Informace jako komunikační proces Komunikace •Komunikace - sdělování, dorozumívání, veřejné spojení, dopravní cesta •Sociálně komunikační procesy - podmínkou a předpokladem existence společenství •Nejen tokem informací, komunikací mezi lidmi, také s přírodou, s Bohem (modlitba, rozjímání) •S přírodou komunikují přírodní vědy (experiment jako kladení otázek přírodě) •Komunikujeme s ní spíše tím, že se do ní vciťujeme, že s ní souzníme nebo ji umělecky ztvárňujeme. Sociální komunikace • •komunikaci rozlišujeme na: • - přímou x nepřímou • - verbální x písemnou • - digitální (vyjádřená pomocí slov) x analogová (vztahová) • - komplementární (např. žák x učitel, matka x • dítě)x symetrická • • Sociální komunikace •Vývoj sociální komunikace: I.období řečové II.dokumentové • a) rukopisné • b) tištěné III.elektronické •Podobné rozlišení McLuhan: doba orální (I), fonetická (IIa), •elektronická (III). Médii jsou řeč, písmo, elektřina. Vývoj sociální komunikace •Vymezení podle McLuhana: •I. doba orální – doba jednoho smyslu – sluch, velký význam má paměť. Negramotní lidé – žijí ve světě přísloví, pořekadel, podobenství, mýtů, pohádek. Přirozený jazyk bohatý na pojmenování deště, větru, chůze apod. Jazyk odráží život společenství, jeho projevy jsou i ozdoby, tetuáže … •II. doba fonetická – fonetické písmo (abeceda) na rozdíl od písma obrázkového odděluje vizuální kód od sémantického významu – doba zraku. Vývoj sociální komunikace • Psané slovo: • - ovlivňuje řeč, gramatiku, syntax, • artikulaci i společenské použití jazyka • - vede k odstupu od řeči, možno se • zabývat myšlením → filosofie, věda • - individualizace, myšlení v posloupnosti • - historie se neděje již ve spirále, ale v • přímce • - psané slovo získává na věrohodnosti • - mechanizace, abstrakce, fragmentarizace Informační akt •14. stol. – právní smysl pojmu informace: soubor aktů, které vedou k prokázání trestného činu, poskytnutí evidence •informační akt – projev mluvený či psaný •účelný – př. učení, obhajoba •k pochopení informačního aktu je potřeba uvažovat nad aktérem, samotným aktem, předmětem aktu •informační akt – sekvence 3 komponent: záměr, provedení, efekt • Informační akt •účastníci, komunikační kanál •interpersonální komunikace – jedna osoba komunikuje s druhou, nebo se skupinou, očekávána zpětná vazba •jiné druhy komunikace: •masová – jedna nebo pár osob informuje velký počet lidí, bez očekávání zpětné vazby •v obou případech očekávána změna u příjemce, jinak komunikace neefektivní •vědecká – jeden nebo víc lidí v zájmové komunitě se vzájemně informují o oblasti zájmu pomocí formálních kanálů •studie zkoumající evidenci v artefaktech jako např. citace pro odvození vztahů mezi jednotlivci, skupinami a komunitami – bibliometrie, infometrie, kybermetrie, webometrie •vztahy z citací aplikováný na hyperlinky ve WWW, základ algoritmů vyhledávačů • Sociální média •vzrůstající význam sociálních médií ve WWW •lidé tvoří sociální sítě za účelem spolupráce, vyjádření účasti, podnikání společných aktivit •wiki, blogy, softwarové nástroje pro podporu spolupráce (groupware) •wikipédie – nástroj pro kolaborativní sdílení znalostí •The Sloan Digital Sky Survey - občanská věda (http://www.sdss.org/) •GenBank – kolektivní úsilí vědců sdílet data o genových sekvencích a spojených proteinech - (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/genbank/) •Facebook apod. –služby podporující všeobecnou komunikaci •sociální sítě urychlovány výpočetními agenty – identifikují a zvýrazňují nové druhy možných vztahů (např. přítel přítele) – nový druh sociálního procesu • Design •forma komunikace, v níž jsou pozorně organizovány artefakty, aby informovaly lidi •přináší inovativní použití komunikačních kanálů, tvoří kanály nové •informační design ozančován jako informační architektura – podoblast informační vědy •komunikaci zkoumá i lingvistika, antropologie, komunikační studia Sociální potřeby •lidé – vysoce sociální bytosti •Maslowova hierarchie lidských potřeb – všechny úrovně vyžadují sdílení informací a komunikaci http://halek.info/www/prezentace/marketing-cviceni4/obrazky/maslowova_pyramida_potreb.png •lidé potřebují širokou škálu prostředků pro vzájemnou interakci, aby mohli budovat a udržovat vztahy a uspokojit základní životní sociální potřeby •prostředky interakce – komunikační akty Sociální potřeby •Prostředky interakce: •fyzické – oční kontakt, gesta, dotek, obejmutí •kulturní – mluvení, psaní, zpívání •augmentační – informační akty přesahující čas a prostor, př. megafon – hlas, hudební nástroj – emocionální projev, záznamová zařízení (od soch k psanému slovu, kamerám a telekomunikačním systémům) – trvalost inf. aktů. Zaznamenávání do informačního artefaktu je informačním aktem – vznik informačního průmyslu. Záměr •akt informování řízen záměrem změnit stav světa, většinou mentálního stavu ostatních lidí •škála záměrů od altruistických k masochistickým •záměr pomoci někomu řešit problém, vyhnout se nebezpečí, dosáhnout cíle, přijmout postoj či víru, provést činnost •typy vazeb v komunikaci – jak záměr směřován: •jeden – jeden (vysvětlování, přemlouvání, , diskuze), jeden – mnoho (vysílání médií), mnoho – jeden (grassroots hnutí + sociální média), mnoho – mnoho (politická hnutí – skupina ovlivňuje veřejnost, crowdsourcing) • Záměr •zpětná vazba: jeden – jeden – očekáváme zpětnou vazbu, např. potvrzení porozumění, odpověď. •Masová média – ne zpětná vazba, ale změna chování či stavu mysli. Ta tradiční – podporují zpětnou vazbu, aby si udržela trh po nástupu interaktivních WWW •důležitá možnost rozhodnutí zda se účastnit komunikace – př. spam: vedlejší efekt špatného designu informační infrastruktury, nerespektuje sociální stavbu lidské komunikace - možnost šíření elektronické kopie bez nákladů bez zabudování funkce „vrátit odesílateli“ Záměr •informační akt bez záměru měnit ostatní – sebe-potěšení. Př. sebe-vyjádření bez auditoria – blogy, Facebook, Twitter. Slouží potřebě udržovat smysl pro identitu. Motivace – od šílenství po umělecké vyjádření. •Nejčastější záměr – budovat a udržovat vztah za účelem sociálního spojení. Hlavní záměr ne dosažení efektu komunikace, ale udržování otevřených kanálů. Sociální grooming. Záměr •Podle výzkumu Marshall a Bly lidé někdy sdílejí elektronické i fyzické výstřižky se záměrem udržovat sociální vztahy •teorie sociální výměny – lidé vykonávají informační akty s psychologickou motivací a očekáváním reciprocity •sociální výměna: přímá odměna, reputace, očekávaná reciprocita, altruismus •softwaroví agenti – hrají roli aktérů v sociálně situovaných informačních aktech (sociální média)