11. 10. 2017
1
ZÁKLADY PEDAGOGIKYZÁKLADY PEDAGOGIKY
Přednáška z předmětu
Společenskovědní základ
Přednášející: doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph.D.
SOCIALIZACESOCIALIZACE
Proces, během kterého se jedinec začleňuje
do společnosti.
Jedná se o proces osvojování si způsobů
chování, seznamování se s kulturním
prostředím a osvojení si společenských
norem.
Probíhá-li socializace úspěšně, má jedinec
zakotveny sociální normy, hodnoty,
vystupování, ale také i sociální role svého
společenského a kulturního okolí.
Jedinec se znevýhodněnímJedinec se znevýhodněním ––
stupně možné socializacestupně možné socializace
CílemCílem dosáhnoutdosáhnout co nejvyšší možné socializaceco nejvyšší možné socializace ss
ohledem na druh a hloubku postižení či znevýhodněníohledem na druh a hloubku postižení či znevýhodnění
1. Inkluze/integrace
2. Adaptace (snaha přizpůsobit se prostředí, ve kterém
jedinec žije – vychází se z individuálních možností a
schopností jedince)
3. Utilita („sociální upotřebitelnost“ znevýhodněných
osob, přizpůsobení pracovních míst, společenské
uplatnění)
4. Inferiorita („sociální nepoužitelnost“, segregace
jedince, ztráta sociálních vztahů)
11. 10. 2017
2
ENKULTURACEENKULTURACE
Součást socializačního procesu, během
něhož se původně neutrální a nekulturní
novorozenec stane integrální součástí
společnosti, jejíž kulturu přejímá.
Enkulturace je neukončený celoživotní
proces (stejně jako socializace a
výchova).
ZÁKLADNÍ ČINITELÉZÁKLADNÍ ČINITELÉ
ÚSPĚŠNÉ SOCIALIZACEÚSPĚŠNÉ SOCIALIZACE
VÝCHOVA PROSTŘEDÍ
DISPOZICE
POJEM VÝCHOVYPOJEM VÝCHOVY
PEDAGOGIKA – věda o výchově (teorie
výchovy) a vzdělávání (didaktika)
Výchova v širším slova smyslu
(edukace) a užším slova smyslu
(záměrné ovlivňování kvality osobnosti
vyjma vzdělávání)
Aktéři, činitelé výchovy: vychovatel (edukátor,
subjekt výchovy), vychovávaný jedinec
(edukant, objekt výchovy, adresát výchovy
apod.).
11. 10. 2017
3
7
PEDAGOGIKAPEDAGOGIKA
věda zabývající se výchovou a vzděláváním
(výchovou v užším a širším slova smyslu)
v nejrůznějších sférách života společnosti,
není tedy vázána pouze na vzdělávání ve
školských institucích a na populaci dětí a mládeže
jako věda o výchově zkoumá výchovu jako
záměrnou formativní činnost, její vývoj,
zákonitostmi, podstatu, strukturu, funkci,
mechanismy v konkrétních historických
podmínkách společenského vývoje (…) zkoumá
výchovný proces jako jeden z
nejvýznamnějších společenských jevů.
8
Základní disciplíny
Dějiny pedagogiky a dějiny školství
Obecná pedagogika – základní ped. disciplína usilující o
systematizaci a interpretaci základních ped. jevů a zákonitostí,
řeší též metodologické otázky a základní terminologii
pedagogiky.
Srovnávací pedagogika (komparativní ped.) – popisuje a
porovnává ped. teorie, vých.-vzdělávací systémy a školské
soustavy v různých zemích či regionech, a to v kontextu
historickém, sociálním, ekonomickém, kulturním, apod.
Filozofie výchovy (teorie výchovy) – zabývá se smyslem a
účelovostí výchovy a vzdělávání, hodnotami v edukaci, otázkou
řízení a kontroly edukace, etickými otázkami výchovy,
možnostmi a mezemi lidského poznání a jeho předávání z
generaci na generaci, člověkem a jeho vychovatelností atd.
Didaktika – teorie vzdělávání; zabývá se formami, postupy a
cíli vyučování
Struktura pedagogikyStruktura pedagogiky
9
Hraniční disciplíny
Sociologie výchovy – zabývá se soc. aspekty edukace, místem
a funkcí edukace ve společnosti, v dané kultuře, vztahy mezi
edukací a soc. strukturou a soc. mobilitou, podmínkami a
soc.důsledky činnosti výchovných a vzdělávacích institucí.
Pedagogická antropologie – edukace a její vývoj v celistvém
pohledu na člověka na základě biologických a soc. poznatků o
lidském rodu.
Ekonomie vzdělávání – zkoumá souvislost mezi ekonomickými
a edukačními. Typické otázky oboru se týkají kvality výstupů
edukačního systému ve vztahu k vloženým nákladům, financování
školství, vztahů mezi vzděláním, kvalifikací lidí a jejich uplatnění
na trhu práce apod.
Pedagogická psychologie – zabývá se využitím
psychologických poznatků v pedagogice. Psychologicky analyzuje
předpoklady, průběh a výsledky edukace, zkoumá např. psychický
vývoj dítěte v souvislosti s jeho schopností osvojovat si různé
poznatky a dovednosti.
11. 10. 2017
4
10
Aplikované disciplíny
Speciální pedagogika - zabývá se edukací osob s ohledem
na jejich speciální výchovné a vzdělávací potřeby v oblasti
fyzické, psychické nebo sociální. Zkoumá jejich pracovní a
společenské možnosti, usiluje o jejich integraci do společnosti
a sleduje komplexní rozvoj jejich osobnosti.
Etopedie - edukace a reedukace (převýchova) sociálně
nepřizpůsobené, obtížně vychovatelné nebo jinak sociálně narušené
mládeže (děti a dospívající s poruchami chování)
Psychopedie - edukace osob s mentálním postižením
Somatopedie - edukace osob tělesně a zdravotně postižených
Logopedie - zabývá se korekcí nebo odstraňováním poruch řeči a
komunikace
Surdopedie - edukace osob s různými vadami sluchu
Oftalmopedie - edukace osob se zrakovým
Sociální pedagogika
Pedagogika volného času
Andragogika
Geragogika
11
Sociologie: poskytuje poznatky o fungování společnosti (zákonitosti,
vztahy, podmínky pro edukaci…)
Psychologie: vede k pochopení osobnosti vychovávaného (hraniční
disciplína pedagogická psychologie, dále sociální psychologie,
patopsychologie…)
Biologie, medicína – základní znalost a pochopení anatomie, fyziologie,
patologie (otázka tělesných dispozic a procesů)
Antropologie: věda o vzniku, vývoji a tělesných vlastnostech člověka a
jeho rasách
Právo: poskytuje právní ukotvení edukace (školský zákon, povinná školní
docházka, úmluva o právech dítěte…), vyjasňuje vybrané klíčové termíny
(např. dítě, mladistvý, trestní odpovědnost, zletilost…)
Ekonomie: stěžejní oblast pro ekonomické zajištění vzdělávacího
systému a potřeb jedince v souladu se zákony
Sociální práce: předchází nebo se snaží upravit problémy jedince
vznikající z konfliktů člověka a spol. institucí (selhání edukace)
Úzce spolupracující oboryÚzce spolupracující obory
Účinkem výchovy má býtÚčinkem výchovy má být
URČITÁ KVALITA OSOBNOSTIURČITÁ KVALITA OSOBNOSTI, aby, aby
vychovávaný získal nebo si uchoval:vychovávaný získal nebo si uchoval:
určité schopnosti, dovednosti, znalosti,
postoje, způsoby chování, názory,
přesvědčení
připravenost k prožívání a chování (tzv.
psychické dispozice, dnes užíváme pojem
kompetence – pohotovost, připravenost
k určitým prožitkům a způsoby chování,
považovány za hlubinný základ pomíjivých
zážitků a činů).
11. 10. 2017
5
Ten, kdo vychovává, chce ovlivnit strukturuTen, kdo vychovává, chce ovlivnit strukturu
psychických dispozic (kompetencí)psychických dispozic (kompetencí)
vychovávaného jedince.vychovávaného jedince.
