Pět pilířů víry
Kurz: Islám (RLKA08)
Ústav religionistiky
MUFF Brno PS 2017
Attila Kovács
Primární zdroje
 AL-GHAZZĀLĪ,Abū Hāmid, The Mysteries of Almsgiving, (eng.
trans. by Nabih Amin Faris), Lahore, Sh. MuhammadAshraf
Pub., 1980.
 AL-GHAZZĀLĪ,Abū Hāmid, The Mysteries ofWorship in Islam,
(eng. trans. by Edwin Elliot Calverley), New Delhi, Kitab
Bhavan, 1992.
 AL-GHAZZĀLĪ,Abū Hāmid, The Mysteries of Fasting, (eng.
trans. by Nabih Amin Faris), Lahore, Sh. MuhammadAshraf
Pub., 1992.
 AL-SHEIKH,Yaseen Ibrahim, The Five Pillars of Islam,
al-Mansoura, Dar al-Manarah, 2006.
 AL-QOOSEE, Shaikh Abu Haatim Usaamah, A Brief Guide to
the Rites of Hajj andUmrah, n.p., Al-Manhaj E-Books, n.d.
Sekundární zdroje
 BENTHALL, Jonathan & BELLION-JOURDAN, Jérôme, The
Charitable Crescent: Politics of Aid in the MuslimWorld, London NewYork,
I.B.Tauris, 2003.
 BERÁNEK, Ondřej &ŤUPEK, Pavel, Dvojí tvář islámské charity,
Brno, CDK, 2008.
 BIANCHI, Robert, Guests of God: Pilgrimage and Politics in the
IslamicWorld, Oxford - NewYork, Oxford University Press,
2004.
 BONNER, Michael & ENER, Mine & SINGER, Amy (eds.),
Poverty andCharity in Middle Eastern Contexts, Albany, State
University of NewYork Press, 2003.
 CLARK, Janine A., Islam, Charity, and Activism: Middle-Class
Networks and SocialWelfare in Egypt, Jordan, andYemen,
Bloomington, Indiana University Press, 2004.
 DUPRET, Baudouin & PIERRET,Thomas & PINTO, Paulo G. &
SPELLMAN-POOTS, Kathryn (eds.) Ethnographies of Islam:
Ritual Performances and Everyday Practices, Edinburgh,
Edinburgh University Press, 2013.
 GAFFNEY, Patrick D., The Prophet's Pulpit: Islamic Preaching in
Contemporary Egypt, Berkeley – Los Angeles – London,
University of California Press, 1994.
 HACKNEY BLACKWELL, Amy, Ramadan, NewYork, Chelsea
House Publishing, 2009.
 NETTON, Ian Richard (ed.), Golden Roads: Migration,
Pilgrimage andTravel in Mediaeval and Modern Islam,
Richmond, Curzon Press, 1993.
 MOLS, Luitgard & BUITELAAR, Marjo (eds.), Hajj: Global
Interactions through Pilgrimage, Leiden, Sidestone Press, 2015.
 MÖLLER, André, Ramadan inJava:TheJoy andJihad of Ritual
Fasting, Lund, Lund University Press, 2005.
Pět pilířů
náboženství
(arkán ad-dín)
Patří do kategorie
povinností člověka vůči
Bohu (mucámalát)
 vyznání víry (šaháda)
 modlitba (salát)
 almužna (zakát)
 půst (sawm)
 pouť (hadždž)
I. Vyznání víry (šaháda)
V Koránu: 37: 35, 47: 19 (první část), 48: 29 (druhá část)
Veřejné vyznání věty (kalima):
„není boha kromě Boha a Muhammad je poslem Božím“
Lá iláha ilá Alláh wa Muhammadu radúl Alláh
Když se vysloví vyznání před svědky a s dobrou vůlí /
„upřímně“ (níja) tak to platí za akt konverze k islámu.
Akt konverze,Tokio
Uvítání nového konvertitu v komunitě, Granada
„průkaz konvertitu“, Singapur
II. Modlitba (salát)
V Koránu: 2: 2-5, 2: 43, 2: 238-239, 11: 114, 17: 78-79
Projev odevzdání se do vůle Boží.
Předpoklady modlitby: čistota těla, místa a šatstva,
vhodné ustrojeni, směr, čas a dobrý úmysl (níja)
Modlitba na ulici, Ammán
 ČISTOTA (tahára)
těla:
znečistění:
– těžké (džanába)
velké umývaní
(ghusl), koupel /
sprcha
– lehké (hadath)
malé umývaní
(wudú') umýt se
na základě
speciálních
předpisů.
místa:
Za čisté místo se
považuje
neporušené
přírodní prostředí
(poušť, trávník,
sníh apod.)
