Etika internetového výzkumu Etika internetového výzkumu (IRE) •multi- a interdisciplinární obor, který systematicky studuje etické důsledky vyplývající z používání internetu jako prostoru, dějiště a nástroje výzkumu •internetový výzkum provádí široké spektrum disciplín • IRE staví na tradici vyvíjené v medicíně, v humanitních vědách a sociálních vědách •ústřední výzva: vyvinout metodiku výzkumu zaměřenou na objektivní, univerzálně uznávané normy, obsahující současně důležité rozdíly v etice výzkumů jednotlivých oborů → pluralistický přístup •konvergence aplikované etiky, výzkumných metod, informační a počítačové etiky a komparativní filosofie •snaha o vyvinutí globální IRE • Historie IRE •Belmontova zpráva •1996 – jedno číslo časopisu Information society věnováno IRE – často odkazováno dalšími studiemi •2002 – Association of Internet Research (AoIR) – etická pracovní skupina v čele s Charlesem Essem vydává zprávu ethical Decision-Making and Internet Research •2004 APA zřizuje výzkumnou radu Board of Scientific Affairs advisory Group on Conducting research on the Internet a vydává výzkumnou zprávu •v letech 2003 – 2004 vydány tři odborné monografie k tematice Východiska IRE •IRE na západě: východisko modely výzkumu lidských subjektů a ochrany lidských subjektů v biologických (medicínská etika, bioetika) a sociálních vědách (psychologie) •Tři zdroje 1.profesionální etika – kodexy profesí spojených s počítači (např. kodex ACM) 2.etické kodexy sociálních věd a humanitních studií. Reprezentace x lidé: ochrana reprezentací (umění, filmověda, humanitní a kulturní studia) – lidé online jsou amatérští umělci nebo autoři produkující práci pod ochranou cypyrightu x ochrana lidských subjektů (sociální vědy) – účastníci výzkumu jsou lidé: ochranné modely lidských subjektů (anonymita, poučený souhlas..) 3.Informační a počítačová etika Etické rámce IRE •dva základní rámce západní etiky: •deontologie – etická priorita respektu člověka jako autonomní bytosti – svobodná a schopná ustavit si vlastní morální normy a pravidla •Požadavek zacházení s člověkem jako s cílem o sobě, ne jako z prostředkem •autonomie jako cíl – klade řadu práv, povinností a závazků – ochrana subjektu, právo na soukromí, důvěrnost, anonymita, poučený souhlas •respektování práv bez ohledu na náklady na ochranu •např. vyvinutí nákladnějšího a komplikovanějšího výzkumného designu, zrušení výzkumu, který porušuje práva a povinnosti •EU Data Privacy Protection Act, Norský výzkumný kodex • Etické rámce IRE •utilitarismus – morálnáí zodpovědnost dána prospěchem a náklady při zajišťování maxima lidského štěstí (fyzické, psychické) •risk pro subjekt odůvodnitelný ve vztahu k očekávanému prospěchu a důležitosti znalosti •potenciální prospěch odůvodňuje riskování morální újmy způsobené subjektu, neeliminuje rizika •kritika deontologové – maximální blaho většiny může odůvodnit znásilnění práv menšin, např. otroctví, výzkumy typu Tuskgeeho studie syfilitidy •U.S. CFR (2005), Anglo-Americká oblast, Asie •výhody rozlišení: 1.most mezi výzkumníky a filosofy/aplikujícími etiky: význam etické zkušenosti pro výzkumníky a nefilosofy – pomoc při artikulaci podvědomého tušení → filosofové a etici jsou schopni začlenit od objektivistické tradice etiky 2.pomoc při artikulaci důležitých rozdílů mezi národními a kulturními tradicemi Etické rámce IRE •feminismus a komunitarismus – zdůraznění role a etického významu osobních vztahů a starosti mezi výzkumníkem a jejich subjektem studia •zlaté pravidlo – vědec by měl přemýšlet, jak by se sám cítil, kdyby se stal subjektem stejného výzkumného postupu •individuální subjekt není pouze autonomní, ale lidská bytost, jehož vnímání identity a hodnot je vnitřně propojené s jeho sítí vztahů •vědec není povinný chránit např. anonymitu a důvěru samotného jedince, ale spíš anonymitu a důvěru subjektu a jeho hlavních blízkých přátel a intimního partnera • Anonymita/důvěra •osvobození od fyzické reality v odtělesněném prostoru → pocit anonymity na internetu •vědci – snaha chránit anonymitu a důvěru účastníků výzkumu i na internetu → boj s novou realitou při designu výzkumu •poučený souhlas – zaručení důvěry a ochrany soukromí – identita bude ochráněna před všemi cizími osobami, ochrana před uvedením do trapných a rozpačitých situací nebo před hmotnými ztrátami •Může být online participant anonymní? Jedinec může mít různé identity, ale všechny odpovídají identitě jedince ve fyzickém prostoru •Může být jedinec identifikovatelný? Hrozba zvláště u citlivých témat. Použití počítačových přezdívek – mohou být dohledány online, pomocí technologických nástrojů v archivech a online diskuzích dostatečný kontext pro identifikaci. Vědec musí zvážit, jak pojmenuje, popíše a anonymizuje online subjekty • Anonymita/důvěra •vědec musí přemýšlet o vztahu mezi zobrazovanou osobou a osobou skutečnou – řada problémů: 1.mechanismus pro skutečnou ochranu online interakcí garantující slibovanou anonymitu. Jaký typ internetového umístění a média je nejbezpečnější? Otázky kolem Survey Monkey, QuestionPro apod. 2.jak je ochráněna identita subjektu? Šifrování nestačí. Výzkumná data skladována v síťovém cloudu – nebezpečí hackerství a poškození dat. Vědci nemají kontrolu nad online sídly, aby zajistili bezpečnost → etické porušení ne kvůli nedbalosti vědců, ale kvůli podmínkám kontroly, přístup další z online fór, sídel archivů, podpory • Autorská práva k datům •zacházení se subjekty jako s postery, jako s autory → jednají jako online veřejní agenti •zákony v U. S. – všechno odeslané online je chráněno značkou copyright •vědci řeší otázky: •je každá citace materiálů online skutečně fair use? •jak uznávat držitele copyrightu? Jak získat jejich souhlas s přímou citací, zvláště když autoři píší pod pseudonymem a jejich příspěvky jsou v archivu s neplatnou e-mailovou adresou? •vědci řeší množinu práv (deontologie) – autorství chráněné copyrightem a cenu (utilitarismus) – čas a práce na vyhledání autora a ověření, že je původcem a držitelem práv, zisk souhlasu •vědci proklamují, jak dlouho budou skladovat data – není jasné, jak dlouho e-data vydrží, za jakých podmínek a v jakém kontextu. V online kontextu nejsou vědci schopni data zničit, když nejsou držiteli copyrightu Identita •online identita – komplexní, sociální identity v různých formách v online prostředích: skutečná jména, pseudonymy, uživatelská jména, avátaři apod. •vědci zkoumají identity v průzkumech, etnografiích, akčních výzkumech, pozorování účastníků → reprezentace identit. Mají pro utajení identity používat uživatelská jména, která si participant vybral, nebo pseudonymy? •soukromí otevírá také otázky ohledně vlastnictví, integrity výzkumu, důvěry, copyrightu •př. změnou uživatelského jména ubírá vědec na reálnosti či reputaci uživatele. Vyhledávání textů umožní odkrýt širší kontext, než který uvádí ve zprávě výzkumník – potenciální riziko. •vědec může umožnit participantovi učinit rozhodnutí o reprezentaci – mohou ale nastat problémy kvůli rozdílům v metodologiích oborů •v poučeném souhlasu lze nabídnout participantovi zkontrolovat zprávu před jejím zveřejněním Veřejný x soukromý online prostor •průzkum, zda členové fóra, listserveru, chatovací místnosti, bulletin boardu apod. je pokládají za veřejný či soukromý prostor - očekávání soukromí určuje roli vědce •analogie veřejného parku: co lze sledovat ve veřejném parku je vědci dostupné ke zkoumání bez žádosti o povolení, když však sleduje z parku v přilehlém době za okny, jde o soukromý prostor nedostupný zkoumání. •Je vědec v online prostoru pozorovatel, participant nebo člen? •př. použití dat z diskuzní skupiny – vědec odstraní kontext, označující známky skupiny, použije data s jiným záměrem než odesilatel → prezentace dat nepřesná •použití dřívějších dat z archivu zpochybňuje duch poučeného souhlasu. Ochrana subjektu – zvažování následků pro subjekt, zvýraznění může vést ke stíhání subjektu, zpochybnění vztahu konsenzuálního výzkumu •kontinuum veřejný x soukromý, senzitivní x nesenzitivní. data z kvadrantu soukromý/senzitivní mimo dosah vědce Ochrana respondentů •ochrana individuálních práv ve větším společenském dobru •poučený souhlas – vědec musí odůvodnit rizika výzkumu , hodnotou potenciálního výzkumu, respondent musí rozumět rizikům a přínosu, co se od něj očekává a co se s daty stane •poučený souhlas procesuální, ne statický •zisk poučeného souhlasu v online prostředí: •fluidita krátkodobého skupinového členství (ti, kteří se na pár minut zalogují a pak odhlásí), dlouhodobé změny ve skupinovém členství •jedinci s více uživatelskými jmény a identitami •zajištění že lidé dostanou poučený souhlas a umístění, odkud má být poučený souhlas dostupný •verifikace, že jedinec pochopil roli subjektu ve výzkumu •nejlepší proces, jak zajistit poučený souhlas (odkliknutím tlačítka x papírová kopie) •př. odevzdání výzkumu s prázdným prohlášením •všdci používající transakční logy – výzkum se netýká lidských subjektů, jde o skutečně anonymní online interakce – poučený souhlas není třeba • Výběr respondentů •princip spravedlnosti – všechny subjekty mají stejné právo účastnit se výzkumu, vyloučení podmíněno ospravedlnitelným důvodem •výběr – výsledek poctivého výběrového procesu – jak individuí, tak i sociálních, sexuálních a etnických skupin •užitek a zátěž výzkumu distribuována poctivě •jedinec nesmí být vybrán nepoctivě – Tugeeho experiment •mnoho online komunit a prostředí jsou vybrané samo-selektované – spravedlivý výběr nejde použít v přísném smyslu •v online výzkumu spravedlivý výběr v populaci nemusí být možný •nábor respondentů někdy obtížný – stránky pro anorektiky často odmítají přítomnost vědců. Někteří lidé mohou s výzkumem souhlasit, jíní ne – vědec musí zajistit souhlasícím anonymitu a soukromí a zkoumat pouze jejich interakce. Těžší online než přímo v dějišti. •hybridní výzkum – most mezi fyzickým a virtuálním, otázka, jak budou respondenti po napsání kritické studie vnímat rizika z fyzického setkání. Důvěra může být porušena v místním prostředí i přes souhlas účasti ve virtuálním výzkumu • Výzkum minorit •minorita: všichni pod 18 let považování za speciální populaci, včetně těhotných žen a embryí, vězni, intelektuálně či emocionálně znevýhodnění a hendikepovaní → zvláštní ochrana, prevence •při posuzování výzkumů – v komisi kvalifikovaný odborník pro specializované skupiny – reprezentuje, chrání jedinečné zájmy •opatrovník u mentálně postižených, souhlas rodičů k souhlasu dítěte – v online prostředí problém •vědec na