Sváteční dny v knížecích Čechách

                                         Ludmila Luňáková


Problematika, terminologie

Téma - role církevních svátků v knížecích Čechách a především propojování významných svátečních dnů
s dalšími veřejnými událostmi.

Termíny – Sváteční den - významné církevní svátky

Veřejné události - nejrůznější formy veřejného jednání panovníků či obecně elit

- Např. sněmy Čechů, intronizace knížat, korunovace králů, volby a svěcení biskupů, slavnostní
vjezdy, či křty, svatby a pohřby, …

            Dědkologie

Hans Martin Schaller - sledoval jednotlivé typy „státních aktů“ a dohledával propojení konkrétních
událostí se svátky

Hans-Werner Goetz - zkoumal světské aspekty církevních svátků

Wolfgang Huschner – nejdříve určil významné svátky a k nim pak dohledával veškeré
politicko-reprezentativní jednání za vlády prvních Otonů

Michael Sierck - sledoval jednotlivé typy událostí v karolinské době a následně dohledával
propojení konkrétních případů se svátky


České prostředí

Michal Dragoun – v podstatě podle vzoru Schallera nejdříve vymezil nejdůležitější církevní svátky a
dále postupoval podle jeho seznamu „státních aktů“, přičemž dohledával jejich spojitost se svátky

Josef Žemlička - „politický kalendář“, konání sněmů Čechů na svátky


            Přístupy k tématu

Zjednodušeně můžeme konstatovat, že dosavadní autoři buď dohledávali k veřejným událostem sváteční
dny, anebo postupovali opačně a ke svátečním dnům dohledávali veřejné události. Dosavadní
literatura zcela vynechala možnost zpracovat danou problematiku v rámci samotných pramenů. Tato
možnost je nejlépe uplatnitelná u narativních pramenů.





            Koncepce

Úvod

I.                    Svátky

a.      Vnímání času ve středověku

b.      Význam svátků

c.       „České“ významné svátky

II.                  Prameny

a.      Diplomatické

b.      Hagiografické

c.       Narativní

III.                Veřejné události

Závěr