ÚVOD DO FINSKÉ KULTURY



POJMY A DOJMY
1) finská kultura jako „národní kultura“ (kansalliskulttuuri)
2) „velká“ a „malá“ tradice
3) finská kultura a kultura Finska

KALEVALA – VZNIK A CHARAKTERISTIKA
•„finský národní epos“
•Elias Lönnrot (1802-1884)
•Stará Kalevala (1835) a Nová Kalevala (1849)
•znaky „kalevalské poezie“: čtyřstopý trochej, paralelismus, aliterace, zpívaná na monotónní
melodii (+ kantele?)
•archaické rysy kultury typové společné pro jiné jazykově příbuzné národy (šamanismus)
•do češtiny přeložená Josefem Holečkem roku 1894, kritické vydání Holečkova překladu provedl Jan
Čermák (2014)

KALEVALA JAKO ZDROJ INSPIRACE PRO FINSKOU KULTURU
-literatura:
-Aleksis Kivi: Kullervo (1882) – z ní opera Armase Launise a Aulise Sallinena (1992)
-
-Eino Leino: Tuonelan joutsen (1898)
-Paavo Haavikko: Rauta-aika (1982), Kullervon tarina (1982), Kaksikymmentä ja yksi (1974)
-
-Johanna Sinisalo: Sankarit (2003)
-
-
-motivy u J. R. R. Tolkiena, angl.-americké sci-fi (Lyon Sprague de Camp, Fletcher Pratt, Emil
Petaja:  The Stolen Sun)
-
-
-
-komiks:
-Mauri Kunnas: Koirien Kalevala (1992, 2006)
-Gene Kurkijärvi: Kullervo (2009)
-
-
-
-hudba:
-Jean Sibelius: Tuonelan joutsen (1895)
-rock/metal: Amorphis: Skyforger (2009)
-
-
-

KALEVALA JAKO ZDROJ INSPIRACE PRO FINSKOU KULTURU II
•
-výtvarné umění
-Akseli Gallen-Kallela (1865-1931)
-Eero Järnefelt (1863-1937)
-Albert Edelfelt (1854-1905)
-Pekka Halonen (1865-1933)
-užité umění:
-talíře porcelánky Arabia (zal. 1873, Gallen-Kallela)
-šperky Kalevala Koru
-společnosti: Kalevalaseura (zal. 1919), Kalevan Nuorten Liitto (zal. 1960) atd.
-další: několikrát zfilmována (Sampo, 1959), 28. 2. = den Kalevaly, běžná jména lidí (Ilmari,
Marjatta, Osmo, Tapio, Väinö, Annikki, Aino…) a míst (Kaleva v Tampere), instituce a produkty
(ledoborec Sampo, pojišťovny Sampo a Pohjola)
-
•

POD NADVLÁDOU ŠVÉDSKA
•středověk: christianizace, na okraji Evropy, agrární země, urbanizace obecně velmi pomalá
•reformace: šv. král Gustav Vasa, rozvoj domácí literatury a jazyka (Mikael Agricola), ale
dominance švédštiny a latiny
•velmocenské období Švédska (17.-18. století) – panská sídla (Louhisaari), Suomenlinna
•přelom 18.-19. století – do Finska se dostávají myšlenky tzv. skandinavismu
•
•

MALÁ X VELKÁ TRADICE VE VÝTVARNÉM UMĚNÍ
•Magnus, Wilhelm a Ferdinand von Wrightové – idylické zpodobnění Severu X Fanny Churberg
•80. léta ve znamení realismu (v literatuře Kivi, Canth, Aho, v malířství Edelfelt)
•90. až nultá léta – novoromantismus (Gallen-Kallela), Helene Schjerfbeck (modernistické prvky),
Hugo Simberg
•10. léta – Listopadová skupina (Marraskuun ryhmä): Tyko Sallinen (1879-1955) – inspirace
expresionismem a kubismem

