Úvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2018 Přednáška 4 Rada Evropy •  Rada Evropy je mezinárodní celoevropská organizace, která zajišťuje spolupráci členských států zejména v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských i sociálních práv a svobod. •  Datum založení Rady Evropy je 5. května 1949 podpisem zakládací listiny, tzv. Londýnské dohody. Sídlo má ve francouzském Štrasburku. •  Radu tvoří 47 členských států a několik zemí se speciálním statusem. Česká republika se k Radě Evropy připojila 30. června 1993. •  Misí a cílem Rady Evropy je vytvoření společného demokratického a právního prostoru, který zaručuje dodržování lidských práv, demokracii a respektování zákonů. Výbor ministrů Výbor ministrů při Radě Evropy je rozhodovací orgán a tím i nejdůležitější organizace Rady. Je to vládní aparát Rady Evropy, kde mohou státní příslušníci diskutovat nad různými národními přístupy k řešení problémů, které trápí i jiné evropské státy. Zároveň se jedná i o kolektivní fórum, kde jsou formulovány celoevropské doporučení reagující na tyto výzvy. Výbor je tvořen ministry zahraničních věcí všech členských zemí. Společný evropský referenční rámec pro jazyky Společný evropský referenční rámec poskytuje obecný základ pro vypracovávání jazykových sylabů, směrnic pro vývoj kurikul, zkoušek, učebnic atd. v celé Evropě. V úplnosti popisuje, co se musí studenti naučit, aby užívali jazyka ke komunikaci, a jaké znalosti a dovednosti musí rozvíjet, aby byli schopni účinně jednat. Popis se rovněž týká kulturního kontextu, do něhož je jazyk zasazen. Rámec také deainuje úrovně ovládání jazyka, které umožňují měřit pokrok studentů v každém stadiu učení se jazyku a v průběhu celého života studenta. Společný evropský referenční rámec má překonat bariéry v komunikaci mezi odborníky pracujícími v oboru moderních jazyků, které vyplývají z existence různých vzdělávacích systémů v Evropě. Poskytuje prostředky administrativním pracovníkům ve školství a vzdělávání, tvůrcům kurzů, učitelům, metodikům, zkušebním orgánům atd. k tomu, aby se zamysleli nad svou současnou praxí, pokud jde o koordinaci jejich činnosti a zajištění potřeb studentů, za které jsou odpovědni. Společný evropský referenční rámec přispívá k celkovému záměru Rady Evropy, jenž je deainován v Doporučeních č. (82)18 a č. (98)6 Výboru ministrů členských států Rady Evropy takto: „Dosáhnout větší jednoty mezi členy“ a rozvíjet tento cíl „přijetím společného postupu na kulturním poli“. h#p://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/8143/ ces8na-jako-cizi-jazyk-dle-serr.html/ •  Už v roce 1975 byl vytvořen ucelený projekt pro výuku angličtiny „Threshold Level”, který stanovil prahovou úroveň znalostí nutných pro úspěšnou komunikaci. Mnohé výzkumy pak naznačily, že tento model by mohl být aplikován i na ostatní evropské jazyky. •  Základem Společného evropského referenčního rámce (Common European Framework) pro osvojování, vyučování a hodnocení evropských jazyků, který byl vytvořen v roce 1991 v rámci projektu „Threshold Level”, se staly výsledky ailologických výzkumů profesorů J. L. M. Trima, tehdejšího ředitele lingvistického oddělení cambridgské univerzity a J. A. van Eka, ředitele Institutu aplikované ligvistiky utrechtské univerzity. Základní principy • Bohaté dědictví různých jazyků a kultur v Evropě je cenným společným bohatstvím, které je nutno chránit a rozvíjet, a je třeba vyvinout značné pedagogické úsilí, aby tato různorodost, která je překážkou v komunikaci, byla proměněna ve zdroj vzájemného obohacení a porozumění. • Pouze prostřednictvím lepších znalostí evropských moderních jazyků bude možno zlepšit komunikaci a interakci mezi Evropany s různými mateřskými jazyky, a tak podpořit mobilitu v Evropě, vzájemné porozumění a spolupráci, a překonat předsudky a diskriminaci. • Členské státy, které převezmou či vyvinou celonárodní plán v oblasti učení a vyučování jazyků, mohou dosáhnout vyššího stupně sblížení na evropské úrovni prostřednictvím odpovídajících mechanismů další spolupráce a koordinace plánů. Při prosazování těchto zásad se Výbor ministrů obrátil na členy vlád s tím, aby: • (F14) propagovali národní a