Pro zajištění čistoty
místa se používají
modlitební koberce
(sadždžáda,
musalla) nebo jiný
čistý kus látky. Muslimové na cestě
do mešity, Jeruzalém
Cestovní modlitební koberec s kompasem
Muslimové před modlitbou, Laleli camii, Istanbul
Tabule
připomínající
nutnost se
vyzout před
stupem do
mešity,
Üç Şerefeli
camii,
Edirne
Police na obuv, Selimiyye camii, Edirne
Čiastota šatstva a vhodné ustrojení:
Modlit se dá jenom v čistém a vhodném oblečení
(u mužů za nahotu se považuje všechno mezi pupkem
a kolenem, u žen vše až na tvář, ruky a nohy). Modlící
se osoba by mněla být taky střízlivá apod.
 SMĚR (qibla)
Směrem modlitby
pro muslimy je Kacba
v Mekce, do 2. r. H.
tím byl ale Jeruzalém.
Qibla je vyznačena
v mešitě výklenkem
(mihráb).
Směr se určuje taky
pomocí speciálního
kompasu, nebo s
pomocí jiných
technických pomůcek.
Mihráb, mešita al-Azhar, Káhira
Mihráb,
mešita al-Bahrámíja, Aleppo mešita Murád bašá, DamašekMuradiyye camii, Edirne
Vyznačení qibly
v různých hotelech
qibla
kompasy
 ČAS - 5x denně
- salát al-maghrib
u západu slunce
- salát al-išá'
přibližně 2 hodiny
po západu slunce
- salát as-subh
ráno před východem
slunce
- salát az-zuhr
v poledne
- salát al-asr
odpoledne
Qibla hodinky v mešitách
adhán – výzva
k modlitbě, odzní
tradičně z minaretů
(manára) a přednese
ho „muezzin“
(mu’adhdhín)
Minaret velká mešita, Qarjawán
mešita al-Mutawakkil, Samarrá
minarety: Jeruzalém Fez Chíwa
minarety: Jazd Krujë Káhira
 PRŮBĚH
takbír – Alláhu akbar
modlící se dostává
do stavu přímé
komunikace s Bohem
 qijám (stání),
 rukúc (předklon),
 sudžúd (padnutí
na tvář) 2x
 džulús (seděni)
tasbíh – as-salám
calejkum wa rahmat
Alláh 2x ukončí modlitbu
Modlitba se skládá ze dvou základních jednotek (rak'a)
Modlitba, Ammán
společná modlitba, velká mešita Erzurum
individuální modlitba, velká mešita Zawáre
Individuální modlitba, velká mešita, Jericho
Páteční
kolektivní
modlitba
na poledne
je pro muži
povinná a
koná se
v mešitě.
Obsahuje
i kázání
(chutba),
kterou
provádí
kazatel
(chatíb).
 CHUTBA
v současném islámu je to řeč veřejně přednesená před
shromážděním věřících zpravidla na páteční
modlitbě v mešitě, ale i na jiných náboženských
svátcích a festivalech.
Přednese ho chatíb (plur. chatabá’, „kazatel“) Může
ním být každý dospělý a duševně zdravý muslimský
muž, i když toto postavení vyžaduje splnění určitých
formálních požadavků (zvláštní oděv, turban,
rétorické ovládaní arabštiny, apod.) vykonává ho
nejčastěji imám dané mešity.
Nekoná se to v každé mešitě (masdžid) ale jenom
v tzv. „velkých“ či „pátečních“ mešitách (masdžid
al-kabír, masdžid al-džámic, zkráceně džámic)
chutba se skládá zpravidla ze dvou častí:
 liturgické (zpravidla v arabštině)
velebeni Boha (hamd Alláh),
modlitba za Muhammada a proroky
(salát calá ’n-nabí) a chulafá’ ar-rašídún,
modlitba pro úřadujícího vládce,
výzva k zbožnosti (wisájat bi ’t-taqwá)
modlitba za věřící, apod.
 exegetické (zpravidla v národním jazyce)
vycházející z výkladu určitého úseku Koránu často
reflektuje na aktuální společenské a politické události
a problémy.
chutba se přednese
ze speciální
kazatelny (minbar),
která se nachází
blízko mihrábu
Šícitský minbar, Jazd
Šícitské kázání z minbaru, Jazd
Sunnitské kázání z minbaru, Káhira
Šícitské modlitebné kamene - turba (arab.), mohr (perz.)
