Úvod	do	výuky	češtiny	
jako	druhého/cizího	
jazyka	
Mgr.	Linda	Doleží,	Ph.D.	
Ústav	českého	jazyka,	FF	MU	Brno	
Podzim	2018	
Přednáška	2	
Různé	
•  Osvojování	jazyka	dítětem	=	postupné	osvojování	jazykové	
kompetence	v	mysli	dítěte	(Nebeská,	2002,	300)	
•  CHILDES	(Child	Language	Data	Exchange	System)	–	blíže	viz	např.	
MacWhinney	(2000),	nově	je	součástí	i	slovenština,	viz	Slančová	
(2008)	
•  	co	zahrnuje	studium	osvojování	jazyka?	
•  	akvizice	mateřského	jazyka	
•  	akvizice	jazyka	u	jedinců	se	speciaickými	poruchami		
•  	akvizice	více	jazyků	(L2,	1L2...)	
•  imitace	
Králíci	
Child:	My	teacher	holded	the	rabbits	and	we	patted	them.		
(Dítě:	Moje	učitelka	držela	králíky	a	my	jsme	si	je	hladili.)	
Parent:	Did	you	say	your	teacher	held	the	baby	rabbits?		
(Rodič:	Říkal	jsi,	že	tvoje	učitelka	držela	králíčky?)	
Child:	Yes.		
(Dítě:	Ano.)	
Parent:	What	did	you	say	she	did?		
(Rodič:	Co	jsi	říkal,	že	dělala?)	
Child:	She	holded	the	baby	rabbits	and	we	patted	them.		
(Dítě:	Držela	králíčky	a	my	jsme	si	je	hladili.)	
Parent:	Did	you	say	she	held	them	tightly?		
(Rodič:	Říkal	jsi,	že	je	držela	pevně?)	
Child:	No,	she	holded	them	loosely.		
(Dítě:	Ne,	držela	je	volně.)	(Cazden,	1972)	
	
Nikdo	mě	nemá	rád	
Child:	Nobody	don’t	like	me.		
(Dítě:	Nikdo	mě	nemá	rád.)	
Mother:	No,	say	„Nobody	likes	me“.		
(Matka:	Ne,	řekni:	„Nikdo	mě	nemá	rád“.)	
Child:	Nobody	don’t	like	me.		
(Dítě:	Nikdo	mě	nemá	rád.)	
(Tato	replika	se	několikrát	opakuje.)	
Mother:	No,	listen	carefully:	say	„Nobody	likes	me“.		
(Matka:	Ne,	poslouchej	pozorně:	řekni	„Nikdo	mě	nemá	rád“.)	
Child:	Oh!	Nobody	don’t	likes	me.		
(Dítě:	Och!	Nikdo	mě	nemá	rád)	(McNeill,	1970)	
•	je	jazyk	záležitostí	vrozenosti?	(UG	„nativisté“	vs.	funkcionalisté)		
Schéma	
Čeština	jako	mateřský	jazyk	
•  Porozumění	
	-	dítě	(věk	1,	1,	17)	„Kde	máš	očka?“	–	Správně	ukáže.	Dítě	(věk	1,	1,	21)	
„Jak	dělá	auto?“	Tů.	Dítě	(věk	1,	2,	14)	„Dej	mi	políbit	ručičku“	–	Podá.	
„A	dej	mi	tu	druhou“	–	Podá.	(Ohnesorg,	1948)	
	
•  Produkce	
	-	auto	a	haf	(1,	20-21),	auto	hů	(1,	1,	0),	auto	dědě	(1,	1,	4)	/auto	jede/	
(Ohnesorg,	1948),	nišku	(1,	5,	28),	plstičkama	(1,	7,	12),	žibičkova	(1,	9,	
3),	kočkovi	(1,	10,	0),	hapalo,	hapal	(1,	5,	1),	papaji	(1,	5,	1),	toji	to	(1,	5,	
1),	papali	sme	(1,	5,	1),	koza	mé	(1,	5,	21),	do	vokna	(1,	7,	31),	lopatka	
pisečkova	(1,	9,	13),	pocem,	ďipič	(1,	6,	3),	fouknu	neboli	(1,	11,	3)	
(Pačesová,	1968),	ponožky	nandat	(1,	11)	(Smolík,	2002),	máma	melom	
(20	měsíců),	tata	binkaj,	Maja	biškem	a	deda	babi	lešeli	(21	měsíců)	
(Karasová,	2007)	
	
