Informace jako artefakt Informace jako artefakt •Informace jako fyzický objekt, vytvořený za účelem vyjádření myšlenek a významů •př. Noviny, knihy, televize, rádiové vysílání •informace jako hmatatelný objekt – je ve fyzickém prostoru, identifikovatelná lidskými smysly, zůstává stabilní •fyzické informační artefakty augmentovány elektronickými digitálními artefakty •některé typy artefaktů migrují do elektronické formy snadněji než jiné, holistické artefakty •př. referenční materiály či manuály x romány •fyzické a elektronické materiály budou pravděpodobně dále koexistovat Knihy •informace z autorovy hlavy je zviditelněna kódovým systémem (psaný jazyk) za využití fyzického procesu (nanášení inkoustu) na papír •artefakt je pak dostupný ostatním, kterým změní mysl – informační stavy •informace v knihách – reprezentované ideje •snadné měřit množství informace počítáním fyzických atributů, obtížné měřit hodnotu mentálních stavů • Knihy •prodej a produkce papírových knih stoupá, i přes nástup e-knih •vlastnosti papíru – přenosný a flexibilní, levný, osobní, snadné použití, vznikající vizuální vlastnosti pro lidské oči •výhody e-knih - snadnost uskladnění a vyhledávání, flexibilní struktura, ochrana přirozených zdrojů (e-wasting?) •omezení e-knih – potřeba energie, vizuální omezení při silném světle Dokument jako soubor potenciálních informací •pojem kniha obecně zahrnuje: hliněné destičky, papyrové svitky, pergamenové kodexy, papírovou knihu •konec 19. stol. diverzifikace knihy, pojem nahrazen → dokument •zavedl belgický právník Paul Otlet (1863-1944) •s dalším právníkem, Henri Lafontainem, založili FID (Mezinárodní bibliografický ústav) v Bruselu • • • • • • • Paul Otlet (1863-1944) Henri La Fontaine (1854 – 1943) otlet Lafontaine Dokument •FID -zkvalitňuje metody analyticko-syntetického zpracování dokumentů -rozšiřuje MDT •- pokus zpracovat celosvětovou knižní produkci – • neúspěšný → první globální projev v této oblasti •kritéria rozlišováni dokumentů: -dle způsobu záznamu dat: písemné, obrazové, zvukové, audiovizuální, elektronické, digitální -dle odvozenosti obsahu: primární, sekundární, terciární -dle kontinuity: periodické a neperiodické -dle míry zveřejnění: zveřejněné, nezveřejněné a interní Dokument v užším pojetí •pojem dokument – bežný význam: jakýkoli hmotný nosič, na němž znakově zaznamenány znalosti či zkušenosti, tj. potenciální informace •dokument v užším pojetí prosazuje např.: -S. R. Ranganathan: dokument – záznam na plochém povrchu zachycující mikromyšlení -Jesse S. Shera: dokument – grafický záznam -Louis Shores: dokument – generická kniha -Jiří Cejpek: dokument – hmotný nosič nesoucí znakově zaznamenané znalosti Dokument v širším pojetí •dokument v širokém pojetí: •- P. Otlet: v knize Traité de documentacion (Pojednání o dokumnetaci) → mezi dokumenty zahrnuje i 3-dimenzionální objekty -Suzanne Briet – Qu´est-ce que la documentacion: dokument je doklad podpírající fakta. Nejen text, ale i evidence. •Ü Kdy je antilopa dokumentem? •Aby byl objekt dokumentem, musí splňovat: -materialita – pouze fyzické objekty a znaky -intencionalita – je záměrem, že objekt je ošetřený jako evidence -zpracovanost - musí být zpracován do formy dokumentu -fenomenologická pozice – objekt musí být vnímán jako dokument antilopa Dokumentalistika •dokumentalistika - teoretický a praktický obor, zabývá se dokumentací, tj. systematickým sběrem, pořádáním, •vyhledáváním a distribucí potenciálních informací •vedle knih tzv. šedá literatura, ale i dalších druhů dokumentů – časopisy, noviny, letáky kalendáře … •1. pol. 20. stol. – vedle knihoven další instituce zprostředkovávající dokumenty, např. bibliografická, dokumentační a informační střediska a centra, pracoviště poskytující různé dokumentační služby dokumentalistika Druhy dokumentů •nové druhy dokumentů: Üvizuální dokument – člověk vyměnil ucho za oko (McLuhan). 20. stol. televize, video apod. → převažují obrazové nad textovými dokumenty Ü zprostředkovaný dokument – technický pokrok → záznamy v podobě technických dat → člověk vnímá až po převedení do smysly zachytitelných soustav. Přehrávané pomocí technických přístrojů. • – gramofonová deska, magnetonové pásky, kompaktní disky, počítačové nosiče – diskety, CD ROM, DVD apod. Typy dokumentů Ütextový dokument – tištěný či psaný jazykový projev, může doprovázet ilustrace, zvukový nosič Ü auditivní dokument – na nosičích zaznamenána řeč, hudba nebo zvukové projevy. Určen k reprodukci a příjmu pomocí zvláštního technického zařízení – např. gramofon, přehrávač magnetofonových pásek apod. Ü audiovizuální dokument – na nosičích zaznamenán současně zvuk a obraz. Audiovizuální reprodukce pomocí technického zařízení – např. promítací