Metrologie Metrologie: pomocná věda historická, která pojednává o mírách a vahách. Literatura: HOFMANN, Gustav. Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy. Plzeň-Sušice 1984. Čechy: SEDLÁČEK, August. Paměti a doklady o staročeských mírách a vahách. Praha 1923. KREJČÍK, Adolf Ludvík. Rejstřík jmenný a věcný k dílu Augusta Sedláčka Paměti a doklady o staročeských mírách a vahách. Praha 1933. HLADÍK, Čestmír. Metrologický přehled, Archivní časopis 3, 1953, s. 87-114. Morava: D’ELVERT, Christian. Die Einführung gleichen Masses und Gewichtes, dann deren Zimentirung in Mähren und oesterr. Schlesien. Brno 1859. ČERMÁK, M. Olomoucké a brněnské míry a váhy r. 1708. In Výroční zpráva Okresního archívu v Olomouci za rok 1974. Olomouc 1975, s. 80-82. NOVOTNÝ, Jaroslav. Míry, měny a ceny v urbářích a odhadech na Moravě a ve Slezsku. Slezský sborník 58, 1960, s. 89-111, 236-256. Slezsko: D’ELVERT, Christian. Die Einführung gleichen Masses und Gewichtes, dann deren Zimentirung in Mähren und oesterr. Schlesien. Brno 1859. INDRA, Bohumír. Míry a váhy ve Slezsku a jejich redukce. Slezský sborník 56, 1962, s. 324-350, 475-496. NOVOTNÝ, Jaroslav. Míry, měny a ceny v urbářích a odhadech na Moravě a ve Slezsku. Slezský sborník 58, 1960, s. 89-111, 236-256. Prameny: Hmotné: nedochovalo se mnoho památek, leckdy je nelze zařadit do systému. Písemné: Spis kterak se má měřiti poměřování jiter skrze Havla syna Prokopova i otce jeho, oba dva měrčí od Milčína – z poloviny 15. stol. Václav Hájek z Libočan: Kronika česká, Praha 1541 (k roku 1268 zařadil anonymní metrologický spisek z konce 15. nebo počátku 16. stol.). Šimon Podolský z Podolí: Knížka o měrách zemských a vysvětlení, od kterého času míry a měření zemské v království Českém svůj počátek mají. Praha 1683 (vydáno po smrti autora Samuelem Globicem z Bučína). Ondřej Bernard Klauser: Podrobný popis zemské míry království Českého, jak v tom království počátek mají, potom užívány a proměněny byly, a konečně jak se jich užívá, 1750. Fabián Svoboda: Nově důkladně vypsaná příručka polního měřičství. Jindřichův Hradec 1732. Václav Josef Veselý: Gruntovní počátek mathematického umění geometrica, practica, trigonometria plana… Praha 1734. Petr Kašpar Světecký: Pro hrubě vážený, nyní ale zavržený neboližto reformírovaný falešné zeměměření. Jindřichův Hradec 1738. Johann Nikolaus Müllner: Münz-, Maas- und Gewichtskunde vom Königreiche Böhmen von Premisl Ottogar II. bis auf gegenwärtige Zeiten. Praha 1796. Vývoj měr a vah u nás 1. Systém staročeských měr a vah Zpočátku se užívaly míry neurčité. K utváření měrné soustavy dochází ve 13. a 14. století. O nejstarších mírách nám zachoval svědectví Václav Hájek z Libočan, který do své kroniky zařadil měřičský spis z konce 15. nebo začátku 16. století. (Proto tyto míry bývají nazývány Hájkovy.) Jen některé z nich však mohou pocházet ze 13. století, kam je Hájek zařadil (k roku 1268), většina z nich je mladší. Užívání měr a vah provází značná místní roztříštěnost, a tak můžeme sledovat snahy o unifikaci (v Čechách bylo nejdůležitější postavení měr a vah Starého Města pražského, na Moravě Brna a Olomouce). Tyto snahy vrcholí v Čechách tím, že stavy pověřily r. 1614 Šimona Podolského z Podolí († 1617), aby sepsal staré míry a navrhl unifikaci. V pobělohorské době však nedošlo k realizaci jeho návrhu. 2. Systém měr a vah dolnorakouských Snaha o unifikaci měr a vah v monarchii vede za vlády Marie Terezie k zavedení dolnorakouského (vídeňského) systému. Na základě dekretu z roku 1763 měl platit v Čechách od 1. ledna 1765. Organizačně byla tato unifikace nepřipravena, proto bylo roku 1785 připuštěno užívání starých měr v soukromém životě. Na Moravě byl zaveden dolnorakouský systém už od r. 1758. Dolnorakouský systém byl obdobně zastaralý jako staročeský systém, jedinou výhodou jeho zavedení je unifikace. 3. Metrický systém Zákonem z roku 1871 byla u nás od 1. ledna 1876 zavedena platnost metrického systému. V soukromém hospodářském životě však stále přežívají staré jednotky. Přehled měr a vah 1. Staročeské míry a váhy Podle V. Hájka Míry délkové ječmenné zrno = 0,5 cm prst = 2 cm dlaň = 78 cm píď = 19 ¾ cm pražský loket = 59, cm provazec = 25 m míle = 7,5 km Míry plošné jitro = 3800 m^2 prut = 1,5 ha^ čtvrť = 4,6 ha lán = 18,5 ha Míry duté na obilí hrst = ¾ l češka = 1 ½ l řepice = 3 l čtvrtce = 6 l věrtel = 23 l strych (korec) = 93 l Míry duté tekutin kvarta = 0,12 l půlka = ¼ l žejdlík = ½ pinta = 2 l lahvice = 6 l soudek = 12 l vědro = 47 až67 l Váhy kventlík = 4 g lot = 16 g čtvrť = 128,5 g hřivna (váha pro drahé kovy) = 257 g libra = 514 g kámen = 10 ¼ kg centnýř = 62 kg Podle Š. Podolského Míry délkové čárka = 0,2 cm palec = 2 ½ cm stopa = 29 ½ cm loket = 59 cm sáh – 1,8 m látro = 2,4 m prut = 4 ¾ m provazec = 30 ¾ m míle = 11 ¼ km Míry plošné provazec čtvereční = 950 m^2 jitro = 0,285 ha lán zemský = 18 ha Míry duté žejdlík = ½ l číška = 1 ½ l pinta = 2 l věrtel = 23,4 l korec = 93 ½ l Váhy kventlík = 4 g lot = 16 g hřivna = 257 g libra = 514 g centnéř = 62 kg 2. Dolnorakouské (vídeňské) míry a vahy Délkové míry: čárka = 0,2 cm palec = 2,6cm stopa = 31,6 cm loket = 77 ¾ cm sáh = 1,9 m míle = 7,5 km Plošné míry: Stopa čtvereční = 0,1m^2 Loket čtvereční = 0,6 m^2 Sáh čtvereční = 3,6 m^2 Jitro = 5755 m^2 Míle čtvereční = 57,5 km^2[] [ ] Duté míry: žejdlík = 0,35 l máz = 1,4 l čtvrtce = 7,7 l vědro = 56 ½ l měřice = 61 ½ l Váhy: kventlík = 4,4 g lot = 17 ½ g libra = 560 g centnýř = 56 kg