ifdjrž .jsou hosté v domé
"Vážení, tak co?" Clifford D. SimaJc, Potyčka
Domem netrpělivě běžel hlas zvonku. , Otráveně ae zvedl z pohovky, s myšlenkou, koho to zas čerti nesou, áel otevřít, líuž ve špatně padnoucim gblelfu obtížen objemným zavazadlem se nesympaticky usmál. "Dobrý den," řekl, "jsem váš nový nájemník."
"Hernám nic k pronajmutí, máte asi špatnou adresu. Zkuste to jinde." "Lituji, ale tradu bydlet u vás."
"Nebudete," řekl důrazně a chtěl zabouchnout dveře. Cizinoona noha mu to znemožnila. "Okamžitě vyndejte tu hnátu,
chlape, nebo uvidíte..."
"Co?"
"Zavolám Bezpečnost." "Běžte."
"Tak vypadneie po, dobrém. .."
"Předpokládám ,že ee mne nezbavíte žádným způsobem."
"To so ještě ukáže," zařval. Vší silou vrazil do návštěvníka. Ten se vůbec nepohnul. "Už jsem vás několikrát upozornil, že jakákoliv snaha mne vyhnat je zbytečná. Pojďte se na něco podívat..."
Uchopil majitele domu za ruku a vytáhl ho na verandu. Nebe bylo plné stříbrných disků. Visely ve vzduchu od obzoru k obzoru, jejich záře zastiňovala oblohu i slunce.
"Jame tady," řekl návštěvník a natáhl ruku do ulice.Před každým domem postával muž ve špatně padnoucim obleku s objemným zavazadlem. Ulice jimi byly přecpány. "Je ván to jasné?" Cizincův nepřirozený úsměv dodával výjevu trvalé platnosti.
Domácímu chvíli trvalo, než pochopil. Potom řekli "Jistě. Pojďte. Ukážu vám pokoj... Jestle" dovolíte, já vám
b tím kufrem pomůžu..." £
-6-