Vkus
Úvod do uměnovědných studií
Vkus
 anglicky taste
 francouzsky goût
 německy Geschmack
 zvláštní (ne technická) schopnost souzení
 Běžné užití pojmu vkus (1)
 Schopnost vytříbeného estetického hodnocení
 Osobní preference
(!) Pojem vkusu
 Subjektivní schopnost posuzovat a hodnotit objektivní
kvality uměleckého díla
 Vztah: jedince k uměleckému jevu/předmětu:
porovnání vlastních estetických norem s kvalitami
předmětu
 Schopnost  pedagogické konotace Schopnost  pedagogické konotace
 Norma vnímání
 Normy tvorby
Poznámka: Historicky, byl VKUS považován
za člověku přirozenou vlastnost, kterou ale
bylo možné/potřeba kultivovat a rozvíjet a to
tak, že jste se učili vnímat, co je „krásné“ /
esteticky hodnotné a zároveň jak „správně“
tvořit esteticky hodnotná díla; to co vlastně i
dnes děje např. v rámci literární, hudební a
výtvarné výchovy
Vývoj pojmu
 počátky diskuse Baltasar Gracián v 17. století
 zralý muž prokazuje dobrý vkus tím, že věci posuzuje nezávisle na
subjektivních klamech
 vrchol v 18. století – senzualismus a morální filozofie v Anglii a
Skotsku
 Anthony Ashley-Cooper, Earl of Shaftesbury (1671-1713) – schopnost
vnímat pravdu subjektivně v podobě krásyvnímat pravdu subjektivně v podobě krásy
 Francis Hutcheson (1694-1746), Inquiry concerning Beauty, Order,
Harmony and Design (1725) – člověk je nadán vnitřním smyslem pro
krásu, harmonii a proporci
 postupná emancipace
 od vazeb na racionální poznání
 opouštění analogie s morálními soudy
 ve prospěch bezprostřednosti a smyslovému vnímání
(!) David Hume (1711 – 1776)
 Vkus – soubor preferencí
 z části je to vrozená schopnost = CIT
 lze ho ale kultivovat = ROZUM
 Utváření vkusu
Poznámka: Hume
píše ještě před
Kantem a vkusový
soud nepostuluje jako
samostatnou
poznávací mohutnost
(tak to činí až Kant).
Proto chápe vkus jako
5
Utváření vkusu
 Cit – Rozum (soud ) / Vnímatel – Dílo
 Test času – co bylo shledáno vždy a všude libým
 Norma – co mají díla, která prošla testem času,
společného Poznámka:Test času je důležitý
pojem moderní estetiky! A dodnes
často (zvl. laiky) používaný.
Proto chápe vkus jako
kombinaci citu a
rozumu.
Immanuel Kant (1724 – 1804)
 Kritika soudnosti 1790
 „vkus je schopnost posuzovat krásno“
 formulace teze o „estetické autonomii“
 vkusový soud emancipován od vazeb na pojmy pravdy a
dobradobra
 „soud vkusu tedy není poznávacím soudem, není tedy logický,
nýbrž estetický, a tím rozumíme takový soud, jehož motiv nemůže
být jiný než subjektivní.“
 „Zalíbení, které určuje soud vkusu, je zcela bez zájmu.“
Nezainteresované zalíbení estetického soudu stojí proti zalíbení,
jež je spojeno se zájmem, což je zalíbení v příjemném nebo
zalíbení v dobrém.
(!) Immanuel Kant
 vkusový soud
 subjektivní soud s obecnou platností (sensus communis)
 meze aplikovatelnosti vkusového soudu
 Formálnost – poznámka: to znamená, že podle Kanta není předmětem
vkusového soudu obsah, ale pouze forma věci (díla)
 Vázaná krása – poznámka: jak jsme si už říkali, kromě krásy samostatné se
často setkáváme s „kontaminací“ vkusového soudu jinými hodnotícími hledisky,
které ale neumíme nebo nechceme z hodnocení vyloučit (užitečnost, technická
funkčnost apod.) a mluvíme pak o kráse vázané
 Vznešeno – poznámka: velmi zjednodušeně a nepřesně řečeno, přestože je
vznešeno jednou z estetických kategorií, nelze na něj aplikovat vkusový soud,
tak jak ho Kant definoval, protože se podle něj hodnocení vznešena řídí jinými
zákonitostmi než krása; vznešeno zahrnuje i pojem kvantity, není o hře
obrazotvornosti, není nutně vázáno na formu a tedy není ani vyjádřením
účelností)
 pozn. role uměleckého genia
 poznámka: pro Kanta je umělecký genius zjednodušeně ten, kdo překračuje
stávající normy vkusového soudu a utváří nové (které jsou následně jako
vkusové normy akceptovány)
Hodnocení umění
 Antika, středověk
 poznámka: zde pojem vkusu a vkusového soudu vůbec neexistoval –
estetické hodnocení bylo založeno na předpokladu jeho objektivity, která
se řídila vnějšími normami
vs.
