11.
5.12. – závěrečné kolokvium
Psycholingvistika
George A. Miller (1990): Linguists, Psychologists, and the
Cognitive Sciences
- cognitive sciences vs. cognitive science
- Osherson & Wasow (1976)
Hlavní témata psycholingvistiky (Černý, 1996)
-14 tematických okruhů
➢ Osvojování jazyka dětmi
➢ Učení se cizímu jazyku; bilingvismus
➢ Produkce a percepce řeči
➢ Paměť (ukládání a vyhledávání informací/slov)
➢Teorie řečové činnosti (pragmalingvistika)
Čím se psycholingvistika (ne)zabývá?
➢ jazyk vs. písmo
➢ pravopis (není gramatika jako gramatika)
➢ jazyk vs. řeč
Doporučená literatura
➢ Steven Pinker: Jazykový instinkt
(2009)
Doporučená literatura II
➢ Eva M. Fernández(ová) & Helen Smith(ová) Cairns(ová):
Základy psycholingvistiky (2014)
➢ Iva Nebeská: Úvod do psycholingvistiky (1992)
➢ František Čermák: Jazyk a jazykověda (2011)
➢ Monika Schwarz(ová): Úvod do kognitivní lingvistiky (2009)
➢ Anthony Arnove (Ed.): The Essential Chomsky (2008)
Požadavky k ukončení
➢ docházka (max. 1 absence)
➢ aktivní zapojení do diskuze
➢ seminární úkol – databáze Web of Science (webofscience.com)
- vyhledat článek z oblasti psycholingvistiky podle svého zájmu
- krátce popsat obsah (co se zkoumalo, co se zjistilo) – max. 1/3 rozsahu
- kritické zhodnocení použité metodologie/statistiky/… – min. 2/3 rozsahu
- případně navrhnout alternativní design výzkumu
- termín odevzdání: 10.12.2017
➢ závěrečné společné kolokvium
Historie psycholingvistiky
➢ Kognitivní obrat v psychologii
- přechod od behaviorismu ke kognitivní vědě (60., 70.léta)
➢„mysl je příliš komplikovaná, aby ji bylo možné popsat jen
z hlediska jedné disciplíny…“ (Philip Johnson-Laird in Schwarz,
2009)
➢ kognitivní věda = psychologie+lingvistika+umělá inteligence
(+biologie, neurovědy, filozofie, matematika…)
Jazyk jako znakový systém
„Základním předpokladem kognitivní vědy je, že lidský
organismus může vykazovat smysluplné chování, když na
uložené reprezentace znalostí (vytvářeny ze symbolů)
aplikuje formální operace. […]. Inteligentní chování je tedy
výsledkem manipulace se symboly.“
(Schwarz, 2009, s. 15)
Různá pojetí jazykového znaku
aneb o vztahu mezi slovem a pojmem (mentální reprezentací, konceptem)
In Význam významu, 1923
Jak dochází k přiřazení znaku (slova) k pojmu?
Charles Sanders Peirce
3 složky podílející se na semióze:
a) znakové vehikulum (nosič) – to, co je vnímatelné smysly
b) denotát (to, k čemu znak odkazuje)
c) interpret – ten, kdo rozumí zástupnosti
Ferdinand de Saussure
- bilaterální pojetí znaku:
signifié (označované, tj. pojem) + signifiant (označující, tj. slovo)
- vztah mezi nimi je arbitrární, ale neoddělitelný (rub a líc)
Jazyk je arbitrárním, konvencí ustáleným spojením mezi symbolem
a významem; není zde spojení mezi významem slova a tím, jak je
reprezentováno v jazyce (vyslovováno, značeno či psáno)
(Kurs obecné lingvistiky, 1917)
Jak dochází k přenesení na pojmovou rovinu???