Toto působení lze chápat ve 4 rovinách:
aby edukant získal dispozice, které dosud
nemá,
aby zesílily, rozvinuly se a rozšířily existující
dispozice pozitivní,
aby se oslabily, odbouraly a odstranily
existující dispozice negativní,
aby nedocházelo ke vzniku negativních
dispozic.
VÝCHOVAVÝCHOVA
Množství činností, které nejsou
samoúčelné (ne činnost prostou –
úzký obsah, široký rozsah). Mají svůj
řád, posloupnost...
Hovoříme o výchovných cílech
(normy), ale nejsou to jen znalosti,
dovednosti, postoje..., důležitá je
KVALITA OSOBNOSTI.
DEFINICE VÝCHOVYDEFINICE VÝCHOVY
„Výchovou rozumíme činnost, jejímž
prostřednictvím se lidé snaží natrvalo
zdokonalit v některém směru
strukturu psychických dispozic
(osobnost) jiných lidí, nebo upevnit
jejich hodnotové komponenty, nebo
zabránit vzniku dispozic nežádoucích
(W. Brezinka).“
11. 10. 2017
6
STYLY VÝCHOVYSTYLY VÝCHOVY
AUTORITATIVNÍ
neschopnost učitele zaujmout, překrytá vynucenou mocí
nad vychovávanými
potlačování individuality dítěte a jeho tvořivého myšlení
LIBERÁLNÍ
pedagog není dostatečnou autoritou pro vychovávaného, je
benevolentní a selhává ve své výchovné funkci (neschopost
vs. záměr v liberální výchově)
DEMOKRATICKÝ
moc je využívaným prostředkem
podporuje „dobrodružství poznávání“, schopnost vést
tvořivý dialog, tzn. naučit tvořivě a kriticky myslet (být
vzorem a znát dobře vývojová specifika)
umožnit podílet se na spolurozhodování → sounáležitost
s vychovatelem, vých. institucí
Podmínky výchovyPodmínky výchovy –– vnitřní (dispozice), vnějšívnitřní (dispozice), vnější
(prostředí, vztahy)(prostředí, vztahy)
Prostředky výchovyProstředky výchovy -- vše, co se využívá ke splněnívše, co se využívá ke splnění
edukačních cílůedukačních cílů
BloomovaBloomova taxonomietaxonomie výukových cílůvýukových cílů
šest hierarchicky uspořádaných kategorií, řazeny
podle stoupající náročnosti psychických operací,
jež mají ve svém základu.
K vymezování cílů v jednotlivých kategoriích byly
vytvořeny systémy aktivních sloves.
Pro dosažení vyšší cílové kategorie je třeba
zvládnout učivo v rámci nižší kategorie.
Podle této struktury by mohl učitel hodnotit např.