přístroj Typy dokumentů Ümasmediální dokument – synchronní vysílání a příjem mluveného projevu, hudby a obrazu – rozhlas, film, televize -vynález elektrického proudu → přenos na dálku. Globální rozšíření různých forem nepřímé sociální komunikace - filmová představení, poslech rozhlasu, televizní diváctví atd. -synchronní působení –již v historii – kultovní/náboženské obřady, projevy králů, divadelní představení -zapojení všech smyslů: př. katolická mše – slovo a hudba (sluch), velebnost a nádhera chrámového interiéru (zrak), vůně kadidla (čich), přijímání chleba a vína (chuť) a podávání rukou (hmat). Spojovacím článkem křesťanského náboženství - Bible jako textový dokument Typy dokumentů Üdigitální dokument – po vynálezu počítače - určitou dobu trvá, než si lidé uvědomí, že vznikl nový typ dokumentu s odlišnými vlastnostmi od dosavadních druhů dokumentu -jakýkoliv znak fonetické abecedy, obrázkového písma, jakýkoliv obraz, zvuk či soubor algoritmizovatelných hodnot převeden na řetězec jedniček a nul → podstata digitálního dokumentu -počítač pracuje s dvojkovou soustavou obrovskými rychlostmi -lidé čtou v abecední podobě, vnímají obrazy na obrazovkách, zvuky na reproduktorech Vlastnosti digitálního dokumentu 1.formální transformovatelnost - změna znakového systému, ne obsahu → ukládání do počítače (digitalizace), výstup z počítače. Data lze přenášet z jednoho druhu nosiče na druhý (např. disketa → CD-ROM) 2.automatická obsahová transformace – pomocí programů, např. zhušťování textu (anotace, abstrakt apod.), automatický překlad z jednoho přirozeného jazyka do druhého apod. Proti intelektuální činnosti člověka nedokonalá → přirozený jazyk 3.automatické vyhledávání – metoda fulltextu, u digitalizovaných obrazů metoda umělé inteligence pro rozpoznávání objektů (např. letecké snímky) 4.pružná manipulovatelnost s daty při tvorbě struktury či restrukturalizaci textu, obrazu či hudebního díla Vlastnosti digitálního dokumentu 5.rychlý přenos dat v globálním prostoru – od podzemí/dna oceánů (kabelové spojení) po vesmír (družicové spojení) 6.manipulovatelnost s daty (bod 4) → vytváření systémů hypermediální (virtuální) reality 7.oproti fyzickému/lokálnímu soustřeďování dokumentů (knihovny, archivy) soustřeďování a zpřístupňování z globálně rozprostřené počítačové sítě (Internet) → globální či vesmírné komunikační paradigma 8.napodobitelnost (reprodukce) výtvarného/hudebního díla v míře přesahující rozsah lidského zraku a sluchu → nerozeznáme smysly digitální kopii od originálu → vytváření neomezeného množství plnohodnotných kopií bez vlivu na kvalitu Elektronický dokument •vlastnosti digitálních dokumentů odlišné od starších dokumentů → elektronický zdroj •alternativní názvy: homogenní jednotka, propojené homogenní jednotky, kontextová expozice propojených jednotek a homogenní jednotka vytvořená uživatelem •charakteristika: rozvolnění vztahu mezi tvůrcem a uživatelem, hravý a tvořivý stavebnicový princip. Uživatel se stal tvůrcem či spolutvůrcem nového dokumentu •odstranění hranice mezi různými druhy elektronických zdrojů (hypertextovost, multimedialita) Dokumenty v institucích •knihovna (bibliotéta, z řec. biblos = kniha, téké = police) – kulturní, informační a vzdělávací instituce. Shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů, poskytuje knihovnické a informační služby (TDKIV). V současnosti se vzdaluje původnímu předmětu – knihám •obohacování knihovních fondů o nová média → označení knihovna zastaralé •mediatéka: druh knihovny shromažďuje/zpřístupňuje organizovaný soubor knih, časopisů, obrazových, zvukových a audiovizuálních dokumentů Dokumenty v institucích •artotéka: stejné činnosti s obrazovými a dalšími druhy dokumentů, pojmenované podle druhů na které se soustřeďují • • •široký pojem knihovna – jediný spolehlivý znak: uspořádanost knihovního fondu v míře umožňující pohotově a spolehlivě vyhledat požadované dokumenty. Hromada knih není knihovnou artoteka Dokumenty v institucích •nové druhy dokumentů (rozhlasová zpráva, rozhlasový/televizní reklamní šot, různé druhy zábavních pořadů) – po odeznění zachována jen část – uloženy v knihovních fondech masmediálních institucí – filmotéky, videotéky, fondy odvysílaných textů apod. •mnoho originálních a cenných myšlenek prostřednictvím rozhlasu a televize je vyslechnuto anebo zhlédnuto a tím odezní •tempo vyslechnutí/zhlédnutí neurčuje příjemce, ale vysílající. Příjemce může pouze regulovat jejich výběr •vracet se k nim a hlouběji je promýšlet je podmíněno dodatečnou nahrávací činností, která vede zpět k vytvoření „tradičního“ dokumentu LITERATURA •BRIET, Suzanne. What is documentation? 1951. Dostupné z: http://ella.slis.indiana.edu/~roday/briet.htm