Modely jazyka:
➢mentální (vytvářejí modely, které popisují strukturní
a procesuální aspekty mentálních jevů na abstraktní rovině)
➢ neuronální (důl. je fyzická báze kognice, která je popisována
neurobiologickými metodami)
(Schwarz, 2009)
Neuronální podklad jazyka
Brocovo centrum
Paul Broca r. 1861
- afatický pacient Tan-Tan
- centrum produkce řeči
- area 44, 45
- inferiorní část frontálního laloku, pars opercularis a pars triangularis
Wernickeovo centrum
Carl Wernicke r. 1874
- centrum porozumění řeči
- area 22
- na pomezí temporálního a parietálního laloku
- posteriorní část superiorní temporalní gyrus
Lokalizace jazykových rovin
„Pravá hemisféra je němá“
- sémantika je asi v P-hemisféře
- fonologie v L-hemisféře
- syntax v L-hemisféře
-lokalizační přístup dnes? - spíše se mluví o neurálních korelátech apod.
+ opět otázka: Pomůže nám toto lépe popsat jazykové procesy?
Modely sémantické paměti
Collins & Quillian z r. 1969: síťový model
- obrovské množství sítí, které jsou tvořeny uzly (pojmy) → strom
- kritika: Rosch(ová): teorie prototypů
Collins & Loftus(ová) z r. 1975: model šíření aktivace
- asociační spoje mezi pojmy (různá asociační síla)
(Sternberg, 2009; nebo Solso, 2001)
- výsledky asociačních experimentů to nepodporují (tzv. inverzní asociace)
Reprezentace poznatků
reprezentační teorie:
➢ unitární
- obrazy
- výroky (Anderson & Bower, Pylyshyn)
➢ duální (Paivio)
- oba způsoby
(Sternberg, 2009)
- další přístup k reprezentacím: enaktivní reprezentace (ukládají zkušenosti
jako motorické programy), analogové (zkušenosti jako obrazy a prostorová
schémata), symbolické (zachycují zkušenosti pomocí jazyk.forem)
(Schwarz, 2009, s. 82)
(Carmichael et al, 1932)
(Chambers(ová), & Reisberg in Sternberg, 2009)
„Vzhledem k dnešnímu stavu poznání lze považovat za reálné, že
mentální struktury tvoří nikoliv konglomerát více či méně
autonomních struktur (znalosti, syntaktická pravidla, mentální
slovník), ale struktura jediná, […] předpokladová báze“
(Nebeská, 1992, s. 81)
= dynamická struktura, která se proměňuje interakcí jedince
s prostředím
Dnešní přístupy
Vágnost významu
-důležitý historický poznatek: kódování nerovná se dekódování
(Osgood in Nebeská, 1992)
- slova mají vágní význam
- velkou roli hrají konotace
→ Barnumský efekt (viz článek ve studijních materiálech)
Posun jazykového významu
Zákon sestupu v jazyce:
- původně neutrální slovo používané v odborných kruzích
→ rozšíření mezi veřejnost → nabývání konotací → získává
negativní náboj
Ve studijních materiálech:
Mareš, P. (2014). Úvod do lingvistiky a lingvistické bohemistiky.
Praha: Nakladatelství Karolinum.
doporučeně:
George A. Miller (2003):
The cognitive revolution: a historical perspective
Reference
Černý, J. (1996). Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia.
Carmichael, L., Hogan, H. P., & Walter, A. A. (1932). An experimental study of the effect
of language on the reproduction of visually perceived form. Journal of Experimental
Psychology, 15, 73-86. Dostupné na www.bryanburnham.net.
Fernández, E. M., & Smith Cairns, H. (2014). Základy psycholingvistiky. Praha:
Karolinum.
Miller, G. A. (1990). Linguists, Psychologists, and the Cognitive Sciences. Language,
66(2), 317-322.
Nebeská, I. (1992). Úvod do psycholingvistiky. Praha: H & H.
Osherson, D. N., & Wasow T.(1976). Task-specifity and species-specifity in the study of
language: A methodological note. Cognition, 4, 203-214.
Richards, I. A., & Ogden, C. K. (1923). The Meaning of Meaning: A Study of the Influence
of Language upon Thought and of the Science of Symbolism. New York: Harcourt,
Brace & World, Inc.
Schwarz, M. (2009). Úvod do kognitivní lingvistiky. Praha: Dauphin.
Saussure, F. (1996). Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia.