Postmoderní kultura Úvod do uměnovědných studií Pojem moderna/modernita Sebehodnocení v rámci dějinné epochy Zpětný pohled na dějiny Historické paralely 2 Historické paralely Co je dnes jinak…? Pojem moderna F. W. Nietzsche Nepřítomnost mravnosti (disciplíny, výchovy) Úpadek autority Úpadek střízlivosti v rámci „klidného horizontu“ (opilost z nekonečna) Úpadek citlivosti v posuzováníÚpadek citlivosti v posuzování Chaotičnost protichůdných oceňování/hodnocení (Nietzsche: Kunst und Künstler – Modernität; posmrtné fragmenty) Moderna sociologicky Karl Marx (Komunistický manifest) „Buržoazie nemůže existovat, aniž stále vyvolává převraty ve výrobních nástrojích, aniž tedy revolucionizuje výrobní vztahy, a tím i všechny společenské vztahy. První podmínkou existence všech dřívějších průmyslových tříd bylo naproti tomu nezměněné zachovávání starého způsobu výroby. Buržoazní epocha se od všech ostatních epoch odlišuje neustálými převraty ve výrobě, ustavičnými otřesy všech společenských vztahů, věčnou nejistotou a pohybem. Všechny pevné, zakořeněné vztahy se svým doprovodempohybem. Všechny pevné, zakořeněné vztahy se svým doprovodem starých ctihodných představ a názorů se rozkládají, všechny nově utvořené zastarávají, dřív než mohou zkostnatět. Všechno stavovské a ustálené valem mizí, všechno posvátné je znesvěcováno a lidé jsou nakonec donuceni podívat se na své životní postavení, na své vzájemné vztahy střízlivýma očima. Potřeba stále rozšiřovat odbytiště pro své výrobky štve buržoazii po celé zeměkouli. Všude se musí usazovat, všude zahnízdit, všude navazovat spojení.“ (Marx, Vybrané spisy, sv. I, s. 375) Lineární pojetí dějin prosazuje se v období moderny lineární vs. cyklické pojetí dějin pokrok – centrální pojem, blízký pojmu evoluce v biologii V oblasti umění zaujímají klíčovou roli polární opozice pojmů: centrum – periferie avantgarda a kýč Post - … Postmoderna Post – kolonialismus, marxismus, strukturalismus, industriální společnost Post- post- … 1914 / 1968 / 2001 / … Postmoderna Nahrazení sémantiky syntaxí (F. Koukolík) Odmítnutí meta-narace “Historicita”, neexistence vnitřního smyslu dějin Rozpouštění hranic a pevných kategorií Lokální, (kulturně a historicky) zakotvené vědění Vizuální kultura Estetizace každodennosti (a anestetizace) Postmoderna a umění Hodnota uměleckého díla – historicky a společensky podmíněné preference Interpretace – nehledá pravdu Sbližování (vysokého) umění a popkulturySbližování (vysokého) umění a popkultury Styl (forma) vs. obsah Reference, odkazování, koláž 9 Da Vinci: Poslední večeře, 1495–1498 David LaChapelle: Poslední večeře, 2003 Postmoderní architektura Charles Jencks (*1938) – deset znaků postmoderní architektury (jako protiklad k moderně): zájem o lidový výraz zájem místní výraz zájem historii zájem o urbanistický kontext 12 zájem o urbanistický kontext ornament obrazný a metaforický výraz spoluúčast budoucích uživatelů rehabilitace sociálního a veřejného prostoru pluralismus radikální eklekticismus 13 14 Diskuze o postmoderněDiskuze o postmoderně 15 Nedokončený projekt moderny Jürgen Habermas (*1929) kritika původně z pozice frankfurtské školy „Moderna – nedokončený projekt“, článek z roku1980 volání po obnovení projektu moderny moderna – vznik v osvícenství, a v pravém slova smyslu vůbec neskončila a stal se tak z ní nedokončený projekt, ve kterém bychom měli pokračovat 16 pokračovat hlavní problém moderny – oddělení od praxe (to přineslo vyhlašování „zrušení umění“, „zrušení filozofe“ apod. – tj. zrušení věcí, které se vymykaly požadavkům každodenní praxe a nesplňovaly nároky rozvíjející se kapitalistické společnosti.) postmoderna – dílo neokonzervativců: její podstatou je kritika a negace moderny = anti-moderna, ale nic více postmoderna a postmodernismus tudíž není žádným novým směrem, který by nastoupil po moderně a překonal ji, ale je pouze jednou částí moderny Postmoderní situace Jean-François Lyotard (1924-1998) Rezignace na (novověký) požadavek jediné velké pravdy Mnohost výpovědí o světě – „jazykových her“ Nekompatibilita konceptuálních a metodických rámců Pluralita světů s plnou, vzájemně nezávislou legitimitou – a tedy nutností jejich oddělování 17 a tedy nutností jejich oddělování Etika v postmoderní situaci vnímavost k rozmanitému v jeho vzájemné nesouměřitelnosti vnímavost vůči universálním idejím, které nejsou nijak zpřítomnitelné (…o „zachycení nepřítomného“ se snaží v umění avantgarda) Pluralita Wolfgang Welsch (*1946) Postmoderna: Pluralita jako etická a politická hodnota (1993) Naše postmoderní moderna (1994) Postmoderna rozchod s meta-vyprávěními, s propagováním jedné vůdčí myšlenky určující poznání i praktický Postmoderna není anti-modernou, je spíš radikalizovanou modernou 18 není anti-modernou, je spíš radikalizovanou modernou pochopení snahy o jednotu jako formy útlaku a násilí uznává a vítá pluralitu v její principiální podobě etické založení – právo na různé orientace a životní formy Radikální pluralita Pluralita – základní stav společnosti a uznaná realita Alternativní přístupy Konsensus v tom, že spolu navzájem nesouhlasíme Koexistence/spolupráce na bázi výrazné neshody Akceptování odlišného vyžaduje náhled (pohled jinýma očima ne jen toleranci Zkouška Semestrální práce – max. 30 bodů Test (35 otázek) – max. 70 bodů Celkem max. 100 bodů 19 Absolvování Odevzdat práci Test na min. 36 bodů V součtu min. 51 bodů