Školní etnografie Markéta Levínská, Ph.D. marketa.levinska@uhk.cz 1. Co je to etnografie a její proměny s ohledem na definici kultury: společnost – kultura – význam 2. Školní etnografie – zdroje a vývoj 3. Pražská skupina školní etnografie 4. Etnografické výzkumné principy 5. Subjektivita výzkumníka (cvičení) 1) Kořeny a disciplíny • •Etnografie •Etnologie •Sociální a kulturní antropologie • • • Ethnos jako jednotka analýzy • Etnografie – ethnos – národ, nám nejde o etnikum, ale o jednotku analýzy, kterou je skupina, jež sdílí společnou „kulturu“, jde nám o jejich postoj, o pohled příslušníka skupiny, tkzv. emický postoj Etnologie – komparativní věda, studium významu Sociální a kulturní antropologie – aplikace etnografických metod do moderních společností, do institucí moderních společností Etnografie vývoj •Evolucionismus •Kulturní relativismus •Konfiguracionismus •Funkcionalismus •Strukturalismus •Interpretativismus •Kognitivismus Co je kultura? Kde je? Jakou hraje roli ve společnosti? Jak je determinována lidská psychika? Jaký je vztah materiální kultury, společenského uspořádání, společenských hodnot, lidské psychiky, jazyka? Je vnější či vnitřní vzhledem k jedinci? Je vytvářena lidmi anebo nás determinuje? Kultura x rasa 1)Evolucionismu Edward Burnet Tylor, 1881, definice kultury komplexní celek zahrnující náboženské a etické hodnoty a systémy, právní předpisy, poznání, umění a všechny zvyky a schopnosti, kterými jedinec disponuje jako příslušník společnosti a které si osvojil učením, kabinetní vědci, cestovatelé, etnocentrismus, kolonialismus Kultura x rasa jako definující koncepty 2) Franz Boas – kulturní relativismus rozdělení kultury na materiální a duchovní – materiální kultura je odrazem duchovní, prosazení kulturnímu determinismu oproti biologickému, historicizmus 3) Boasovi žáci amerika konfiguracionismus Ruth Benedictová – Vzory kultury – analogie kultury a charakteru, etnopsychologie Alfred Luis Kroeber – superorganické pojetí kultury, distribuce kulturních prvků, kultura je nadindividuální entita, působí ze vně, není jedinci vytvářena, ale prezentována Edward Sapir- Benjamin Lee Whorf - koncept jazyka, jazyk a kultura, Margaret Meadová – výzkumy Samoa, Coming Age in Samoa, žákyně Franze Boase, prosazení sociálního/kulturního determinismu na psychiku člověka, vliv výchovy v raném dětsví na osobnost člověka, psychoanalýza, dcera G. H. Meada, žena Gregory Batesona 4) Malinowski – funkcionalismus (britský) – kultura je funkční záležitost, univerzální instituce, cílem je adaptace na prostředí, pochopení kultury zevnitř, jak dobře fungovat ve společnosti, kulturní šok 5) Strukturalismus – francouzká strukturální antropologie Clifford Geertz – kultura jako text, interpretace Školní etnografie – zdroje a vývoj •Anglie 70. léta 20. stol •Willis, Paul •Woods, Peter • • • Inspirace Malinowského etnografie Chicagská městská sociologie Meadův symbolický interakcionismus Schutz, A. sociální fenomenologie Etnometodologie Gafrinkel Grounded theory - Strauss Škola je a) hetero-kulturní prostředí b) místo kulturního konfliktu c) nejde pouze o měření vstupu a výstupu, ale co se ve škole děje d) deskriptivní nikoli preskriptivní kategorizace. atribuce významu: kontext, perspektiva, strategie, situace, kultura, kariéra V Británii se školní etnografie začala objevovat v 60. letech 20. století a rozvíjela se v 70. a 80. letech a stále se výzkumy v jejím duchu provádějí. V Čechách se objevuje v 90. letech, právě prostřednictvím PSŠE (PSŠE je inspirována Brity Woods a jeho žák Bob Gofrey, Francouzy i