„růženec“ misbaha / tasbíh (33 nebo 99 kamínků)
Tasbíhy jsou v mešitách často volně k propůjčení
Islám zná i formu „prosební modlitby“ (ducá), teda
modlitba za něco, s nějakým účelem (pohřební apod.),
nepatři ale k základním povinnostem muslima.
III. Almužna (zakát)
 Korán o tom zmiňuje často: 7: 156, 19: 31, 19: 55,
21: 73, 23: 4, 27: 3, 30: 39, 31: 4, 41: 7
 Almužna je povinná podoba islámské charity a
solidarity, ve některých muslimských zemí to má
formu náboženské daně nebo vládního programu.
V nemuslimských zemí se to odvádí v mešitě.
 Almužna se odvádí ze zisku / „přebytku“ těch
muslimů kteří na to finančně mají a redistribuuje
se těm muslimům, kteří na to nemají.
 Přibližně 2,5 %, z různých druhů zboží je to rozdílné
 Je i jiná forma charity, sadaqa, která je ale
dobrovolná a ta se může týkat i nemuslimů.
Pokladny na sadaqa Edirne a Isfahán
IV. Půst (sawm / sijám)
Půst v měsíci ramadán (ve kterém začínal být zjevován
M. Korán). Základní ustanovení vychází z Koránu:
183.Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již
předepsán těm, kdož před vámi byli - snad budete bohabojní!
184. Postěte se jen po určený počet dní!Ten z vás, kdo je
nemocen anebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní
později.Ti, kdož mohou se postit, však nečiní tak, ti nechť se
vykoupí nakrmením
jednoho chudého. Kdo
však dobrovolně učiní
více dobrého, bude to
přičteno k jeho dobru.
A půst je pro vás lepší
- jste-li rozumní.
185. Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl
seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení
i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc,
nechť se postí!Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách,
nechť postí se stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to
usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a
chvalte Boha za to, že správně vás vede - snad budete vděční!
187. Jest vám dovoleno přiblížit se v noci postní k manželkám
svým - ony jsou pro vás oděvem a vy jste oděvem pro ně. Bůh
poznal, že křivdíte sami sobě, avšak obrátil se k vám a odpustil
vám. Nyní tedy souložte s nimi a usilujte o to, co Bůh vám
předepsal. Jezte a pijte až do chvíle, kdy od sebe rozeznáte
bílou a černou nit na úsvitu, potom dodržujte plný půst až do
noci. A nesouložte s nimi, zatímco se zdržujete v rozjímání v
modlitebnách! Toto jsou ohraničení Boží, nepřibližujte se k nim!
A takto Bůh činí srozumitelnými znamení svá pro lidi - snad
budou bohabojní! (2: 183-185, 187)
 Kdy: v měsíci
ramadán (30 nebo 29
dnů) od východu do
západu slunce.
Začátek ramadánu se
určuje na základě
měsíce a začíná se
přesně na novoluní.
 Kdo: půst se vztahuje
na dospělé muslimy
(dle konsenzu
právních škol starších
jako deset let), kteří
jsou duševně (cáqil) i
tělesně (qádir) zdráv.
Nejsou povinni dodržovat
půst děti, starci, těhotné
nebo kojící ženy,
nemocní, pocestní, ti
kteří vykonávají těžkou
práci, nebo muslimové
ve válce. Půst se dá pak
nahradit (qadá’) později,
neplatí to ale pro
chronicky nemocné nebo
starší lidi, kteří můžou
půst nahradit rozdáváním
jídla chudým (2:184).
Děti by se měli učit půstu
postupně.
 Co půst znamená:
muslimové, kteří se
postí, mněli by se
vyhýbat nejen jídlu
a pití, ale i kouření a
pohlavního styku a
dokonce i
„nevhodným“
myšlenkám apod.
Zato by mněli číst
Korán, modlit se,
věnovat se osobní
zbožnosti (dhikr) a
dávat dobrovolnou
almužnu (sadaqa).
Palestinští muslimové čtou společně Korán, Jeruzalém
Ramadánská charita
 Ramadánské jídlo: po iftáru (přerušení půstu) se
muslimové pomodlí a pak konzumují společné jídlo.
Společná iftárská večeře,
Haram aš-šaríf, Jeruzalém
Společná
iftárská
večeře,
Ammán
Společná iftárská večeře s prezidentem v Bílém domě,Washington
Ramadán je měsícem sladkostí
katájif
baklava
Ramadán je měsícem světel, výzdoba starého města, Jeruzalém
Zdůrazňuje se taky úloha ramadánu, jako období pro
udrženi dobré fyzické a psychické kondice, pro ověření
disciplíny a sebekázně muslimů, nebo jako projev
islámské solidarity a aktivizmu.
