METODY PRO VÝZKUM INFORMAČNÍHO CHOVÁNÍ Ladislava Zbiejczuk Suchá 14. října 2016 CO ANALYZUJEME? Informační potřeba (Robert S. Taylor) Viscerální/vnitřní Vědomá Formalizovaná Dohodnutá (kompromisní) CO ANALYZUJEME? Informační systém Úkoly („tasks“) Mentální strategie, heuristiky (styly) Role participanta Kultura (manažerské styly, organizační kultura…) Bariéry Prostředí („work domain problem space“) Aktivační mechanizmy (stres, odměny…) Chování Kontext VÝZKUM INFORMAČNÍHO CHOVÁNÍ HISTORIE Počátky výzkumu informačního chování – 50.-60. léta 1.První generace / Systémové paradigma (počátek: 50. léta) 2.Druhá generace / Na uživatele zaměřené paradigma (80.-90. léta) 3.In-Context research (2000----) 4. Co se mění? Míra zobecnitelnosti Povaha očekávaných výsledků (fakta vs. vhled do problematiky) Sledované proměnné Role kontextu PRVNÍ GENERACE / SYSTÉMOVÉ PARADIGMA Výzkum orientovaný na jednotlivé úkoly, individuální využití informací, na sociodemografické charakteristiky Otázky typu: „Jak často je systém využívaný?“ Představitelé: Paisley, W. (1968). Information needs and uses. In C. A. Cuadra (Ed.), Annual Review of Information Science and Technology, Vol, 3, pp. 1-30. Chicago: Encyclopedia Britannica. Parker, E.B., & Paisley, W.J. (1966). Research for psychologists at the interface of scientists and his information system. American Psychologist, 21(November), 1061-1071. Bates, M. J. (1973). Review of literature relating to the identification of user groups and their needs. In C.P. Bourne, V. Rosenberg, M.J. Bates & G. R. Perolman, Preliminary investigation of present and potential library and information service needs. Final report (pp. 36-68). Washington, DC: U.S. National Commission on Libraries and Information Science, February 1973. ERIC Document Reproduction Service No. ED073786. (přehledová studie) PRVNÍ GENERACE / SYSTÉMOVÉ PARADIGMA Nejčastější: studia vědců a inženýrů, dále využívání katalogů, veřejnost Soustředění na různé typy informačních potřeb PRVNÍ GENERACE / SYSTÉMOVÉ PARADIGMA První pokusy o zobecnění pozorování Lidé vyhledávají informace, které jsou nejdosažitelnější F2F komunikace jako primární zdroj informací Kvantita informací nemusí být vždy pozitivní – kritická mez, poté zamezuje použitelnosti (…) DRUHÁ GENERACE / NA UŽIVATELE ZAMĚŘENÉ PARADIGMA Dervin & Nilan (1986) Studie založená na přehledu výzkumů informačního chování 1978-1986 (ARIST review on information needs and uses literature) Systémové paradigma: „Jak veřejnost využívá knihovnu pro osobní rozvoj? Co si uživatelé žádají, co si půjčují a co čtou?“ „Jaké bariéry zažívají senioři, kteří se učí vypořádávat se s problémy pomocí technologií?“ SYSTÉMOVÉ VS. NA UŽIVATELE ZAMĚŘENÉ PARADIGMA Systémové User-centred Objektivní informace Subjektivní informace Mechanické pojetí, pasivní Konstruktivistické pojetí, aktivní Formální informační systémy Neformální komunikace, informační systémy „Trans-situationality“ Situovanost Atomistické Holistické pojetí zkušenosti Externí chování Interní podmínky Kvantitativní metodologie Kvalitativní i kvantitativní metodologie Dervin & Nilan (1986) SYSTÉMOVÉ VS. NA UŽIVATELE ZAMĚŘENÉ PARADIGMA Systémové User-centred Informační potřeba = What it is in the information system that is needed? Informační potřeba = What users think they need? Dervin & Nilan (1986) KOGNITIVNÍ PŘÍSTUP Vyhledávání jako adaptivní proces s fázemi Aplikace rozhodovacích modelů Interní i externí faktory ovlivňující kognitivní procesy při vyhledávání Na konci 20. stol.: rezervovanost ohledně přínosů kognitivních přístupů (vágní závěry, obtížná implementace, …) (Huber, 1983) Dnes: renesance