Italy). Školní etnografie není jedna konkrétní metoda, ale spíše se jedná o soubor přístupů. Inspirací je „nová sociologie“, v níž jsou důležité kategorie všedního dne; chicagská škola: výzkum sociálních pracovníků apod. a Meadův symbolický interakcionismus, lidé se chovají k objektům (druhým, věcem), na základě toho jaký význam pro ně daný objekt (druhý, věc) má, atribuce významu objektu je kontinuální proces a souvisí s k kontextem, s perspektivou, strategií, situací a kulturou a kariérou. Stěžejním představitelem britské školní etnografie je Peter Woods, který otočil pohled na školu. Nešlo mu o to, zjišťovat výkon té které školy, tím způsobem, škola je pro výzkumníka škola vlastně černou schránkou a měří jen vstup a výstup a na základě toho usuzuje na její kvalitu. Nevnímá školu pouze jako nástroj na předávání vědomostí, transmisi kultury, ale jako na místo, kde spolu musí jednotlivé skupiny přežít, je místem kulturního střetu. V kontextu Britského školství to samozřejmě můžeme vnímat doslova. Školy jsou navštěvovány dětmi z různých národnostních komunit imigrantů, je daleko více heterogenní než škola česká. Ale vidět školu jako nesamozřejmou instituci, zbavit se etnocentrického pohledu je právě pro výzkum velice důležité. (Etnocentrický znamená, že ji znám, není pro mě nic nového, sdílím hodnoty, které předává atd., nedokážu pochopit, jak někdo jiný ji může jako instituci vůbec zpochybňovat.) Z hlediska Woodse není škola jako instituce místem pohody, ale jde v ní o přežití žáků a učitelů, kteří používají strategie k přežití. Jde o to, vniknout do černé schránky školy a pochopit tyto strategie. Etnografie tedy se primárně pokouší o deskripci školního života v kategoriích aktérů. Jde o deskripci ne o preskripci, kdy chci něco zjistit a na základě toho si předpřipravím kategorie a je se snažím naplnit. A to je to nové a převratné, co Woods a spol. do pedagogického výzkumu přinesl. Woods tak popisuje např. rozpaky, manipulace, pokrytectví, neupřímnost, sociabilita, etiketa, legrace, v jeho Divided school jsou kapitoly užit si legrace, ztrapnit se, význam humoru ve sborovně, skrytá pedagogika přežití a přestože se zdá, že v jeho podání nemá výzkum s učením nemá nic společného, tak pomocí deskripce dokáže definovat, situaci, které nevede k učení a co je třeba, aby k učení mohlo vůbec dojít. Zda-li bude něco naučeno, tak záleží na tom, jak bude situace oboustranně vydefinována (učiteli a žáky). A v situacích, kdy se jedná především o strategie přežití, tak k učení nedochází. Pražská skupina školní etnografie •http://kps.pedf.cuni.cz/psse/ •90. léta 20. století Etnografie - základní principy •Perspektivnost •Rašamonský přístup •Reflexe •Interakce nesou symbolický význam •Nástroj výzkumu je výzkumník samotný Jde o to, že se zabýváme významem, jaký význam kladou aktéři našeho výzkumu sociální realitě, kterou žijí. Je to vždy racionální? Zjistitelné? Jak je to doopravdy? Nejen aktéři amjí Etnografie – základní dimenze • • •Sběr dat – terén •Práce s daty – archív •Interpretace - text Sběr dat – terén •VSTUP A ČAS A KLÍČOVÝ INFORMÁTOR • •Zúčastněné pozorování •Rozhovor jako interview •Práce s dokumenty (kronika, média, místní archív) Vstup do terénu a čas věnovaný výzkumu Sociální realita má pro aktéry, kteří se v ní pohybují význam; sociálního vědce tento význam zajímá. Aktéry výzkumu považuje za rovnocenné partnery, za znalce svých životů. (To se týká především fáze, kdy se sbírají data). Vědec je cizincem ve světě aktéra výzkumu, aktér výzkumu je průvodcem. Práce s daty – archív •Kvalitativní analýza • • jádrová kategorie •(core category) •Poznámkování •Komparace •Nové otázky • • • Manuální analýza • x • Atlas.ti ? • Teorie Interpretace - text • 1.Explikace významu 2.