výkon žáka při zkoušení nebo stanovovat učební
úlohy
11. 10. 2017
7
Cílová kategorie (úroveň osvojení)
1. Zapamatování
termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace
Slovesa: definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat,
popsat, přiřadit, reprodukovat, seřadit, vybrat, vysvětlit, určit
2. Pochopení
překlad z jednoho jazyka do druhého, převod z jedné
formy komunikace do druhé, jednoduchá interpretace,
extrapolace (vysvětlení)
Slovesa: dokázat, jinak formulovat, ilustrovat, interpretovat,
objasnit, odhadnout, opravit, přeložit, převést, vyjádřit vlastními
slovy, vyjádřit jinou formou, vysvětlit, vypočítat, zkontrolovat,
změřit
3. Aplikacepoužití abstrakcí a zobecnění (teorie, zákony,
principy, pravidla, metody, techniky, postupy, obecné
myšlenky v konkrétních situacích)
Slovesa: aplikovat, demonstrovat, diskutovat, interpretovat
údaje, načrtnout, navrhnout, plánovat, použít, prokázat,
registrovat, řešit, uvést vztah mezi, uspořádat, vyčíslit, vyzkoušet
4. Analýza
rozbor komplexní informace (systému, procesu) na prvky a
části, stanovení hiearchie prvku, princip jejich organizace,
vztahů a interakce mezi prvky
Slovesa: analyzovat, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit,
rozčlenit, specifikovat
5. Syntéza
složení prvků a jejich částí do předtím neexistujícího celku
(ucelené sdělení, plán nebo řada operací nutných k
vytvoření díla nebo jeho projektu, odvození souboru
abstraktních vztahů k účelu klasifikace nebo objasnění
jevů
Slovesa: kategorizovat, klasifikovat, kombinovat, modifikovat,
napsat sdělení, navrhnout, organizovat, reorganizovat, shrnout,
vyvodit obecné závěry
6. Hodnocení
posouzení materiálů, podkladů, metod a technik z hlediska
účelu podle kritérií, která jsou dána nebo která si žák sám
navrhne
Slovesa: argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, podpořit
(názory), porovnat, provést kritiku, posoudit, prověřit, srovnat s
normou, vybrat, uvést klady a zápory, zdůvodnit, zhodnotit
PROSTŘEDÍPROSTŘEDÍ
složitě strukturovaný systém ne
náhodných faktorů, činností (přírodní řád
→ společenský řád, vnitřní organizace)
otevřený systém, odrážející potřeby objektu
i subjektu;
„soubor vnějších přírodních
(biologických, geografických) a
společenských (pedagogických,
psychologických, sociologických)
podmínek“
11. 10. 2017
8
Různé pohledy na prostředí:Různé pohledy na prostředí:
Objektivní (reálné vazby a vlivy) x
subjektivní (potřeby objektu)
Přírodní, ekologické,
společenské(vztahy, komunikace),
kulturní (hodnoty, řád, normy...)
Členění podle:Členění podle:
velikosti a rozsahu (makro, mezzo, mikro)
typu aktivit člověka (pracovní,
volnočasové, vzdělávací, sportovní,
společenské...)
organizovanosti (organizované,
institucionální vs. neorg., volné)
území, teritoria (lokální, neformální...)
charakteristického znaku (společenské
zařazení...)
PEDAGOGIKAPEDAGOGIKA
zkoumá prostředí společenské
bere v potaz aspekty přírodní, kulturní,
historické, ekonomické
přirozenými prostředími jedince →
rodinné, školní, skupinové, lokální,
pracovní
11. 10. 2017
9
A) Rodinné prostředíA) Rodinné prostředí
Utváří
prvotní sociální kontakt, vazby;
emocionalitu;
hodnotový systém;
postoje, názory;
osobnostní vlastnosti (vůle, charakter...);
přebírání norem společnosti.
Rodinné prostředí vs. rodinná výchova
B) Školní prostředíB) Školní prostředí
Komenský:
„Příprava člověka na vše lidské.“
Speciální lokální prostředí
3 roky → ? (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ …)
Probíhá: výchova, vzdělávání, socializace,
interakce, kooperace, profesní příprava…
Důležité klima školy, třídy (materiální,
přírodní, společenské podmínky)
Klíčová kooperace rodina ⇔ škola (aspekty
Zdravé školy)
11. 10. 2017
10
C) Lokální prostředíC) Lokální prostředí
pravidelný, bezprostřední kontakt
(přírodní, společenské; vztahy, normy,
hodnoty, vzory, …);
jistá „geografická“ příslušnost, jedinec
stále někam patří;
volný čas (např. trávený ve folklorním
souboru)
Sociologie: „Skupina lidí v organizovaném
teritoriu se společným stylem života“
město, tradiční – moderní vesnice (stupeň
ohrožení jedince);
dospívající – jazyk, hodnoty ideály, zkušenosti,
tradice.
D) Skupinové prostředíD) Skupinové prostředí
statut a role jedince ve společnosti
(připsaný – rodina, získaný – škola,
družina, kroužek – vnitřní řád, hierarchie,
komunikace);
makro, mezzo, mikro;
síla skupiny – pozitivní i negativní vliv
(soc. patologie, asociální chování)