mezinárodní spolupráci vládních a nevládních institucí, které se zabývají rozvojem metod vyučování a evaluace v oblasti učení se moderním jazykům a tvorbou a užíváním materiálů, včetně spolupráce s institucemi, které se zabývají tvorbou a užitím multimediálních materiálů; • (F17) učinili nutné kroky k tomu, aby dokončili zavedení účinného evropského systému výměny informací pokrývajícího všechny stránky jazykového učení, vyučování a výzkumu a plně využívajícího informační technologie. Vícejazyčnost •  Multilingvismus = znalost většího počtu jazyků nebo koexistence různých jazyků v dané společnosti, lze ho jednoduše dosáhnout např. rozšířením nabídky jazyků v určité škole nebo vzdělávacím systému, nebo povzbuzováním studentů, aby se naučili více než jeden cizí jazyk, či snížením dominantní pozice angličtiny v mezinárodní komunikaci. Plurilingvismus Plurilingvismus = zkušenosti jedince s jazykem v jeho kulturním kontextu se rozrůstají od jazyka používaného doma přes jazyk používaný v širším společenském rámci až k jazykům jiných národů (ať se je učí ve škole, nebo na univerzitě nebo si je osvojí v bezprostředním kontaktu s jazykem). Onen jedinec nepojímá tyto jazyky a kultury jako přísně „rozškatulkované“, ale naopak si buduje komunikativní kompetenci, ke které přispívají všechny znalosti a zkušenosti s jazykem a ve které jsou všechny jazyky usouvztažněny a navzájem se ovlivňují. V různých situacích člověk může pružně využívat různé části této kompetence, aby dosáhl uspokojivé komunikace s daným partnerem. - překračuje rámec multilingvismu K čemu může SERR sloužit? •  Plánování jazykových programů •  Plánování certiaikace •  Plánování autoregulovaného učení Kritéria •  identiaikace potřeb; •  určení cílů; •  deainice obsahu; •  výběr nebo tvorba materiálů; •  zavádění programů učení a vyučování; •  výukové a učební metody; •  evaluace, testování a hodnocení. Jaký má SERR být? •  víceúčelový: použitelný pro celou řadu nejrůznějších účelů v rámci plánování a materiálního zajištění učení se jazykům; •  pružný: adaptovatelný pro používání v rozdílných situacích; •  otevřený: s možností následného rozšíření a zlepšení; •  dynamický: neustále se dynamicky vyvíjející podle zkušeností nabytých při jeho užívání; •  snadno použitelný: prezentovaný v tak přístupné podobě, že je snadno použitelný pro ty, jimž je určen; •  nedogmatický: nespojený neodvolatelně a výlučně s jednou z celé řady existujících lingvistických nebo pedagogických teorií či obvyklých postupů. Užívání jazyka, včetně učení se jazyku, představuje úkony prováděné lidmi, kteří si jako jednotlivci a jako členové společnosti rozvíjejí rejstřík kompetencí, a to jak kompetencí obecných tak obzvláště komunikativních jazykových kompetencí . Užívají kompetence, které mají k dispozici v různých kontextech a za různých podmínek a omezení , aby se zapojili do jazykových činností obsahujících jazykové procesy , jejichž cílem je vytvářet či přijímat texty vztažené k tématům v určitých oblastech užívání jazyka, a přitom aktivizují ty strategie , které se zdají nejpříhodnější pro úspěšné provedení úloh . Monitorování těchto úkonů účastníky procesu vede k posílení nebo pozměnění jejich kompetencí. Kompetence OBECNÉ Mezi obecné kompetence studenta či uživatele jazyka patří obzvláště jeho znalosti, dovednosti a existenciální kompetence a také jeho schopnost učit se. KOMUNIKATIVNÍ JAZYKOVÁ KOMPETENCE propojení několika komponent: lingvistické, sociolingvistické a pragmatické. Jsou pojímány tak, že každá z těchto komponent sestává ze znalostí, dovedností a praktických znalostí. h#p://www.inlingua.edu.sg/student-info/course-informa8on/common-european-framework-of-reference-for- languages-(cefr) • Breakthrough („Průlom“) odpovídá tomu, co Wilkins ve svém návrhu z roku 1978 nazval ovládnutím základních frází (Formulaic Proaiciency) a co Trim ve stejné publikaci nazval „Úvodní (způsobilost)“ (Introductory); • Waystage („Na cestě“) odráží speciaikace obsahu formulované Radou Evropy; • Threshold („Práh“) odráží speciaikace obsahu formulované Radou Evropy; • Vantage („Rozhled“) odráží třetí speciaikaci obsahu formulovanou Radou Evropy, která je Wilkinsem charakterizována