kognitivního přístupu (lepší technologie, neuromarketing, …) KOGNITIVNÍ PŘÍSTUP Interakce s informací – kognitivní proces Znalosti = mentální reprezentace, mentální modely, kognitivní struktury Koncepty z psychologie – např. kognitivní styly Metodologie: nejčastěji experimenty, kvazi-experimenty, think aloud Sledované proměnné: Čas potřebný pro provedení úkolu Počet kanálů použitých pro vyhledání konkrétní informace Způsob vyhledávání Konstrukce relevance Preferovaný vzhled reprezentace vyhledaných informací Informační chování a osobnostní rysy Heinström (2003) korelace mezi osobnostními typy a způsoby vyhledávání informací SYSTÉMOVÉ VS. NA UŽIVATELE ZAMĚŘENÉ PARADIGMA Dnešní přístup k dichotomii systémového a uživatelského paradigmatu Zpochybnění ostrého kontrastu Bates, M.J. (2004) Information science at the University of California at Berkeley in the 1960s: a memoir of student days. Library Trends, 52(4), 683-701. Dalrymple, P. W. (2001). A quarter of a century of user-centred study: the impact of Zweizig and Dervin on library and information science research.Library and Information Science Research 23(2), 155-165. Talja, S,. Hartel, J. (2007). "Revisiting the user-centred turn in information science research: an intellectual history perspective" Information Research, 12(4) paper colis04. [Available at http://InformationR.net/ir/12-4/colis/colis04.html] ZAMĚŘENÍ NA KONTEXT Konceptualizace kontextu Dervin – kontext ovlivňuje vytváření smyslu Strukturální vnímání kontextu (Paisley, 1969) Funkcionální vnímání kontextu (Baker, 2004) KONCEPTUALIZACE VÝZKUMU KONTEXTU (PAISLEY, 1968) 1.Vědec ve své kultuře 2.Vědec v politickém systému 3.Vědec v členské skupině (komory, spolky) 4.Vědec v referenční skupině 5.Vědec uvnitř „neviditelné univerzity“ 6.Vědec uvnitř formální organizace 7.Vědec uvnitř pracovního týmu 8.Vědec uvnitř vlastní hlavy 9.Vědec v rámci právního a ekonomického systému 10.Vědec v rámci formálního informačního systému KOGNITIVNÍ A SOCIÁLNĚ KONSTRUKTIVISTICKÝ POHLED* Kognitivní přístup Sociálně-konstruktivitický přístup Důraz na individuální chování, dekontextualizované Fokus na sociální kontext Chování řízené potřebami Habitualizace aktivit je ovlivněná sociálními a kulturními faktory „informační chování“ (Wilson, Kulthau…) „informační praktiky“ (Sanna Talja) Ellis (model informačního vyhledávání) Chatman (Life in the round) Kognitivní věda, psychologie Sociologie, kulturální studia Kvantitativní metody, testování, kombinace Kvalitativní metody, hloubková zkoumání, diskurzivní analýza Kloda, 2009 IN CONTEXT RESEARCH Zaměření se na aktivity, spíše než na jednotlivce Zkoumání konceptů (dimenze, kategorie) KONTEXT: PRAKTIKY, ÚKOLY, SITUACE Situace jako kontext Interaction information retrieval, INSU research (traditional information needs, seeking, and use) „Problematická situace“ – vznik informační potřeby Objektem zkoumání je osoba v konkrétní situaci Účel/úkol jako kontext (task) Objekt zkoumání ve specifickém prostředí, důraz na další aktéry, kolaboraci Doménová analýza, žánrová studia, … Informační praktiky jako kontext Jak sociální, materiální, technologické zdroje pomáhají udržovat praktiky a jak je modifikují, jak podmínky a možnosti pro akce poskytují (vtělené praktiky) Redefinování „problematické situace“ Organizační studia, STS, … Talja, Nyce, 2015 „IN-CONTEXT RESEARCH“ Trendy: Rozšiřování zkoumaných populací, komunit atd. Nové metody a metodologie Dimenze a kategorie relevantní pro výzkum kontextu Problémy? METODY PRO SBĚR DAT Výsledek obrázku pro research methods ROZHODOVÁNÍ O METODĚ Co je cílem? Kolik mám času? (kolik fází?) Inspirujte