Volodymyr Hošovskyj
a jeho pojetí hudební slavistiky
PhDr. Petr Kalina, Ph.D.
27.12.2017

Volodymyr Leonidovyč Hošovskyj
U pramenů lidové hudby Slovanů. Studie z hudební slavistiky
У истоков народной музыки Славян. Очерки по музыкальному славяноведению
Editio Supraphon. Praha, 1976
25. 9. 1922, Užhorod – 30. 12. 1996, Lvov
40. léta – Praha: gymnázium a Karlova univerzita (slavistika, etnografie, evropské jazyky,
arabština, přednášky z hudební vědy)
1961–1969 pracuje na lvovské hudební akademii
V letech 1975-187 v Arménii – systém Univerzálního strukturně-analytického katalogu: strojové
zpracování algorytmové formalizované analýzy hudebních textů

Archetyp
jedna z reálně existujících melodických variant analyzované písně;
varianta, kterou lze pokládat za nejstarší a jež obsahuje základní prvky zkoumaného písňového typu
Prototyp
abstraktní model;
teoretický předobraz melodických variant jednoho písňového typu, o němž lze předpokládat, že
v lidovém hudebním myšlení může existovat jako potenciální písňová struktura

V



V
V


V
V
V

V
V
V
V

V
V
V
V
V

V
A
V
V
V

V
A
V
V
V
P

Určujícím znakem pro sloučení písní do písňového typu je struktura jejich verše a rytmická forma



v syntaxi (rytmická struktura a forma);
v morfologii (melodická křivka, intervalové vztahy);
ve fonetice (tempo, charakter a způsob zpěvu).
Hudební dialekt
– soubor charakteristických rysů hudebního folklóru určitého národa
Projevuje se:

Základní úkoly hudební slavistiky
podle Volodymyra Hošovského:
1.Zjistit ve slovanské lidové hudbě jednak společné rysy,
    jednak kmenové a národní rozdíly;
2. Provést rekonstrukci písňových archetypů
     jako platformy staroslovanské lidové hudby
     a srovnávací analýzou jejich melodických variant
     určit zákonitosti hudebního myšlení Slovanů.