ARCHITEKTURA VE 20. STOLETÍ
•začátek století: „finská secese“ (inspirace lidovou kulturou)
•Eliel Saarinen: hlavní nádraží v Helsinkách, vlastní dům Hvitträsk, s Hermanem Geselliem a Armasem
Lindgrenem finské národní divadlo (Suomalainen kansallisteatteri)
•Lars Sonck: tamperská katedrála (+ Haavoittunut enkeli Hugo Simberga)
•helsinská čtvrť Katajanokka
•1931: parlament (neoklasicismus, Johan Sigfried Sirén)
•zahradní město Käpylä (Martti Välikangas)
•od 30. let: funkcionalismus (olympijská vesnice Olympiakylä)
•60. - 70. léta: zmasivnění výstavby i produkce užitkových předmětů x Tapiola v Espoo

ALVAR AALTO (1898-1976)
•Architekt: stavby by měly splynout s přírodou a zároveň vyhovovat všem potřebám člověka
•30. léta: knihovna ve Vyborgu, vila Mairea, sanatorium v Paimio
•Dále univerzita v Jyväskylä či Finlandia talo (1971)
•Designér: nábytek, bytové doplňky (Savojská/Aaltova váza, 1936)
•1935: založil firmu Artek

Finský design
•Arabia - porcelán
•Sklárny Iittala,
• Nuutajärvi
•Marimekko – textilie, bytové doplňky
•Kalevala Koru
•Lapponia

LITERÁRNÍ ŽIVOT
•Spousta knihoven, Finové velcí čtenáři
•Spousta literárních cen
•Cena Finlandia (Finlandia-palkinto) – od 1984, od 1993 jen za román
•i za nejlepší knihu pro děti a mládež, populárně-vědeckou publikaci, pro středoškoláky
•Cena Severské rady za literaturu – celoskandinávská
•DÚ: podívat se, kteří finští spisovatelé vyhráli tyto ceny + které byly přeložené do češtiny

FINOVÉ TANČÍ
•tango
•www.youtube.com/watch?v=p0EwGkMn-kc
•letkis – jenka, letka jenkka
•www.youtube.com/watch?v=vvretYJ8sh8&list=PLxnKeVeSGl-pgwxj77eE2L2eDdJh8W1-D

Estonsko
Eesti





24. 2. 1918
20. 8. 1991
cca 45 000 km2
318 m. n. m.
Suur Munamägi
Saaremaa a Hiiumaa
Peipus

OBYVATELSTVO A ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
kraje (maakond, maakonnad): 15
1,3 milionu obyvatel
nízká hustota zalidnění (30 lidí/km2)
trend úbytku obyvatelstva




MĚSTA



ETNICKÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA
-1934: 88 % Estonci x 1989: 61,5 %
-dnes: cca 69 % Estonci, 25 % Rusové, dále Ukrajinci, Bělorusové, Finové (0,6 %)
-Rusové v Tallinnu cca 37 %, v Ida-Virumaa velká většina (Narva cca 88 %)

NÁBOŽENSTVÍ
•až 70% bez vyznání
•2005: „Bůh existuje“ = 16 %
•          „existuje duch nebo životní síla“ = 54 %
•    „neexistuje nic“ = 26 %
•církve: luteránská evangelická (10 %), pravoslavná (16 % ruské menšiny) + katolíci, židé,
novopohané (taaraismus, maausk)
•
•Ringo Ringvee o náboženství Estonců:
•www.theguardian.com/commentisfree/belief/2011/sep/16/estonia-least-religious-country-world

Videa k prohlédnutí
•Tallinn turisticky:
•www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/4986-staty/917-estonsko/
•10 věcí, které jste nevěděli o Estonsku:
•www.youtube.com/watch?v=lHHQpge-vZI
•nové Sillicon valley?
•www.youtube.com/watch?v=Fi1xlDffnJA
•www.youtube.com/watch?v=kHiq5UfxePA
•funny facts:
•www.youtube.com/watch?v=1TTPq38LyPU
•
•