CITACE – KLÍČ:
Nejzákladnějšími citacemi v odborném textu jsou 1. článek v odborném periodiku, 2.
monografie (kniha, která je celá psaná jedním autorem nebo skupinou autorů) a 3. kapitola
v redigované knize (tj. kniha s editorem, každou kapitolu napsal někdo jiný). Tyto formy
citací jsou velmi standardní a nejlépe bude, pokud se je naučíte přesně zpaměti. Ostatní typy
publikací jsou v citacích méně časté, protože se obvykle nejedná o řádně recenzované zdroje.
Některé mají také více možných forem citačních záznamů podle toho, odkud publikaci máme
(např. diplomové práce, nepublikovaná data...).
Nejčastější problémy s domácím úkolem – obecně:
 Velká a malá písmena v názvech: Názvy článků, kapitol i knih se píšou jako věta –
velkým je pouze první písmeno prvního slova názvu a podnázvu, případně všechna
slova, která by byla v angličtině velkým (např. název metody, jména...)
 Kurzíva: Kurzívou se píšou samostatní knižní jednotky – názvy časopisů a knih
(NIKOLIV článků nebo kapitol!), případně internetových projektů (u online zdrojů –
ty ale citujeme pouze ojediněle) a oficiálně nepublikovaných zdrojů jako závěrečné
práce a příspěvky na konferenci. U článků je zajímavostí, že kurzívou se píše název
časopisu i jeho ročník, již ale ne číslo a rozsah stránek (viz např. zadání 2 – ročník
je kurzívou, za ním je bez mezery v závorce číslo – nepovinný údaj – již bez kurzívy).
 Vydání: Novým vydáním se myslí obsahově přepracovaná/doplněná verze knihy
(edition), nikoliv pouhý dotisk. Vydání lze u vědeckých publikací obvykle najít přímo
u názvu, a to i na přebalu knihy. Pokud není uvedeno u názvu vydání, neuvádí se ani
v citaci. Pokud je v knize uvedeno několik roků vydání (zejména u publikací
v češtině), jedná se pravděpodobně o dotisky – uvádí se první z uvedených roků.
 Pořadí autorů je v citaci vždy stejné, jak je uvedeno v publikaci. Autoři jsou
v zásadě seřazeni podle svého podílu na publikaci, pořadí tudíž není náhodné. Jiné než
uvedené pořadí v podstatě znamená jiný autorský kolektiv a autorů a často
znemožňuje dohledání správné publikace standardním způsobem např. přes
elektronické databáze.
 Článek ve vědeckém periodiku má standardní citaci bez URL i v případě, že se
jedná o online zdroj. URL se udává pouze u nestandardních online zdrojů jako blogy
nebo stránky univerzity, odkud jsme stáhli jinde nepublikované materiály. Ideální je u
běžných článků udávat DOI, jedná se však pouze o nepovinný údaj. DOI je online
„adresa“ článku, která se nemění, ani když je článek přesunut na jinou URL. Ve
společenských a přírodních vědách by měla mít publikace se stejným obsahem vždy tu
samou citaci bez ohledu na to, jak jste publikaci získali – tudíž elektronická kniha
nebo článek se citují stejně jako papírové verze těchto publikací. Ačkoli existují i
speciální online knihy, které mají zvláštní citaci (viz příručka APA), je dost málo
pravděpodobné, že s takovými zdroji budete ve větší míře pracovat.
 Pozor na správnou identifikaci údajů v publikaci (nezaměňujte např. název časopisu
a vydavatele – ten se u článků neuvádí). Je důležité znát, které povinné údaje patří do
které formy citace (článek, kniha, kapitola...) a tyto údaje důsledně dohledat. Neúplné
citace se v žádném odborném citačním standardu netolerují.
 Datum vydání – u standardních publikací (kniha, článek, kapitola) se vždy píše pouze
rok. U dalších záleží na typu. Standardně se například u konferenčních příspěvků
uvádí rok a měsíc, u příspěvků v blozích i den (viz publikace APA). Nikdy
nepřidávejte do citace údaje, které nejsou součástí formálního standardu (např.
nepřidávejte měsíc vydání u článků), i když jsou uvedeny přímo v publikaci – atypická
forma citace zkomplikuje správné dohledání publikace.
 Interpunkce je důležitá součást formy citace. Vždy se ujistěte, že víte, kde psát tečky
a čárky a kde ne (např. za DOI se již tečka nepíše). Pozor také na gramatickou
správnost – např. pokud název článku končí otazníkem, již na ním tečka není, i když ji
tam citační generátor vygeneruje.
1. (Monografie)
Deci, E. L. (1975). Intrinsic motivation. New York: Plenum Press.
2. (Článek v odborném časopisu)
Miyake, A., & Friedman, N. P. (2012). The nature and organization of individual differences
in executive functions: Four general conclusions. Current Directions in Psychological
Science, 21(1), 8-14. doi: 10.1177/0963721411429458
Pozn.: doi je nepovinný údaj, pokud článek řádně vyšel jako součást oficiálního čísla
časopisu. DOI je zkratka pro „digital object identifier”, udává se místo internetového odkazu,
protože zůstává stejný, i když se umístnění článku na webu změní.
