Děti s nižší úrovní rozumových schopností
PhDr. Jarmila Burešová
Úroveň rozumových schopností
IQ	48	55	63	70	78	85	93	100	108	115	123	130	138	145	153
Percentu	0	0	1	2	7	16	31	50	69	84	93	98	99	100	100
IQ	IQ-69	70-79	SO-S9	90-109	110- 119	120-129	130-
nadaní	velmi nízké	nízké	nižší prümer	pru in ě r	vyšší průmér	vysoké	velmi vysoké
Mentální (intelektové) postižení
Podstatné omezení
C v intelektových schopnostech
O v adaptivním chování (vyjádřeném v koncepčních, sociálních a praktických adaptivních dovednostech)
vzniká před 18. rokem života
cca 2-3% populace
Mentální (intelektové) postižení
Lehké (IQ 50-69) schopni užívat řeč,
dosáhnout nezávislosti v sebeobsluze a v praktickém životě (ZŠ praktická) Starší terminologie: oligofrenie, debilita
Mentální (intelektové) postižení
Středně těžké (IQ 35 - 49)
• omezen rozvoj řeči i sebeobsluha, jen někteří zvládnou čtení, psaní, počítání (ZŠ speciální)
Starší terminologie: imbecilita
Mentální (intelektové) postiž
Těžké (IQ 21 - 34)
■   i  *■* 11 ■  i   ■* ■  |   ■ ■  i '■*
• řeč jednoduchá, poruchy motoriky, vzdělávání omezené (ZŠ speciální)
Starší terminologie: idiocie
Mentální (intelektové) postiž
Hluboké (IQ nižší než 20)
• omezená mobilita i komunikace
... ...
Starší terminologie: těžká idioeie
POZOR!
Nesmíme zaměnit mentální postižení s jinými příčinami ovlivňujícími intelektovou výkonnost - např.
^Sociální znevýhodnění
^Specifické poruchy učení
^Poruchy pozornosti a aktivity
Sociální znevýhodnění
dle Školského zákona sem patří:
0 Rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením
^Ohrožení sociálně patologickými jevy
cNařízená ústavní výchova nebo ochranná výchova
o Postavení azylanta
Sociální znevýhodnění
Sociokulturně znevýhodněné prostředí-
prostředí, do kterého je dítě socializováno a enkulturováno (většinou na úrovni rodiny)
a které ovlivňuje jeho psychický, především
kognitivní vývoj negativním způsobem.
Sociální znevýhodnění
Znevýhodnění se může projevit u dítěte v různých oblastech, např. jako:
O nižší stupeň rozvoje jemné motoriky
O slabší koordinace vizuálního vnímání
O omezenější a kvalitativně jinak
orientovaná slovní zásoba O horší vyjadřovací schopnosti O menší počet zvládnutých abstraktních
Sociální znevýhodnění
Vhodná opatření budou podobná jako u dětí s poruchami učení:
O Všímat si, co potřebují (čas, vysvětlení) O Ocenit snahu, i když je výsledek slabší O Hledat silné stránky
Nízké (hraniční) intelektové schopnosti
v rámci normy
cca 7% populace
Školský zákon č. 561/2004 Sb. bohužel přímo neřeší problematiku dětí s hraničním nadáním a možnosti jejich podpory jsou proto velmi omezené.
Speciální vzdělávací potřeby dětí s nízkými rozumovými schopnostmi
O Více času na práci
o Jednoduché instrukce
O Nespoléhat na samostatnost
O Hledat silné stránky
o Oceňovat snahu
Nízké (hraniční) intelektové schopnosti
v rámci normy
Vhodná opatření:
• Velmi žádoucí je v předškolním věku návštěva mateřské školy.
• Před zahájením povinné školní docházky můžeme zvážit zařazení dítěte do přípravného ročníku ZŠ.
•. Na základní škole individualizace přístupu. Cílem je aktivní osvojení maxima vědomostí a dovedností vzhledem ké svým možnostem, rozvinulo adekvátní pracovní návyky, zdravé sebepojetí apod - nejedná se tedy pouze o zmírnění nároků.
Nízké (hraniční) intelektové schopnosti
v rámci normy
Při zachovaném rozsahu výuky je nutné se zaměřit na podstatné,
• názorně vysvětlovat,
• rozfázovat pracovní postupy,
• systematicky procvičovat základy,
• učiťaktivní práci s přehledy učiva, ponechávat vizuální oporu,
• úkoly zadávat zkrácené nebo poskytnout více času,
• dbát na dokončení a kontrolu práce, opravu chyb s odůvodněním,
• poskytovat vedení, povzbuzovat při překonávání překážek.
Nízké (hraniční) intelektové schopnosti
v rámci normy
Učivo ověřovat často - volit zkrácenou formu.
Vždy umožnit maximálně konkrétní předchozí přípravu.
Omezit působení časového a interpersonálního stresu.
Při neúspěchu dodatečně zjišťovat, zda se jedná o skutečnou neznalost.
V průběhu školního roku klasické hodnocení známkami doplňovat oceněním poctivého přístupu ke školní práci, dílčího úspěchu, nabídnutím pomoci, upozorněním na nutnost procvičení apod.
Nízké (hraniční) intelektové schopnosti
v rámci normy
Nezbytná je každodenní domácí příprava s dohledem a pomocí dospělého.
Důležitá je úzká spolupráce rodiny a školy - potřebné je sjednotit způsoby vysvětlování.
Doučování - vést dítě k využívání možnosti doučování ve škole (školy je bohužel nabízejí jen zřídka), případně zajistit doučování v režii rodičů.
Možné jsou konzultace se speciálním pedagogem v Pedagogicko-psychologické poradně - nácvik efektivního a nepřetěžujícího vedení domácí přípravy.
Někdy je nutné opakovaní ročníku.
Nízké (hraniční) intelektové schopnosti
v rámci normy
Chybí nám možnost vytvořit pro tyto žáky na základní škole programy s redukovanými požadavky v těch předmětech, kde žák není schopen běžný program základní školy zvládnout.
Přetížení žáci pak ztrácejí kontakt s výukou, selhávají, přestávají se snažit („stejně to nemá cenu").
Nízké (hraniční) intelektové schopnosti
v rámci normy
Výběr nejvhodnější formy středního vzdělávání by měl proběhnout na základě reálných předpokladů žáka - rozhodování u žáků s hraničním nadáním je směřováno na učební obory SOU (případně OU u žáků se zdravotním postižením podle §16 školského zákona).
Zvládání běžných učebních oborů typu H je často problematické, vhodnější jsou teoreticky méně náročné obory typu E.
Nabídka tohoto typu oborů je ale na běžných učilištích velmi omezená.
DĚKUJI ZA POZORNOST