jako omezená operační způsobilost (Limited Operational Proaiciency) a Trimem jako „přiměřené reagování na běžné situace“; • Effective Operational Proaiciency („Účinná operační způsobilost“), kterou Trim pojmenoval účinná způsobilost (Effective Proaiciency) a Wilkins adekvátní operační způsobilost (Adequate Operational Proaiciency), představuje pokročilou úroveň kompetence vhodnou pro složitější pracovní a studijní úlohy. • Mastery („Zvládnutí“), pro kterou Trim uvádí celkové zvládnutí (Comprehensive Mastery) a Wilkins celkovou operační způsobilost (Comprehensive Operational Proaiciency), odpovídá cíli nejvyšší úrovně zkoušek v systému přijatém asociací ALTE. Tato úroveň by mohla být rozšířena o rozvinutější mezikulturální kompetenci, která přesahuje tuto úroveň a kterou disponují mnozí profesionálové z jazykové oblasti. Plus úrovně V modelových deskriptorech se odlišují „kriteriální úrovně“ (např. A2) od „plus úrovní“ (např. A2+ nebo A2.2). „Plus úrovně“ jsou od kriteriálních odděleny vodorovnou čarou, jako je tomu v příkladu všeobecné stupnice pro dovednost poslechu s porozuměním. Hodinová dotace h#p://www.englishprofile.org/images/pdf/GuideToCEFR.pdf Které jazyky? •  Týká se všech evropských jazyků •  Sám o sobě je jazykově neutrální •  Přeložen do 38 jazyků Referenční popisy češtiny •  A1 (2005) •  A2 (2005) •  B1 (2001) •  B2 (2005) K nalezení zde: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/ referencni-urovne-pro-cestinu-jako-cizi-jazyk Cvejnová, J. et al. (2016): Referenční popis češtiny pro účely zkoušky z českého jazyka pro trvalý pobyt v ČR – úrovně A1, A2. NÚV, Praha. Dostupné z: http://www.nuv.cz/vystupy/referencni-popis-cestiny Evropské jazykové portfólio •  EJP pomáhá uvědomit si a zaznamenat aktuální dosaženou úroveň v cizích jazycích. Vychází ze šesti úrovní SERRJ. •  Evropské jazykové portfolio vzniklo v roce 2001 jako výsledek snah Rady Evropy o vytvoření oaiciálního dokladu, který srozumitelně informuje o dosažených jazykových dovednostech a mezinárodních zkušenostech jednotlivce. Jedním z hlavních cílů bylo podpořit mobilitu občanů v rámci Evropy. Díky společnému „jazyku o jazycích“ je pro občany EU jednodušší deainovat své jazykové znalosti a dovednosti, a díky tomu se ucházet o studium nebo práci u nás či v zahraničí. Mezi další důležité aspekty vedení si vlastního portfolia patří aktivní zapojení uživatelů do hodnocení svých jazykových dovedností a plánování svého pokroku, podpora vícejazyčnosti a důraz na celoživotní učení. EJP je určeno pro: •  žáky, studenty a všechny zájemce o cizí jazyky, kteří chtějí znát a zaznamenat svou úroveň jednoho nebo více cizích jazyků+ •  pedagogické pracovníky a školitele všech typů škol (základních, středních, vysokých nebo jazykových škol), kteří chtějí zefektivnit výuku cizích jazyků; •  školy, vzdělávací instituce, zaměstnavatele, kteří chtějí znát jazykové znalosti a zkušenosti svých budoucích studentů nebo pracovníků. EJP se skládá ze 4 čásZ: •  Jazykový životopis – v jazykovém životopise je možné zaznamenat všechny zkušenos8 s cizími jazyky a kulturami, které uživatel získal ve škole, v práci, doma nebo v zahraničí. Obsahuje také možnost sledovat, jak se uživatel učí a jaké strategie při učení se cizím jazykům mohou pomoci. •  Můj pokrok – je tabulka sebehodnocení, která ukáže, co již v cizích jazycích uživatel umí a čeho chce ještě dosáhnout. •  Moje sbírka – ve sbírce prací a dokumentů je možné ukládat písemné práce, výsledky projektů, nahrávky, videa nebo oficiální dokumenty, které dokládají znalos8 a dovednos8 v cizím jazyce, jako jsou například osvědčení o absolvování jazykového kurzu, diplomy, cer8fikáty mezinárodně uznávaných zkoušek, ocenění z jazykových soutěží apod. Do jedné čás8 sbírky je možné ukládat dokumenty, které chce uživatel sdílet s učitelem cizího jazyka a prostřednictvím aplikace komunikovat při studiu cizího jazyka. •  Jazykový pas – umožňuje exportovat zaznamenané údaje a použít je jako souhrnný podklad při prezentaci cizojazyčných dovednosZ a znalosZ např. při přestupu na jinou školu nebo při pracovním pohovoru. h#p://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/evropske-jazykove-pordolio