 Moderní umění (až zde se pojem vkusu objevuje!)
 Proměna norem vkusu (tzn. co tvořilo „obecnou
normu vkusu v dané době)
 Klasicismus: vznešeno, uměřenost, konvence
 Romantismus: přirozenost, ale také velké lidské ideje
(věrnost, svoboda, hrdinství)
 20. století: moderní, aktuální, nové
Další vývoj užívání pojmu
 v 19. století ztrácí pojem vkusu na významu v estetickém
diskursu
 v Hegelově estetice nehraje pojem vkus žádnou
významnou roli, problematika umění je diskutována
primárně ve vztahu k poznáníprimárně ve vztahu k poznání
 v dobových definicích se během 19. století posilují
konotace související s věděním, především historickým
 „vkusový“ soud vzdělaného gentlemana-amatéra je tak
modelově nahrazován soudem historika umění.
(!) 20. století
 Člověk mající vkus… (2)
poznámka: toto je druhý způsob, jak se pojem vkusu používá v běžném
jazyce, a to buď:
 …jako člověk mající vysokou múzickou/estetickou
senzibilitusenzibilitu
 …nebo jako znalec umění
 neposuzuje podle neměnných norem
 schopnost rozpoznat krásu a kvalitu UD (v rámci
určité umělecké kategorie a estetické normy)
(!) Pojetí vkusu
 normativní – vkus dobrý a špatný, převládá v
estetice
 relativistické – sociologické pojetí, vkus jako relativistické – sociologické pojetí, vkus jako
preference určovaná vztahy a sociálním kontextem –
operacionální definice
(!) Sociologické pojetí vkusu
 Pierre Bourdieu (1930-2002)
 La distinction. Critique sociale du jugement (1979)
 Vkus je získaná schopnost (tedy ne vrozená, jak byl přesvědčen Hume,
Kant…)
 „Ten, kdo neovládá specifický kód (pozn. normy vkusu), se cítí ztracen v
chaosu zvuků a rytmů, barev a čar bez pocitu harmonie a smyslu celku.“
(Distinction)
 Vzdělání a kulturní kapitál – poznámka: základní způsob, jak se
vkusový soud utváří, je prostřednictvím učení se v rodině, ve škole, v
kolektivu – jako celé vzdělání je součástí tzv. kulturního kapitálu,
který společně s kapitálem ekonomickým určuje postavení člověka
ve společnosti (to je zásadní novinka v sociologii, protože do té doby
byla sociální pozice odvozovaná téměř výhradně od kapitálu
ekonomického a to se ukázalo jako nefunkční pro vysvětlení celé
řady společenský jevů)
(!) Sociologické pojetí vkusu
 Elity, lidovost – poznámka: P. Bourdieu upozornil na to, že vkus
slouží společenským elitám k tomu, aby se odlišili a udržovali odstup
od mas – lidových vrstev (tzn. že to, že si osvojíte v elitní rodině
určité normy vkusu, vám následně umožňuje se pohybovat v určité
„společnosti“, která pro je pro lidi, kteří si tyto vkusové normy
neosvojili nesrozumitelná, nepřístupná a sami by v ní často působili
směšně)
Móda
 Běžný, rozšířený vkus
 Módním se může stát i jen určitý styl, žánr, námět
 Pro přijetí určité módy konkrétním člověkem je
důležitá:
14
důležitá:
 Skupinová identifikace (do jaké skupiny chce
„zapadnout“)
 Obdiv a obliba idolů a vzorů, kteří jsou napodobování
 Klíčový pojem je zde: napodobování
 Móda zahrnuje estetické a mimoestetické prvky