Vnímání	
•  vnímání	zvuku	začíná	ve	třetím	trimestru	
těhotenství,	dítě	má	možnost	vnímat	
především	prozodické	vlastnosti	řeči	
	
•  děti	po	narození	mají	kapacitu	rozlišovat	
všechny	zvukové	kontrasty,	které	slyší	–	
tuto	schopnost	ztrácí	u	souhlásek	
postupně	s	věkem	(od	8.	–	12.	měsíce	se	
tato	schopnost	ztrácí)	–	zaměřují	se	pouze	
na	cílový	jazyk,	tzn.	jazyk,	který	slyší	ve	
svém	okolí,	schopnost	rozlišovat	
samohlásky	se	ztrácí	již	okolo	6.	měsíce	
Lexikum	
fáze	vývoje	slovní	zásoby	(Monatová,	
1963)	
		
1	rok-18	měsíců	–	cca	2-15	slov	(aktivní	
užívání)	
20-24	prudký	nárůst	slovní	zásoby	
(vocabulary	spurt)	
2-3	roky	–	200-500	a	více	slov	
4	roky	–	1500-2000	slov	
		
(podobně	Ohnesorg,	1991;	Pinker,	1999)	
	
Syntax	
Jednoslovné	stádium	vývoje	
		
-	otázka:	Proč	vlastně	děti	začínají	mluvit	tak,	jak	začínají?	
-	toto	stádium	je	idealizací,	ne	u	všech	dětí	se	objevuje	(Powers(ová),	
1997,	33)	
		
Problém	příliš	mnoha	stromů	(The	Problem	of	Too	Many	Trees)	
		
-	slovo	ball	(míč)	může	být	součástí	několika	stromů,	nejasná	syntaktická?	
kategorie,	viz	níže	
		
		
	
	
Univerzální?	
	
•  Omar	(1973)	–	děti,	které	si	osvojují	
arabský	plurál,	si	jej	ve	srovnání	s	dětmi	
anglicky	mluvícími,	osvojují	později	
(arabské	děti	ve	věku	14–15	let,	anglicky	
mluvící	děti	okolo	6	let)	
•  Klíčové	jsou	kognitivní	a	formální	
komplexita		
(Clarková,	Clark,	1977,	338)	
Druhý/cizí	jazyk	
Jazykový	instinkt?	
Hypotéza	kritického	období?	
	
Je	proces	osvojování	L2	stejný	jako	L1?	–	
U	L1	akvizice	jsou	jedinci	na	jiném	stupni	
mentálního	 a	 sociálního	 vývoje,	 otázkou	
tedy	 je,	 zda	 je	 vůbec	 tyto	 dva	 procesy	
možné	 srovnávat,	 lepší	 by,	 podle	 Cooka,	
bylo	položit	si	otázku,	zda	mají	i	dospělí	
přístup	k	UG	(Cook,	2003,	493)	
	
Bilingvismus	
•  Kolektivní/individuální	
•  Simultánní/sekvenční	
•  Vyvážený/s	dominancí	jednoho	z	
jazyků	
•  Přirozený/umělý	
•  ZÁVISLOST	VS.	AUTONOMIE	
Vlivy	
•  Interference	
•  Transfer	
•  Přepínání	
•  Míchání	
Code-switching	
•  (1)	přepnutí	dovětku:		
	
It's	a	nice	day,	hana?	(hai	nā	isn’t)	
Je	hezký	den	(angličtina),	že?	(pandžábština)	
	
•  (2)	přepnutí	uvnitř	věty:		
Won	o	arrest	a	single	person	(won	o	they	did	not)	
Ne+minulý	čas	(jorubština),	zatkli	jediného	člověka.	(angličtina)	
	
•  (3)	přepnutí	mezi	větami	nebo	částmi	vět:		
Sometimes	I'll	start	a	sentence	in	English	y	termino	en	español	(and	ainish	it	in	
Spanish)	
Někdy	začnu	větu	v	angličtině	(angličtina),	a	dokončím	ji	ve	španělštině.	
(španělština)	
	
•  (4)	přepnutí	uvnitř	slova:	
	shoppã	(English	shop	with	the	Panjabi	plural	ending)		
obchody	(anglicky	obchod	+	plurálové	zakončení	y	z	pandžábštiny)	
	
kuenjoy	(English	enjoy	with	the	Swahili	preaix	ku,	meaning	‘to’).	
Užívat	si	(anglicky	užívat	+	inainitivní	značka	ze	swahilštiny)	
	
	
CODE-MIXING	AND	CODE-SWITCHING.	Concise	Oxford	Companion	to	the	English	Language.	.	Retrieved	July	31,	2018	from	Encyclopedia.com:	
hPp://www.encyclopedia.com/humaniSes/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/code-mixing-and-code-switching	
	
Haluzová	(2007)	
	
(2,6) 		žlutý		eis	 	 	 	velky		schlafen	
	/yellowCZ		ice-creamGER/ 	 	/bigCZ			sleepGER/	
		
	große		kalhoty 	 	 	maly		hose	
	/bigGER		trousersCZ/ 	 	/smallCZ			trousersGER/	
		
(3,6)	 	es		regnet		schon		moc	
						 		/it		rains		alreadyGER		too		muchCZ/	
		
											Das		hat		mir		nicht		povedlo.	
										/this		has		to		me		notGER		work		out		wellCZ/	
		
(5,3)	 	Darf		ich		noch		jednu		buchtu?	
									/May		I		moreGER		oneCZ		cakeCZ?/	
Bordag	(2015)	
Chlapec	(8	let)	
Příklad	1:		
–	Našel	jsem	tu	bundu.		
–	A	kde	byla?		
–	V	šatně	v	Hortu	(něm.	družina).	Tady.	Jo,	und	wir	haben	auch		
			eine	Hausaufgabe	(něm.	a	taky	máme	domácí	úkol).		
–	Z	čeho?	
–	Z	Mathe	(něm.	matika).		
	
Příklad	2:		
–	Já	jsem	si	nemohl	vzpomenout,	jak	se	řekne	příběh,	tak	jsem	řekl		
			in	dem	Film	(něm.	v	tom	Uilmu),	a	Frau	Unger	(něm.	paní	Ungerová;		
			učitelka)	si	pak	myslela,	že	jsem	nebyl	v	opeře,	ale	v	kině.		
–	A	vysvětlil	jsi	jí	to?	
–	No	já	jsem	pak	řekl,	že	se	to	jmenovalo	Nabucco,	a	ona	už	věděla.		
Mezijazykové	vlivy	
•  Pozitivní	x	negativní	
•  Budou	se	většinou	týkat	slabšího	z	jazyků,	ale	může	probíhat	
obousměrně	
•  Ovlivněny	mnoha	faktory	
•  Některé	jazykové	domény	mohou	být	ovlivněné	více,	jiné	méně	
(Francis,	2005)	
•  Čím	větší	vzdálenost	mezi	jazyky,	tím	více	negativního	transferu	
můžeme	očekávat	(Murphy,	2003)	
•  Týkají	se	i	pragmatiky	(Cook,	2003,	s.	498)	
Ortograaie	
•  Arabština	a	její	vliv	na	češtinu	jak	v	recepci,	
tak	v	produkci	(Složilová,	2017,	s.	17)	–	
uvádí	příklad	Cvejnové	(2002,	s.	16):	adrs	
•  Interference	oběma	směry	při	čtení	(Grabe	
et	al.,	2011)	
•  Ortograaická	vzdálenost	(Koda,	2011)	
Bedore	a	Peña	(2008)	
	