online fórech musí zajistit, že respondenti jsou dospělí, souhlasící dospělí a ne mladiství •v mezinárodních výzkumech rozdíly ve věku, kdy nutný souhlas rodičů •vědci se musejí zavázat, že při zjištění znepokojivých či nebezpečných informací je předají vhodnému úřadu – př. dítě zmiňující zneužívání Sociální sítě •problémy s online sledováním od zaměstnavatelů – zázemí a osobní informace o uchazečích •mnoho uživatelů očekává úroveň soukromí nedostupnou na síti – vnitřně veřejná povaha online komunikace, pocit soukromí mnohdy falešný. Př. e-mail není zapečetěná obálka, příspěvky z listserverů nebo chatovacích místností mohou být zaznamenány a zveřejněny jako v případě USENETu •otázka, zda očekávání uživatelů mají směřovat úsilí vědců chránit soukromí. Právní přístup – vědci vázáni pouze aplikovanými zákony a prohlášeními o ochraně soukromí samotných stránek (rozpor s poučeným souhlasem – většina uživatelů odkline souhlasím bez pročtení podmínek) •facebook a Myspace – uživatelé často přidruženi k nějaké instituci (škola, organizace) – zapomínají, že rodiče a učitelé je mohou sledovat → mohou si způsobit problémy, profil sledovatelný školitelem, instruktorem, potenciálním zaměstnavatelem •na FB nelze skrýt všechno, upozornění na změny a poštu profilu přátel funguje podobně jako data mining (ale informace jsou veřejné) •návrhy některých legislativ (U. S.) znepřístupnit sociální sítě ve školách a ve veřejných knihovnách • Metoda jako etická volba •etika výzkumu úzce provázána s metodologií – všechny metodologické volby jsou etickými volbami •online experimenty – používají jako loterie finanční odměny, ceny nebo kredity (pro studenty), aby přitáhli a udrželi respondenty •vědec který nevidí respondenta F-t-F není schopen ověřit jeho identitu, ale odměny vyžadují její ověření •problém opakovatelnosti experimentů – vyžaduje zveřejnění relevantních dat – pohlaví, věku apod. Riziko pro anonymitu uživatelů, pokud ve výzkumu zveřejněny další informace jako doslovné poznámky •pozorování a výzkumy, kde je třeba detailní popis kontextu – další ohrožení anonymity a důvěry •respondenti mohou souhlasit, že v publikovaném výzkumu nebudou figurovat jejich pravá jména a texty, které budou použity jen v analýze – respondenti chápání jako autoři, spíš než lidské subjekty •etika dobrých samaritánů – ochrana jde za požadavky zákonů a minimální požadavky etiky. Př. ochrana soukromí subjektů i na veřejných místech. Etika globálního internetového výzkumu •globální dosah internetu – respondenti čerpáni z různých národů a kultur, výzkumy často mezinárodního kolaborativního charakteru •jak vyvinout etiku výzkumu legitimní pro vědce a participanty z různých národů, kultur s různou tradicí etiky (deontologická, utilitaristická? •př. konflikt mezi U. S. a Norskem o poučeném souhlasu pro audio a video nahrávky ve veřejném prostoru → obě výzkumné etiky stejné východisko – očekávání zahrnutých osob: normativní význam – jiné normy, etický pluralismus •problém se soukromím mezi západním pojetím (U. S. a Německo) a východním (Čína, Hong-Kong): západ – soukromí je vnitřní a instrumentální hodnota (seberozvoj a vyjádření, svoboda názorů a myšlení, účast na demokratické vládě) x východ – e-ekonomie •sdílená teorie soukromí a ochrany soukromých dat, porozumění a ospravednění kulturně odlišné •západ – atomistický jedinec jako držitel práv v demokratické politice x Asie – individuum jako člen větší komunity, pohoda a harmonie společenstva jako zdůvodnění autoritářských režimů