Čtení a psaní (a prožívání) dat 3.Identifikace a desidentifikace badatele • •Symptomaticky – co hledám, co je „můj problém“ •Teoreticky – akademická parta •Empiricky – aktéři výzkumu • •Odstoupit od všech identifikací - reflexe • • Použitá a doporučená literatura •BITTNEROVÁ, D., D. DOUBEK a M. LEVÍNSKÁ. Funkce kulturních modelů ve vzdělávání. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2011. •BUDIL, I., T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton, 2003. •BURGESS, R. G. In the field: an introduction to field research. Boston: Allen, 1984. •ERIKSON. F. What makes School etnography ‚Ethnographic‘? Antrophology and Education Quarterly, Vol. 15: 51-66, 1984. •FAY, B. Současná filosofie sociálních věd: multikulturní přístup. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. •GEERTZ, C. Interpretace kultur: Vybrané eseje. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. •GRONDIN, J. Úvod do hermeneutiky. Praha: Oikúmené [Institut pro středoevropskou kulturu a politiku], 1997. • • • • • •HAMMERSLEY, M., ATKINSON, P. Ethnography. Principles in Practice. London and New York: Tavistock Publications, 1983. •HEIDER, K.G. (1988). The Rashomon Effect: When Ethnographers Disagree. American Anthropologist, 1 (90), 73-81. •HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. •HOLÝ, L. a M. STUCHLÍK. The Structure of folk models. London: Academic Press, 1981. •CHRZ, V. Co děláme, když interpretujeme. ŠUCHA, M., M. CHARVÁT a V. ŘEHAN. Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku VIII. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. •KONOPÁSEK, Zdeněk. Co znamená interpretovat text?. MIOVSKÝ, M., I. ČERMÁK a V. CHRZ. Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku IV. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2005. •KUČERA, Miloš. Studia paedagogica č.8 - Školní etnografie: Přehled problematiky. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1992. Dostupné z: http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/psse/index.php?p=problem •KUČERA, Miloš. Kvalitativní výzkum: inspirace psychoanalýzou. Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku IX: individualita a jedinečnost v kvalitativním výzkumu : [sborník vybraných příspěvků z IX. česko-slovenské konference ... : 20.-21. ledna 2010 v Brně]. 1. vyd. Brno: Psychologický ústav AV ČR, 2010, s. 47-54. ISBN 9788086174174. • • •MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006. •PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Psychický vývoj dítěte: od 1. do 5. třídy. Vyd. 1. Praha: Karolinum. •PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. 1. až 8. třída "Žák v měnících se podmínkách současné školy". Pražská skupina školní etnografie [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/psse/index.php?p=1.az-8.trida •SHAFFIR, W., R. A. STEBBINS a A. TUROWETZ. Fieldwork experience: qualitative approaches to social research. New York: St. Martin's Press, c1980. •SCHUETZ, A. The Stranger: An Essey in Social Psychology. American Journal of Sociology. May 1994, roč. 49, č. 6, s. 499-504. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2771547 •ŠVAŘÍČEK, R. a K. ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007, 377. •WILLIS, P. Learning to labour: How working class kids get working class jobs. Farnborough, Saxon house: 1977 •WOODS, P. The divided school. London: Routledge and Kegan Paul, 1979 •