PAMĚŤ část II: epizodická a sémantická paměť deklarativní a procedurální paměť amnézie mimořádná paměť paměť v každodenním životě autobiografická paměť očitá svědectví teorie schémat ZÁVĚREČNÝTEST • Test obsahuje celkem 15 položek s časovým limitem 20 minut. Správná odpověď je vždy hodnocena 1 bodem. U položek s možností zatrhnout právě jednu správnou odpověď je za nesprávnou odpověď část bodu odečítána (u položek s 5 možnostmi je odečteno 0,25 bodu; se 4 možnostmi 0,33 bodu atd.) U ostatních typů položek (přiřazování, zatržení všech platných odpovědí) nejsou nesprávné odpovědi penalizovány; za správně odpovězenou je však považována pouze taková položka, kde jsou zatrženy všechny platné odpovědi či správně přiřazeny všechny dvojice. Neodpovězená položka je vždy hodnocena 0 body. Počet získaných bodů za test se ihned po uložení testu zapíše do poznámkového bloku. Do vyhodnocení svého testu můžete nahlédnout po skončení testu u vyučující/ho. Při odpovídání na položky a přesunu mezi nimi nebuďte prosím netrpěliví při načítání stránek testu a neklikejte vícekrát ani nepoužívejte tlačítka ECS, Reload apod. Pro úspěšné složení kolokvia je nutno získat 10 bodů z 15 (k bodům z testu se připočítají body za tutoriál a recenzi). B2.33: Po. 11. 12. 08:20 CHUNKS • Chunking je v psychologii proces, kterým jsou jednotlivé informace spojeny dohromady ve smysluplný celek. VED * RON * IK * DON * EM * ÁR * ÁD VEDRO NIKDO NEMÁ RÁD 26051973 26.05.1973 .--. / .- / -- / . / - // .--- / . // ..- / --.. / .- / ... / -. / .- / P A M E T J E U Z A S N A paměť deklarativní (explicitní) epizodická (události) sémantická (fakta) procedurální dovednosti (např. motorické, percepční, kognitivní) priming (percepční, sémantický ) podmiňování neasociativní (habituace, senzitizace) Squire (1990) nedeklarativní (implicitní) EPIZODICKÁ A SÉMANTICKÁ PAMĚŤ • Tulving 1972 • epizodická paměť – ukládání událostí a poznatků o nich, osobní minulost; autonoetické vědění • sémantická paměť – fakta, znalosti o světě, významy slov, pravidla… • doklady z neuropsychologických studií, studie se zobrazovacími technikami Rozdíl mezi epizodickou a sémantickou pamětí je nyní definovaný v pojmech subjektivního prožívání, které doprovází operace systému kódování a vybavování DEKLARATIVNÍ A PROCEDURÁLNÍ PAMĚŤ • Tulvingův třetí systém dlouhodobé paměti – procedurální • Cohen a Squire (1980) – 
 deklarativní vs nedeklarativní paměť ‣ deklarativní – explicitní,“vím, že …” - sémantická a epizodická ‣ nedeklarativní – implicitní; různé typy: procedurální (“vím, jak…”), podmiňování, priming, habituace… PAMĚŤV KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ • posun od metafory skladiště k metafoře korespondence • ekologická validita laboratorních výzkumů • reprezentativnost • zobecnitelnost • předmět zkoumání, metoda a prostředí studií AMNÉZIE • retrográdní vs anterográdní amnézie • významně častěji postižena deklarativní paměť oproti procedurální • metodologické problémy u studié amneziků Henry Molaison (1926 - 2008) MIMOŘÁDNÁ PAMĚŤ • Lurija: Malá kniha o velké paměti (1973) • mnemonici – někdy vrozené schopnosti, často ale uplatnění strategií 
 (hyperthymesie:A.J. - dr. James McGaught) HIGHLY SUPERIOR AUTOBIOGRAPHICAL MEMORY AUTOBIOGRAFICKÁ PAMĚŤ • paměť na události vlastního života • kalendář událostí • deníkové záznamy • 3 úrovně autobiografické paměti • životní události • obecné události • vzpomínky vázané k události • časový faktor • infantilní amnézie • vzpomínkový boom (dospívání a raná dospělost) ZÁBLESKOVÉ VZPOMÍNKY • události, které jsou překvapivé a zvýší úroveň aktivace organismu • vzpomínky jsou uchovány mnohem detailněji (vztah mezi emocionálností prožitku a živostí vzpomínek) • zapamatování: zdroje (osoby), místa, co subjekt dělal, emocí (jedince, ostatních), následné reakce, důsledky události pro jedince • nižší objektivní přesnost vzpomínek • časté opakování OČITÁ SVĚDECTVÍ • faktory zkreslení • konfirmační zkreslení • snaha vyhovět tazatelům • vliv emočního stavu • metoda dotazování • uspořádání identifikace pachatele • základní a rozšířené kognitivní interview • spolehlivost svědecké výpovědi – experimenty Loftusové, Millera a Burnsové (1978) TEORIE SCHÉMAT • Bartlett (1920) – vybavování celých textů • příběhy, které vyvolávaly konflikt mezi obsahem příběhu a očekáváním zkoumaných osob • kulturně podmíněné pochopení, očekávání a předchozí znalosti měly vliv na reprodukci • zapamatování a vybavení ovlivňují schémata • organizované struktury mentálních reprezentací lidí, objektů, událostí nebo situací pomáhající nám při kognitivních operacích