NÁZVY článků, kapitol i knih píšeme podobně jako větu – velká písmena jsou pouze na
začátku názvu a podnázvu a u slov, které se běžně píšou s velkým. NÁZVY ČASOPISŮ se
však píšou s velkým, protože se jedná o oficiální název periodika (v AJ vždy velkým).
3. (Kapitola v editované publikaci)
Satpute, A. B., Ochsner, K. N., & Badre, D. (2012). The neuroscience of goal-directed
behavior. In H. Aarts & A. J. Elliot (Eds.), Goal-directed behavior (pp. 49-84). New York:
Psychology Press.
4. (Článek v časopisu)
Botvinick, M. M., Braver, T. S., Barch, D. M., Carter, C. S., & Cohen, J. D. (2001). Conflict
monitoring and cognitive control. Psychological Review,108(3), 624-652. doi: 10.1037/0033-
295X.108.3.624
5. (kniha publikována organizací)
American Psychological Association. (2010). Publication manual of the American
Psychological Association (6th ed.). Washington, DC: American Psychological Association.
Alternatíva:
American Psychological Association. (2010). Publication manual of the American
Psychological Association (6th ed.). Washington, DC: Autor.
6. (článek v online časopisu bez stránkování)
Miller, E. M., Walton, G. M., Dweck, C. S., Job, V., Trzesniewski, K. H., & McClure, S. M.
(2012). Theories of willpower affect sustained learning. Plos ONE, 7(6), e38680. doi:
10.1371/journal.pone.0038680
Některé online časopisy nemají speciální stránkování, nýbrž své články číslují identifikačními
čísly. V takovém případě se udává toto číslo místo rozsahu stránek.
7. (učebnice – stejně jak monografie)
Schumacker, R. E., & Lomax, R. G. (2010). A beginner’s guide to structural equation
modeling (3rd ed.). New York: Routledge.
8. (kapitola v editované publikaci)
Hall, G. (2002). Associative structures in Pavlovian and instrumental conditioning. In H.
Pashler (Series Ed.) & R. Gallistel (Vol. Ed.), Stevens’ handbook of experimental psychology:
Vol. 3. Learning, motivation, and emotion (3rd ed., pp. 1-46). New York: John Wiley & Sons.
9. (článek v tisku – zatím nezařazený do konkrétního čísla časopisu, avšak uveřejněný online
s přiděleným doi)
Gonthier, C., Braver, T. S., & Bugg, J. M. (2016). Dissociating proactive and reactive control
in the Stroop task. Memory & Cognition. V předstihu publikováno online. doi:
10.3758/s13421-016-0591-1
Anglicky:
Gonthier, C., Braver, T. S., & Bugg, J. M. (2016). Dissociating proactive and reactive control
in the Stroop task. Memory & Cognition. Advance online publication. doi: 10.3758/s13421-
016-0591-1
Pokud by byl článek v tisku, zatím nezveřejněný online:
Gonthier, C., Braver, T. S., & Bugg, J. M. (v tisku). Dissociating proactive and reactive
control in the Stroop task. Memory & Cognition.
Před odevzdáním práce vždy zkontrolujte, jestli články v tisku již oficiálně nevyšly. Pokud
ano, upravte citační záznam na oficiální:
Gonthier, C., Braver, T. S., & Bugg, J. M. (2016). Dissociating proactive and reactive control
in the Stroop task. Memory & Cognition, 44(5), 778-788. doi: 10.3758/s13421-016-0591-1
I když je v článku uvedená pouze zkratka časopisu, udávejte v citaci dle APA celý název.
Pokud si nejste jisti, vyhledejte význam zkratky na internetu.
Pokud píšete text v češtině, můžete doplňující komentáře v citacích (např. „publikováno
v předstihu“, „nepublikovaná bakalářská diplomová práce“ atd.) psát v češtině. Oficiální
zkratky (ed., trans. ...) se nepřekládají.
10. (Závěrečná práce) – více verzí:
Malatincová, T. (2009). Model akademickej prokrastinácie založený na teórii psychologickej
reaktancie (nepublikovaná magisterská diplomová práce). Masarykova univerzita, Brno,
Česká republika.
Malatincová, T. (2009). Model akademickej prokrastinácie založený na teórii psychologickej
reaktancie (nepublikovaná magisterská diplomová práce). Staženo z
https://is.muni.cz/th/144942/ff_m?info=1;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DModel%
20akademickej%20prokrastin%C3%A1cie%20agenda:th%26start%3D1
Malatincová, T. (2009). Model akademickej prokrastinácie založený na teórii psychologickej
reaktancie (magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita, Česká republika). Staženo
z
https://is.muni.cz/th/144942/ff_m?info=1;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DModel%
20akademickej%20prokrastin%C3%A1cie%20agenda:th%26start%3D1
11. (Překlad knihy)
Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie (F. Koukolík, R. Benák, D. Brejlová, & J.
Foltýn, Trans.). Praha: Portál. (Původní text publikován v roce 1999).
12. (Online blog)
Robinson, D. (2015, January 16). K-means clustering is not a free lunch [Web log post].
Staženo z http://varianceexplained.org/r/kmeans-free-lunch/