málo	normativních	dat	u	bilingvních	dětí	
	
•  speciaické	sociokulturní	zkušenosti	ovlivňují		
osvojování	nejen	lexika,	ale	i	oblast	morfosyntaxe	
•  nedostatek	standardizovaných	testů	zaměřených		
na	výzkum	bilingvních	dětí	
•  časté	překlady	testů	
•  užívání	testů	zaměřených	na	pouze	jeden	jazyk		
z	jazyků	dítěte	problematické	–	nejedná	se	o	dva		
monolingvní	jedince	v	jednom,	„zdvojená“	jazyková		
zkušenost	=	zvláštní	rysy	ve	všech	plánech	jazyka	
(Paradis,	2007)	(Peña,	Bedore,	2011,	s.	3).		
L1,	L2,	L3…	
•  Mluvčí	holandštiny	(L1)	se	znalostí	
angličtiny	(L2)	mluví	francouzsky	(L3):	
Ils	veulent	gagner	more,	euh,	plus.	(Dewaele,	
1998)	
•  Mluvčí	angličtiny	(L1)	se	znalostí	
francouzštiny	(L2)	mluví	německy	(L3):	
Tu	as	mein	Fax	bekommen.	(Cohen,	1995)	
(in	Murphy,	2003,	str.	1)	
ČEŠTINA	JAKO	DRUHÝ	JAZYK	
•  osvojování	L1	a	osvojování	L2/cizího	jazyka		
+	situace	u	bilingvních	dětí	–	Šindelářová		
a	 Škodová	 (2013)	 uvádějí	 jazykové	 a	
komunikační		
kompetence	pedagoga	jako	jedny	z	profesních		
kompetencí,	 str.	 38,	 analyzují	 problematické	
jevy		
zvukové,	 ortograaické,	 morfologicko-
syntaktické		
a	lexikální	roviny)	+	sociokulturní	kompetence		
•  problematická	vstupní	diagnostika:		
				„Vzhledem	k	tomu,	že	jazykové	schopnosti		
žáků-cizinců	nejsou	testovány	standardizovaným		
způsobem,	který	by	umožňoval	objektivně		
porovnat	a	ohodnotit	jejich	jazykové	schopnosti,		
probíhá	ověřování	jazykové	úrovně	žáka	v	českém		
jazyce	na	základě	pohovoru	s	učitelem	českého		
jazyka,	případně	jiným	pedagogem	či	ředitelem		
školy	nebo	jeho	zástupcem“		
(Šindelářová,	Škodová,	2013,	str.	81).	
PŘÍKLADY	Z	ČJ	JAKO	L2	
Kluk	díva	na	televizi.	(7	let)	
Chlapec	díva	na	televizi.	(9	let)	
Chlapec	podiva	na	televizi.	(11	let)	
	
Kluk	se	kouká	televizoru.	(10	let)	
Holčička	se	čtuje	knihu.	(10	let)	
Panenka	se	leží	od	televizeri.	(10	let)	
Kluke	se	sedí	stůlu.	(10	let)	
Hračka	se	lezi	kobercu.	(10	let)	
Kočka	se	spi.	(10	let)	
		
	
...holka	se	díva	knihu...	(9	let)	
...kluk	sedí	na	stul...(9	let)	
	
Holka	čti.	(13	let)	
Kočka	spat.	(13	let)	
Kluk	televizoru	kouka.	(13	let)	
Máme	paninka.	Máme	žaba.		
Máme	racek.	Máme	žydle.	(13	let)	
	
Maminka	tatinka	grilovali.	(14	let,	6.	třída)	
	
Čechová,	Zimová	(2004/2005,	2006)	
•  „Jako	zvlášť	zajímavá	se	jeví	skutečnost,		
jako	 by	 žáci	 cizinci	 do	 jisté	 míry	 procházeli	 vývojem	
připomínajícím	 zrychlený	 ontogenetický	 vývoj	 řeči	 menších	
českých	dětí.”	
•  „	Školy	se	nezávisle	na	sobě	shodly,	že	je	třeba		
zhruba	dvouletého	pobytu	v	českém	prostředí,		
aby	děti	komunikovaly	vcelku	bez	potíží.”