se jinými výzkumy üJaká je má výzkumná otázka (popisná vs. vysvětlovací) üJe důvod pro to používat kombinaci metod? üMůžeme strategii nějak vizualizovat, abychom usnadnili čtenáři orientaci? üMáme jasno v metodách sběru dat pro kvalitativní i kvantitativní část? üJak zajistíme kvalitu (validita/reliabilita/kredibilita atd…)? Chart of research methods by data source vs. approach vs. context of product use Trvalý odkaz na vložený obrázek METODY PRO SBĚR DAT Dotazníky, online dotazníky Bailey, 1994 Tillotson, Cherry, & Clinton, 1995 Rozhovory (sense-making interviews, and critical incident interviews) Chatman, 1992 Dervin, 1992 Flanagan, 1954 Pozorování Fidel, 1991a, 1991b, 1991c; Solomon, 1997 Sonnenwald, Iivonen, 1999 METODY PRO SBĚR DAT Experimenty, kvazi-experimenty, think-aloud metody Fidel 1991a, 1991b, 1991c Ingwersen, 1984 Nielsen, 1993 Psychologické testování (kognitivní styly a styly učení) Bellardo, 1984 Logan, 1990 Saracevic & Kantor, 1988 Analýza dokumentů Genz, 1993 METODY PRO SBĚR DAT Deníky a záznamy Borgman, Hirsch, & Hiller, 1996 Fabritius, 1998 Bibliografická data Campanario, 1996; Kajberg, 1996 Rousseau & van Hooydone, 1996 Transakční analýza logů* Card sorting** Etnografie (kombinace kvalitativních metod) * Julien at all 2010 **Jean 2014 METODY PRO ANALÝZU Statistická deskripce a testování Vysvětlování pomocí modelů Diskurzivní analýza Obsahová analýza Zakotvená teorie Analýza sociálních sítí Historická analýza Bibliometrická analýza Persony AKTIVITA: NÁVRH VÝZKUMNÝCH OTÁZEK Jaká je vaše výzkumná otázka? Jaké metody byste pro její řešení zvolili? ÚKOL Č. 2 Navrhněte a specifikujte výzkumnou otázku (případně podotázky či hypotézy), kterou budete řešit prostřednictvím vlastního výzkumu. Sestavte plán výzkumu: identifikujte výzkumné metody, které budete používat, navrhněte výzkumné nástroje, které budete požívat (scénáře rozhovorů, návrhy dotazníku, šablony pro výzkumné deníky, plán pozorování, datové matice pro sběr dat atd.) sestavte si harmonogram výzkumu, určete si role v týmu, navrhněte způsob, jakým budete analyzovat a interpretovat data. Odevzdejte do Odevzdávárny do 27. října do půlnoci. OSNOVA NÁVRHU VÝZKUMU KVALI 1.Uvedení do problematiky 1.Jaký je výzkumný problém? 2.Jaký je účel výzkumu? Jaká jsou předem daná omezení výzkumu? 3.Výzkumné otázky 2.Procedury 1.Filozofické předpoklady výzkumu 2.Výzkumná strategie 3.Role výzkumníka 4.Procedury pro sběr dat 5.Procedury pro nahrávání dat 6.Validační strategie 3.Etické aspekty 4.Pilotní zjištění 5.Předpokládaný přínos a význam / předpokládané změny, které výzkum přináší 6.Příloha: osnova rozhovoru (FG, plán usability testů…), rozpočet OSNOVA NÁVRHU VÝZKUMU KVANTI 1.Uvedení do problematiky 1.Jaký je výzkumný problém? 2.Jaký je účel výzkumu? Jaká jsou předem daná omezení výzkumu? 3.Teoretická perspektiva 4.Výzkumné otázky a hypotézy 2.Přehled literatury 3.Metody 1.Typ výzkumného designu 2.Populace, vzorek, participanti 3.Sběr dat 4.Analytické procedury 4.Etické aspekty 5.Výsledky pilotních výzkumů 6.Přílohy: osnova dotazníku/protokolu o pozorování atd…, rozpočet… OSNOVA NÁVRHU VÝZKUMU MMR 1.Uvedení do problematiky 1.Jaký je výzkumný problém? 2.Jak byl dříve problém zkoumán? 3.Nedostatky v předchozím výzkumu, zdůvodnění MMR 4.Kdo bude příjemcem studie? Jaké benefity to přinese? 5.Výzkumné otázuky/hypotézy 6.Filozofické základy / přehled literatury 2.Metody 1.Typ výzkumných designů 2.Výzvy a jak jim čelit 3.Vizualizace výzkumného procesu 4.Kvali sběr dat 5.Kvanti sběr dat 6.Jak budou analyzována data? 7.Jak zajistíme validitu? 3.Výzkumníkovy „zdroje a dovednosti“ 4.Etické aspekty 5.Přílohy