„[...]

Předmostí.

Na balkóně krámu S 118 vyhrává kapela. Dětem jsou rozhazovány barevné letáčky, rozdávány papírové
čepičky, karnevalové masky. Hudba a malá módní přehlídka klobouků jsou tahákem paní a děvčat.

Pyramidy zimního zboží, pletených čepic, souprav, pestrých šátků, rukavic, teplého prádla...Vstup
nezávazný.

Několik obratných chlapíků akce sehrává pro psychologický účin úlohu koupěchtivých. Směšně nízké
ceny.

Obsluhuje sám Stein, boháč – rozdává dětem cukrátka, která zaplatil Schwarz.

Napomáhá i to, že je pěkný den, sobota a trh v městě. Reklama láká venkovany, táhnou je ceny.
Neslýchaný obrat a odbyt zimního zboží koncem února.

‚Prosím.‘

Jiří chodí jako morem stižený. Cítí prolhanost tohoto důkazu, který teď na něm provádějí, a přece
nemůže než chodit, běhat a sloužit s nimi, usmívat se, rozdávat vystřihovánky, letáčky, zdravit,
zvát a vítat.

Hesla: Jsme na stráži vašeho zdraví. – Březen, za kamna vlezem. – Použijte příležitosti. –
Prodáváme za babku. – I nejpotřebnějším pomůžeme do tepla. – Teplé prádlo, to je žrádlo.

Zájem o levné a nejlevnější zboží je tu a tam převeden i na zboží dražší, drahé a nesnížené.“[1]




Kritik batismu Svatopluk Turek (1900–1972) byl u firmy Baťa zaměstnán v reklamním oddělení jako
malíř. Na vlastní žádost v roce 1933 odešel pracovat do podniku Nehera. Po vydání „rozvratné“ knihy
Botostroj (pod pseudonymem T. Svatopluk) nakladatelstvím Sfinx, která v podstatě kritizovala
racionalizovaný způsob organizace práce a personalistiky, byl propuštěn a veden jako člověk
s „anarchistickými sklony“. Rodina Baťů s ním vedla kvůli knize také soudní spor. MZA, pobočka
Zlín, H 1134 Baťa, Osobní oddělení II/2, krabice 1038
________________________________

[1] SVATOPLUK Andělé úspěchu, 1948 [rukopis 1937]: 147.