Po konci ramadánu se koná třídenní svátek cíd al-fitr,
tur. küçük bayram (1.-3. šawwál), „rodinný svátek“
Příprava na cíd al-fitr na palestinském venkově blízko Ramalláhu
Pozdravy na cíd al-fitr
Komercializace ramadánu, nakupující dav během cíd al-fitr, Káhira
V. Pouť (hadždž)
 velká pouť (hadždž) do Mekky ke Kacbě v období
od 8. až 13. dhú ’l-hidždža
 V Koránu 2: 196-203, 22: 27-32
 Má předislámský původ, pouť do Mekky byl jedním
z klíčových náboženských rituálů a hospodářskospolečensko-politických
událostí pro Qurajš.
Kacba
interiér
Kacby
Černý kámen
(al-hadžar al-aswad)
a brány Kacby
Záplavy
v Mekce
v době
konání
velké
poutě
v r. 1941
Kiswa – pokrývka Kacby, která se vyrábí ve speciální dílně v Mekce
Rituál nasazení nové kiswy před konáním poutě.
Karavana
poutníků
dovážející
kiswu
Irák,
13. stol.
Osmanská karavana
poutníků dovážející
kiswu, 19. stol.
pramen / studna Zamzam
Podoba velké mešity
v Mekce kol. r. 2015
Plán rozvoje velké mešity
v Mekce na r. 2017
Poutnická víza
Současný saudský
ministr pro
hadždž a cumru
Muhammad Sálih
Bintin
Hlavní zastávky
velké poutě (hadždž)
ihrám - stav i oděv
Po překročení hranic
haramu poutník by měl
vstupovat do stavu
ihrámu se slovy:
„K tvým službám ó Bože,
k tvým službám!“
(Labbajká Alláhummá,
labbajka)
Platí
speciální
pravidla
chování
(zákaz
sexuálního
aktu, lovu,
střihat
nehty a
vlasy, holit
se, neměli
by se hádat
nebo se
rozčilovat)
Vyznačená vnější hranice mekkánského haramu
Stanový tábor poutníků v Miná
PRŮBĚH
 7. dhú ‘l-hidždža (nebo předtím)
tawwáf
obcházeni Kacby 7x proti směru hodinových ručiček a
dotknut se přitom budovy (nejlépe černého kamene)
sacj
„běh“ mezi pohorkami al-Marwa a as-Safá, 7x
tawwáf + sacj tvoří spolu malou pouť (cumra), zatím co
hadždž je možné vykonat jenom v daném termínu
cumra se dá vykonat kdykoliv
večer (samotný začátek hadždž): chutba a společná
modlitba v Masdžid al-haram (velké mešitě) v Mekce.
Kázání (chutba) u Kacby
 8. dhú ‘l-hidždža
„den napájení“
koná se v údolí Miná, poutníci vykonají denní modlitby
a přenocují ve stanovém městě.
 9. dhú ‘l-hidždža
„den Arafatu“
ráno poutníci přejdou z Miny do oblasti cArafat a tam
vystoupí na horu milosrdenství (Džabal ar-rahma), kde
po společných modlitbách s chutbou vykonají do západu
slunce rituální stání wuqúf. Potom jedou k mešitě
Muzdalifa, kde nasbírají kamínky ke kamenování ďábla
na druhý den, pak se pomodlí a přenocují.
Mešita Muzdalifa
Zabírání kamínků
u mešity Muzdalifa
 10. dhú‘l hidždža
„den krvavé oběti“
po ranní wuqúf a modlitbě spojené s chutbou u mešity
Muzdalifa směrují poutníci do Miná, kde v oblasti
Džamárát al-aqaba se koná rituální ukamenování
satana (Iblísa) symbolizovaném třemi kamennými
sloupy. Posléze se koná rituální obětování zvížat
(zejména ovce ale taky velbloudy a dobytek), čím je
hadždž u konce. Pominou zákazy spojeni ihrámem, muži
tradičně nechají si oholit vlasy apod.
 10. až 13. dhú‘l hidždža
je svátečné období (cíd al-adhá / cíd al-kabír, tur. büyük
bayram), po které se koná tawwáf na rozlučku a často i
návšteva hrobky proroka M. v Medine.
Oblast Džamárátu
Rituál
holení hlavy
Dekorace na domě poutníka, Jeruzalém
Dekorace na domě poutníka, Şanliurfa
„poutní malba“
ze středního Egypta